|
|
Dohody narušující hospodářskou soutěž v mezinárodním prostředí
Tupá, Kristýna ; Růžička, Květoslav (oponent)
Dohody narušující hospodářskou soutěž v mezinárodním prostředí Funkční tržní mechanismus, jakožto základní prvek tržního hospodářství, je předpokladem ekonomické prosperity vyspělých demokratických států. Zcela klíčovým prvkem jeho funkčnosti je volná hospodářská soutěž, k jejíž ochraně a regulaci slouží právní úprava soutěžního práva. Hospodářská soutěž se však neuplatní v rámci všech sektorů neměnně. V rámci této práce se zaměřuji na její aplikaci v rámci trhu finančních služeb. Tato oblast je svou povahou velice specifická, a to zejména proto, že při zavádění jakýchkoli opatření musíme vždy cílit na udržení finanční stability. Jakým způsobem by tedy měla na tyto aspekty reagovat legislativa a jak by měla být formována samotná soutěžní politika? Je regulace této oblasti nezbytná nebo představuje hospodářská soutěž hrozbu samotné finanční stabilitě systému? Za účelem plného porozumění specifikům této oblasti je nejprve nezbytné seznámení se s ekonomickým aspektem práva soutěžního a povahou těchto white-collar trestných činnů jako takových. Následně se zaměříme na aplikaci soutěžního práva na finanční služby, kde zohledníme zejména nové technologie a jejich vliv na strukturu tohoto trhu. Dopad hospodářské soutěže do odvětví bankovnictví je jednou ze stěžejních částí této práce. Na základě rozboru...
|
|
|
Soutěžněprávní aspekty technické standardizace, užívání a ochrany práv duševního vlastnictví
Pelcman, Lukáš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Soutěžněprávní aspekty technické standardizace, užívání a ochrany práv duševního vlastnictví Abstrakt Předkládaná práce se zabývá vzájemným vztahem práva duševního vlastnictví a soutěžního práva v kontextu technické standardizace - tj. procesu, který představuje významné ohnisko potencionálních střetů těchto dvou právních odvětví. Na pozadí technické standardizace je analyzováno, jakým způsobem soutěžněprávní regulace ovlivňuje výkon subjektivních práv vlastníků duševního vlastnictví, přičemž cílem této diplomové práce je posoudit, zda právní úprava, ze které tato regulace vyplývá, vykazuje potřebnou míru právní jistoty a zda se uplatní bez rozdílu na všechny typy tržních subjektů, nebo jestli ve vztahu k některým z nich vykazuje určité odchylky. Pozornost je zejména věnována soutěžněprávním aspektům samotného vzniku technických standardů v prostředí informačních a komunikačních technologií a vybraným rizikům spojeným s užíváním či ochranou práv duševního vlastnictví ve vztahu k čl. 101 a čl. 102 SFEU. První kapitola obecně vymezuje pojem technického standardu, představuje rozlišení mezi de facto a de iure standardy, popisuje způsob jejich vzniku a analyzuje možné dopady procesu technické standardizace na hospodářskou soutěž, zejm. s ohledem na čl. 101 SFEU. V návaznosti na potencionální rizika spojená s...
|
|
|
Dohody narušující hospodářskou soutěž v mezinárodním prostředí
Tupá, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Dohody narušující hospodářskou soutěž v mezinárodním prostředí Funkční tržní mechanismus, jakožto základní prvek tržního hospodářství, je předpokladem ekonomické prosperity vyspělých demokratických států. Zcela klíčovým prvkem jeho funkčnosti je volná hospodářská soutěž, k jejíž ochraně a regulaci slouží právní úprava soutěžního práva. Hospodářská soutěž se však neuplatní v rámci všech sektorů neměnně. V rámci této práce se zaměřuji na její aplikaci v rámci trhu finančních služeb. Tato oblast je svou povahou velice specifická, a to zejména proto, že při zavádění jakýchkoli opatření musíme vždy cílit na udržení finanční stability. Jakým způsobem by tedy měla na tyto aspekty reagovat legislativa a jak by měla být formována samotná soutěžní politika? Je regulace této oblasti nezbytná nebo představuje hospodářská soutěž hrozbu samotné finanční stabilitě systému? Za účelem plného porozumění specifikům této oblasti je nejprve nezbytné seznámení se s ekonomickým aspektem práva soutěžního a povahou těchto white-collar trestných činnů jako takových. Následně se zaměříme na aplikaci soutěžního práva na finanční služby, kde zohledníme zejména nové technologie a jejich vliv na strukturu tohoto trhu. Dopad hospodářské soutěže do odvětví bankovnictví je jednou ze stěžejních částí této práce. Na základě rozboru...
|
|
|
Zpřístupnění důkazů v rámci sporů o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva.
