|
|
Sukcese a sezonalita společenstev nekrobiontního hmyzu na mršinách malých obratlovců
Mikátová, Šárka ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Šuláková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala průběhem sukcese hmyzu na mršinách malých obratlovců. V průběhu dvou sezón byla zkoumána dynamika hmyzích společenstev v průběhu rozkladu a vliv sezonality na abundanci a druhové spektrum kadaveru. V roce 2014 byly jako návnada použity mršiny myší o váze 20 - 25 g, v roce 2015 byly použity mršiny potkanů o váze 400-500 g. Za účelem získání aktuálního obrazu o stavu hmyzího společenstva byly návnady uloženy do průchozích pastí a nedocházelo tedy ke kumulaci hmyzu. V průběhu obou pokusů se během sukcese i sezóny měnila abundance a diverzita společenstva. Osidlování mršiny probíhalo u obou typů kadaveru podobně, avšak mršiny myši byly kolonizovány dříve. Průběh sukcese byl často ovlivněn primárním kolonizátorem kadaveru a ve většině pastí také docházelo k monopolizaci zdroje. Pouze na mršině myši bylo pozorováno zahrabání kadaveru hrobaříky. Nejčastějšími kolonizátory mršiny byli dvoukřídlí čeledi Calliphoridae, kteří tvořili více jak ¾ abundance celého společenstva. Dalšími významnými pozorovanými čeleděmi hmyzu byli Sarcophagidae (Diptera), Silphidae a Staphylinidae (Coleoptera). Nejvyšší abundance hmyzu byla pozorována v létě, nejnižší abundance na jaře či podzim v závislosti na kadaveru. Dále byly pozorovány sezónní preference některých druhů a skupin hmyzu. Powered by TCPDF...
|
|
|
Regenerace vegetace po odstranění invazních rostlin
Pojslová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazivní rostliny kolonizací nových biotopů mění tamní diverzitu a abundanci nativních druhů. Změny se však netýkají jen vegetace, ale jsou patrné i na jednotlivých úrovních abiotické a biotické složky invadovaného území. Cílem mé práce je nejen shrnout dosavadní poznatky o vlivu invazivních rostlin na vegetaci, ale také poukázat na možnou regeneraci vegetace a směr její sukcese po odstranění invazivních rostlin. Současně představím jednotlivé faktory, které proces regenerace limitují a dále typy managementu, které se pro kontrolu invazivních rostlin používají. Dále popisuji biologii, ekologii a invazní historii vrbovky žláznaté (Epilobium ciliatum spp. adenocaulon), kterou chci využít jako modelovou rostlinu pro svou budoucí práci. V neposlední řadě zmíním experimentální metody, jež se při studiu regenerace invadovaných území používají a možnost využití invazivních rostlin pro regeneraci degradovaných půd.
|
|
|
Strategické řízení věkové struktury pracovníků ve strojírenství
Kristenová, Barbora ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o řízení věkové struktury pracovníků ve strojírenství, které je v současnosti problematickou oblastí řízení lidských zdrojů. Dále představuje koncepty zabývající se věkovou tematikou (age management, diversity management) ale i tematikou nástupnictví a talent managementu. Specifikum strojírenské výroby práce uvádí z pohledu obecných charakteristik tohoto odvětví a v návaznosti na postavení absolventů a seniorů, kteří jsou v této oblasti zaměstnáváni. Součástí práce je kvalitativní šetření řízení věkové struktury ve vybraných strojírenských organizacích, kterým byly pomocí rozhovorů s představiteli personálních útvarů a pracovníky zjišťovány postupy, podle nichž se malé a střední organizace se zaměřením na strojírenskou výrobu v okrese Benešov řídí v oblasti věkové struktury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Landscape structure, habitat properties, species traits or chance: What determines distribution of grassland plants in abandoned fields?
Knappová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Polopřirozené trávníky patří mezi nejohroženější evropské biotopy, zejména kvůli opouštění tradičních způsobů obhospodařování a celkově kvůli změnám ve využití půdy. V posledních desetiletích bylo provedeno množství výzkumů ve snaze dobře popsat příčiny velké druhové bohatosti evropských trávníků a poskytnout tak vodítka pro jejich efektivní ochranu. Bohužel díky velmi pomalé reakci vytrvalých rostlin na změny v krajinné struktuře je velmi obtížné přesně určit, proč se jednotlivé druhy někde vyskytují a jinde ne. Opuštěná pole jsou považována za potenciální stanoviště druhů ohrožených trávníků a mnoho z nich skutečně opuštěná pole osidluje. Další druhy ovšem na opuštěných polích zcela chybějí a otázkou zůstává, co jejich úspěšnému uchycení brání. Navíc pokud zodpovíme tuto otázku, může nám to zároveň pomoci lépe pochopit rozšíření druhů na samotných trávnících. Osidlování opuštěných polí je totiž proces probíhající v současnosti a není ovlivněn a zamlžen historickými změnami v krajinné struktuře. Základním cílem mé disertační práce tedy bylo popsat status quo trávníkových druhů na opuštěných polích. Následně jsem se snažila co nejpodrobněji určit, které faktory úspěšnou kolonizaci polí omezují, ať už jde o podmínky prostředí nebo druhově specifické vlastnosti. Prokázala jsem, že opuštěná pole ve...
