|
|
Posouzení návrhu malé vodní nádrže v obci Mutěnice z hlediska ekonomické stránky
Suchánek, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá ekonomickým posouzením návrhu malé vodní nádrže v obci Mutěnice. Závěrečná práce navazuje na bakalářskou práci studenta, rozšiřuje ji a opravuje nedostatky v ní zjištěné. V teoretické části se práce zabývá problematikou vhodné volby materiálu pro homogenní hráze, bezpečnostními přelivy, doprovodnými dřevinami v okolí zátopy a zejména posouzením ekonomické výhodnosti návrhu nádrže. V praktické části jsou řešeny úpravy bakalářské práce na základě připomínek a nově zjištěných skutečností a ekonomické posouzení na základě rozpočtu stavby. Součástí práce jsou také výkresy sloužící k utvoření představy o možném návrhu a podrobný položkový rozpočet jednotlivých stavebních částí.
|
|
|
Studie rekonstrukce rybníku Těšík v k.ú. Horní Bory
Drašar, Zdeněk ; Princ, Michal (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem rekonstrukce rybníku Těšík na úrovni a v rozsahu studie. Úvodní část práce definuje terminologii a rozdělení malých vodních nádrží. Následující praktická část práce se již věnuje zájmové lokalitě a jejímu současnému stavu vedoucímu k nutné rekonstrukci. Na tuto část navazuje návrh vhodného technického řešení rekonstrukce podložené hydrotechnickými výpočty a poslední výkresovou částí.
|
|
|
Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a její využití ve výuce přírodopisu
Sobotková, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavním tématem mé bakalářské práce je Ptačí oblast Jaroslavické rybníky a využití této oblasti při výuce přírodopisu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části se zabývám popisem okresu Znojmo, ve kterém se Ptačí oblast Jaroslavické rybníky nachází. Ve druhé kapitole se snažím objasnit základní ekologické pojmy, které je nutno znát v návaznosti s další kapitolou, v které popisuji rybník jako ekosystém a jeho význam v přírodě. Rybníky si většina z nás spojí s rybochovným využitím, a proto jsem v páté kapitole stručně shrnula historii rybníkářství na Moravě. Šestou kapitolu jsem věnovala historii Jaroslavických rybníků a v následující kapitole jsem charakterizovala ptačí oblast Jaroslavické rybníky. Další část práce je praktická, kde jsem vytvořila návrhy na terénní cvičení a k nim příslušné pracovní listy, které zahrnují ekologii, zoologii, tak botaniku. Návrhy na terénní cvičení jsou zpracovány pro oblast Jaroslavických rybníků. Pracovní listy jsou určené především pro žáky 2. stupně základních škol, případně mohou z části posloužit i pro opakování základních poznatků z biologie pro gymnázia. Tuto bakalářskou práci jsem se snažila napsat tak, aby byla inspirací a zdrojem informací nejen pro učitele, ale pro všechny, kteří se zajímají o přírodu a biologii...
|
|
|
Právní úprava rybářství
Lubovský, Zbyněk ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Müllerová, Hana (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Předmětem mé doktorské disertační práce je zkoumání rybářského práva jako souboru širokého spektra právních norem upravující chování jejich adresátů nejen při výkonu rybaření, ale i při občanskoprávních, správně i trestněprávních vztazích s chovem a lovem ryb souvisejících. Z důvodu nedostatku aktuální odborné literatury zabývající se tímto tématem, se práce zabývá rovněž základním vymezením a postavením českého rybářského práva v právním systému České republiky a důležitými souvislostmi nejen ve vazbě na instituty práva životního prostředí, ale i práva občanského a trestního. Základní instituty rybářského práva jsou vždy popsány jak v historických souvislostech, tak, jak se od doby svého vzniku vyvíjely, tak i v mezinárodním srovnání zemí, které svoji kulturou jsou nám velmi blízké.
|
|
|
Proměny Zahradního Města - Záběhlic očima starousedlíků
Kolářová, Dana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je pohled starousedlíků na vývoj Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic a jejich zkušenost s proměnou této oblasti. Práce využívá metody orální historie, analyzuje a interpretuje rozhovory s lidmi, kteří se zde narodili nebo v této oblasti prožili většinu aktivního života. Na tomto základě pak ukazuje změny, kterými oblast Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic prošla především v průběhu posledních přibližně padesáti let, a v zásadě prochází dodnes. Ukazuje přerod periferie v širší centrum hlavního města Prahy, které dnes čelí typickým civilizačním problémům současnosti. Zahradní Město je jeho obyvateli vnímáno jako samostatný celek, nicméně katastrálně se jedná "pouze" o část pražské čtvrti Záběhlice. Vzájemný vztah obyvatel Zahradního Města a starých Záběhlic je dalším tématem, kterého se tato diplomová práce dotýká, pokouší se jej zmapovat a ukázat možné faktory, které tento vztah formují. Součástí práce je také historický úvod, který přináší základní informace o vývoji Záběhlic, popisuje formování a správní členění Velké Prahy, v metodické části je pak prostor věnován popisu plánování, přípravy a realizace samotného projektu, kde jsou ukázány jednotlivé postupy a také problémy, které se v průběhu práce objevily.