Růžek, Mikoláš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Zpřístupnění důkazů v rámci sporů o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva Abstrakt Diplomová práce řeší tématiku soukromého vymáhání soutěžního práva a její procesní aspekty. Tuto tématiku práce řeší v kontextu transpozice Směrnice o žalobách na náhradu škody způsobené porušením soutěžního práce do českého práva, konkrétně pak řeší problematiku zpřístupňování důkazů, a to z pohledu problémů informační asymetrie mezi stranami. Informační asymetrii práce pojímá jako stav mezi stranami řízení, ve kterém důležité informace pro úspěch jedné strany sporu má druhá strana sporu, která nemá žádný důvod tyto informace do řízení vnést. Řešení směrnice a české transpozice pak práce analyzuje pomocí komparace s řešením amerického systému, který se vyznačuje tím, že právě na soukromé vymáhání klade vysoký důraz. Práce prvně představuje způsoby, jakými lze informační asymetrii v civilním procesu řešit a uvádí výhody a nevýhody těchto způsobů. Rozebírá také, jak jednotlivé způsoby působí na hospodárnost řízení. Podrobněji pak představuje režim amerického Discovery, zabývá se vývojem tohoto režimu a představuje jeho kritiku. Po tomto představení systému amerického, se práce věnuje Směrnici samotné, rozebírá nástroje, které jsou v ní obsažené a kriticky hodnotí jejich úpravu. Práce se věnuje zpřístupnění důkazů...
|
|
|
Big data and EU merger control
Bosáková, Viktória ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
BIG DATA A KONTROLA SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ V EU ABSTRAKT V uplynulých letech začala být stále větší pozornost věnována konceptu "big data" jako jednoho z faktorů v rámci soutěžního posouzení fúzí v EU. Dnešní digitální ekonomika je postavena na internetu a informačních technologiích, které společně umožnily shromažďovat a zpracovávat dosud nepředstavitelné sady dat, charakteristické velkými objemy, rychlostí, rozmanitostí a hodnotou. Data začaly představovat cenný a důležitý přínos pro různé podniky, které působí převážně na on-line platformách. V důsledku toho se společnosti mohou zapojit do strategických fúzí za účelem získání vzájemně výhodných dat. Cílem této diplomové práce je prozkoumat a analyzovat, zda by "big data" mohly vést ke zvýšení tržní síly nově sloučené společnosti, nebo by mohly mít škodlivé účinky na ostatní konkurenty přítomné na trhu nebo na soutěž samotnou. Hlavní výzkumná otázka proto spočívá v tom, zda by "big data" ze své podstaty mohly z pohledu soutěžního práva představovat problém, pokud jde o fúze, při kterých dochází k spojení velkých zásob dat. Tato práce zprvu objasňuje koncept a charakteristiku "big data" obecně, a současně poukazuje na rostoucí význam dat užívaných jako aktiva podniků v současné digitální ekonomice. Výzkum se pak zaměřuje na to, jakou roli by specifické rysy dat...
|
|
|
Protection of competition in selected liberalized network industries: the case of rail and air transport in the EU
Mohylová, Aneta ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Název práce: Ochrana hospodářské soutěže ve vybraných síťových odvětvích: Případ liberalizované železniční a letecké dopravy v Evropské unii Abstrakt (ČJ) Tato práce se zabývá prosazováním soutěžněprávních norem EU vůči podnikům v sektoru dopravy. Konkrétně je pozornost práce věnována letecké a železniční dopravě, neboť tyto dva sektory představují vhodné příklady, na nichž může být ukázáno, jak Evropská unie zvládá prosazovat normy soutěžního práva v kontextu probíhající liberalizace těchto sektorů. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je, jaká specifika je možné pozorovat v prosazování hospodářské soutěže EU vůči podnikům v letecké a železniční dopravě. Po obsahové stránce je práce rozdělena do 6 kapitol, úvodu, 4 hlavních kapitol a závěru. První kapitola je zaměřena na společnou dopravní politiku Evropské unie. Tato kapitola popisuje hlavní cíle, formování a charakteristické znaky této dopravní politiky. Dále se zejména zaměřuje na významné milníky, které byly při vytváření jednotné dopravní politiky dosaženy a překážky, kterým tyto trhy v průběhu liberalizace čelily. Kapitola dale pojednává o vztahu soutěžněprávních norem a předpisů regulace. Druhá kapitola provádí analýzu prosazování soutěžního práva v letecké dopravě. Konkrétně se zaměřuje na specifika, které Komise a Soudní dvůr Evropské unie berou v...
|
|
|
Aplikace soutěžního práva na trzích s vícestrannými platformami
Mikeš, Stanislav ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
1 Aplikace soutěžního práva na trzích s vícestrannými platformami Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou tzv. vícestranných platforem z pohledu soutěžního práva se zaměřením na online vícestranné platformy. V práci je vysvětlen pojem vícestranných platforem a jeho relevance pro soutěžní právo. Následně je zkoumáno, jak tržní struktura vícestranné platformy ovlivňuje vymezování relevantního trhu a posuzování tržní síly, jakožto dvou základních pilířů soutěžně-právní analýzy. Teoretické poznatky jsou srovnány i s aplikační praxí ve vybraných rozhodnutích unijních a tuzemských soutěžních orgánů, které se danou problematikou zabývaly. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručný úvod do problematiky a vytyčuje cíle rigorózní práce. Těmi jsou představení fenoménu vícestranných platforem, prozkoumání jejich specifik a rozvedení toho, jak je potřeba upravit metody soutěžně-právní analýzy tak, aby bylo možno jejich prostřednictvím korektně posoudit specifika vícestranných platforem. Druhá kapitola podává přehled definic vícestranných platforem v odborné literatuře. V kapitole je uvedeno možné dělení vícestranných platforem a tento pojem je rovněž odlišen od pojmu sdílené ekonomiky. V kapitole jsou prezentovány i kritické názory na regulaci vícestranných platforem. Třetí...