|
|
|
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
|
|
|
Houby asociované s tlejícím dřevem v temperátních lesích
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Dřevokazné houby jsou důležitou součástí všech lesních ekosystémů. Na jejich činnosti je závislá řada dalších organismů, které využívají látky produkované během tlení dřeva. Enzymy, které dřevo rozkládají, představují pro houby nepostradatelný nástroj při přeměně strukturních látek dřeva, až na vodu a oxid uhličitý. To z nich dělá esenciální součást koloběhu uhlíku v přírodě. Dynamika společenstva hub na tlejícím dřevě je určena spektrem abiotických a biotických faktorů. Variabilita mikroklimatických podmínek, rozdíly ve vlhkosti dřeva a plynném režimu jsou určujícími stresovými faktory, které vymezují přítomnost druhů adaptovaných na takové podmínky. Důležitým faktorem, díky kterému se dá částečně predikovat složení společenstva, je stupeň rozložení dřeva a historie výskytu druhů na daném susbtrátu. Dalším ukazatelem, který může částečně vysvětlovat složení společenstva je způsob odumření stromu a typ tlejícího substrátu. Vývoj společenstva navazuje od primárních kolonizátorů, s vysokou tolerancí k nepříznivým podmínkám, přes sekundární kolonizátory, kteří mají schopnosti získat substrát nad primárními kolonizátory, ale vyžadují stabilnější mikroklimatické podmínky, až po pozdní kolonizátory, kteří jsou adaptovaní na stresové faktory v podobě nedostatku živin. Klíčová slova : Houby, tlející dřevo,...
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vegetation of post-mining sites determines soil microbial community structure and soil processes
Urbanová, Michaela ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Chroňáková, Alica (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Disertační práce, jejímž základem jsou tři publikované články a jeden článek předložený k publikování, je zaměřena na ohodnocení vlivu vegetace na půdní mikrobiální společenstva a procesy na místech vzniklých během těžby hnědého uhlí. Studované lokality sloužily jako úložiště neúrodného odpadního materiálu, kterým byla postupně pohřbívána původní vegetace a tím byl celý ekosystém zničen. Obnova struktury ekosystému a jeho funkcí na těchto územích je založena na zlepšení biotických a abiotických vlastností vytěženého půdního substrátu, buď zalesňováním nebo ponecháním ploch přirozené rostlinné sukcesi. V této práci byly použity biochemické a molekulárně-biologické metody pro testování vlivu vegetace na mikrobiální procesy, strukturu mikrobiálních společenstev a pro sledování změn v chemickém složení opadu během jeho rozkladu. Chemické složení opadu, enzymové aktivity a mikrobiální biomasa byly stanovovány pomocí obvyklých biochemických metod zahrnujících spektrometrii a HPLC. Bakteriální microarray byl použit pro určení složení bakteriálního společenstva na sukcesních plochách. 454-pyrosekvenování bylo použito pro podrobnější identifikaci houbových a bakteriálních společenstev v opadu a půdě pod různými druhy stromů. Bylo prokázáno, že vegetace podstatně ovlivňuje vývoj půdního ekosystému, jeho...
|
|
|
Sukcese mravenců na výsypkách
Hovorková, Marie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Sukcese je často studována za použití chronosekvencí, kdy v jednom bodě času sledujeme řadu různě starých ploch a jejich porovnáním usuzujeme, jaké změny proběhly v čase (space for time substitution). Jen málo studií však porovnává takto získané výsledky s daty získanými pomocí dlouhodobého sledování ploch. V této práci jsem po 19 letech opakovala studii, která zkoumala sukcesi společenstev mravenců na Sokolovských výsypkách, kde jsou k dispozici chronosekvence dvou typů ploch (přirozeně sukcesních a rekultivovaných). Opakováním této studie jsem porovnala změny, které na jednotlivých plochách nastaly během času se změnami podél chronosekvence. Sledována byla i závislost výskytu různých ekologických skupin mra- venců na sukcesním stáří lokality. Pomocí RDA modelu a rozkladu variance bylo zkoumáno, zda existuje statisticky významná interakce mezi různými stanovišti a jejich stářím. Na ploše výsypek byl zjištěn nárůst počtu druhů. V roce 2020 byl zjištěn výskyt 22 druhů mravenců, z toho bylo nově nalezeno 5 druhů. Všechny nově zjištěné druhy jsou specialisty, dva z nich jsou dendrofilními druhy. Byl zjištěn statisticky významný nárůst abundance lesních specialistů se stářím lokality. Na abundanci ostatních specializovaných druhů měl statisticky významný vliv charakter prostředí, přičemž jejich větší...
|
host ::
RSS.