|
|
Laboratorní úloha elektronického zabezpečovacího systému komunikujícího přes síť Ethernet
Harth, Petr ; Pust, Radim (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou elektronických zabezpečovacích systémů komunikujících přes síť Ethernet. Na tomto základě je navrhnuta laboratorní úloha pro integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000 zajišťující řízení přístupu a kamerový dohled. Koncept úlohy je zdůvodněn a je k ní zpracována dokumentace. Pro tento systém Xtralis 3000 je také provedena stručná analýza jeho bezpečnosti. V první části práce je popsán vývoj elektronických zabezpečovacích systémů. Je zde uvedena historie a popis současného stavu elektronických zabezpečovacích systémů. Také jsou stručně zmíněny kamerové dohledové systémy a přístupové systémy, jež se v dnešní době kombinují s elektronickými zabezpečovacími systémy. Dále se zde popisuje současný trend integrace různých bezpečnostních systémů do jednoho systému, jenž komunikuje přes síť Ethernet. Ve druhé části bakalářské práce je rozebrán integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000. Jsou popsány jeho obecné vlastnosti a následně vysvětleno rozdělení systému na tři podsystémy, a to na přístupový systém S3000, kamerový dohledový systém V3000 a řídicí software M3000. V další části jsou tyto podsystémy popsány spolu s jejich prvky a v návaznosti na to jsou stručně rozebrány vybrané síťové protokoly, jež integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000 využívá ke komunikaci mezi svými prvky. Ve třetí části je provedena stručná analýza bezpečnosti integrovaného bezpečnostního systému Xtralis 3000. Tato analýza je rozdělena na šest částí z hlediska hrozeb útoků. Ve čtvrté části je představen koncept laboratorní úlohy, který obsahuje úvodní rozvahu, diskusi nad přidělenými prvky, náplň a strukturu laboratorní úlohy. V páté části, je uvedena dokumentace k laboratorní úloze integrovaného bezpečnostního systému Xtralis 3000 komunikujícího přes síť Ethernet, podle níž studenti laboratorní úlohu vykonají. Na závěr v šesté části jsou pokyny pro vyučující, kde je popsán postup zavádění laboratorní úlohy do výuky, s tím spojené problémy a jejich řešení.
|
|
|
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
|
|
|
Laboratorní úloha elektronického zabezpečovacího systému komunikujícího přes síť Ethernet
Harth, Petr ; Pust, Radim (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou elektronických zabezpečovacích systémů komunikujících přes síť Ethernet. Na tomto základě je navrhnuta laboratorní úloha pro integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000 zajišťující řízení přístupu a kamerový dohled. Koncept úlohy je zdůvodněn a je k ní zpracována dokumentace. Pro tento systém Xtralis 3000 je také provedena stručná analýza jeho bezpečnosti. V první části práce je popsán vývoj elektronických zabezpečovacích systémů. Je zde uvedena historie a popis současného stavu elektronických zabezpečovacích systémů. Také jsou stručně zmíněny kamerové dohledové systémy a přístupové systémy, jež se v dnešní době kombinují s elektronickými zabezpečovacími systémy. Dále se zde popisuje současný trend integrace různých bezpečnostních systémů do jednoho systému, jenž komunikuje přes síť Ethernet. Ve druhé části bakalářské práce je rozebrán integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000. Jsou popsány jeho obecné vlastnosti a následně vysvětleno rozdělení systému na tři podsystémy, a to na přístupový systém S3000, kamerový dohledový systém V3000 a řídicí software M3000. V další části jsou tyto podsystémy popsány spolu s jejich prvky a v návaznosti na to jsou stručně rozebrány vybrané síťové protokoly, jež integrovaný bezpečnostní systém Xtralis 3000 využívá ke komunikaci mezi svými prvky. Ve třetí části je provedena stručná analýza bezpečnosti integrovaného bezpečnostního systému Xtralis 3000. Tato analýza je rozdělena na šest částí z hlediska hrozeb útoků. Ve čtvrté části je představen koncept laboratorní úlohy, který obsahuje úvodní rozvahu, diskusi nad přidělenými prvky, náplň a strukturu laboratorní úlohy. V páté části, je uvedena dokumentace k laboratorní úloze integrovaného bezpečnostního systému Xtralis 3000 komunikujícího přes síť Ethernet, podle níž studenti laboratorní úlohu vykonají. Na závěr v šesté části jsou pokyny pro vyučující, kde je popsán postup zavádění laboratorní úlohy do výuky, s tím spojené problémy a jejich řešení.
|
|
|
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
|
host ::
RSS.