|
|
|
Náhrada škody plynoucí z porušení soutěžního práva z pohledu mezinárodního práva soukromého
Línek, David ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí Předkládaná práce se zabývá tématem uplatňování náhrady škody plynoucí z porušení soutěžního práva. Zaměřuje se obzvláště na případy, kdy je dána existence relevantního mezinárodního prvku. Prací se prolíná úvaha, že i po přijetí Směrnice o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži existují mezi právními řády jednotlivých členských států nadále významné rozdíly, které mohou do značné míry uplatňování náhrady škody ovlivnit. Práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první a poslední z nich jsou obecný úvod a závěr. Druhá kapitola se zabývá vymezením soukromoprávního vymáhání soutěžního práva a jeho vztahem k mezinárodnímu právu soukromému. Třetí kapitolu lze členit do dvou relativně samostatných částí. První z nich pojednává o obecné konstrukci náhrady škody v českém občanském zákoníku a provádí základní porovnání s úpravou v Německu a Anglii. Druhá část se pak zabývá vybranými specifickými oblastmi pro soutěžní právo. Zejména aktivní legitimací žalobce, pasivní legitimací žalovaných a nastiňuje základní procesní specifika (rozdíl mezi stand alone a follow on žalobami, proces zpřístupnění důkazů upravený Směrnicí a institut hromadných žalob). Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Collective actions in private enforcement of competition law
Jahn, Martin ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
in Czech Tato diplomová práce se zabývá problematikou kolektivní právní ochrany v soutěžním právu Evropské Unie. V rámci probíhající modernizace soukromoprávního vymáhání soutěžního práva se Evropská Komise rozhodla pro vytvoření komplementárního systému hromadných a reprezentativních žalob, jejichž zakotvení v právních řádech členských států Evropské Unie navrhla v Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce je, zda Evropská Komise učinila správně, když se rozhodla pro vytvoření komplementárního systému kolektivní právní ochrany využívajícího tzv. opt-in metody. Po obsahové stránce je tato diplomová práce rozdělena do 5 hlavních kapitol. V první kapitole je čtenář krátce uvozen do problematiky vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii, a zároveň je vytyčena výzkumná otázka, zdroje a metodologie. Druhá kapitola stručně popisuje jednotlivé formy vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii. Zaměřuje se zejména na soukromoprávní formu vymáhání soutěžního práva, která tvoří esenciální právní základ pro kolektivní právní ochranu. Pro tuto diplomovou práci je ovšem nejdůležitější...
|
|
|
Specifika pojetí a aplikace soutěžního práva Evropské unie ve vztahu k patentům: omezení patentových práv za použití "essential facility doctrine" podle soutěžního práva U.S.A. a Evropské unie
Přibil, Stanislav ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Shrnutí Vztah mezi hospodářskou soutěží a právy duševního vlastnictví je často považován za vzájemně rozporný. Soutěžní právo má za cíl zachovat efektivní soutěž mezi podniky jako nástroj k efektivní alokaci zdrojů a tudíž ke zvyšování blahobytu spotřebitelů. Práva duševního vlastnictví poskytují vlastníkovi po určitou dobu zákonný monopol, který ho chrání před soutěží. Ačkoliv konečný cíl soutěžního práva a práv duševního vlastnictví je zvýšit blahobyt spotřebitelů, bezprostřední nástroje, které jsou k dosažení tohoto cíle používáný - vytvoření monopolu na jedné straně a zachování soutěže na druhé straně - se jeví v konfliktu. Tato téze se zabývá interakcí mezi soutěžním právem a patentovými právy. Konkrétně, zkoumá zda patentová práva mohou být omezena "doktrínou nezbytných zařízení", jak podle soutěžního práva U.S.A., tak podle soutěžního práva E.U. Doktrína nezbytných zařízení byla vyvinuta v americké soudní praxi jako zvláštní skutková podstata § 2 Shermanova zákona. Doktrína má čtyři skupiny znaků: (1) kontrola nezbytného zařízení monopolním podnikem, (2) nemožnost konkurenta prakticky nebo ekonomicky zařízení duplikovat, (3) odmítnutí monopolního podniku zpřístupnit zařízení konkurentovi, (4) možnost sdílení zařízení. Pokud jsou tyto znaky splněny, pak monopolista porušuje § 2 Shermanova zákona....
|
host ::
RSS.