|
|
Parametry složení těla v závislosti na stupni metabolismu u pacientů s CHOPN
Doleželová, Magdaléna ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hronek, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Magdaléna Doleželová Školitel: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Název práce: Parametry složení těla v závislosti na stupni metabolismu u pacientů s CHOPN Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažným onemocněním, které je charakterizováno neúplně reverzibilní bronchiální obstrukcí a emfyzémem plic. K celkové závažnosti tohoto onemocnění významně přispívají mimoplicní projevy a to především kachexie a úbytek tukuprosté hmoty. Chronický zánět v dýchacích cestách a zvýšené dechové úsilí jsou příčinou hypermetabolického stavu některých pacientů s CHOPN. Tato studie zkoumá vliv zvýšeného metabolismu na složení těla pacientů s CHOPN. Naší studie se zúčastnilo 50 pacientů s CHOPN (38 mužů, 12 žen), kteří byli vyšetřeni metodou bioelektrické impedance. V této práci porovnáváme parametry tělesného složení skupiny mužů s hodnotou klidového energetického výdeje (REE) > 130 % (dále je Muži nad 130 %) (n = 9) a skupiny mužů s REE < 130 % (dále jen Muži pod 130 %) (n = 29). U skupiny Mužů nad 130 % byla zjištěna nižší průměrná hodnota tělesné hmotnosti o 18 % oproti Mužům pod 130 %. Celkové i intracelulární tělesné tekutiny byly o 12 % nižší u Mužů nad 130 %. Hodnoty bezvodé tukové hmoty i...
|
|
| |
|
|
Vliv rozdílných plášťů jízdního kola na energetický výdej organismu
Hejrová, Karolína ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Vliv rozdílných plášťů jízdního kola na energetický výdej organismu. Cíle: Cílem této závěrečné práce je stanovení rozdílu v energetickém výdeji (EV) organismu při použití různých typů plášťů jízdního kola. Metody: Soubor probandů tvořilo 5 mužů ve věku 26,4 ± 2,2 let. Jednalo se o experiment. Míra EV byla stanovena na základě velikosti spotřeby kyslíku (VO2) a množství vydechovaného oxidu uhličitého (VCO2), tedy nepřímou kalorimetrií. K analýze dýchacích plynů byl použit přístroj MetaMax 3B. Testovány byly 3 typy plášťů. Jízdy byly realizovány laboratorně na cyklistických válcích. Probandi absolvovali jednu jízdu (kadencí 80 ot/min) na každém z typů plášťů. Jízda trvala v průměru 4:55 ± 1:50 min. Zpracovány byly hodnoty ze 4 minut zátěže v setrvalém stavu (steady state) VO2. Výsledky: Shledali jsme významný rozdíl v EV mezi jízdou se silničními plášti a jízdou s plášti pro Fat Bike, dále také mezi jízdou s trekingovými plášti a jízdou s plášti pro Fat Bike. Rozdíl mezi jízdou se silničními a trekingovými plášti byl, vzhledem ke standardní chybě měření, nevýznamný. Závěr: EV dosáhl při použití plášťů s největší styčnou plochou významného navýšení oproti jízdě s plášti disponujícími nejmenší styčnou plochou. Hypotéza byla potvrzena. Klíčová slova: MTB, valivý odpor, Fat Bike, spotřeba...
|
|
|
Posouzení energetické náročnosti zumby nepřímou kalorimetrií u žen středního věku
Řehořková, Michaela ; Strejcová, Barbora (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název práce: Posouzení energetické náročnosti lekce zumby pomocí nepřímé kalorimetrie u žen středního věku Cíle: Cílem práce je posoudit energetickou náročnost zumby nepřímou kalorimetrií u žen středního věku. Metody: Skupina 6 žen (27-37 let) se dobrovolně zúčastnila naší studie. Pro zjištění maximální spotřeby kyslíku jsme použili běžecký test do individuálního maxima. Každá žena se zúčastnila 6 lekcí zumby v komerčním fitness centru. Každá žena podstoupila měření spotřeby kyslíku a srdeční frekvence během 1 lekce (60 minut). Výsledky: Průměrná spotřeba kyslíku celé zumba lekce byla (19,5±2,2 ml.kg-1 .min-1 ) což je 68,4 % z maximální spotřeby kyslíku (40,1±7,4 ml.kg-1 .min-1 ) naměřené během běžeckého testu. Přesně to znamená energetický výdej 404,8 kcal (resp. 1692,2 kJ) během jedné zumba lekce. Intenzita cvičení byla určena pomocí srdeční frekvence (SF) na 67,5 % z SFmax a pomocí bodů na Borgově škále (6-20) na 14±2 a 18±2 okamžitě po běžeckém testu. Při hlavní části cvičení byl energetický výdej největší (336,3 kcal resp. 1405,9 kJ). Na základě hodnot SF naměřených při lekci můžeme zumbu klasifikovat jako středně náročný druh cvičení, při kterém dochází ke spalování tuků. Klíčová slova: zumba, energetický výdej, ženy středního věku, intenzita, fitness
|
|
|
Utilizace nutričních substrátů u polytraumatických pacientů.
