|
Systém pro sledování únavy řidiče
Hošek, Roman ; Číka, Petr (oponent) ; Beneš, Radek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi zpracování obrazu na mobilních platformách, především na systému Android a jeho využití jako detektoru únavy řidiče. V úvodu je rozebrána problematika vlivu únavy na řidiče, především mikrospánku, společně s popisem již existujících systémů detekce únavy. Práce se dále věnuje popisu možností zpracování obrazu na mobilních platformách. Důraz je kladen především na systém Android, společně s knihovnou OpenCV, známou z desktopového prostředí. Následuje porovnání různých druhů implementace knihovny na mobilní platformu. V části o zpracování obrazu jsou popsány algoritmy pro detekci objektů v obraze, využitelné pro detekci obličeje, očí a jejich stavu. V praktické části byly vybrané metody implementovány pro systém Android. Byla vytvořena referenční aplikace, pro názornou demonstraci těchto metod na reálném zařízení. Jednotlivé metody jsou porovnávany podle časové náročnosti, chybovosti a dalších faktorů.
|
|
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
|
|
Comparing chess strategies
Kacz, Kristián ; Babilon, Robert (oponent) ; Cibulka, Josef (vedoucí práce)
Cielom práce je poskytnutie prehladu prístupov v počítačových šachoch. Navrhuje a implementuje šachový engine pre viachráčový sieťový šachový program ChessNet. V rámci enginu implementuje niekolko známych prehladávacích algoritmov ako Negamax, Alpha-beta a Negascout a upozornuje na ich slabé body. Prostredie ChessNet je doplneno možnosťou pre porovnanie šachových enginov. Naimplementované algoritmy porovnáva z pohladu časovej zložitosti. Ukazuje niekolko faktorov, ktoré treba brať do úvahy pri vytvorení funkcie na ohodnotenie stavov. Niekolko takých funkcií porovnáva z pohladu úspešnosti voči sebe.
|
|
On-line algoritmy barvení bipartitních grafů
Chludil, Josef ; Gavenčiak, Tomáš (oponent) ; Pangrác, Ondřej (vedoucí práce)
Instancí problému on-line barvení grafu je graf a pořadí jeho vrcholů, algoritmus potom barví popořadě vrcholy a jako informaci zná graf indukovaný předchozími vrcholy. Přirozeným algoritmem je First Fit, který obarví vrchol první přípustnou barvou. Tento algoritmus má ale slabiny, poměr mezi nalezeným a optimálním řešením může být až lineární vzhledem k počtu vrcholů grafu, a to i pro grafy bipartitní. Pro ty je ale znám algoritmus s logaritmickým aproximačním faktorem.
|
|
Equalization Methods in Digital Communication Systems
Deyneka, Alexander ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Číž, Radim (vedoucí práce)
The thesis is focused on the problem of equalization in digital communication systems. Theoretical part includes brief observation of different approaches of equalizer designing. The practical part deals with implementation of the most often used equalizers and their adaptation algorithms. The aim of practical part is to make a comparison characteristic of different type of equalizers and reveal factors that influence the quality of equalization. Within a framework of the problem of equalization three types of equalizers were researched: linear equalizers, decision feedback equalizers (DFE) and maximum likelihood equalizers (ML). Each equalizer was tested on the model which approximates the real transmission system with complex distortion consisted of attenuation, intersymbol interference and additive noise. The comparison characteristics of equalizers were revealed on the basis of implementation. It was ascertained that ML equalizer has the optimum performance among three equalizers. The adaptation algorithm play significant role in performance of mentioned equalizers. Two groups of algorithms were studied: stochastic and deterministic. The first one includes following algorithms: least-mean-square algorithm (LMS), normalized LMS algorithm (NLMS) and variable step-size LMS algorithm (VSLMS). The second one is represented by RLS algorithm. It was determined that RLS algorithm converges much faster than LMS-based algorithms. The several factors that influenced the performance of all algorithms were studied. One of the most important factors that influences the speed of convergence and stability of the LMS algorithm is step-size parameter. Another very important factor is selecting the training sequence. The big disadvantage of LMS-based algorithms compare to RLS-based algorithms was found: the quality of equalization is highly dependent on the power spectral density of the training sequence.
