|
|
Úloha ošetřujících při mobilizaci nepohyblivých pacientů a možnosti rehabilitačního ošetřovatelství
Nedělková, Hana ; Marková, Monika (vedoucí práce) ; Křemenová, Eva (oponent)
Magisterská práce s názvem "Úloha ošetřujících při mobilizaci nepohyblivých pacientů a možnosti rehabilitačního ošetřovatelství" se zabývá kvalitou poskytování podpory pohybu na I. interním oddělení v Nemocnici Most, o.z. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretickou a empirickou. V teoretické části se zabývám rehabilitačním ošetřovatelstvím v kontextu poskytování kvalitní komplexní ošetřovatelské péče. V této části diplomové práce prezentuji na základě studia literatury potřeby pacientů, problematiku podpory pohybu, legislativní kompetence ošetřujících vztahující se k rehabilitačnímu ošetřovatelství a nácviku soběstačnosti. Pozornost věnuji důsledkům z imobility a kvalitě života, která s pohybem úzce souvisí. Závěrečná část teoretické části je věnována konceptu kinestetiky a jejímu uplatnění při podpoře pohybu. Praktická část je věnována vlastnímu empirickému šetření. V ní popisuji metodu kvalitativního výzkumu, vlastní kvalitativní šetření mezi všeobecnými sestrami na I. interním oddělení zaměřené na znalosti týkající se rehabilitačního ošetřovatelství. Cílem magisterské práce je poukázat na nutnost poskytování zvýšené péče o pohybovou aktivitu pacientů, při které je vhodné implementovat koncept kinestetiky. Klíčová slova: pohyb, potřeby pacientů, kvalita života, soběstačnost, rehabilitační...
|
|
|
Občanská participace na tvorbě české zdravotní politiky
Martiníková, Radka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Diplomová práce "Občanská participace na tvorbě české zdravotní politiky" se zabývá mírou zapojení občanů a pacientů v procesu tvorby zdravotní politiky. V první části práce jsou objasněna teoretická východiska, především jsou zde objasněny pojmy jako zdravotní politika, demokracie, občanská společnost a občanská participace a jejich vývoj. Na tuto kapitolu navazují metody, které byly v práci použity. V analytické části práce popisuje na pěti případových studiích občanskou participaci v pěti vybraných zemích. Jedná se o Českou republiku, Německo, Itálii, Velkou Británii a Kanadu. Je zde popsáno, jak občané participují na zdravotní politice a čeho jsou schopni dosáhnout. Tato práce popisuje vývoj demokracie a občanské společnosti v České republice po roce 1989 a snaží se popsat míru zapojení občanů a pacientů v procesech zdravotní politiky.
|
|
|
Současný stav knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnosti jejich dalšího rozvoje
Třešňáková, Anna ; Stöcklová, Anna (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnostmi jejich dalšího rozvoje. Na začátku se práce věnuje pacientským knihovnám v historickém kontextu. Následuje seznámení s komunikačními procesy ve zdravotnických zařízeních a biblioterapií. Nedílnou součástí práce jsou vyhodnocená data získaná během dotazníkového šetření v nemocnici mezi pacienty. Konec práce nabízí několik řešení a směrů, kterými by se knihovny pro pacienty v nemocnicích mohly v budoucnosti ubírat.
|
|
|
Role sestry a jejich vliv na péči o pacienty s totální endoprotézou kyčle
SLABÁKOVÁ, Květoslava
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Nezastupitelnou úlohu zde mají také role sestry, které pacientovi s návratem do jeho běžného života pomáhají. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu vnímají pojetí sesterských rolí a jejich vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále jsme zjišťovali, kterou ze sesterských rolí vnímá pacient před a po totální endoprotéze kyčle jako nejméně naplněnou. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají pojetí sesterských rolí? Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají vliv sesterských rolí na poskytovanou ošetřovatelskou péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v předoperační péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v pooperační péči? Pacienti před a po TEP kyčle prostřednictvím každodenních činností sestry vnímají sestru v její roli pečovatelky a edukátorky, následně v roli sestry obhájkyně a nositelky změn. Díky těmto rolím vnímají péči jako kvalitní, holistickou a kontinuální. Přesto role edukátorky byla v předoperační péči pacienty označena jako nejméně naplněná. V souvislosti s těmito výsledky výzkumného šetření byl vytvořen manuál, Průvodce pro pacienty před a po TEP kyčle, jenž byl následně předán ke zkušebnímu použití. Průvodce byl pacienty ohodnocen velmi pozitivně i přes velké množství informací, které mnohé pacienty překvapilo. Získali jsme i data, která se stala dalšími podněty k doplnění informací v Průvodci.Vytvořený Průvodce nemůže bezesporu nahradit efektivní komunikaci pacienta se zdravotníkem, který by měl být stále tím nejvhodnějším "zdrojem" informací.
|
|
|
Business plan - Home Care Service
Bodnárová, Martina ; Rak, Luděk (oponent) ; Koleňák, Jiří (vedoucí práce)
The first part of the thesis is focused on he theoretical knowledge needed for a high-quality elaboration of business project. The second part of this work is focused on the creation of a business project in the area of health service and domestic nursing. It is concentrated on creating a firm and providing services in the area of health care. The aim of my thesis is to create a high-quality business project for a successful business start.
|
|
|
Role všeobecné sestry v diabetologické ambulanci při indikaci inzulinoterapie u pacienta s diagnózou Diabetes mellitus 2. typu.
