|
| |
|
|
Sperm motility and postmating prezygotic isolation in two nightingale species
Baránková, Lucie ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Motilita samčích gamet (spermií) je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících reprodukční úspěch samců. Protože spermie jsou často vystaveny silnému postkopulačnímu pohlavnímu výběru a i blízce příbuzné druhy se liší v morfologii spermií, dalo by se očekávat, že se spermie odlišných druhů se budou lišit také svou motilitou, což může přispívat k reprodukční izolaci mezi druhy. V rámci mé diplomové práce jsem studovala motilitu spermií u dvou blízce příbuzných druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Tyto dva druhy slavíků jsou ideální modelový systém, protože se areály těchto dvou druhů překrývají v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropu, kde příležitostně hybridizují a tím umožňují zkoumat mechanismy speciace v přirozeném prostředí. Oba druhy se také velmi liší celkovou délkou spermie. V rámci mé diplomové práce jsem studovala možný vliv rozdílné morfologie spermií na jejich motilitu. Dále jsem testovala, zda se motilita spermií slavíků liší ve fluidu z kloaky samice stejného druhu a odlišného druhu, čímž by se prokázala přítomnost postkopulační prezygotické reprodukční izolace mezi druhy. Výsledky mé práce ukázaly, že navzdory rozdílné morfologii se spermie těchto dvou druhů neliší jejich motilitou. Dále jsem...
|
|
|
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
|
|
|
Metody selekce spermií pro asistovanou reprodukci v humánní a veterinární praxi
Pavlová, Hana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koubek, Pavel (oponent)
Selekce spermií je důležitým procesem ovlivňujícím průběh oplození a kvalitu vzniklých embryí. Kompetentní spermie mohou být ze vzorku ejakulátu izolovány dle různých kritérií. Standardní metody umožňují selekci spermií na základě konvenčních parametrů, především pohyblivosti a denzity. Pokročilými metodami jsou spermie selektovány dle molekulárních aspektů, zahrnujících například náboj na membráně, přítomnost specifických receptorů, molekul poukazujících na probíhající apoptózu, a dalších. Tyto novější postupy jsou široce uplatňovány zejména v humánní praxi. Ve veterinární praxi je jejich využití neekonomické a k selekci spermií hospodářských zvířat jsou tedy využívány především standardní metody zahrnující v postupu centrifugační krok. Spermie hospodářských zvířat jsou také často selektovány dle toho, zda nesou chromozom X nebo Y. Lze tak účinně determinovat pohlaví potomstva za účelem zvýšení efektivity zisku živočišných produktů. Tato práce představuje nejčastěji uplatňované metody selekce spermií pro účely oplození oocytů v humánním i veterinárním odvětví asistované reprodukce a diskutuje jejich vliv na parametry a fertilizační potenciál izolovaných buněk.
|
|
|
The role of LINC complex in male germinal cells
Kmoníčková, Věra ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Knop, Filip (oponent)
LINC (linker of the nucleoskeleton and cytoskeleton) komplex je zásadní pro celkové fungování jakékoliv jaderné buňky. Je to spojovník mezi cytoplasmatickými a jadernými strukturami, díky kterému se mohou přenášet mechanické síly směrem do jádra. Tato práce se zabývá funkcí různých variant LINC komplexů v samčích germinálních buňkách savců v průběhu jejich vývoje. Při meióze se jaderná strana LINC komplexu uplatňuje jako zásadní hráč v homologním párování a rapidních pohybech chromosomů. Cytoplasmatická strana hraje později význačnou roli při tvarování a vývoji hlavičky spermie, správného ukotvení akrozomu a jádra. Stejně tak je zase jiný LINC komplex esenciální pro ukotvení hlavičky k bičíku, jelikož při absenci tohoto typu komplexu jsou spermie bezhlavé. Pokud jsou jednotky LINC komplexu defektní, dochází u mužů k výskytu různých typů neplodnosti, která je jedním ze závažných problémů současné doby. Díky moderním technologiím se o roli a struktuře LINC komplexu postupně zjistilo mnoho poznatků, které jsou shrnuty a diskutovány na následujících stránkách.
|
|
|
Epignetic Modifications of the Sperm and the Application in Clinical Practice of Human Assisted Reproduction Therapy
Štiavnická, Miriama ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Kloudová, Soňa (oponent) ; Vašíček, Jaromír (oponent)
Základ zdravého embryonálního vývoje je položen už v průběhu gametogeneze. V současné době, v souladu s nárůstem procenta párů, které nemohu počít dítě přirozenou cestou, centra asistované reprodukce zaznamenávají svůj rozmach. Právě proto, porozumění biologie gamet a toho, co předávají embryu, je klíčem k léčbě neplodných párů a cestou k zdravému embryonálnímu vývoji. Proto se tato studie zaměřuje na epigenetický kód gamet, s prediktivním potenciálem, a na faktory, které epigenetický kód utváří. V souladu s předpokladem, že jsou vybrané molekulární faktory použitelné jako markéry kvality, byl studován vliv environmentálního polutantu bisfenolu S (BPS) na kvalitu zárodečných buněk a spermií s cílem identifikovat markery kvality gamet, použitelné pro screening spermií a jejich selekci pro účely asistované reprodukce. Pro dosáhnutí daných cílů byly použity vzorky lidských spermií, zárodečné buňky experimentálních myší kmene ICR a kančí spermie. Vzorky byly podrobeny analýzám pomocí průtokové cytometrie, immunocytochemie a western blotu. Experimentální práce byla schválena Etickou komisí FN Plzeň, resp. probíhala v souladu se schváleným projektem pokusu na experimentálních zvířatech. Studie provedená na lidských spermiích detekovala metylovaný histon H3 na lysinu K4 (H3K4me2) jako potencionální...
