|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
Vliv dynamiky klimatických a stanovištních podmínek na změny početnosti a migračního chováni zimujících a migrujících vodních ptáků
Adam, Matyáš ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bejček, Vladimír (oponent)
Vodní ptáci se svými specifickými habitatovými a potravními nároky, jež se mohou během ročního cyklu měnit (Riffell et al. 2003; Taft & Haig 2006), dokáží rapidně reagovat na změny prostředí a indikovat tak kvalitu a rozmanitost mokřadů (Delany 1999; Fernández et al. 2005; Amat & Green 2010). Výrazná přeměna krajinného pokryvu související s antropogenním využíváním krajiny a oteplování klimatu vedly v posledních desítkách let k významným změnám v rozšíření a početnosti mnoha druhů vodních ptáků napříč Evropou (Delany et al. 2006; Fox et al. 2010; Lehikoinen et al. 2013; Pavón-Jordán et al. 2015a). Abychom porozuměli dynamice migrujících ptáků v prostoru i čase a mohli hodnotit dopady jak globálního charakteru, tak lokálních podmínek jednotlivých stanovišť během celého ročního cyklu, je zapotřebí nadnárodně řízeného monitoringu a výzkumu. Od zahájení Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) v roce 1967 byly v západním Palearktu dokumentovány signifikantní trendy početnosti (rostoucí i klesající) u téměř poloviny populací zimujících vodních ptáků (Delany et al. 2006; Wetlands International 2016) a odrazily se tak i na trendech v jednotlivých zemích, včetně České republiky. Mokřadní lokality na našem území, jejichž dostupnost je značně proměnlivá dle aktuálních povětrnostních podmínek, se nachází spíše na okraji zimního rozšíření vodních ptáků (Gilissen et al. 2002), přesto u nás početnost většiny druhů v posledních dekádách narůstá (Musil et al. 2011). Navíc na území České republiky nebyl v posledních dekádách zaznamenán významný nárůst zimních teplot (Klein Tank et al. 2002; Musilová et al. 2009; Dušek et al. 2013). Je proto pravděpodobné, že zde ptáci mohli začít využívat vhodná alternativní prostředí s dostupnými zdroji potravy, která úspěšně dokáží redukovat negativní dopady chladného počasí a to nejspíš i bez ohledu na ochranný status prostředí (Musilová et al. 2015). Vedle stávající územní ochrany byly na našem území za účelem ochrany migrujících ptáků vyhlášeny v roce 2004 tzv. ptačí oblasti (special protection ares; evropská směrnice o ptácích 2009/147/EC). Dosud však u nás nebyla testována efektivita a dopad zákonné ochrany na jednotlivé druhy zimujících vodních ptáků. Navíc některé zahraniční studie již poukázali na nesoulad mezi ptačími oblastmi a rozšířením druhů (López-López et al. 2007; Briggs et al. 2012; Albuquerque et al. 2013). Takové výsledky volají po dalším vědeckém výzkumu, který je potřebný jak na úrovni společenstev tak detailněji na úrovni jednotlivých druhů.
Husy velké, jimiž se zabývá druhá část disertační práce a jejichž populace v Evropě doznaly během posledních desítek let rapidního nárůstu, jsou ideálním modelovým druhem pro sledování jejich vztahu ke změnám prostředí a klimatu, ale také jejich vztahu k rušení antropogenního původu (Fox & Madsen 1997; Ramo et al. 2015). K tomu je potřebná patřičná znalost jejich distribuce, početnosti a chování. Od třicátých let, kdy začaly být husy na našem území kroužkovány, intenzita individuálního značení ptáků sice značně kolísala a odrážela se tak i v množství zpětných záznamů, v posledních deseti letech ovšem rapidně vzrostla (Podhrazský 2010). Historická data do roku 2002 (Cepák et al. 2008) společně s daty novými však dosud nebyla důkladně analyzována a ve světle současných změn tradičních zimovišť a migračního chování většiny populací hus vyžadují zvýšenou pozornost. V současné době navíc přichází na řadu také satelitní sledování jedinců, které nám dokáže prozradit detailnější informace o chování jedinců.
