|
| |
|
| |
|
|
Participace občanů na aktivitách komunity
KUDLÁČKOVÁ, Petra
Ve své práci se zabývám participací nových občanů (v satelitních oblastech) na aktivitách obecní komunity. V současnosti žijeme v době, kdy se rozvíjí problematika suburbanizace. Ta začala v České Republice vznikat v 90. letech 20. století tedy po Sametové revoluci, kdy se postupně začal měnit model ideálního bydlení mladých rodin. Ve světě se tento proces začal objevovat již o mnoho let dříve např. v západní Evropě či v USA. Nastal významný obrat oproti přelomu 19. a 20. století, kdy situace byla zcela opačná a většina venkovského obyvatelstva se stěhovala do měst ? proces urbanizace. Nejčastější důvody stěhování ? za větším pracovním uplatněním a snaží dostupnost potřebných služeb. Proces suburbanizace znamená přesun obyvatelstva, jejich aktivačních činností a některých jiných funkcí z jádrového města do okrajových lokalit měst nebo se městské obyvatelstvo přemisťuje na území venkova a tím razantně zasahuje a mění podobu typického venkovského života. Okolo vesnic se rozrůstá nová zástavba, která mění podobu venkova na městský styl. Noví obyvatelé těchto suburbií (satelitních městeček) žijí svůj naučený život, tzn., že dávají přednost anonymitě a nepřizpůsobují se životu na venkově. Suburbanizace je běžný proces, který probíhal i v naší historii při vývoji měst. Z dostupných historických zdrojů víme, že již byla zaznamenána na mapách mezopotamských měst. Tato práce slouží k zjištění, jak noví obyvatelé z tzv. satelitních oblastí z vybraných obcí (Litvínovice, Hlincova Hora a Dubné) participují na aktivitách obecní komunity. Pro zjištění cílů a zpracování této práce byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Osoby nižšího věku budou více participovat na společenském dění v obci nežli osoby vyššího věku. H2: Ženy budou více participovat na společenském dění v obci nežli muži. Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části této práce se zabývám současnou problematikou suburbanizace. Teoretická část zahrnuje vymezení základních pojmů, současnost na venkově, dějiny venkova, venkov na jihu Čech, sociální interakce a socializace a standardní styl života v suburbiích. Druhá část této bakalářské práce se zabývá výzkumem. Metodika práce je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníkového šetření. Byl složený jeden typ dotazníku, který byl určen pro výzkumný vzorek, který tvořili noví obyvatelé (trvalé bydliště od roku 2000) obcí, kteří žijí v nové zástavbě ve vesnicích Hlincová Hora, Litvínovice a Dubné. Dotazník byl složen z 20 otázek, z nichž 17 bylo uzavřených a 3 polootevřené. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na zjištění participace občana na aktivitách obecní komunity v zkoumané vesnici, v které žije. Výzkum probíhal od 01. 03. 2013 do 15. 03. 2013. Celkem bylo osobně rozdáno 260 dotazníků (100 %). V Litvínovicích bylo rozdáno 148 dotazníků, v Hlincové Hoře 60 dotazníků a v Dubném 52 dotazníků. Z toho byly všechny vyplněny a vybrány osobně zpět. Všechny roznesené dotazníky (260 dotazníků) byly použity do výzkumného šetření. Z 260 zkoumaných respondentů bylo 130 žen a 130 mužů a dále byli ještě rozděleny na 130 respondentů do 40 let (nižšího věku) a 130 respondentů nad 40 let (vyššího věku). Stanovené hypotézy. H1: Osoby nižšího věku budou více participovat na společenském dění v obci nežli osoby vyššího věku byla vyvrácena. H2: Ženy budou více participovat na společenském dění v obci nežli muži byla vyvrácena. Získané informace ze sběru dat mohou být využity jako informační materiál pro starosty zkoumaných obcí. Rovněž mohou být tato data použita pro potřeby starostů při motivaci nových občanů spolupracovat a účastnit se na aktivitách obecní komunity.