|
|
Bezpečné řízení vzdálené stanice
Friedberg, Jiří ; Karásek, Jan (oponent) ; Malina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována bezpečnému řízení vzdálené stanice. Bezpečnost přenosu dat a elektronických služeb je v dnešní době velmi důležitá, jelikož útoků na počítačové sítě stále přibývá. Bezpečnost lze zajistit několika různými způsoby, které lze vzájemně kombinovat. Základní obranou je autentizace uživatele a šifrování dat. Oba tyto způsoby obsahuje i vlastní implementace řízení vzdálené stanice, která je hlavní částí této práce. Uživatel výsledné aplikace má na výběr z několika typů autentizace a několika druhů šifrování. Šifrován je veškerý provoz od přenosu obrazu vzdálené plochy až po přenos souborů. Míra zabezpečení záleží pouze na uživateli, respektive na tom, jaký typ autentizace a šifrování zvolí. Práce se též zabývá analýzou implementovaných bezpečnostních funkcí. Přináší výsledky analýzy vlivu šifrovacích algoritmů na datový přenos vzdálené plochy.
|
|
Identifikace parametrů synchronních motorů s permanentními magnety
Dušek, Martin ; Veselý, Ivo (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá on-line identifikací parametrů synchronního motoru s permanentními magnety. Je diskutováno využití čtyř různých identifikačních algoritmů založených na metodě nejmenších čtverců a MRAS. Funkčnost jednotlivých postupů je ověřena v simulačním prostředí Matlab - Simulink. Simulační výsledky jsou porovnány z hlediska rychlosti a přesnosti identifikace, odolnosti vůči šumu a dalším faktorům.
|
| |
|
Teoretické studium fotosystemu II, chlorozomů a flavoproteinu WrbA
PALENČÁR, Peter
Vďaka narastajúcemu výkonu dnešných počítačov je možné študovať relatívne veľké bio-molekulárne systémy pomocou výpočtových metód, akou je aj rozšírená klasická molekulárna dynamika (MD), v časových škálach desiatok nanosekúnd. Faktorom, obmedzujúcim použitie metód MD na štúdium väčšiny fyziologicky relevantných systémov, je nedostatok kvalitných parametrov silového poľa (SP). Všetky tri bio-molekulárne systémy, ktoré boli predmetom štúdia, membránový pigment-proteínový komplex fotosystému II (FSII), chlorozómy zelených baktérií a flavoproteín WrbA, obsahujú molekuly a molekulárne fragmenty, pre ktoré nie sú dostupné parametre SP. Na výpočet nových parametrov SP pre tieto molekuly a fragmenty boli využité metódy kvantovej mechaniky (KM). Po získaní všetkých parametrov SP boli prevádzané MD simulácie. Základom pre všetky tri výpočtové projekty boli predošlé experimentálne práce našej skupiny. Po prvý krát, boli potvrdené a objasnené svetlom-indukované konformačné zmeny v reakčnom centre (RC) FSII a tiež následné zmeny v postavení pigmentov z RC FSII na úrovni jednotlivých molekúl a atómov za pomoci MD simulácií v dĺžke 20 ns. Optické spektrá, ktoré boli počítané na modeloch RC FSII získané z MD simulácií boli v lepšej zhode s experimentom v porovnaní so spektrami počítanými na statických modeloch RC FSII z kryštalických štruktúr. Kombinácia metód klasickej mechaniky, KM a výpočtov optických spektier na FSII je úspešným príkladom z mála podobných štúdií. V rámci druhého projektu, boli pripravené ekvilibrované lamelárne modely chlorozómov, ktoré boli podrobené MD simuláciám v dĺžke 30 ns, s cieľom objasniť kritické štruktúrne parametre. Prezentované modely predstavujú vôbec prvé takéto MD modely v takom rozsahu. Ekvilibrované MD modely flavoproteínu WrbA boli pripravené s využitím novej kryštalickej štruktúry, a budú ďalej využité na teoretické štúdium zamerané na objasnenie navrhnutého ping-pong mechanizmu.
|
|
Model proudění chladicího média v synchronním stroji
Chlup, Jaroslav ; Skalka, Miroslav (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá možnostmi simulace proudění v elektrických strojích. Stěžejní metodou je metoda konečných prvků. Na základě této metody pracuje program ANSYS. Cílem tohoto projektu je získání univerzálního vztahu pro výpočet ztrátového součinitele tření. Pro jeho nalezení je nutné vytvořit 27 simulací dle plánu 2. řádu. Využitím programu MATLAB pro zpracování výsledků získáme požadovaný algoritmus pro výpočet ztrátového součinitele tření.
|
host ::