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
Dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky
Rodonaia, Elizbar ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Kopecká, Lenka (oponent)
Korupční jednání je jedním z nejznámějších a současně nejzávažnějších problémů současného světa. Cílem zpracování dizertace je vytvořit aktuální charakteristiku korupce a fiskálních úniků, jak z teoretického, tak i praktického hlediska, specifikovat jejich projevy u ekonomik Česka a Gruzie v podmínkách současné globalizace, jakož i vyjádřit dopady korupce a fiskálních úniků na vybraná odvětví ekonomiky. Mezinárodní organizace Transparency International srovnává korupci v jednotlivých zemích na základě hodnot Indexu vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI), jenž měří stupeň vnímání korupce ze subjektivního hlediska. Index každoročně zachycuje aktuální pohled na korupci ve veřejném sektoru a průzkumy použité k jeho sestavování obsahují otázky související se zneužíváním pravomocí veřejných činitelů k získání osobních výhod. Česká republika získala 51 bodů a nachází se na 53. místě v jejím žebříčku, hned za ní se na 54. pozici umístilo Slovensko s 50 body. Toto umístění vyjadřuje dosud značně nedobrou situaci ve státní správě, špatné fungování politických stran a nedostatečnou protikorupční politiku státu. Ze shromážděných dat a jejich časových řad byl vyvozen závěr o vysoké korelaci a vzájemném vztahu ukazatele míry korupce CPI a HDP na obyvatele v PPP. Přestože mezi nejméně zkorumpované země světa se v roce 2014 řadí rozvinuté ekonomiky jako Dánsko, Nový Zéland a Finsko, méně vyspělá Gruzie se dokázala umístit na 50. místě před Českou republikou i Slovenskem. Je to dáno tím, že s nástupem vlád prezidenta Saakashviliho a premiéra Ivanishviliho došlo k výrazné reformě státní správy včetně bezpečnostních složek. To svědčí o skutečnosti, že rozvinutost ekonomiky není zdaleka hlavním faktorem pro eliminaci vzniku korupce a fiskálních úniků v určité zemi. Snížení rozsahu daňových úniků a odchodů firem do daňových rájů má umožnit elektronická evidence tržeb a změny v systému zadávání veřejných zakázek. Mělo by být řešeno zprůhlednění rozhodování o přidělování veřejných zakázek a prováděna důsledná kontrola čerpání veřejných prostředků. K eliminaci malé (bagatelní) korupce by nepochybně přispělo omezení rozsahu vlivu úředníků ve veřejné službě. Více než o úplné odstranění korupce usilují v současnosti státy o její snižování či eliminaci jejích dopadů.
|
|
Kvantitativní a kvalitativní změny zemědělského půdního fondu ČR po roce 2000
Gebeltová, Zdeňka ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem dizertační práce je kvantifikovat změny využití ZPF a navrhnout řešení jak snížit či kompenzovat kvantitativní i kvalitativní degradaci ZPF ČR. Data ( WTO, FAO, ČÚZK, VÚMOP, ČSÚ, FADN) jsou zpracovány metodou geografické asociace, ekologické stability, regresní a korelační analýzy a vícekriteriální analýzy. Kvalita zemědělské půdy ve významných zemědělských oblastech Jižní Moravy a středních Čech se snižuje (Voltr, MZe, 2012). Kvalita z.p se snižuje především u zemědělsky hodnotných půd, tedy u půd s vyšší průměrnou úřední cenou. Kvantitativně dochází k úbytku z.p. především v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto krajích klesá rozsah zemědělsky nejhodnotnějších půd v nejvyšších třídách ochrany z.p. Z agronomického hlediska je pěstování některých plodin (pšenice, ječmen, řepka, kukuřice na zrno, víceleté pícniny, TTP) v ČR lokalizováno bez větších ohledů na produkční předpoklady půd. Homogenizace plodin na z.p. i jejich rozsah může negativně ovlivnit dlouhodobou produkční schopnost. Přestože ve sledovaných krajích existuje nadprůměrně vysoké procento propachtované zemědělské půdy, jeho vliv na změnu HRRE nebyl statisticky potvrzen. Meliorační systémy by měly ovlivňovat kvalitu z.p., nicméně výstavba nových meliorací i využitelnost existujících systémů je omezená ekonomicky i formou vlastnictví. Dotace na udržitelnost produkční schopnosti z.p. v rámci programu PRV jsou vypláceny jen jako důsledek erozních procesů ne prevence. Provedená vícekriteriální analýza obsahuje kritéria, která jsou potenciálními příčinami, a která v součinnosti mohou působit na degradaci z.p.
