|
|
Kolektivizace zemědělství v obci Puklice na Jihlavsku 1949 - 1960
TARAS, Jaroslav
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství v obci Puklice na Jihlavsku 1949 ? 1959 pojednává nejen o období uvedeném v titulu celé práce, ale snaží se postihnout vývoj zemědělství Jihlavského kraje a okresu s přihlédnutím ke konkrétnímu příkladu obce Puklice v periodě od konce druhé světové války do počátku šedesátých let. S počátečním bodem tohoto časového vymezení, tedy koncem druhé světové války, je spojena významná událost v dějinách celého jihlavského regionu, a to odsun německého obyvatelstva, které zde sídlilo mnohdy již od 13. století a jehož poválečný odsun znamenal citelná zásah do hospodářského fungování oblasti. Naopak přelom let 1959 ? 1960 je spjat se zakončením přestavby vesnice dle komunistického vzoru ? socializace vesnice ? a současně toto datum značí zánik Jihlavského kraje jako správní jednotky existující od roku 1949, tedy po celou dobu kolektivizace zemědělství. Cílem práce je demonstrovat proces kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století na příkladu jednoho regionu a jedné konkrétní vesnice, jelikož toto období bylo rozhodující v budování socialismu v Československu a ovlivnilo podobu venkova do dnešních dnů. Současně by práce měla postihovat největší negativum procesu kolektivizace, a to masovou nezákonnost zaměřenou proti nevinným lidem. V neposlední řadě se práce snaží přispět k rozšíření povědomí o socializaci venkova v regionálním rozměru Jihlavska. Podkladovým materiálem pro moji práci se vedle odborné literatury týkající se zemědělství a politické situace padesátých let, staly archivní materiály, místní kronika a v neposlední řadě osobní vzpomínky pamětníků a účastníků kolektivizování zemědělství.
|
|
|
Kolektivizace na Vlašimsku: Aplikace zemědělské politiky v letech 1945-1959
Novák, Josef ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza dopadů zemědělské politiky, uplatňované v Československu, na strukturu využívání zemědělského půdního a hospodářského fondu od roku 1945 až do roku 1959, s důrazem zejména na vybrané území Vlašimska. Pozornost je věnována především důsledkům celostátní zemědělské politiky na zemědělství. Práce také poukazuje na vliv KSČ, okolnosti vedoucí k jejímu nástupu k moci, vysvětluje konkrétní kroky a jejich dopady. Do tohoto politického rámce je zasazeno Vlašimsko tehdejší doby, zemědělská i hospodářská situace v daném regionu. Místní poměry jsou zřetelně ilustrovány i několika zpracovanými případovými studiemi, z nichž zejména první velmi jasně ukazuje kompletní průběh a proměny dopadů zemědělské politiky na Vlašimsku již od roku 1945.
|
|
|
Kolektivizace obce Dobřejovice na Hlubocku
JANEČEK, Vít
Tématem bakalářské práce jsou počátky kolektivizace v obci Dobřejovice u Hluboké nad Vltavou představené v obecné rovině i na osudu jedné přísně postižené rodiny. V teoretické části je nejprve podán obecný přehled o vývoji zemědělství v první polovině 20. století a o kolektivizaci po roce 1948 v tehdejší Československé republice. Výzkumná část přibližuje některé jevy spojené s průběhem kolektivizace v malé jihočeské vesnici včetně tvrdých dopadů na takzvané kulaky. S využitím odborné literatury a bohatého archivního materiálu ze Státního okresního archivu v Českých Budějovicích se v práci snažím popsat toto období objektivně a s respektováním historických faktů.
|
|
|
Změny v československém zemědělství v letech 1945-1948
Vitnovský, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem bakalářská práce je poválečný vývoj československého zemědělství a úloha zemědělství v politicko-mocenských záměrech KSČ v tříletém poválečném období let 1945-1948. V první části bude práce zkoumat vznik a formování nové vlády, dekrety prezidenta republiky, vlastnické přeměny, pozemkovou reformu a bezprostřední změny v zemědělství, které se udály v tomto kontextu. Obsahem této části bude také úloha komunistické strany a její zemědělská politika. Následující část práce se bude týkat politického a hospodářského vývoje v letech 1946 a 1947, který byl poznamenán volbami v květnu 1946 a následnými spory politických stran o zemědělskou politiku. Bude zkoumat vývoj zemědělské politiky komunistické strany na základě dokumentů z Národního archivu. V poslední části práce popíše cestu k převratu politického režimu a zaměří se na obrat zemědělské politiky KSČ, jak splnila dosavadní cíle komunistů, a na počátky kolektivizačního procesu. Autor bude studii zpracovávat na základě odborných publikací a článků, archivních dokumentů a dobového tisku.
|
|
|
Poválečný vývoj zemědělství v Československu s důrazem na první pětiletku
Nováková, Alice ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout politické a hospodářské změny v Československu po 2. světové válce a jejich odraz v zemědělské politice a životě venkovského obyvatelstva. Práce je členěna na tři části podle politického vývoje. První část rozebírá situaci bezprostředně po válce, rok 1945 a část 1946. V tomto období se projevovala především nutnost vypořádat se s následky války a nastartování obnovy běžného života, úkoly pro zemědělství byly obnova a zvýšení produkce základních potravin a osídlení pohraničí prostřednictvím pozemkové reformy. Po volbách 1946 sílil vliv Komunistické strany Československa. Vedly se první kroky k centrálnímu plánování, byl vyhlášen Dvouletý plán hospodářské obnovy pro léta 1947 a 1948. Ten zemědělství uložil návrat produkce na předválečnou hodnotu a další pozemkovou reformu. V poslední části po únorovém převratu 1948 byla zemědělská politika už zcela pod taktovkou KSČ, byla vyhlášena první pětiletka, poslední etapa pozemkové reformy a do roku 1953 proběhla první vlna kolektivizace podle sovětského vzoru, na venkově hrálo hlavní roli družstevní vlastnictví.
