|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
| |
|
|
Sňatek Adama II. z Hradce a Kateřiny z Montfortu
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se zabývá svatbou Adama II. z Hradce s Kateřinou z Montfortu. V souvislosti s raně novověkými sňatkovými strategiemi odůvodňuje výběr nevěsty, který hrál ve šlechtickém prostředí důležitou roli nejen pro manželský pár, ale také pro jejich široké sociální okolí. Dále se zaměřuje na celý rituál svatebních oslav od výprosu nevěsty až po její přínos na jindřichohradecký zámek roku 1574. V této slavnosti se odrážela potřeba šlechtice reprezentovat svůj urozený stav. Adam II. z Hradce na ní vynaložil velké množství finančních prostředků, přestože jeho panství bylo vysoce zadluženo. Práce analyzuje také oslavné svatební básně, které vytvořili na počest novomanželů humanističtí básníci. Latinská poezie odkazuje na urozenost a starobylost rodu pánů z Hradce a klade důraz na pokračování rodu, které mohlo být zaručeno jedině společnými potomky. Sňatek je sledován v politickém a náboženském kontextu doby, protože úzce souvisí s četnými vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru a také s pozdějším náboženským vývojem v Jindřichově Hradci, který se díky působení Kateřiny z Montfortu ubíral katolickým směrem.
|
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
|
| |
|
|
Slavnosti a jejich význam nejen ve waldorfské mateřské škole
HAVLOVÁ, Adéla
Ve své bakalářské práci se zabývám významem slavností v životě mateřské školy. Lidová kultura, odrážející se v prožívaných slavnostech se předává z generace na generaci. Zamýšlím se nad přínosem a uplatněním slavností nejen pro děti ale i pro jejich rodiče. V teoretické části se zaměřuji na výklad pojmů související s tématem, zejména na charakteristiku slavností, souvislost se socializací dítěte, waldorfskou pedagogiku a její stěžejní součást ? slavnosti. V praktické části popisuji slavnosti tak, jak se konají ve waldorfské mateřské škole ve spolupráci s rodiči. V druhé části se zaměřuji na výzkum spolupráce rodiny s mateřskou školou při slavnostech. Výzkum byl proveden dotazovacími metodami ? rozhovory a dotazníky.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje temné turistiky
TROJANOVÁ, Lucie
Práce se zaměřuje na problematiku čarodějnických procesů na Šumpersku a Jesenicku. Jedná se o návrh slavností "AD CAELOS PROSPERO" k 325. výročí od upálení šumperského děkana K. A. Lautnera, které budou pořádány v čarodějnickém duchu.
|
|
|
Financování a fundraising hudebních festivalů
Cibulková, Eliška ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o způsobech financování a fundraisingu zejména neziskových kulturních projektů. Teoretická část definuje pojmy neziskový sektor, fundraising a popisuje možné metody získávání finančních i nefinančních prostředků. Praktická část práce je zaměřena na příklady hudebních festivalů, které se zaměřují především na vážnou a starší hudbu - Struny podzimu, Svatováclavské slavnosti a Letní slavnosti staré hudby, které mají právní formu ziskové společnosti. Na těchto příkladech jsou popsány konkrétní fundraisingové metody a jejich fungování v praxi. V závěru práce je uvedeno celkové zhodnocení a posouzení, jak velký vliv má na fundraising a financování právní forma organizace.
|
|
|
Slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně roku 1552
IVANEGA, Jan
Předmětem zájmu předložené bakalářské práce je slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně v květnu 1552. Práce vychází z teoretických podnětů sociologických věd a okruhem zkoumaných otázek se hlásí k přístupům historické antropologie. Vjezd je analyzován na základě metodologických východisek Barbary Stollberg-Rilinger, jež chápe raně novověké rituály jako prostor symbolické komunikace, v níž se odráží hierarchie společnosti. Ke komparaci sloužily výzkumy habsburských vjezdů 16. století provedené Václavem Bůžkem. Výzkum se opíral o tři latinské skladby dvou autorů, zabývající se tematikou vjezdu. V první kapitole jsou představena metodická a pramenná východiska, je představen slavnostní vjezd jako téma historického bádání a poskytnut přehled pohledu historiografie na Maxmiliána II. Další kapitola popisuje na základě práce s literaturou a analýzy pramenů cestu ze Španělska do Vídně. Jádrem práce je další kapitola, v níž je zkoumáno budování obrazu význačných postav zmiňovaných v pramenech, zejména Maxmiliána II., jeho manželky Marie Španělské a významné postavy Maxmiliánova doprovodu Adama z Ditrichštejna. Zároveň je naznačen pohled autorů skladeb na turecké impérium. V obrazové příloze je předložen výběr portrétů Maxmiliána II., v nichž jsou hledány prvky shodné s panovníkovým obrazem předloženým v analyzovaných písemných pramenech. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu. Autor dochází k výsledku, že zkoumaný vjezd nevybočoval z řady soudobých habsburských slavností. V pramenech je Maxmilián oslavován jako člen význačného rodu s mimořádnou urozeností, příznivec umění a vítěz nad Turky, nad nímž drží ochrannou ruku nadpřirozené síly.
|
host ::
RSS.