|
|
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory
Ambrož, Robin ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory jsou problémem, se kterým se potýkají již generace lesníků na Křivoklátsku. Obnova byla velmi často odkládána a v důsledku tohoto přístupu došlo v oboře k významnému plošnému navýšení těchto porostů. Aktuálně je téměř třetina obory pokryta převážně bukovými porosty staršími 160 let a návrhy, jakým způsobem tyto porosty obnovovat, jsou nejednotné nejen z pohledu dotčených orgánů, ale i v rámci organizace Lesní správy Lány. Rozpad porostů v nejstarším věkovém stupni byl v minulosti řešen masivní výsadbou poloodrostků a odrostků po celé ploše obory, což přineslo a bude přinášet výrazné zvýšení nákladů na ochranu lesa. Cílem disertační práce je přinést odpovědi na otázky týkající se obnovy zdejších bukových porostů a navrhnout řešení, které by bylo dlouhodobě využitelné. Základní otázky byly definovány takto: V jakém stavu jsou rozsáhlé výsadby poloodrostků a odrostků? Jaké je množství přestárlých porostů v Lánské oboře a jaký bude jejich další vývoj? Jsou tyto porosty stále schopné produkovat dostatek bukvic pro zajištění přirozené obnovy? Jakým způsobem rozsáhlé přestárlé porosty obnovovat? Jakým způsobem zajistit jejich ochranu proti zvěři? Tyto odpovědi byly hledány v rámci dílčích vědeckých úkolů. Koncepční řešení pro obnovu obory však zůstalo tím základním cílem předkládané monografie. Pro naplnění cílů práce bylo nutné provést inventarizaci poloodrostkových a odrostkových ploch, při které bylo zjištěno, že v Lánské oboře bylo do konce roku 2011 zalesněno celkem 28 994 jedinců na 840 plochách. Na výsadbách založených v roce 2011 byla zjišťována v letech 2011 -- 2014 vitalita a výškový přírůst. V roce 2015 byl na vybraném vzorku analyzován stav kořenového systému dle typu sadbovače použitého při pěstování poloodrostků a odrostků. Na základě zjištěných výsledků byla u poloodrostků a odrostků navržena optimalizace výsadby. Stav bukových porostů byl zjišťován na TVP pomocí technologie FieldMap a programem SIBYLA byl simulován jejich budoucí vývoj. Ověřování plodnosti přestárlých bukových porostů probíhalo na dílčích plochách v rámci TVP. Z výsledků je patrné, že tyto porosty nelze za přítomnosti zvěře obnovit a je nutné najít způsob, který bude nejen efektivní, ale i ekonomicky únosný. Ověřením plodnosti bylo zjištěno, že bukové porosty si i přes svůj pokročilý věk zachovávají schopnost produkovat semenný materiál, který by mohl být využit v případě obnovy porostů podrostním způsobem. Na závěr byl dle diferenciace obory a lokalizace porostů s nejvyšším stupněm naléhavosti obnovy navržen vzorový obnovní blok s dvěma variantami způsobu obnovy (s maximálním využitím přirozené obnovy a zrychlená).
