|
Environmentální bezpečnost systému odpadních vod
BELEŠOVÁ, Petra
Téma environmentální bezpečnost systému odpadních vod bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů.Hlavním důvodem je nenahraditelný význam vody pro fungování lidské společnosti.Zdroje pitné vody jsou omezené a díky současnému relativně snadnému přístupu ke kvalitní vodě dochází k nezodpovědnému plýtvání s touto komoditou.Vedle plýtvání je velký problém rovněž se znečišťováním životního prostředí,které úzce souvisí se znehodnocováním zdrojů pitných vod.S nárůstem lidské populace se začaly rapidně zhoršovat podmínky životního prostředí a tato problematika se dostala do popředí jednání nadnárodních organizací.Takzvaná environmentální bezpečnost je v současné době téma velmi aktuální.Postupně se dostává do učebních plánů škol a připravuje se i plošná osvěta široké veřejnosti.Do environmentální bezpečnosti vodního hospodářství bylo v několika uplynulých letech vynaloženo velké množství finančních prostředků.Došlo především k plošnému budování čistíren odpadních vod.Diplomová práce je místně orientovaná na obec s rozšířenou působností Příbram.Do jejího správního obvodu spadá 74 obcí a vojenský újezd Brdy.Vzhledem k tomu,že většina správního území je tvořena menšími obcemi,které jsou v hospodaření s vodou soběstačné,je nutné zajistit takový stav životního prostředí,aby nedocházelo k jeho znehodnocování.Cílem diplomové práce je především zmapování dopadů výpadku systému odpadních vod a případné navrhnutí vhodných předběžných řešení takového výpadku.Na to úzce navazuje položená výzkumná otázka: Na jaké úrovni je současná environmentální bezpečnost vodního hospodářství? K dosažení stanovených cílů byla použita v první řadě metoda literární rešerše,díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky.Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu,který byl prováděn na základě polostrukturovaných rozhovorů s odborníky v dané problematice.Shromážděná data byla následně uspořádána v logickém přehledu a analyzována základní rizikovou analýzou SWOT.Diplomová práce je tedy členěna do dvou základních částí.První je teoretická část,která popisuje koloběh vody,vysvětluje co je to infrastruktura a v návaznosti na to vyzdvihuje význam kritické infrastruktury.Rovněž vysvětluje pojem vodní hospodářství a uvádí základní charakteristiku a způsoby zpracování a nakládání s pitnou a odpadní vodou.Dále uvádí základní právní předpisy upravující problematiku vod a v neposlední řadě vymezuje pojem environmentální bezpečnost.Druhá část diplomové práce popisuje systém odpadních vod v ORP Příbram a mapuje způsoby vzniku a následný rozsah výpadku analyzovaných ČOV.V přímé návaznosti na to hodnotí možný vznik dopadu na životní prostředí.Odpadní vody lze členit do několika skupin dle toho,kde a jak vznikají.S přihlédnutím k jejich původu mohou obsahovat odpadní vody širokou škálu různých škodlivých látek od mikrobiologických až po látky silně toxické.Výpadek systému odpadních vod by znamenal jak aktuální problém v podobě znečištění životního prostředí v místě,kde by se odpadní vody dostávaly do přírody,tak dlouhodobý nepříznivý účinek,který by se projevoval postupem času v podobě zamoření například půdy a podzemních vod,které by se následně mohly mísit se zdroji pitné vody.Rovněž by mohlo dojít k úhynu některých živočichů,znemožnění konzumace pěstovaných plodin v dané lokalitě a k šíření různých infekčních onemocnění.Tento stav je velmi nežádoucí,a proto je mu potřeba prostřednictvím preventivních opatření environmentální bezpečnosti předcházet.Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno,že se vznik možných závažných dopadů na životní prostředí vlivem výpadku ČOV na území ORP Příbram nepředpokládá.Provozovatelé jsou připraveni ihned a poměrně efektivně vzniklé nedostatky odstraňovat,aby bylo závažnému dlouhodobému výpadku zabráněno.V návaznosti na to lze tedy environmentální bezpečnost ČOV na území ORP Příbram hodnotit jako velmi dobrou.
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
|
Produkce vybraných kvasinkových metabolitů využitelných do potravinových doplňků
Němcová, Andrea ; Čertík, Milan (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy sú prirodzene sa vyskytujúce pigmenty rastlín, ktoré sú tiež produkované mnohými baktériami a hubami. Predstavujú jednu z najviac rozšírených skupín prírodných antioxidantov s významnými biologickými účinkami a mnohými priemyselnými aplikáciami. V tomto smere je zvýšený záujem o karotenoidy ako prirodzené antioxidanty, ktoré majú mimo iné schopnosť znižovať prejavy chronických ochorení, patologických stavov u ľudí a celkovo spomaľujú proces stárnutia. Používajú sa prevažne v potravinárskom priemysle, ale hojne sú využívané aj v chemickom, farmaceutickom či kozmetickom priemysle. Jednou z možností získavania týchto látok je využívanie potenciálu červených kvasiniek, ktoré sú schopné prevádzať rôzne substráty v karoténové pigmenty. V predloženej práci boli testované kvasinky patriace do rodov Rhodotorula, Sporobolomyces a Cystofilobasidium z hľadiska využívania vybraných odpadových substrátov. Boli tiež podrobené náhodnej mutagenéze za účelom zvýšenia produkcie biomasy a špecifických metabolitov – karotenoidov a iných lipidických látok. Ako alternatívne nutričné zdroje boli testované odpadové substráty z poľnohospodárskej a potravinárskej výroby (repka, ryža, pšeničné otruby, jablčná vláknina, cestoviny a lignocelulózové materiály). V niektorých produkčných médiách boli odpadové materiály hydrolyzované extracelulárnymi hydrolytickými enzýmami alebo komerčnými enzýmami za cieľom rozloženia komplexných sacharidických substrátov na jednoduché cukry utilizovateľné kvasinkami. Všetky testované kvasinkové kmene boli schopné využívať tieto odpadové materiály ako jediný zdroj uhlíka a zároveň produkovať pigmenty a obohatenú biomasu. V tejto práci bola študovaná charakterizácia karotenogénnych kvasiniek využitím molekulárnych techník. K tomuto účelu boli amplifikované medzidruhové konzervované sekvencie genómovej DNA, špeciálne oblasti rDNA D1/D2 ribozomálnej podjednotky a úseky ITS1 a 5,8-ITS2 rDNA. Tieto sekvencie boli podrobené analýze pomocou metódy DGGE k porovnaniu odlišností medzi jednotlivými karotenogénnymi kvasinkami. Technika izolácie intaktnej DNA bola optimalizovaná pre karyotypovú charakterizáciu kvasiniek metódou pulznej elektroforézy (PFGE). Jednotlivé karyotypy testovaných kvasiniek obsahovali viditeľné odlišnosti medzi kvasinkovými druhmi a rodmi.
