|
|
Značení buněk pro MRI pomocí neběžných magnetických nanočástic
Kikerlová, Soňa ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Mezi běžně používané zobrazovací techniky v klinické praxi patří MRI (zobrazování magnetickou rezonancí). Jedná se o metodu pro pacienta zcela neinvazivní, která umožňuje trojrozměrné zobrazování těla na základě detekce vodíkových atomů molekul vody obsažených v jednotlivých tkáních. Intenzita signálu může být navíc ovlivněna přidáním vhodné kontrastní látky. Před vlastním použitím nově připravených kontrastních agens je nutné provést základní in vitro a in vivo experimenty na buněčných liniích a zvířecích modelech, aby případné nežádoucí účinky těchto nanosond na živé organizmy byly odhaleny ještě dřív, než dojde k jejich zavedení do klinické praxe. Současný rozmach nanotechnologií nabízí širokou škálu nanomateriálů, včetně magnetických nanočástic, určených převážně pro snížení intenzity MRI signálu. Mezi nejběžnější a nejdéle používaná kontrastní agens pro MRI patří superparamagnetické nanočástice oxidů železa (SPIO). V této literární rešerši jsou představeny méně běžné typy magnetických nanočástic, které je také možné použít pro zobrazování magnetickou rezonancí. Klíčová slova: magnetická rezonance, nanočástice, značení buněk
|
|
|
Multimodální T2 kontrastní látky na bázi fluorescenčně značených magnetických jader spinelového typu pro zobrazování magnetickou rezonancí
Kikerlová, Soňa ; Kaman, Ondřej (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Předmětem této diplomové práce byla příprava magnetických fluorescenčně značených nanočástic spinelového typu, konkrétně zinkem dopovaného kobaltnatého feritu, pro zobrazování magnetickou rezonancí a fluorescenční mikroskopii v experimentální praxi. V dřívějších výzkumech vykazovaly různé feritové nanočástice poměrně vysoké transverzální relaxační časy a výrazný negativní T2 kontrast. Tyto vlastnosti byly předpokládány také u nanočástic kobaltnatého feritu dopovaného zinkem. Daný předpoklad byl následně ověřen studiem jejich magnetických a kontrastních vlastností. Dále byly s úspěchem studovány také jejich fluorescenční vlastnosti. V návaznosti na biologické experimenty byla řešena problematika povrchové úpravy magnetických jader připravených nanočástic, problematika týkající se jejich stabilizace ve vodné fázi a v neposlední řadě také toxicita těchto nanočástic v živých systémech. Klíčová slova: nanočástice, ferity, MRI, relaxace
|
|
|
Značení buněk pro MRI pomocí neběžných magnetických nanočástic
Kikerlová, Soňa ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Pavlů, Barbora (oponent)
Mezi běžně používané zobrazovací techniky v klinické praxi patří MRI (zobrazování magnetickou rezonancí). Jedná se o metodu pro pacienta zcela neinvazivní, která umožňuje trojrozměrné zobrazování těla na základě detekce vodíkových atomů molekul vody obsažených v jednotlivých tkáních. Intenzita signálu může být navíc ovlivněna přidáním vhodné kontrastní látky. Před vlastním použitím nově připravených kontrastních agens je nutné provést základní in vitro a in vivo experimenty na buněčných liniích a zvířecích modelech, aby případné nežádoucí účinky těchto nanosond na živé organizmy byly odhaleny ještě dřív, než dojde k jejich zavedení do klinické praxe. Současný rozmach nanotechnologií nabízí širokou škálu nanomateriálů, včetně magnetických nanočástic, určených převážně pro snížení intenzity MRI signálu. Mezi nejběžnější a nejdéle používaná kontrastní agens pro MRI patří superparamagnetické nanočástice oxidů železa (SPIO). V této literární rešerši jsou představeny méně běžné typy magnetických nanočástic, které je také možné použít pro zobrazování magnetickou rezonancí. Klíčová slova: magnetická rezonance, nanočástice, značení buněk
|
host ::
RSS.