Valentová, Gabriela ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
U polytraumatických pacientů dochází ke značným rozdílům v metabolismu jednotlivých nutričních substrátů. I přes dodržení doporučení a směrnic o dodávce energie ve formě parenterální a enterální výživy, nemusí být vždy dosaženo momentálních metabolických potřeb pacienta a může dojít k následnému vzniku komplikací. Cílem této práce bylo porovnat příjem energie z jednotlivých nutričních substrátů dodávané výživy s hodnotami utilizací nutričních substrátů získanými z měření indirektním kalorimetrem u pacientů s polytraumatem na chirurgické JIP 1 Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Porovnáním těchto dat lze získat bilance poukazující na míru pokrytí nutričních potřeb každého pacienta. V rámci naší studie bylo vyšetřeno 7 spontánně dýchajících polytraumatických pacientů, z toho 3 ženy a 4 muži v průměrném věku 41±21 let. U každého pacienta byly zjištěny utilizace nutričních substrátů metodou indirektní kalorimetrie. Dále byly získány přesné informace o množství a složení dodané výživy za 24 hodin. Naši pacienti dostávali průměrně 3,80±1,40 g/kg/den sacharidů, 1,03±0,56 g/kg/den lipidů a 1,40±0,44 g/kg/den proteinů. Celkový příjem energie byl v průměru 30,94±11,03 kcal/kg/den. U 6 ze 7 pacientů se bilance přijatých a utilizovaných sacharidů pohybovala v kladných hodnotách, a to 141,00±119,61 g/den....
|
|
|
Posouzení energetické náročnosti Zumby
Řehořková, Michaela ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posoudit energetickou náročnost zumby. Energetická náročnost byla stanovena na základě nepřímé kalorimetrie. Studie se zúčastnily 4 ženy středního věku, které měly již zkušenost se cvičením. Na běhacím koberci byl proveden chodecký zátěžový test k určení vztahu mezi srdeční frekvencí, plicní ventilací a spotřebou kyslíku. Měření energetické náročnosti zumby bylo realizováno ve 3 cvičebních jednotkách, které proběhly s odstupem 3-5 dnů. Shledali jsme průměrnou spotřebu kyslíku 25,73 ± 0,95 ml.min-1 .kg-1 , což odpovídá energetické náročnosti 0,55 ± 0,03 kJ.min-1 .kg-1 . Zumbu tak řadíme mezi aktivity s vysokou energetickou náročností.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
|
Denní energetický výdej podzemního hlodavce rypoše \kur{Fukomys darlingi} v závislosti na velikosti skupiny a teplotě
WIEDENOVÁ, Pavlína
Daily energy expenditure (DEE) was examined in the social subterranean rodent Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) by the long-term (24 hours) indirect calorimetry. Individuals´ DEEs were compared with DEEs of grouped mole-rats (groups of 2, 3, 4 and 7) to establish the role of social thermoregulation (?huddling?) in this species at two different temperatures (20 and 30°C). The average DEE of single isolated individual was 1.84 ? 0.25 mlO2 g-1h-1 at Ta = 30°C and 2.99 ? 0.34 mlO2 g-1h-1 at Ta = 20°C. The influence of group size on daily energy expenditure (DEE) was observed. The energy savings rose with the increasing number of individuals up to 33.77% in group of seven. Maximal energy savings at 30°C were reached in group of three animals and did not increase further with an increasing number of animas in the group. Similarly at 20°C the maximal savings were observed when seven animals were present. My results confirm that social thermoregulation is an essential mechanism that saves energy expenditure of F. darlingi, which is important in the food-scarce underground environment.
|
host ::
RSS.