|
|
Vulkanity jihovýchodního křídla barrandienského neoproterozoika v okolí Dobříše
Mráček, Michal ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Stárková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým, strukturním a geochemickým studiem pravděpodobně neoproterozoických vulkanických a sedimentárních hornin pičínského pruhu v lokalitě SZ od Dobříše, přibližně mezi obcemi Trnová a Chouzavá. V diplomové práci se zabývám i vulkanity Kozích hor, které jsou prokazatelně součástí davelského souvrství a sloužily k porovnání s dobříšskou oblastí. Jednou z hlavních součástí práce bylo geologické mapování v měřítku 1:10 000, které posloužilo jako základ pro podrobnější petrologické, strukturní a geochemické výzkumy. Nově byly zjištěny čočky lávových a vulkanoklastických brekcií a drobná poloha spilitu, byly upraveny některé rozsahy těles silicitů a žilných bazaltů. Proti základní geologické mapě 1:25 000 (Havlíček, 1985; Mašek, 1987) byla reklasifikována tělesa bazaltů, andezitů a dacitů. Bazalty v mapě Havlíčka (1985) ve skutečnosti představují velmi jemnozrnné, rudními minerály prosycené ryolity (ignimbrity) s polohami pyroklastik (ignimbritové, vulkanoklastické brekcie). Byly upraveny plošné rozsahy těles andezitů a dacitů, nově byly zjištěny partie chemickým složením odpovídající trachyandezitům. Extrémně rychle zchlazené struktury vulkanitů a řada znaků odpovídajících silně spečeným tufům (ignimbritům) ukazuje, že se tufy ukládaly v relativně...
|
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
|
Sledování kvality vody ve vybraných tocích CHKO Křivoklátsko
Kesnerová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kvality povrchových vod v CHKO Křivoklátsko. Hlavním účelem sledování je získávání informací o stavu toku a jeho vývoj oproti předešlému období a stanovit stupeň čistoty podle příslušné normy. V teoretické části jsou popsány základní informace o lokalitě odkud pocházejí vzorky vod a základní charakteristiky stanovovaných parametrů. Součástí této části je i teoretické stanovování sedimentů. Experimentální část uvádí praktické stanovení jednotlivých parametrů spolu s výpočtem množství přítomných látek a fyzikálních ukazatelů. Po této částí následuje vyhodnocování výsledků měření, které jsou uspořádány v tabulkách zahrnující naměřené hodnoty všech požadovaných ukazatelů. Na závěr je uvedeno zhodnocení výsledků sledování kvality a porovnání aktuálního stavu oproti minulému sledovanému období v jednotlivých místech odběru. Klíčová slova: chemické složení vod, kvalita vod, sedimenty
|
|
|
Metodika odběrů a zpracování vzorků pro geoarcheologický výzkum "Výzkum sedimentárního záznamu"
Bajer, Aleš ; Lisá, Lenka
Geoarcheologie je dnes dynamicky rozvíjející se obor, který se v poslední době významně uplatňuje jako součást archeologických výzkumů především v západní Evropě a Americe. V České republice byla geoarcheologie dlouho chápána zejména ve smyslu určování původu artefaktů, vytipování těžebních okrsků, určení stavebních materiálů, strusek, apod. (Přichystal 2009). V poslední době i u nás došlo k posunu v chápání tohoto meziborového studia, a to směrem k aplikování geovědních disciplín a jejich metod v rámci interpretace formačních procesů archeologických situací a záznamů. Vidění archeologických situací v kontextu geologie, geomorfologie a pedologie může přinést nový pohled v celkové archeologické interpretaci nebo ve směru jakým se bude další archeologický výzkum ubírat. Na rozdíl od principu popisnější archeologie, poskytuje geoarcheologie informace o životním prostředí, využívání a vývoji konkrétních archeologických lokalit a jejich okolí. Může také objasnit způsoby a důvody jejich opuštění. Východiskem georcheologických technik jsou uznávané exaktní metodické nástroje využíváné zejména v geologických vědách. Konkrétní aplikace geoarcheologických metod výzkumu vždy závisí na konkrétní archeologické situaci a tyto mohou být být plně využity pouze při plné součinnosti mezi archeologem a geologem, pedologem (geoarcheologem). Předkládaná metodika si klade za cíl představit a popsat vybrané metody odběru a zpracování vzorků pro konkrétní výzkumné geoarcheologické analýzy. Určena je především terénním archeologickým pracovníkům, studentům přírodovědných archeologických oborů se zájmem o vývoj antropogeně ovlivěné krajiny a všem zájemcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v dané problematice. Metodika je uplatnitelná všemi pracovníky organizací a firem zabývajících se terénní archeologií.