|
|
|
Integrace slyšícího mezi neslyšící
JANEČKOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se věnuje celkovému pohledu na neslyšící, uchem počínaje a kulturou této komunity konče. Hlavním cílem je popsat integraci slyšícího jedince do komunity neslyšících a zkoumat postoje a reakce samotné komunity vůči slyšícímu a naopak. Součástí práce jsou rozhovory jak s integrovanou osobou, tak i s neslyšícími, kteří byli na v integraci zainteresováni. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V úvodu teoretické části se zabývá sluchem jako takovým, stavbou ucha, přenosem vzruchů a poruchami sluchu. Další část je věnována organizacím, které se zaměřují na neslyšící. Závěr teoretické části práce je věnován kultuře neslyšících a jejich komunikaci. Ve výzkumné části práce jsou popsány problémy, pocity, postoje a názory slyšícího, který se dostal do komunity neslyšících. S postupem času, který slyšící trávil mezi neslyšícími, je patrný i posun a vývoj v jeho názorech, rostoucí zájem a postupná proměna důvodů, proč se snažit začlenit do komunity neslyšících. Současně je popsán i postoj a přístup neslyšících ke slyšícímu, který se dostal do této komunity a neměl žádné poznatky o různých možnostech a způsobech, jak s neslyšícími komunikovat, jaká jsou jejich specifika a odlišnosti.
|
|
|
Na plechárně - charakteristika komunity v díle Johna Steinbecka
ANTOŠOVÁ, Tereza
Práce si klade za cíl prozkoumat význam komunity a postavení jejích jednotlivých členů v díle Na plechárně amerického autora Johna Steinbecka. Zaměří se především na otázky přátelství a mezilidských vztahů ve výše zmíněném díle, dále na motiv svobody a její důležitost pro jednotlivé postavy, jakož i celou komunitu. Práce se rovněž bude soustředit na historický kontext díla a také na roli žen a ostatních obyvatel uličky Na plechárně. Podstatnou součástí práce je srovnání dvou Steinbeckových novel Na plechárně a Pláň Tortilla. Tato část hledá společné rysy, ale i rozdílnosti ve dvou výše zmíněných dílech.
|
|
|
Analýza historie komunikace softwarového prostředku Facebook
CIMBŮREK, Vladimír
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním komunikační historie softwarového prostředku Facebook( jinak také sociální sítě ). Práce se zaměřuje na zkoumání datových fondů na úrovni lokálních PC, vyhledání potřebných dat a jejich vyhodnocení, následované realizací aplikace, která slouží k automatickému vyhledání a přehlednému zobrazení těchto dat.
|
|
| |
|
|
Komunitní práce jako metoda sociální práce v paliativní péči
SNÁŠELOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce jsou úkoly sociálních pracovníků v paliativní péči. Práce se zaměřuje na činnost sociálních pracovníků s veřejností. V první části práce je vysvětlen pojem paliativní péče. Blíže je popsána činnost paliativního týmu Zemské nemocnice Gmünd a Sdružení dobrovolníků hospicové péče. Důraz je kladen na komunitní práci jako na metodu sociální práce. V práci jsou definovány pojmy komunita a komunitní práce. Poslední kapitola obsahuje charakteristiku regionu Gmünd a České Velenice a je představen projekt healthacross a možnosti přeshraniční spolupráce. Sociologická sonda zkoumá informovanost obyvatel města Gmünd o paliativní péči poskytované v Zemské nemocnici. Výsledky sondy jsou v závěru práce demonstrovány grafy a tabulkami.