TESAŘOVÁ, Martina
Základní teoretická část Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na konkrétní údaje o diabetu mellitu 2. typu. Teoretická část zahrnuje charakteristiku onemocnění, její následnou léčbu jak už medikamenty, tak i fyzickou aktivitou a dietou. Další část teoretické práce se zabývá speciálními problémy, komplikacemi a sociálními aspekty pacientů. Poslední teoretická část je zaměřena na edukaci pacienta a následném nastavení edukačního procesu. Cíle práce Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat kvalitu edukace z pohledu diabetika. Druhý cíl je zaměřen na informovanost o pozdních komplikacích souvisejících s onemocněním diabetes mellitus 2. typu. Třetím cílem je informace o preskripci diabetologických pomůcek. Čtvrtým cílem je říci pacientům o možnosti využití sociálních služeb. Závěr Cílem zvoleného tématu bakalářské práce je zamyšlení nad ošetřovatelkou péčí o diabetes druhého typu v různém věkovém období, která je každodenní rutinou v činnosti diabetické sestry. Bakalářská práce by mohla být manuálem každé sestry, která pracuje v tomto oboru, měla by být nápomocná ke zkvalitnění péče o pacienty s tímto onemocněním. V souladu ze zjištěných nedostatků stávajících edukačních prostředků a ze závěrů empiristické části a potřeb pacienta byl vytvořen edukační materiál. Tento jednoduchý edukační materiál by měl být nápomocen pro snadnější aplikaci inzulínu. Pacienti zde mají na základě jasných a stručných pokynů krok po kroku vysvětlenou celou aplikaci. Na základě dalšího výzkumu s respondenty z diabetologické ordinace navrhuji několik zlepšení diabetických pomůcek, jako je větší krytka diabetické jehly z důvodu presbyopie a porušení jemné motoriky u diabetologických pacientů. Dalším je zajistit pro pacienty pomůcku na usnadnění sběru moče za 24 hodin, touto pomůckou bych chtěla docílit validity výsledků vyšetření. Neméně důležitým problémem, který vyplynul ze šetření s respondenty, je likvidace vyprodukovaných odpadů.
|
|
|
Pacient s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem
HEŘMANSKÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání implantabilních kardioverterů-defibrilátorů. Jakým způsobem ovlivňují životy pacientů a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci implantace těchto přístrojů. Implantovaný kardioverter-defibrilátor (dále jen ICD) umožňuje efektivně předcházet či zabránit náhlému srdečnímu selhání, které postihuje přibližně 2 % populace. Téměř 3/4 náhlých úmrtí nastávají doma a u 2/3 takových úmrtí jsou přítomni svědkové. Indikací k implantaci ICD jsou závažné maligní komorové tachykardie (komorová tachykardie, fibrilace a flutter komor), které rychle vedou k zástavě oběhu, bezvědomí a následně smrti. Rychlé ukončení takovéto arytmie pomocí ICD nositeli zachraňuje život. Základem diagnostiky komorových arytmií je standardní elektrokardiogram (EKG). Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo třináct pacientů s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem ze Středočeského a Jihočeského kraje, kteří mají ICD alespoň jeden rok. V rámci rozhovoru bylo všem respondentům položeno deset základních otázek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vzniklo pět kategorií: kategorie Obtíže před implantací ICD, kategorie Změna v životě po implantaci ICD s podkategoriemi Životní jistota, Běžné činnosti, Zaměstnání, Řízení vozidel a Psychika, kategorie Defibrilační výboj, kategorie Ošetřovatelská péče a kategorie Význam ICD pro pacienty. Z výzkumného šetření vyplývá, že pacienti jsou s ošetřovatelkou péčí převážně spokojeni. Téměř všichni respondenti nepovažují za nutnost mít zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči během hospitalizace. Nejvíc pacienti hodnotili ošetřovatelkou péči o ránu. S tou byli všichni spokojeni, neboť se během hojení rány nevyskytly žádné komplikace a rány se hojily per primam. Nedostatky vidím v edukaci pacientů. Deset respondentů sice udává, že měli dostatek informací, ale pouze od lékaře. Jen jeden respondent uvádí, že mu "něco" zdravotní sestra vysvětlovala. Je možné, že tento fakt může být zkreslený časovou prodlevou od hospitalizace. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že u většiny respondentů do běžného života přístroj ICD příliš nezasahuje. Téměř u všech respondentů došlo k psychické úlevě a zlepšení životní úrovně. Omezení, která vyžaduje život s přístrojem, respondenti nehodnotí záporně. Většina z nich se daná doporučení snaží dodržovat (řízení, cestování, magnetické rámy,) a nijak významně je v běžném životě neomezují. I přesto, že jejich onemocnění je závažné a život ohrožující, díky tomuto přístroji si pacienti můžou dovolit vycestovat do zahraničí, sportovat, být zaměstnaný, zkrátka žít běžný život s daleko menším rizikem náhlé srdeční smrti. Dvanáct respondentů ze třinácti přikládá tomuto přístroji tak velký význam ve svém životě, že by vše podstoupili opakovaně v případě nutnosti. Výstupem této bakalářské práce je příručka pro pacienty s ICD.
