Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32,275 záznamů.  začátekpředchozí32266 - 32275  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.74 vteřin. 

Znalecké dokazování
Coufalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomové práce nazvaná "Znalecké dokazování" se zabývá jedním z druhů důkazních prostředků, který se uplatňuje v případech, kdy je pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola je úvodní a věnuje se některým obecným otázkám znaleckého práva, resp. hodnocení současné právní úpravy znalecké činnosti, tj. znaleckého zákona a znalecké vyhlášky, zejména z pohledu změn, kterých tato právní úprava v poslední době doznala, stejně jako změn chystaných v podobě novelizace stávajícího zákona a přípravy zákona zcela nového. Rovněž se věnuje vymezení osoby znalce, zejména jeho odlišení od svědka a konzultanta, stručně pak jeho právům a povinnostem v soudním řízení obecně. Druhá kapitola se zabývá účastí znalce výlučně na trestním řízení a je rozdělena do třech částí. První poskytuje základní informace o přibrání znalce, jeho formě. Druhá se zabývá vlastním vymezením znaleckého úkolu a třetí přípravou znaleckého posudku, v níž se znalec s danou trestní věcí seznamuje. Třetí kapitola pojednává o vlastním výstupu znaleckého zkoumání, jeho náležitostech a rovněž o znaleckém posudku předloženém stranou. Samostatná část této kapitoly nabízí srovnání znaleckého posudku a odborného vyjádření s přehledem jejich společných a...

Optimální kapitálová struktura podniku
Strnad, Lucien ; Borkovec, Aleš (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Závěr V rámci své diplomové práce jsem si vytyčil v úvodní části formou otázek několik cílů, které spolu úzce souvisí a které budou v této části zodpovězeny. Nalezení odpovědí by nebylo ovšem možné bez vypracování předešlých částí této práce, kdy jsem v úvodních částech nejprve stručně charakterizoval nejvýznamnější složky majetkové a kapitálové struktury podniku. Dále jsem se zabýval, dle mého názoru, nejdůležitějšími teoriemi optimální kapitálové struktury. Na čistě teoretický pohled na problematiku optimální kapitálové struktury jsem navázal faktory, které by měl v reálném ekonomickém prostředí každý subjekt činící rozhodnutí zohlednit a které výrazně mohou právě strukturu kapitálu ovlivnit. Samostatná část byla rovněž věnována právním i ekonomickým aspektům nejdůležitějších forem financování podnikatelů. Optimální kapitálovou strukturou podniku se obecně rozumí jednak optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem a jednak optimální poměr mezi krátkodobým a dlouhodobým cizím kapitálem. Pro nalezení definice optimální kapitálové struktury je tedy zásadní vymezení pojmu "optimální". Za optimální kapitálovou strukturu podniku v nejobecnějším vyjádření považuji takový poměr mezi vlastním a cizím kapitálem (resp. celkovou zadluženost) a poměr mezi krátkodobým a dlouhodobým cizím kapitálem (resp. strukturou...

Symbolické reprezentace kompaktních prostorů
Kazda, Alexandr
Název práce: Symbolické reprezentace kompaktních prostorů Autor: Alexandr Kazda Katedra (ústav): Katedra algebry Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Petr Kůrka, CSc. E-mail vedoucího: kurka@cts.cuni.cz Abstrakt: Práce se zabývá reprezentací čísel pomocí möbiovských číselných systé- mů. Tyto systémy reprezentují body pomocí posloupností Möbiových transformací. V práci se věnujeme převážně reprezentacím jednotkové kružnice (které jsou ekvi- valentní reprezentacím množiny R ∪ {∞}). Zaměřujeme se především na vylepšování již známých nástrojů pro dokazovaní, že daný posun je möbiovským číselným systémem pro daný möbiovský iterativní systém. Dále studujeme otázku, jak charakterizovat iterativní systémy, pro které existuje posun tvořící möbiovský číselný systém, a naopak, jak popsat posuny, pro které lze najít iterativní systém, že výsledná dvojice je möbiovský číselný systém. Úplnou charakterizaci se nám nepodařilo najít, avšak nabízíme několik pozitivních i negativních částečných výsledků. Krátce se také věnujeme otázce, kdy je daný möbiovský číselný systém sofickým posunem.

