|
|
Využití virových nanočástic pro biomedicínské účely
Kříž, Kristian ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Tato práce shrnuje výsledky studií vedoucích k novým aplikacím virových nanočástic s důrazem na použití v medicíně. Nejprve se práce věnuje charakteristice virových nanočástic a některým obecným aspektům nanočástic. Dále jsou zde popsány vybrané studie užívající virové nanočástice jako prostředek k léčbě nádorů, virových, bakteriálních nebo jiných onemocnění. Tato rešerše také obsahuje příklady prací, při kterých byly virové nanočástice použity k diagnostickým účelům. Nakonec jsou zde zmíněny i studie, ve kterých virové nanočástice sloužily jako nanoextraktory, nanoreaktory nebo nano- templáty pro syntézu kovových nanočástic a galvanických článků.
|
|
|
Značení buněk pro MRI pomocí neběžných magnetických nanočástic
Kikerlová, Soňa ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Mezi běžně používané zobrazovací techniky v klinické praxi patří MRI (zobrazování magnetickou rezonancí). Jedná se o metodu pro pacienta zcela neinvazivní, která umožňuje trojrozměrné zobrazování těla na základě detekce vodíkových atomů molekul vody obsažených v jednotlivých tkáních. Intenzita signálu může být navíc ovlivněna přidáním vhodné kontrastní látky. Před vlastním použitím nově připravených kontrastních agens je nutné provést základní in vitro a in vivo experimenty na buněčných liniích a zvířecích modelech, aby případné nežádoucí účinky těchto nanosond na živé organizmy byly odhaleny ještě dřív, než dojde k jejich zavedení do klinické praxe. Současný rozmach nanotechnologií nabízí širokou škálu nanomateriálů, včetně magnetických nanočástic, určených převážně pro snížení intenzity MRI signálu. Mezi nejběžnější a nejdéle používaná kontrastní agens pro MRI patří superparamagnetické nanočástice oxidů železa (SPIO). V této literární rešerši jsou představeny méně běžné typy magnetických nanočástic, které je také možné použít pro zobrazování magnetickou rezonancí. Klíčová slova: magnetická rezonance, nanočástice, značení buněk
|
|
|
Konjugáty proteinů s nanodiamanty: příprava a charakterizace
Šlegerová, Jitka ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Nanodiamanty patří k rozsáhlé skupině uhlíkových nanomateriálů. Mezi jejich nejvýznamnější vlastnosti patří chemická stabilita, biokompatibilita, nízká toxicita, možnost chemické modifikace povrchu a poté konjugace s různými biologickými molekulami, především proteiny. Podstatná vlastnost nanodiamantů je snadno detekovatelná stabilní fluorescence bez fotodestrukce, zvláště fluorescence z tzv. (N-V) center vzniklých vysokoenergetickým ozařováním nanodiamantů. Tyto vlastnosti umožňují uplatnění nanodiamantů jako fluorescenčních značek a sond, umožňují cílení buněk, internalizaci do buněk, přenos a kontrolované uvolňování léčiv a také imobilizaci enzymů. Biomolekuly mohou být připojeny na povrch různými způsoby - nekovalentními interakcemi nebo kovalentně. Jak již bylo dříve popsáno, nekovalentními interakcemi byly navázány na povrch nanodiamantů různé proteiny, jako lysozym, cytochrom c, neurotoxin nebo antigen. Kovalentní vazbou byly připojeny proteiny, glykoproteiny, oligonukleotidy, vitamín nebo růstový hormon. Při navázání biomolekuly je zásadní, aby si ponechala své vlastnosti, například enzym katalytickou aktivitu. Připojení biomolekul pomocí tzv. oximové ligace, tedy navázání jejich aldehydové skupiny na nanodiamant nesoucí aminooxy skupiny, představuje pro tyto účely výhodnou variantu z...
|
|
|
Vliv vstupních parametrů dispergace na kvalitu rozmíchání nanočástic
Cederová, Kristýna ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá nanočásticemi. Je zkoumán zejména proces dispergace nanočástic. Nanočástice mají schopnost zlepšovat některé fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů. Jednou avšak podstatnou překážkou pro správnou aplikaci nanočástic je jejich dispergace. Experimentální část bakalářské práce je věnována problematice dispergace nanočástic. Jsou stanoveny vlastnosti cementových kompozitů v čase 7 a 28 dní. Nanočástice byly zkoumány pod transmisním elektronovým mikroskopem.