|
|
|
Porucha spánku jako ošetřovatelská diagnóza
HANZALOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá poruchou spánku jako ošetřovatelskou diagnózou. Toto téma je aktuálním problémem u mnoha hospitalizovaných pacientů. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována spánku jako takovému, jeho fázím, faktorům ovlivňujícím spánek, jednotlivým spánkovým poruchám, diagnostice spánku a jeho léčbě, která je rozdělena na farmakologickou a nefarmakologickou. V neposlední řadě se teoretická část zabývá ošetřovatelským procesem a jeho fázemi u pacienta, u kterého byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku. V empirické části jsme stanovili jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů. Položili jsme dvě výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů? 2. Jaké obtíže se spánkem řeší sestry u pacientů, kteří jsou součástí výzkumného souboru? Ke zpracování empirické části bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Standardizované otázky byly podle potřeby rozšířeny doplňujícími otázkami. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice, a. s. na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení. O povolení výzkumného šetření byla písemně požádána hlavní sestra nemocnice. Obě tato pracoviště obdržela předem připravená jednotlivá témata rozhovoru a otázky. Zkoumaný soubor tvořilo 12 respondentů, z toho 6 sester pracujících na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a 6 hospitalizovaných pacientů na těchto odděleních. Jedná se o pacienty, u kterých byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku a o sestry, které tuto ošetřovatelskou diagnózu u daného pacienta stanovily. Na začátku rozhovorů byli všichni respondenti informováni o anonymitě a ujištěni, že získané informace poslouží pouze pro účel této bakalářské práce. Před zahájením rozhovorů byla všem respondentům sdělena podstata výzkumného šetření. Bylo použito dvou typů rozhovorů, pro pacienty a pro sestry. Výsledky zjištěné v tomto výzkumném šetření jsou v diskuzi porovnány s odbornou literaturou. Z výsledků vyplývá, že sestry u svých pacientů provádí ke zkvalitnění jejich spánku především tato opatření: větrání v pokoji pacientů, úpravu lůžka, dodržování nočního klidu a pomoc s večerní hygienou. Většina dotazovaných pacientů byla o opatřeních ke zlepšení spánku informována a opatření měla pozitivní efekt. Všichni dotazovaní pacienti byli s ošetřovatelskou péčí sester za poslední dva dny spokojeni. Dále z kazuistik a z tabulek vyplývá, že sestry u svých pacientů řešily především tyto dva problémy: problém usnout a časté buzení. Poznatky, které jsem zpracováním této bakalářské práce získala, se budu snažit využít v mém budoucím povolání sestry. Tyto výsledky mohou také posloužit studentům jako podkladový materiál pro vypracování jejich prací a lepší informovanost sester o problematice poruch spánku u hospitalizovaných pacientů. Dále by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnici, ve které bylo šetření realizováno.
|
|
|
Komerční komunikace v českém farmaceutickém průmyslu
Kadlecová, Barbora ; Mikeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hrubá, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem Komerční komunikace v českém farmaceutickém průmyslu pojednává o možnostech použití nástrojů marketingové komunikace (reklama, PR, podpora prodeje, osobní prodej, apod.) ve farmaceutickém průmyslu. Specifickým rysem farmaceutického marketingu je oddělená komunikace na odbornou (lékaři) a širokou (pacienti) veřejnost, která pro oslovení dané cílové skupiny vyžaduje použití odlišných reklamních sdělení a mnohdy i jiné komunikační kanály. Regulace farmaceutického trhu daná zákonem o reklamě, zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání a ustanovením Státního ústavu pro kontrolu léčiv nařizuje velmi přísná pravidla pro možnosti oslovování těchto dvou cílových skupin, které jsou v diplomové práci popsány jak z hlediska teoretického (ustanovení daná zákonem), tak z hlediska praktického, založeného na popisu komunikace na širokou i odbornou veřejnost konkrétní farmaceutické firmy.
|
|
| |
host ::
RSS.