Plný text:  PDF
|
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
|
Vliv silniční dopravy na chemický stav vodního toku Chvalka
Nagy, Miroslav ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Cílem práce je zhodnotit chemický stav vodního toku Chvalka v Praze před/po dešťové události a vliv splachů z Pražského okruhu (Východní spojky) pomocí laboratorních rozborů vody a sedimentů. Z výsledků lze konstatovat, že potok Chvalka je silně znečištěn antropogenní činností již před zaústněním splachů z Východní spojky. Tyto splachy mají na fyzikálně-chemické ukazatele kvality vody (s výjimkou Cl-) v potoce minimální či žádný vliv. Naopak je tomu u sledovaných těžkých kovů (Cu, Pb, Cr a Zn), kdy nejvyšší koncentrace byly naměřeny právě na lokalitách ovlivněné splachy z Východní spojky. Odběr a laboratorní rozbor sedimentů, byl pro malé změny koncentrací v čase a časovou náročnost proveden pouze jednou. Z důvodů málo dat k porovnání lze pouze konstatovat, že splachy z Východní spojky mají vliv na zvýšené koncentrace Zn a možná Ni.
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Geochemical Study: Sediments as a Source and/or Trap of Mercury Contaminatin.
Májska, Milada ; Amouroux, David (oponent) ; Zdeňka, Svobodová (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Mercury is naturally occurring toxic element; however global mercury emissions are dominated by anthropogenic sources. The global cycle of mercury has seen an increase in mercury deposition, especially in aquatic ecosystems, since the beginning of the industrial revolution. The sediment in aquatic systems may acts as the ultimate sink, where mercury in its various complexes is deposited. The mercury in sediments can then be converted to its more toxic organic form, methylmercury (MeHg), by the transformation processes controlled by various physical, chemical and biological factors. More over remobilization of mercury species from sediments is possible due to diffusion and resuspension and so sediments may act as potential source of mercury for aquatic biota. Bioaccumulation and biomagnifications can then continue up the food chain where humans, among other animals, consume the organic mercury. It is clear that determination of total mercury is not sufficient to understand its fate in the environment; determination of MeHg provides very useful additional information. The sensitive and precise analytical method for MeHg determination is necessary. The methodological part of the thesis deal with the methods for determination of mercury species in sediments. The method for methylmercury determination in sediments using automated Headspace sampler equipped with Trap and coupled with Gas Chromatography and Atomic Fluorescence Detector was developed and is define. The special attention is also given to the necessity of clean sampling procedures and the proper storage and pre-treatment of the samples and the field study of Hg distribution in sediments. The mercury contamination of sediments from the South Moravia and Northern France are compared. The mercury species and other elements (Fe, Mn, S) were analysed in sediments and/or pore water and/or surface water collected from the sampling sites in the Dele and Lys River (France) and Jihlava and Morava River (Czech Republic). In order to better assess the mercury contamination of aquatic ecosystem, the pore water concentration could be evaluated to understand the availability of mercury from sediment. The use of diffusive gradient in thin film (DGT) technique is applied to measure pore water mercury concentration in river sediments. Till 2005 the development of DGT for measuring mercury has been limited. But the recent progress of the availability of ion exchange resins capable of adsorbing mercury enables the use of DGT technique for mercury measurement. Different resins gels for mercury determination are used: Spheron-Thiol, Duolite GT-73 and TiO2. River Dele act as a sink for enormous anthropogenic Hg from the industrial activities and is considered as a potential significant source of methylmercury to the surrounding environment. The last part of thesis deal with the application of well-established isotope experiments to study methylation/demethylation processes in sediments of Dele River. For this purpose, species-specific isotopically enriched tracers in the form of inorganic mercury IHg (199Hg) and MeHg (201MeHg) have been added to the sediment slurries. Mercury labelled species were used as the tracers to follow their chemical fate and calculate the extent of the transformation reaction yield occurring during the 24 hours experiment.