|
|
|
Pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR
NAGYOVÁ, Věra
Komunitní ošetřovatelství se podílí na péči o zdraví populace v komunitě, mimo zdravotnické zařízení. Je zaměřena jak na péči o nemocného člověka v jeho domácím prostředí, tak zejména na prevenci, na upevnění a podporu zdraví. Cílem komunitního ošetřovatelství je zlepšení zdraví celé komunity, kterým bezprostředně hrozí riziko onemocnění, zdravotního postižení nebo smrti a poskytování jim specifické péče. V úvodní teoretické části této práce jsou zahrnuty základní prvky a typy systému zdravotní péče ČR, dále funkce struktura a činnosti Světové zdravotnické organizace či jaké jsou cíle a činnosti primární zdravotní péče. Jsou zde uvedeny i cíle Evropské Unie a Ministerstva Vnitra pro rozvoj zdravotnické péče v ČR. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem komunitní ošetřovatelská péče a s tím související její vznik, historie a současnost v ČR. Jsou zde i zmíněny jednotlivé náplně práce sester. V rámci kvantitativního šetření byla zvolena technika dotazníku na základě stratifikovaného výběru, tvořeného otázkami zaměřenými pro sestry. V rámci kvalitativního šetření jsem zvolila metodu dotazování pro zaměstnance zdravotnických pojišťoven, kdy byl pro ně vytvořen strukturovaný rozhovor. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotníci spatřují deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče a jaký je pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Cíle práce byly splněny. Výzkumnou otázkou bylo zjistit pohled zástupců zdravotnických pojišťoven na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Z rozhovorů bylo zjištěno, že zástupci zdravotnických pojišťoven mají na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství kladný pohled. Ze stanovených hypotéz jsem hypotézu 1 nepotvrdila, sestry pracující mimo nemocniční zařízení nespatřují nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče v chybění zajištění v návaznosti poskytované péče. Hypotézu 2 jsem potvrdila, sestry pracující v nemocničním zařízení nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče spatřují v nezájmu veřejnosti pečovat o své zdraví. Hypotézu 3 jsem také potvrdila, pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR je kladný.
|
|
|
Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace
VIDENSKÁ, Magdalena
Téma diplomové práce je: {\clqq}Edukační proces zaměřený na prevenci infekčních onemocnění u romské populace``. Romská minorita je součástí české společnosti. K romské národnosti se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 11 746 osob. Skutečný počet příslušníků romské komunity v ČR je ale mnohonásobně vyšší. Romská psychika se odlišuje od psychiky neromské populace a z těchto odlišností vyplývá také rozdílný životní styl. V běžném životě nás ohrožují různá infekční onemocnění. Jedná se o respirační infekce, infekce kůže a sliznic, nemoci přenášené krví, alimentární nákazy, sexuálně přenosné choroby a mnohé další. Většina onemocnění ohrožuje stejně majoritní společnost i romskou minoritu. Ale právě odlišný životní styl a psychologické odlišnosti mohou vést k tomu, že pravděpodobnost vzniku určitých nákaz je u romské minority vyšší. Úkolem této práce bylo identifikovat tato infekční onemocnění a vypracovat takový edukační plán, který by napomohl snížení výskytu zjištěných infekčních onemocnění v romské populaci. V rámci diplomové práce byly vytyčeny čtyři výzkumné cíle a stanoveny čtyři výzkumné otázky. Pro realizaci výzkumné části této práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vycházejícího ze studia odborné literatury. Otázky vychází z koncepčních modelů M. Gordonové, M. Leiningerové a J. Gigerové {--} R. Davidhizerové. Informace získané rozhovorem s příslušníky romské minoritní skupiny jsou zpracovány do kazuistik, které tvoří základ pro tvorbu kategorizovaných tabulek a grafů. Na základě údajů získaných rozhovorem bylo určeno konkrétní infekční onemocnění, jehož vznikem jsou příslušníci romské minoritní skupiny ohroženi, a byl pro ně zpracován edukační plán doplněný edukačním materiálem, který byl využit při edukaci v další fázi výzkumu. Za hlavní výsledky považujeme identifikaci tří infekčních onemocnění, která v nejvyšší míře ohrožují romskou populaci. Dále tato práce přináší doporučení sestrám, na které problémy se zaměřit v edukaci romské populace nejen v rámci romské komunity, ale také v prostředí vzdělávacích institucí. Výsledky naší práce bychom chtěli zpřístupnit odborné veřejnosti. Výstupem práce je edukační plán a edukační materiál určený všem, kteří s romskou komunitou pracují a chtějí přispět ke zlepšení jejího zdravotního stavu a kvality života.
|
host ::
RSS.