|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Zeman, Marek ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Oblast poskytování zdravotní péče je oblastí, kde, s ohledem na specifickou povahu poskytovaných informací, je třeba zvýšeně dbát na ochranu osobních údajů pacientů. Základním pramenem, který dané vztahy upravoval, byl po více než 40 let zákon o zdraví lidu. Vzhledem k historické době jeho přijetí a paternalistické koncepci na které byl vystavěn, již nebyl tento zákon schopen obstát ve světle mezinárodních závazků České republiky, zásad demokratického právního státu a v neposlední řadě i překotného technického pokroku, a to i přesto, že byla přijata Úmluva o biomedicíně, která znamenala poměrně značný odklon od dosavadní paternalistické koncepce. Byl proto nahrazen zákonem o zdravotních službách, který již plně reflektuje pojem vztahu mezi lékařem a pacientem jako vztah rovný, partnerský. Jedním z klíčových institutů oblasti ochrany osobních údajů ve zdravotnictví je povinná mlčenlivost, které podléhá poskytovatel zdravotní péče a další skupiny osob v zákoně uvedené, a jejíž porušení je sankcionováno. Hrozba až trestněprávní sankce za porušení povinné mlčenlivosti podtrhuje význam ochrany osobních údajů v oblasti poskytování zdravotní péče. Za zákonem stanovených okolností je však možné danou povinnou mlčenlivost prolomit a některé údaje konkrétním osobám sdělit. Další zásadní oblastí pro ochranu...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče
Repovská, Ľudmila ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Ochrana osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče ABSTRAKT Tato práce se zabývá ochranou osobních údajů v procesu poskytování zdravotní péče a jejím hlavním cílem je poskytnout komplexní analýzu relevantní právní úpravy, zejména s ohledem na nově přijatý zákon o zdravotních službách. První část diplomové práce se zabývá zásadními principy ochrany osobních údajů tak, jak jsou vymezeny v obecném zákonu o ochraně osobních údajů. Tato část práce se také zabývá vymezením relevantních pojmů, jako jsou osobní údaje, citlivé údaje, subjekt údajů a zpracování údajů a stručnou charakteristikou Úřadu pro ochranu osobních údajů. Druhá část práce se věnuje povinnosti mlčenlivosti a její osobní, časové a věcné působnosti. Mlčenlivost zdravotnických pracovníků není absolutní, ale podléhá určitým výjimkám, kterým je věnována poslední kapitola této části. Práce se dále zabývá zdravotnickou dokumentací a požadavky na její obsah, formu, uchovávání a skartaci a dále shromažďováním osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému. Poslední část diplomové práce je věnována zpřístupnění informací o zdravotním stavu jak s pacientovým souhlasem, tak i případy zákonného zveřejnění informací bez ohledu na pacientův souhlas. Závěrečné kapitoly diplomové práce se věnují zhodnocení právní úpravy a jejímu srovnání s...
|
|
|
Problematika etiky v profesionálním chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty
Tošnarová, Hana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tóthová, Valerie (oponent) ; Soukupová, Tereza (oponent)
4 Hana Tošnarová Problematika etiky v profesionálním chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty Abstrakt Předložená disertační práce je věnována etickým aspektům profesionálního chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty. V teoretické části jsou popsána témata související s profesí psychiatrických zdravotních sester, psychiatrií jako medicínského oboru, legislativou v psychiatrii a problematikou etiky v kontextu ošetřovatelství. Praktická část, popisující kvalitativní výzkum, je rozdělena na dva oddíly - fenomenologickou studii a pozorování. Fenomenologická studie proběhla v Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze a jejím výstupem je vymezení pojmu "profesionální chování zdravotních sester v péči o psychiatrické pacienty v souvislosti s problematikou etiky". Druhá část, pozorování, bylo zaměřeno na přístup zdravotních sester k psychiatrickým pacientům na vybraných pracovištích somatické medicíny v Praze. Výstupem tohoto výzkumu je popis forem chování zdravotních sester na somatických pracovištích v interakci s psychiatrickými pacienty. Klíčová slova: etika v ošetřovatelství, etika v psychiatrii, lékařská etika, profesionalita sester, ošetřovatelství, zdravotnické právo
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost lékařů v oboru gynekologie a porodnictví
Kociánová, Natálie ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat trestněprávní odpovědnost lékařů, zvláště pak lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Z obsahového hlediska je práce členěna do pěti hlavních kapitol a několika podkapitol. V první kapitole je popsána právní odpovědnost obecně, zmíněny jsou i další druhy právních odpovědností, které mohou vzniknout v souvislosti s výkonem lékařského povolání. Kromě odpovědnosti trestní je v první kapitole věnována bližší pozornost také odpovědnosti správní a disciplinární. Záměrem výkladu dalších právních odpovědností bylo zdůraznit pojetí trestního práva jako ultima ratio. Druhá kapitola je věnována výkladu jednotlivých pojmů zdravotnického práva, které je zapotřebí vymezit, neboť jsou tyto instituty zmiňovány napříč celým následujícím textem této diplomové práce. Kromě vymezení lékařského oboru gynekologie a porodnictví a jeho právní úpravy, je dále specifikován postup lege artis, informovaný souhlas či nesouhlas a dříve vyslovená přání. Tyto instituty jsou navíc demonstrovány na příkladech z praxe oboru gynekologie a porodnictví a judikatuře s tím související. Třetí kapitola podává ucelený výklad teoretických poznatků trestněprávní odpovědnosti. Stěžejním pramenem, z kterého tato kapitola vychází je publikace Solnaře, Fenyka a Císařové - Základy trestněprávní...