|
|
|
Vývoj gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech
Kovaříková, Vladěna ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá využitím gelových technik pro in situ měření biodostupných forem kovů v půdách a sedimentech. Pro odhad biodostupných forem kovů v půdách byla technika DGT aplikována do suspenzí homogenizovaných vzorků půd z lokalit Zlín, Tuřany a Chrlice, které byly v letech 1980-1987 hnojeny čistírenským kaly. Experiment s využitím difuzních gelů o různé velikosti pórů, tzv. APA a RG gelů, prokázal, že lze techniku DGT, na základě volby typu difuzního gelu, použít pro odhad podílu malých anorganických a větších organických komplexů kovů v půdách. Výsledky získané technikou DGT byly v porovnání s obsahy kovů stanovenými ve výluhu dusičnanem sodným až o 2 řády nižší. Výluh v dusičnanu sodném neposkytuje tedy opravdový odraz dostupnosti kovů pro kořenový systém rostlin a půdním organismům a DGT technika se jeví jako lepší prediktor biodostupnosti kovů. Technika DGT byla aplikována také do vzorků půd neporušených, odebraných v lokalitách Veverská Bítýška a Ostrovačice. Z porovnání s aplikací DGT do suspenzí půd plynou pouze malé rozdíly mezi neporušenými a homogenizovanými půdami. Neporušená půda je nehomogenní a DGT jednotka vypovídá pouze o té části půdy, která je s ní v přímém kontaktu. Proto je pro charakterizaci větší půdní plochy a k odhadu množství biodostupných frakcí kovů v půdě možno doporučit postup s využitím suspenzí. Gelové techniky byly rovněž využity při studiu dějů probíhajících v sedimentech se zaměřením na různé specie rtuti a další vybrané kovy, které byly analyzovány v povrchové vodě, pórové vodě sedimentů a v sedimentech odebraných ze dvou vybraných míst řeky Dele v severní Francii. Tato řeka byla v průběhu minulého století znečišťována činností továrny Métaleurop věnující se zpracování kovových rud. Aplikace techniky DGT s využitím dvou různých specifických iontoměničů, Chelexu-100 a Duolitu GT-73, umožnila stanovení rtuti v pórové vodě sedimentů. Gelové techniky, DGT a DET, společně s technikou centrifugace umožnily také získat hloubkové profily obsahů Fe, Mn, Zn, Pb, Cr a Cd v pórové vodě sedimentů. Ze získaných výsledků nelze jednoznačně určit, které vzorkované místo je více kontaminované. Mezi oběma vzorkovanými místy byly pozorovány pouze malé rozdíly jak v obsazích jednotlivých forem rtuti, tak v obsazích ostatních kovů. Vzhledem ke zjištěným obsahům celkové rtuti v sedimentech patří řeka Dele mezi kontaminované řeky, z hlediska obsahu methylrtuti k mírně kontaminovaným. Korelace obsahů jednotlivých forem rtuti a sulfidů potvrzují, že obsah celkové rtuti a sulfidů v sedimentu jsou jedněmi z faktorů ovlivňujících uvolňování rtuti do pórové vody a kontrolujících procesy methylace a demethylace. Bioluminiscenčním testem s mikroorganismem Vibrio fischeri byla zjištěna pouze nízká toxicita suspenzí sedimentů. Výsledky disertační práce potvrdily možnost širokého využití gelových technik v oblasti environmentální analýzy.
|
host ::
RSS.