|
|
"Paradox fikce" a emoce ve sportovních filmech
Sýkora, Matěj ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou paradoxu fikce a sledováním emocí u recipientů filmových děl se sportovní tematikou. Práce je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních dvou se snaží o vymezení klíčových pojmů fikce (fikčního světa) a emoce. Třetí oddíl stručně shrnuje nejvýznamnější dosavadní teorie zabývající se paradoxem fikce (Radford a Weston, Walton aj.) a nabízí nástin možného řešení problému v návaznosti na neurobiologická zkoumání Antonia Damasia a vybrané koncepty estetiky a psychologie jako jsou Bulloughova psychická distance nebo Worringerova empatie. Čtvrtý oddíl je věnován emocím diváků sportovní kinematografie. Na pozadí předchozích závěrů i pozorování diváckých emocí v reálném sportu zde práce upozorňuje na význam zakoušení emocí ve fikčních světech sportovních filmů. Klíčová slova: emoce, fikce, empatie, simulace, somatické markery, sport.
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
|
|
|
Iva Procházková: literární dílo metodami dramatické výchovy
Vágnerová, Ivana ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá charakteristikou žáků mladšího školního věku z hlediska vývojové psychologie a vzájemného vztahu žáků této věkové kategorie a čtenářství. Významnou částí diplomové práce jsou kapitoly věnované výrazné osobnosti naší literatury Ivě Procházkové. Součástí je rozbor tvorby Ivy Procházkové. Teoretická část obsahuje podrobnější charakteristiku tří vybraných titulů - Pět minut před večeří, Středa nám chutná, Únos domů. Teoretická část se zabývá vzájemným vztahem dramatické výchovy a literatury. Cílem akčního výzkumu v praktické části je prokázat, že vybrané tituly spisovatelky Ivy Procházkové jsou vhodné pro práci v dramatické výchově. V praktické části jsou provedené analýzy uvedených literárních předloh z pohledu dramatické výchovy, dále jsou uvedené tituly rozpracované na návrhy výukových lekcí.
|
|
|
Kognitivní vědy a paradox fikce
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Předložená práce se věnuje problematice paradoxu fikce, jakožto tématu angloamerické estetiky druhé poloviny dvacátého století, v odrazu úvah Colina Radforda a jeho kritiků. Pokouší se také nahlédnout emocionální responze na fikci, z Radfordova pohledu problematické a paradoxní, v pro ně "cizím" kontextu kognitivních věd, a to zejména fragmentů teorií Antonia Damasia, které mohou poskytnout pohled na tento problém v nové perspektivě. Práce si tedy ambiciózně neklade za cíl ani uchopit tyto teorie v celistvosti, ani zcela rozřešit a uzavřít otázku paradoxu fikce, jako spíše osvětlit jeho základy a tak je rozpohybovat. K tomu používá vybrané dílčí úvahy vědce, zabývajícího se fenoménem emocí a jejich zásadní role v lidském poznávání a myšlení. První kapitola se tedy zabývá zejména Radfordovou formulací paradoxu, která je, jak se domníváme, pro celý problém zásadní. Druhá kapitola pak nahlíží do celku kritiky, která Radfordovu formulaci obklopuje. Některé momenty se postupně ukazují jako signifikantní pro usouvztažnění s fragmenty Damasiových teorií tak, jak je nastíněno v kapitole třetí. Klíčová slova emoce, kvazi-emoce, kvazi-smyčka, fikce, jakoby
|
|
|
Rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu
Girardová de Villars, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu pomocí teorie fikčních světů. Rozebírá vliv fikčních světů a jejich hrdinů na divákovu interpretaci a vnímání fikce. Zdůrazňuje rozdílný dopad fikce na skutečnost podle toho, zda příjemce fikční dílo hodnotí podle vztahu ke skutečnosti anebo si naopak uvědomuje, že film nereferuje k aktuálnímu světu. Práce přibližuje hlavní pojmy a problémy teorie fikčních světů a aplikuje je na příklady konkrétních filmů, aby ukázala důležitost rozlišování hranice mezi fikcí a skutečností.