|
|
|
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
|
|
|
Centrioly spermie a jejich úloha v reprodukci
Vlčková, Monika ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, František (oponent)
Centrioly jsou evolučně konzervované proteinové struktury složené z mikrotubulů. V somatických buňkách centrioly slouží jako bazální tělísko řasinek a bičíků a umožňují sestavení pericentriolárního materiálu, a tím vznik centrosomu. Centrosom je organela, bez jejíž přítomnosti nejsou živočišné buňky schopné jaderného dělení. Centrioly nevznikají de novo a k jejich formaci je vždy nutná přítomnost již existující centrioly. Vzhledem k tomu, že ve vajíčku, na rozdíl od spermie, nejsou v době oplození přítomné žádné centrioly, je nositelem centriol spermie, a tudíž jsou všechny centrioly nově vznikajícího organismu paternálního původu. Ve spermiích nalezneme centrioly dvě - proximální válcovitého tvaru a distální, která je k proximální umístěna kolmo. Centrioly spermie jsou základem pro vznik spermatického bičíku a po oplození tvoří mitotické vřeténko zygoty, nezbytné pro rovnoměrnou distribuci DNA a rozdělení buněk. Z výše uvedeného vyplývá, že přítomnost centriol ve spermii je u savců esenciální a jejich defekty mohou vést k samčí sterilitě nebo poruchám vývoje embrya. Centrioly spermie se ale od centriol somatických buněk svou strukturou a chováním poněkud liší a porozumění těmto odlišnostem je jedním z důležitých úkolů reprodukční biologie.
|
|
|
Vliv ubiquitinace spermií v rámci časného embryonálního vývoje prasete
Petelák, Aleš ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Šušor, Andrej (oponent) ; Procházka, Radek (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem extracelulárního ubiquitinu na úspěšnost časného embryonálního vývoje a dále pak možnostmi, jak zlepšit podmínky pro umělé oplození pomocí inkubace oocytů s regulátory činnosti iontových kanálů. Pro potřeby tohoto výzkumu byla zavedena zcela nová metodika na třídění spermií pomocí průtokové cytometrie a jejich následnou kryoprezervaci. Byly ustanoveny podmínky pro úspěšné třídění spermií na základě míry extracelulární ubiquitinace, které poskytují vysokou specifitu selekce a zároveň dostatečný počet viabilních spermií pro oplození metodou ICSI. Pro následnou kryoprezervaci poměrně velmi nízkého počtu spermií jsme dokázali optimalizovat již zavedené metody tak, aby bylo možné zamrazovat minimální objem spermiové suspenze i s malým počtem buněk. Následný experiment prokázal přímou souvislost mezi mírou extracelulární ubiquitinace a schopností spermií vytvořit správně se vyvíjející embryo. Spermie, u kterých bylo detekováno velké množství extracelulárně vázaného ubiquitinu, byly signifikantně méně úspěšné z pohledu následného vývoje embrya do stádia blastocysty po ICSI než ty, které vykazovaly nízkou úroveň povrchové ubiquitinace (6,2 vs. 16,7 %, P<0,001). Míra extracelulární ubiquitinace neměla vliv na úspěšnost rýhování embrya, ale souvisela s ní úspěšnost...
|
|
|
Vliv diabetes mellitus 2. typu na myší reprodukční parametry
Stiborová, Martina ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nagyová, Eva (oponent)
Neplodnost je definována jako neschopnost počít potomka do jednoho roku při pravidelném pohlavním styku. Postihuje až 15 % párů po celém světě (WHO, 2010). k celkové neplodnosti mužský faktor přispívá z více jak 50 % případů. Plodnost muže je ovlivněna řadou faktorů, jako je genetické pozadí, životní prostředí a různé onemocnění, například diabetes mellitus (DM). Diabetes mellitus je závažný zdravotní problém, který postihuje 451 miliónů lidí po celém světě (ve věku 18-99 let) a počet jedinců s tímto onemocněním stále přibývá (Cho a spol., 2018). Navíc je mateřství odkládáno do pozdějšího věku, kdy klesá plodnost jedinců a zároveň se objevují metabolická onemocněními jako je diabetes mellitus 2. typu (DM2). Cílem této práce bylo zjistit vliv metabolického onemocnění diabetes mellitus 2. typu na reprodukční parametry myší inbrední linie C57BL/6J v porovnání s kontrolní skupinou a možný vliv paternálního diabetu na první filiální generaci. Při hodnocení vlivu DM2 byly použity inovativní metody, pomocí nichž byly studovány interní proteiny spermie a semenotvorného kanálku. Výsledky naší práce ukázaly, že navozený DM2 ovlivnil váhu těla, prostaty a jater paternální generace. u experimentálních potomků byla snížena váha testes, epididymu a jater. Dále byla ovlivněna u obou generací morfologie spermií a...
|
host ::
RSS.