|
|
Oxidační stres navozený železem a jeho ovlivnění flavonoidy a bisfosfonáty
Kolek, Metoděj ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Habermann, Vlastimil (oponent) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Autor ve své disertační práci zkoumal úlohu železa v toxicitě jiných kovů (kadmium ) a vliv flavonoidů a bisfosfonátů na železo indukované oxidačním poškozením in vivo . Experimenty byly provedeny u myších samců ( CD - 1 , Charles River , 25-35 tělesné hmotnosti ) . Dávka byla prokázána . Vysoké dávky vedly k oxidačnímu poškození ( lipoperoxidace indukční a snížení hladiny glutathionu ) , zatímco nižší dávka podávána po dlouhou dobu ( 7 týdnů) měla antioxidační účinek ( nižší lipoperoxidace a zvýšená aktivita glutathion peroxidáza ) .
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
Nahota v obřadní tradici české kultury
Navrátilová, Alexandra
Článek vychází z literatury a pramenů 19. a 20. století. Rituální nahotu interpretuje jako projev převážně kladného životního principu. Tělesná nahota se uplatňovala v rituálech, chránících před chorobami a živelnými pohromami, zapuzovala zlo a neštěstí, zabezpečovala blahobyt a zdraví. Využívala se v agrárních obyčejích, v milostné magii a při zábavách a hrách s erotickým podtextem.
|
|
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
|
|
Lysosomální dědičná onemocnění: patobiochemie Gaucherovy choroby
Illner, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent)
Gaucherova choroba se řadí do skupiny lysosomálních střádavých onemocnění, které se týkají dědičných poruch katabolismu sfingolipidů. Tyto poruchy jsou způsobené mutacemi v genech příslušných hydrolas nebo jejich proteinových aktivátorů. Následkem je lysosomální hromadění nedegradovaných sfingolipidů, které vede u pacientů k závažným zdravotním problémům. V případě Gaucherovy choroby se jedná o nedostatečnou aktivitu lysosomální β- glukocerebrosidasy (GBA1). Neodbourávanými glykolipidy jsou glukosylceramid (GlcCer) a jeho lysoderivát glukosylpsychosin (lyso-GlcCer). Hromadění těchto látek je spjato s buňkami makrofágového původu označovanými jako Gaucherovy buňky, které se vyskytují především v játrech, slezině či plicích. Tato práce je zaměřena na patobiochemii těchto glykolipidů. Náplní této práce byla optimalizace hmotnostně spektrometrické metody pro měření aktivity β-glukocerebrosidasy s přirozeným substrátem. Metoda byla úspěšně optimalizována a může být efektivně využita pro diagnostické účely namísto používaných syntetických substrátů. V další fázi práce byl analyzován pH profil aktivity lysosomální β-glukocerebrosidasy za účelem zjistit přítomnost nelysosomálního enzymu, který by mohl degradovat glukosylceramid. Vyhodnocení pH profilu existenci takového enzymu v kožních fibroblastech...
|
|
Biologická aktivita obsahových látek rostlin XVIII. Alkaloidy Corydalis yanhusuo W.T. WANG.
Poruba, Martin ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Martin Poruba Konzultant: doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc. Název diplomové práce: Biologická aktivita obsahových látek rostlin XVIII. Alkaloidy Corydalis yanhusuo W.T.WANG. Inhibitory cholinesteras jsou jedinými osvědčenými léčivy pro léčbu pacientů s mírným až středním stupněm Alzheimerovy choroby (AD). Cholinergní hypotéza spočívá v tom, že paměťová dysfunkce pacientů s AD je spojena s deficitem cholinergní transmise. Pokles neurotransmiteru acetylcholinu (Ach) v mozku se zdá být hlavní příčinou rozvoje demence. Inhibitory acetylcholiesterasy mohou ovlivnit hladinu acetylcholinu inhibicí acetylcholinesterasy. Při screeningu přírodních inhibitorů acetylcholinesterasy byla pozorována významná aktivita u alkaloidních extraktů druhů z řádu Papaverales. Primární extrakt alkaloidů byl připraven ze suchých hlíz druhu Corydalis yanhusuo (10,8 kg). Ethanolický extrakt byl rozdělen za účelem získání slabě-, středně- a vysoce-bazických alkaloidů a chloridů kvartérních bazí. Z diethyletherového výtřepku (pH 12) alkaloidů byly izolovány dva alkaloidy: palmatin (CAS 3486-67-7) a berberin (CAS 2086-83-1) ve formě chloridů. Inhibice cholinesteras byla měřena in vitro spektrofotometricky...
|
| |
host ::