|
|
|
Realita a literární fikce socializace české vesnice v letech 1948 - 1960
VALENTOVÁ, Klára
Předkládaná diplomová práce se zabývá realitou a literární fikcí socializace české vesnice v letech 1948?1960, snaží se o vystižení jejích charakteristik a vzájemných reflexí. Na základě rozboru pramenů (kroniky, osobní pozůstalost, dobový tisk) a dobové beletrie jsou sledovány události a děje, které jsou pro problematiku této doby typické. Práce je rozdělena na tři části. První část je věnována skutečným událostem, politickému a společenskému vývoji, který měl vliv na vesnici. Prostor je zde dán mikrohistorické studii života konkrétního sedláka, který je srovnáván s vybranou literární postavou vesnického budovatelského románu. Druhá část pojednává o vývoji literatury, představuje budovatelské romány, analyzuje vybrané dílo a rekonstruuje literární obrazy. Třetí část komparuje předchozí kapitoly, hledá vzájemné shody a rozdíly a dotýká se problematiky deformace na základě ideologie.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství - Sušicko a Horažďovicko (1949-1959)
ŠMÍD, Jan
Kolektivizace zemědělství neboli také socializace vesnice {--} proces, jehož pojmenování se stalo synonymem pro převratné změny v životě zemědělců, vesnice a potažmo celého venkova. Pro starší generace vzpomínka vyvolávající rozporuplné, citově pohnuté reakce, pro ty mladší již jen mlhavá ozvěna počátků budování socialismu. Kolektivizaci zemědělství lze posuzovat různými kritérii a pohledy, přičemž dle jednoho z nich můžeme tuto etapu charakterizovat i jako období masové nezákonnosti. A právě posledně jmenované se snaží předkládaná diplomová práce v jistém ohledu postihnout. Předmětem a cílem této práce je především nastínit dopady tehdejší kolektivizační politiky na zemědělské obyvatelstvo s následně vyvolanými reakcemi, neboť zpracování této problematiky na úrovni regionální historiografie téměř chybí nebo se vyskytuje pouze v malé míře. Z mého pohledu o této interakci nejlépe vypovídají spisy trestně-právní agendy sušického a horažďovického soudu z let 1949-1959, jež také tvoří jádro mé práce. Toto zpracování je zaměřeno nejen na postižení obecných rysů kolektivizace, s přihlédnutím k výše zmíněným regionům, ale v nezanedbatelné míře věnuje pozornost konkrétním případům a pokouší se tak částečně učinit z této práce i lidskou výpověď o naší nedávné minulosti.
|
|
|
Konec kolektivizace v Československu a vznik tzv. socialistické vesnice
Koubová, Jana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem mé práce je poslední fáze kolektivizace československého venkova v druhé polovině padesátých let 20. století. V práci se zaměřím na rozbor zemědělské politiky KSČ v daném období, a to zejména na základě analýzy nevydaných pramenů (Národní archiv v Praze). Dále se míním zabývat rolí nových typů zemědělských družstev na stabilizaci tzv. socialistické vesnice a její zemědělské výroby, přičemž využiju metodu sondy na příkladě zemědělských družstev na Jindřichohradecku (Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci). Studie bude kromě nevydaných pramenů zpracována na základě edic publikovaných dokumentů a nejnovější literatury české provenience.
|
|
|
Československé družstevnictví v sedmdesátých letech 20. století
Olič, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své práci budu zkoumat československé zemědělství v sedmdesátých letech dvacátého století. Konkrétně se zaměřím na družstevnictví. Budu se zabývat otázkami, jak bylo zemědělství výkonné a jak bylo organizované. V tomto období byl systém již poměrně ustálený, vše se však odvíjí od jeho začátku. Vycházím z předpokladu, že zemědělská družstva byla inspirována sovětským vzorem. Zaměřím se tudíž na analýzu podobností ve vývoji družstev, resp. kolchozů v ČSSR a SSSR. Budu zkoumat, zda se československá vláda vyhnula chybám, ke kterým došlo při násilné kolektivizaci v Sovětském svazu ve třicátých letech, nebo zda se historie opakovala. Práce by měla přispět k analýze dějin Československa ve zmíněném období, k prohloubení znalostí o podobě československého družstevnictví a k pochopení velkých rozdílů ve výkonnosti zemědělství ve srovnání se SSSR. Ve své práci se budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
|
|
Poslední etapa pozemkové reformy na Mělnicku
Povolný, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Ve své práci se budu zabývat politickými příčinami a průběhem pozemkové reformy, realizované v rámci kolektivizace československého hospodářství po 2. světové válce. V analytické části práce se zaměřím zejména na 3. etapu pozemkové reformy, kterou se pokusím ilustrovat na příkladu regionálního rozvoje v okrese Mělník.. Na základě výzkumu se pokusím zjistit jaké byly důsledky pozemkové reformy z politického, hospodářského a společenského hlediska v dané lokalitě. Práce se bude opírat o odborné studie, články, monografie, prameny vydané a nevydané (archivní materiály). Analýza bude vycházet i z orální historie.
|
host ::
RSS.