|
|
|
Jihočeská příroda v díle Ludvíka Mühlsteina
KREJSOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce analyzuje způsob vykreslení jihočeské přírody, vztah mezi ní a člověkem - tedy civilizací, a témata jako láska, život a smrt ve zvířecím království v knihách Ludvíka Mühlsteina. Také se pokouší charakterizovat žánr umělecké reportáže srovnáním s knihami Zdeňka Veselovského, Jaromíra Tomečka a Ladislava Stehlíka. Určí hlavní rysy věcné a umělecké literatury a také prozkoumá světy reality a fikce.
|
|
|
Crossover
Tejnorová, Petra ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Disertační práce s názvem CROSSOVER, mezi vrstvami vlastní inscenační praxe, na hranici forem, žánrů a nejenom těch je rozdělena do tří částí. V každém oddílu práce se opírám zejména o vlastní divadelní praxi, která je protkána řadou ukázek z inscenací a divadelně performativního myšlení vybraných zahraničních skupin. V první části, vzhledem k tématu, jsou to především skupiny Gob Squad, Shunt a režisér Mike Leigh. Ve druhépak skupiny Rimini Protokoll a opět Gob Squad. V třetím oddílu je to hlavně režisér Tim Etchells se svojí skupinou Forced Entertainment. Moje divadelní cesta od komplexních inscenací, které jsou symbiózou všech komponentů a spojuje je inscenační styl a dříve nalezené divadelní postupy přes autorské/devising projekty až k divadlu s prvky dokumentu a technologie, je představena v úvodu disertační práce. V první části prácezkoumám rozdíly a jemné nuance mezi autorským a devised divadlem, orientuji se zejména naspecifika devised metody tvorby. V druhé části práce se zaměřuji na dokument a technologie. Třetí oddíl se skládá z podtémat otevřenýchv přechozích kapitolách, týkajících se překračování forem, žánrů a metodik, majícíchmnohem blíže k fenoménu hranic mezi inscenací/událostí, fikcí/realitou, divákem/svědkem, hercem/performerem. Metody či optika, kterou práci vedu, je založena na fenoménu zmiňovaných oblastí a témat. Způsob průniku do problematiky lze přirovnat k fenomenologickému vhledu.
|
|
|
Hranice fikce
SEVERA, Tomáš
Předkládaná diplomová práce se soustředí na problematiku fikce. Nejprve se věnuje konkurujícím si vymezením samotného pojmu fikce, aby jej poté definovala jako nereferenční znak. Ve druhé až čtvrté kapitole představuje a komentuje tři tradiční přístupy k teorii fikce formální, sémantický a pragmatický. V nejrozsáhlejší páté kapitole pojednává o dílech teoretiků, kteří se povětšinou snaží pohybovat v okolí domnělé hranice mezi fikčním a faktuálním vyprávěním, obvykle zastoupeném pracemi historiografickými. A konečně v šesté kapitole se zabývá vhledy, jež tradičním teoriím fikce poskytují dvě podoby relativně nové disciplíny teorie simulace.
|
|
|
Estetická distance ve fikci a fikčních světech
DURASOVÁ, Renata
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku estetické distance a jejích projevů ve fikci a fikčních světech. Analyzuje texty, které pojednávají o teorii fikce, a hledá v nich jistý modus distancovanosti, který lze ztotožnit s konceptem psychické distance. Na základě názorných příkladů, které pojednávají o estetických situacích, ukazuje, že psychická distance je uměleckým principem, který se odvíjí od postoje recipienta, a je proto základním faktorem pro samotný vznik fikčních světů.
|
|
|
Kulturní a historické pozadí románu E. L. Doctorowa Ragtime
SKŘEPSKÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vztah historie a fikce v románu E. L. Doctorowa Ragime a zkoumat vyprávěcí techniku jakožto hudebního stylu ragtime. Výzkum a hodnocení je soustředěno zejména na postavy, které skutečně existovaly, a autor je obsadil do fiktivního příběhu. Cílem je také rozbor díla, které bylo vydáno v roce 1975 a získalo řadu významných ocenění. Rozborem je myšleno představení knižního díla, zařazení díla do literárně-histrického kontextu a hlavně srovnání s jeho filmovou verzí z roku 1981 režiséra Miloše Formana. V bakalářské práci jsou obsaženy informace o autorovi a jeho největších dílech, židovské a severoamerické literatuře a autorech, kteří v té době působili a čím se v 2. polovině 20. století židovská literatura zabývala.
|
host ::
RSS.