|
|
|
Molekulární komunikace v nano-sítích s využitím difúzního procesu
Kupka, Lukáš ; Mašek, Pavel (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská se zaměřuje na teoretický popis molekulární komunikace v nanosítích s využítím difúzního procesu, popis simulátoru N3Sim a sestavení modelu nanokomunikace v tomto simulátoru. Druhá část práce se zabývá molekulární komunikací s využitím elektro-magnetických pulzů. Zde se využívá simulátoru NS-3 a nástroje Nano-Sim. Praktická část obsahuje detailní rozbor nastavení obou simulátorů a výsleků simulací. Simulace jsou prováděny s různým nastavením a v několika scénářích. Jejich porovnání a výsledky v grafu se nacházejí v záveřečné části bakalářské práce.
|
|
|
Vliv terapeutického ultrazvukového pole a metalických nanočástic na nádorové buňky
Kalužová, Adéla ; Rozman, Jiří (oponent) ; Bernard, Vladan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na výzkum působení ultrazvuku a nanočástic na nádorové buňky. V literární rešerši jsou popsány aplikace ultrazvukového pole v součinnosti s aplikací metalických nanočástic na viabilitu nádorových buněk na základě provedení in vitro experimentů. Smyslem aplikace metalických nanočástic by mělo být možné zesílení jejich protinádorového účinku díky přítomnosti ultrazvukového pole. Dále jsou v literární rešerši zahrnuty technické provedení přístrojů, jejich indikace a kontraindikace, parametry ultrazvukových polí a aplikace metalických nanočástic. Metalické nanočástice se stávají součástí života člověka stále více, proto je zapotřebí se jim věnovat na větší úrovni. Cílem práce je navrhnout způsob řešení založený na principu ozvučení buněk ultrazvukovým polem s vhodnými parametry v kombinaci s aplikací metalických nanočástic s následným provedením testů buněčné viability. Pro určení viability byl vybrán test MTT assay. Pro lepší pochopení ultrazvukového pole je další součástí práce proměření parametrů tohoto pole pomocí ponorného jehlového hydrofonu. V závěrečné části práce je nutné statistické vyhodnocení naměřených dat provedených experimentů a diskuze nad získanými výsledky.
|
|
|
Použití nanoplniv v elektroizolačních materiálech
Mohyla, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá sledováním složek komplexní permitivity zhotovených kompozitních materiálů, tvořených lakovou matricí plněnou nanočásticemi oxidů kovů. Úvodní část se zabývá teorií dielektrik, jevy v dielektriku, směsnými vztahy složených soustav a následně celkovou problematikou nanočástic a nanotechnologií s již dosaženými výsledky. V praktické části práce je shrnut postup výroby lakových vzorků s obsahem plniva ve formě nanočástic, jejich příprava pro měření elektrických vlastností a vlastní výsledky měření. Závěrem je vyhodnocení vlivu nanočástic na vlastnosti dielektrika a ověření možnosti aplikace směsných vztahů na takto vytvořených kompozitech.
|
|
|
Reflexní úpravy transparentních materiálů
Meluzín, Ondřej ; Tulka, Jaromír (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi a metodami nanášení povlaků na transparentní materiály za účelem zlepšení jejich opticko-reflexních vlastností. Popisuje jednotlivé metody, kterými je možné dnes povlaky nanášet v průmyslovém měřítku, při zachování konstantních tlouštěk a vlastností v celém naneseném povlaku. Dále uvádí konkrétní příklady, jak se po nanesení různých optických povlaků zlepší požadované vlastnosti materiálů používaných pro technické aplikace.
|
|
|
Nové nanočástice v ultrastrukturální diagnostice
MARTYKÁNOVÁ, Denisa
Cílem diplomové práce bylo zaměřit se na různé metody konjugací palladiových nanočástic různých tvarů na protein. Hlavním úkolem bylo použít jak kovalentní, tak nekovalentní konjugaci palladiových nanočástic na protein. Funkční konjugáty poté použít k imunoznačení a zjistit tak jejich stabilitu v čase.
|
|
|
Fotokatalytické technologie a nové nanopovrchové materiály v roce 2005
Peterka, F. ; Jirkovský, Jaromír ; Šubrt, Jan ; Špatenka, P. ; Krýsa, J. ; Lukeš, Petr ; Kavan, Ladislav ; Štengl, Václav ; Kolouch, A. ; Klusoň, P.
Práce předkládá souhrnnou informaci o současném stavu výzkumu a vývoje fotokatalytických TiO2 nanomateriálů a jejich praktickém využití v průmyslu a ve společnosti. Dále jsou prezentovány hlavní cíle nového evropského projektu COST „PHONASUM“ (COST 540) a Výzkumného centra pro nanopovrchové inženýrství „NANOPIN“ založeného v roce 2005 v rámci Programu výzkumu a vývoje MŠMT ČR.
|
host ::
RSS.