|
|
|
Ověření možnosti dlouhodobě udržitelné akvakultury na Boheľovakých rybnících
ŠINDLER, Martin
Zámerom práce bolo overiť v produkčnom rybárstve vplyv chovu rýb na ekosystém rybníkov. Pozorovanie prebiehalo počas sezóny 2014 a 2016 na Boheľovských rybníkoch R1 a R3. Sledované boli parametre RKK, SGR, prirodzená produkcia rybníkov a celková produkcia. Z chemikálno-fyzikálnych parametrov bol sledovaný vývoj základných parametrov v dvojtýždňových intervaloch; kyslík, pH, priehľadnosť, teplota a nerozpustné látky. S cieľom posúdiť aktuálnu trofiu na rybníkoch boli sledovaný chlorfyl-a, celkový fosfor a celkový dusík. Z hľadiska posúdenia vplyvu na spoločenstvo vodných organizmov bola pozorovaná v dvojtýždenných intervaloch sukcesia zooplanktónu, rozdelená do taxonomických radov na Cladocera, Copepoda a Rotifera. Súčasťou pozorovania bola aj v pravidelných intervaloch kontrolovaná biomasa nežiaducich rýb, ktorá dosiahla 44,5 kg.ha-1 na rybníku R3. Dominantným druhom bola plotica (Rutilus rutilus). Počas sezón sa vykonávali kontrolné odlovy, na základe ktorých sa odhadovala aktuálna biomasa obsádok kapra. Celková produkcia sa pohybovala v hodnotách od 922,1 - 1181,5 kg.ha-1. Úroveň RKK bola 2,73 - 3,26. Hodnotu SGR 0,902 %.deň-1 bola dosiahnutá u obsádky K1-2. Vysoké obsádky kapra ovplyvňovali spoločenstvá zooplaktónu. Počas pozorovania nebol zaznamenaný výskyt stredného zooplanktónu. Prevažujúce druhy z radov perloočiek boli Bosmina longirostris, Dafnia galeata, D. parvula. Z radu klanonožcov Acanthocyclops trajani a z radu rotifera Brachionus calycifloris, Asplanchna priodonta, Polyartha sp.. Spearmanova korelácia potvrdila odlišnosť celkového zooplanktónu na R1 vo vzťahu k rybníku R3 v obidvoch sezónach (R3 2014: rho=0,066; pval=0,854; R3 2016 rho=-0,018; pval=0,96). Inedx TSI preukázal stav hypertrofie na obidvoch rybníkoch. Index dosiahol priemernú hodnotu 78,3 (6,2) na rybníku R1 a 75,6 (?3,8) na rybníku R3. Najnižšie priemerné hodnoty kyslíka boli na rybníku R3 v roku 2016 v hodnote 3,2 mg.l-1 (2,0). S ohľadom na negatívny vývoj stavu základných parametrov (deficity kyslíka, priehľadnosti) a stavu trofie bolo navrhnuté obmedzenie intenzity hospodárenia: znížené obsádky kapra na 1/3 s vyjadrením finančnej straty z produkcie. Potreba zníženia obsádok je jedinou možnosťou, ako rybníky dlhodobo udržať. Ruku v ruke je potrebné prijať riešenie kompenzácií, v zmysle aktuálne platnej európskej legislatívy.
|
|
| |
|
|
Zpracování studie revitalizace malé vodní nádrže
KOPŘIVA, Tomáš
Tato diplomová práce se zabývá problematikou spojenou s revitalizací malých vodních nádrží. Tyto vodní nádrže jsou významnými krajinnými prvky, které mají podstatný vliv na udržení či zvýšení druhové diverzity celého území. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části nalezne čtenář definici, členění, historii ale třeba i typické prvky malých vodních nádrží. Praktická část obsahuje konkrétní příklad návrhu revitalizace malé vodní nádrže, rybníka Cikán v k.ú. Zahrádka u Mirkovic.
|
|
|
Turismus v oblasti jihočeských rybníků
VACKOVÁ, Tereza
Turismus je zdrojem obživy pro mnoho lidí v české Republice. Neovlivňuje však pouze lidi, ale také krajinu. Pro tuto práci byla vybrána oblast jihočeských rybníků. Prvním cílem této práce je analyzovat, jaké druhy cestovního ruchu jsou využívány ve vybrané oblasti. Tato oblast se vyznačuje velkým množstvím rybníků a čisté přírody, což je atraktivní pro turismus, konkrétně pro rybaření, cykloturistiku a pěší turistiku. V práci jsou dále analyzovány šetrné druhy turismu, jako je agroturistika nebo ekoagroturistika. Cestovní ruch přináší ekonomické, kulturní, sociální a ekologické dopady na oblast. Druhým cílem je hodnocení pozitivních a negativních vlivů tursimu. Na základě výsledků jsou v práci navrženy opatření, vedoucí k udržitelnému rozvoji turismu.
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
host ::
RSS.