Zaměstnavatelnost zdravotně postižených občanů
Adamová, Markéta ; Tureckiová, Michaela (oponent) ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce)
V předkládané práci se zabývám různými aspekty, které s sebou přináší zaměstnávání zdravotně postižených osob. Snažila jsem se o objektivní přístup, podpořený získáním informací z různorodých zdrojů, výsledná práce proto nabízí různé úhly pohledu na stále aktuální téma. Přínosem této práce je ucelení problematiky, zahrnutí názorů nejen samotných zdravotně postižených, ale především těch, kteří jim pomáhají s integrací do pracovního života, tedy zaměstnavatelů a neziskových organizací. Velmi překvapující je zjištění, že řada zdravotně postižených nemá zájem si nalézt plnohodnotné zaměstnání a raději zůstává dobrovolně nezaměstnaná. Stejně tak je nutné pojmenovat další z problémů, který v této oblasti panuje. Tím je nedostatečná evaluace projektů zaměřených na zdravotně postižené v rámci pomoci s jejich zaměstnáváním, resp. motivaci k hledání zaměstnání. Odmítání zapojení se do pracovního života většinové společnosti může znamenat řadu problémů nejen pro zdravotně postižené, ale i pro společnost. V dnešní době, kdy obyvatelstvo stárne a chybí kvalitní pracovníci v mnoha odvětvích hospodářství, mohou představovat i zdravotně postižení kvalitní pracovní sílu, jejíž ekonomický potenciál je třeba zohledňovat. Společnost si tento aspekt ale stále ještě neuvědomuje a ani samotní zdravotně postižení se takto stále...

Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Bělina, Pavel (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...

Patogeneze lymfokély po transplantaci ledviny
Pacovský, Jaroslav ; Navrátil, Pavel (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Adamec, Miloš (oponent)
Souhrn Transplantace ledviny je výkon, který je spojen s větším či menším porušením lymfatických cév u příjemce, ale i u dárce, resp. odebírané ledviny. Lymfokéla je chirurgická komplikace způsobená únikem lymfy z porušených lymfatických cév. Vlastní chirurgický výkon je prvním krokem, kdy dojde k úniku lymfy. Tento krok je pro patogenezi naprosto zásadní. Na základě výsledků našeho výzkumu lze říci, že proteiny (metabolický faktor) sehrává významnou roli v druhé fázi patogenetického procesu potransplantační lymfokély. Proteiny svým onkotickým tlakem působí jako protektivní faktor. Ty jsou zodpovědné za zpětné vstřebání uniklé lymfy zpět do tkání a lymfatických cév. U hypoproteinemického nemocného je tedy výrazně vyšší riziko vzniku potransplantační lymfokély. Koloidně osmotický tlak je jedním z metabolických faktorů, které se významně uplatňují v patogenezi potransplantační lymfokély. Pomocí statistického softwaru byl vytvořen tzv. Lymphocele Formation Risk Index (LFRI), který je založen na předoperační elektroforetické analýze bílkovin. Z jednotlivých frakcí jsou využity hodnoty albuminu, α1-globulinů a γ-globulinů. LFRI = albumin / ( α1-globulin + γ- globulin ) Na základě statistické analýzy byla stanovena diskriminační hodnota (cut-off) tohoto testu na 2,5. Pokud je hodnota LFRI nižší než 2,5, pak je u...

Dánský vpád do Slezska a na Moravu v letech 1626-1627
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Není mnoho okamžiků v historii, kdy by naše země byla v úzkém kontaktu s Dánskem. Styky obou zemí byly a do jisté míry stále jsou náhodné. Jako by velká "přehrada" - Německo - oddělovala obě země radikálně a navždy. Jen několik střípků se dá poskládat do drobné mozaiky česko-dánských kontaktů. Od dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., muselo uběhnout několik staletí, než se v našich zemích přívlastek "dánský" výrazně objevil u hvězdáře Tychona de Brahe na dvoru Rudolfa II. Po bohulibých vědeckých bádáních měli další příběh psát vojáci třicetileté války. Tato práce pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627. Zatímco Mansfeld měl vojsko vlastní, resp. placené nizozemskými stavy a Anglií, vévoda velel plukům dánského krále Kristiána IV. Ten stál v letech 1625 až 1629 v čele protihabsburské koalice ustanovené v Haagu. Diverze do zmíněných zemí byla zahájena v červenci 1626. Úkolem výpravy bylo splnění mnoha cílů a až do října 1626 do ní byly vkládány mnohé naděje. Odvážný podnik měl získat haagské alianci strategickou převahu. Cílem bylo přenést válku dál od Dolnosaského kraje až na nepřátelské uzemí a po spojení se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem táhnout snad až na Vídeň. Vinou...