|
|
ICT pro podporu regionálního rozvoje
Očenášek, Vladimír ; Havlíček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vostrovský, Václav (oponent)
Ve světě se opakovaně uskutečňuje množství různých hodnocení, která se vztahují k oblasti informačních a komunikačních technologií. Např. Organizace spojených národů (United Nations e-Government survey) hodnotí ve dvouletých cyklech rozvoj elektronizace státní správy ve 193 zemích naší zeměkoule a vydává celosvětový žebříček úrovně indexu e-governmentu, EGDI (e-government developement index). Mezi základní oblasti dnes bezesporu patří hodnocení webových portálů, kde je značná pozornost věnována regionům a sídelním útvarům. Od roku 2003 se ve dvouletých cyklech uskutečňuje nejznámější hodnocení webových portálů hlavních měst největších států světa - Digital Governance in Municipalities Worldwide Hodnocení je organizováno institutem "The E-Governance Institute", který je součástí Rutgers University v Newarku. V roce 2007 byla poprvé do hodnocení zařazena i Praha (15 místo), v roce 2009 obsadila v hodnocení vynikající 2. místo, v období 2011 - 2012 byla na 4. místě a za období 2013 -- 2014 se Praha umístila na 10. místě. Právě z hodnocení Digital Governance in Municipalities Worldwide vychází metodika našeho hodnocení, které je zaměřeno na regionální internetové portály. Hodnotili jsme 6 regionálních portálů pomocí 40 parametrů v kategoriích Soukromí a bezpečnost, Přístupnost a použitelnost, Obsah, Služby a Zapojení občanů. Hodnotili jsme např., zda internetový portál poskytuje: publikace online, vícejazyčný přístup, možnosti GIS, kalendář akcí, prohledávatelné databáze článků, rezervaci ubytování atd. Pro hodnocení regionálních internetových portálů jsme zvolili 2 regionální centrály cestovního ruchu (Centrála cestovního ruchu -- Jižní Morava (www.ccrjm.cz), Jihočeská centrála cestovního ruchu www.jccr.cz)), jeden regionální turistický server (Posázaví - vítejte v turistickém regionu kolem řeky Sázavy (www.posazavi.com)), 2 rakouské portály, představující příhraniční spolupráci Rakouska a České republiky (Urlaub am Bauerhof -- dovolená na selském statku (www.agroturistika-v-rakousku.cz), Rakousko -- přijeďte a ožijete (www.austria.info/cz)) a oficiální švýcarský turistický portál (Officielle Website von Schweiz Tourismus (www.mojesvycarsko.com)). Při modelovém využití pěti významných oblastí hodnocení se prokázalo, že úroveň regionálních portálů je značně odlišná. Některá kritéria jsou plněna všeobecně, v řadě případů je naopak některý pohled zcela nebo částečně potlačen. Jednotlivá řešení tedy často upřednostňují jiná kritéria, a tím poskytují odlišné pohledy na region a jeho problematiku. Využitím všech možností by se zvýšil informační obsah a tím i užitná hodnota jednotlivých portálů. Teoreticky by tedy došlo k "obsahové kompatibilitě" jednotlivých řešení, což by v konečné fázi přineslo profit uživatelům a následně i návštěvníkům stránek nebo příslušných regionů.
|
|
Analýza praktické části závěrečných zkoušek na konkrétní střední odborné škole
Mašatová, Kateřina ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Hrušková, Eva (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na analýzu závěrečných praktických zkoušek žáků na odborném učilišti zakončeném výučním listem. Analýzu jsem provedla ve školním roce 2014/2015 a 2012/2013. Cíl práce bylo porovnat kvality a úrovně písemných, praktických a ústních zkoušek.
V práci porovnávám výsledky původních závěrečných zkoušek a zkoušek dle jednotného zadání.
Závěrečné zkoušky dle jednotného zadání jsou pro žáky snadnější a přijatelnější.
V teoretické části se zaměřuji na osobnost žáka, typologii učitele a části závěrečných zkoušek.
V praktické části se zaměřuji na průběh závěrečných zkoušek, jak dle jednotného zadání, tak i původního zadání. Tím dochází k porovnání jejich výsledků.
|
|
Politické aspekty řízení a rozvoje vybrané obce (případová studie obce Tmaň)
Ježková, Martina ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a politické aspekty řízení obce Tmaň. První část této práce se zabývá teoretickým vymezením zkoumané problematiky, například správa, obec, financování obcí a samospráva obce. Druhá část práce se zaměřuje na plnění jednotlivých dílčích cílů práce, především se zaměřuje na problematiku místní samosprávy po roce 1989, dále jsou vymezeny socioekonomické ukazatele obce Tmaň a složení samosprávy. Detailně je analyzován rozhodovací proces zastupitelstva obce zvoleného na období 2014 až 2018, jenž byl v průběhu roku 2015 sledován metodou zúčastněného pozorování. V práci jsou též vymezeny zájmové skupiny, podnikatelské subjekty a jejich spolupráce a vztah k místní samosprávě. Dílčí část práce představuje také analýza výsledků komunálních voleb za období 1990 až 2014 a současně jsou zjišťovány rysy těchto voleb, které jsou následně porovnány s teoretickými poznatky. V závěru práce je na základě poznatků získaných ze zúčastněného pozorování a průběžného dotazování vyhodnocen vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a jaké jsou politické aspekty řízení obce Tmaň.
|
host ::