|
|
|
Práva a povinnosti pacientů z pohledu nové právní úpravy
KRÁLOVÁ, Lucie
Zdravotní péče v České republice prošla v nedávné době výraznými změnami, které mají vést k vyšší kvalitě poskytované péče a větší spokojenosti pacienta. Pravdou však zůstává, že i přes širokou dostupnost a poměrně vysokou úroveň poskytované zdravotní péče zde přetrvávají některé nedostatky a to zejména z pohledu využívání a naplňování práv a povinností pacienta. Pokud se člověk ocitne v roli pacienta, je zřejmé, že se cítí být zranitelným a obává se o jednu z nejdůležitějších hodnot svého života, kterou zdraví bezesporu představuje. Pokud tedy pacient vkládá své zdraví do rukou lékaře, měl by si být jistý, že ten s ním bude jednat na základě partnerského vztahu a nikoliv paternalistického. Znalost práv a povinností pacienta je tedy důležitá zejména z pohledu posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. V důsledku dodržování jednotlivých práv a povinností dochází ke snižování rizik, která hrozí v průběhu hospitalizace a zvýšení spokojenost pacienta s poskytovanou péčí. Legislativní úprava práv a povinností pacientů v České republice vychází v současné době z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod, nicméně jedním z nejdůležitějších právních dokumentů, vztahujícím se k dané problematice je Úmluva o lidských právech a biomedicíně, jejímž cílem je zajištění lidské důstojnosti a lidských práv a svobod každého jednotlivce v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Důležitým mezníkem v této problematice se rovněž stal zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2012 a který nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tato diplomová práce, jak již z názvu vyplývá, pojednává o právech a povinnostech pacientů, přičemž se při rozboru dané problematiky zaměřuje zejména na novou právní úpravu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části jsou nejprve vymezeny některé základní pojmy související s daným tématem. Následují kapitoly pojednávající o legislativním zakotvení medicínského práva jakožto celku a vybraných zásadách zdravotnického práva. Poslední dvě kapitoly jsou, v přímé návaznosti na medicínskou právní úpravu, věnovány samotným právům a povinnostem pacientů. Praktická část je zaměřena na výzkum znalosti práv a povinnosti jak pacientů samotných, tak i zdravotnických pracovníků. Vychází z kvalitativní výzkumné metody prováděné formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem 6 respondentů/ek z řad laické veřejnosti a 6 dotazovaných zdravotnických pracovníků. Úkolem této části je přinést aktuální poznatky týkající se celkové informovanosti o právech a povinnostech pacientů. Cílem práce je analyzovat současnou právní úpravu dané problematiky a zmapovat znalosti práv a povinností pacientů jak u laické, tak i u odborné veřejnosti. Výsledky výzkumu ukazují, že se povědomí veřejnosti, o právech a povinnostech pacientů, ani přes jejich nové ukotvení v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách příliš nezvýšilo. Ačkoliv jsou na první pohled patrné všeobecné vědomosti o dané problematice, veřejnost se z vlastní iniciativy nijak nesnaží zvyšovat své znalosti týkající se jejich práv a povinností ve vztahu k poskytovatelům zdravotnických služeb. Informovanost zdravotnických pracovníků o právech a povinnostech pacientů je oproti tomu na dobré úrovni, což však lze přisuzovat zejména skutečnosti jejich každodenního pohybu na poli dané problematiky. Tato diplomová práce přináší aktuální informace týkající se práv a povinností pacientů z pohledu současné právní úpravy. Zároveň mapuje znalosti práv a povinností pacientů i zdravotnických pracovníků a poukazuje na širší psychosociální souvislosti v dané problematice. Výsledky tedy mohou být využity jak ke zlepšení informovanosti veřejnosti o jejich právech a povinnostech, tak i ke vzdělávání všech pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
| |
|
| |
|
|
Individualita raného lidského embrya
Černý, David
Autor ve svém příspěvku pomocí filosofické argumentace dochází k závěru, že lidské embryo je ve všech fázích svého vývoje individuálním příslušníkem lidského druhu. Tento závěr je však pouze prvním krokem k řešení problému morálního hodnocení výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk.
|
|
|
Etické a právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Černý, David ; Doležal, Adam
Sborník reprodukuje příspěvky, které zazněly na půdě vysoké školy CEVRO Institut v Praze na 3. konferenci z bioetiky pořádané Ústavem státu a práva AV ČR. Publikace se věnuje etickému zhodnocení využívání raných lidských embryí a analyzuje základní přístupy k výzkumu na kmenových buňkách v legislativě ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.