Zdanění výnosů z cenných papírů v České republice v evropském kontextu
Cvetanova, Lilia ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Jelínek, Michal (oponent)
Obsahem této diplomové práce je zhodnocení způsobu a míry zdanění výnosů, které plynou z cenných papírů v České republice a ve vybraných evropských zemích. Cílem této práce je také komparace míry zdanění těchto výnosů v jednotlivých zemích. První část se věnuje vymezení pojmu cenných papírů, jejich třídění a charakteristice jejich základních druhů, jejichž zdaněním se zabývá závěrečná část. Jedná se o akcie a dluhopisy. Další část je věnována charakteristice daní z příjmů v ČR a také problematice dvojího zdanění. Třetí část obsahuje některé aspekty mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění významné z hlediska tématu této práce. Závěrečná část je věnována způsobům a celkové míře zdanění dividend a úroků plynoucích fyzickým osobám z akcií, resp. dluhopisů ve vybraných evropských zemích. Také je nastíněna situace, kdy výnosy z cenných papírů plynou ze zahraničí rezidentům České republiky, kteří je zdaňuje v tuzemsku.

Právní vývoj Slovenské republiky 1939-1945
Krákorová, Martina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Práce je rozdělena do pěti kapitol. První je pokusem zachytit nejvýznamnější právní momenty, které se staly v období, kdy se Slovákům naskytla možnost vymanit se ze spojení s habsburskou velmocí a zformovat se spolu s dalším slovanským národem v samostatný demokratický stát, resp. zklamání určité politicky aktivní části slovenského obyvatelstva z nenaplněných představ o státoprávním uspořádání v rámci společného československé státu. Tato kapitola pak ve své druhé polovině nabízí přehled událostí, které již bezprostředně vedly ke vzniku prvního samostatného slovenského státu. Druhá kapitola pojednává o mezinárodním postavení nově vzniklého státního celku a především se zaměřuje na poukázání na pouze teoretickou samostatnost Slovenské republiky, která se fakticky nacházela ve vazalském poměru k Hitlerovu Německu, a která si nejen kvůli této skutečnosti vysloužila označení "nacistický satelit". Kapitola třetí je studií slovenské ústavní listiny, pokusem o její charakteristiku a zhodnocení. Vývoj slovenského režimu v letech 1939 - 1945, jeho fašizaci a to "legální cestou", na podkladě celé řady právních norem, které postupně zaváděly totalitní právní pořádek, je obsahem čtvrté kapitoly. Poslední kapitola zachycuje jednu z nejsmutnějších a nejostudnějších skutečností slovenských dějin, protižidovské...

Řízení devizové expozice podniku
KRÁSNICKÁ, Martina
Tato disertační práce nazvaná Řízení devizové expozice podniku se v nejprve na empirických datech vývoje tržeb a exportu a importu v jednotlivých odvětvích CZ-NACE zabývala otázkou, zda lze prokázat vztah mezi změnami volatility směnných kurzů a ekonomickými výsledky podniků a tedy zda má smysl devizovou expozici řídit. Statisticky významné výsledky byly prokázány v sekci C - Zpracovatelský průmysl, kde bylo potvrzeno, že s rostoucí volatilitou směnného kurzu klesá rentabilita tržeb. Zvažovaným směnným kurzem byl nominální kurz CZK/EUR, přičemž nedávné studie (Klečka, 2016) ukázaly, že použití jiného kurzu nepřináší statisticky významné rozdíly. V druhé části práce byl vytvořen jednoduchý model Estart pro kvantifikaci maximálního dopadu neočekávaných změn směnného kurzu do ziskovosti podniku a tedy pro řízení devizové expozice. Vzorec pro výpočet devizové expozice je dostatečně jednoduchý a vyžaduje jen několik vstupů týkajících se firmy: celkové příjmy, celkové výdaje, procento příjmů v zahraniční měně a procento výdajů v zahraniční měně. Pro kvantifikaci maximálního dopadu jsou pak stanoveny doporučené procentuální odchylky odvozené z historických dat, kdy v závislosti na časovém horizontu získá podnik prvotní informaci o tom, jaký maximální dopad bude mít neočekávaná změna kurzu do jejich ziskovosti a tedy i případnou maximální částku, kterou má smysl investovat do zajištění kurzového rizika. Model je vhodný i pro výpočet maximálního dopadu u konkrétního závazku či pohledávky. Model je pro svoji jednoduchost využitelný zejména v malých a středních podnicích, které se v současné době, například pod vlivem složité situace v EU a avíz ČNB o ukončení intervence znehodnocující od roku 2013 domácí měnu, začínají zabývat otázkou, jaký vliv budou mít změny směnného kurzu na výsledky jejich hospodaření. V souladu s principy řízení devizové expozice je v další fázi nezbytné využít více sofistikovaných metod kvantifikace dopadu neočekávaných změn směnného kurzu do zisku, resp. hodnoty firmy, zejména z důvodů řízení operativní expozice, která má pro podnik zásadní charakter a kterou model Estart neřeší.