|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová
Horská, Dominika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Akt objektivem dvou fotografů a dvou fotografek: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle, Michaela Brachtlová Diplomová práce se zabývá zobrazením ženského a mužského aktu ve fotografii z pohledu čtyř českých fotografů: Jan Saudek, Robert Vano, Tereza z Davle a Michaela Brachtlová. Práce se zaměřuje na jejich fotografickou tvorbu, která se především soustřeďuje na zmiňovaný fotografický žánr. Smyslem práce je srovnat a zhodnotit podobnosti a odlišnosti v zobrazování nahého mužského a ženského těla objektivem uvedených mužů a žen. Soustředí se na problematiku erotismu, vulgarity nebo vliv sexuální orientace výše uvedených umělců na jejich fotografické dílo. Součástí práce je rovněž interview s těmito výtvarníky a výtvarnicemi.
|
|
|
Antropologie těla: Aplikace modelu antropologie těla na fenomén poruch příjmu potravy
Dvořáková, Michaela ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Předmětem dizertační práce je teoreticko-empirická analýza a interpretace lidského těla se zvláštním přihlédnutím k poruchám příjmu potravy. Zvolená metodologie vychází z věd o kultuře, zejména z kulturní antropologie. Záměrem práce je uplatnit koncepce a teorie kulturní antropologie na výzkum v oblasti tělesnosti, konkrétně na poruchy příjmu potravy chápané jako sociokulturně podmíněné jevy. Obecným cílem práce je přispět k formování antropologie těla a systematicky budovat její teoretické a metodologické základy. Specifickým cílem práce je aplikace vytvořeného modelu antropologie těla na výzkum poruch příjmu potravy. V dizertační práci postupuji od nejobecnějšího pojetí až k partikulárním výstupům. Práce je rozdělena na tři vzájemně provázané části. Předmětem prvního bloku je expozice tématu, totiž společenskovědních koncepcí a přístupů k tělesnosti. Tato část práce má výrazně diachronní charakter výkladu tématu. Ve druhé části podávám koncepci studia tělesnosti na třech strukturálních úrovních, přičemž se opírám o koncepci antropologie těla a aplikuji ji na fenomén poruch příjmu potravy. V empirické části prezentuji výsledky vlastního výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování body image osob s poruchami příjmu potravy. Za tímto účelem jsem zvolila uplatnění projektivních kresebných technik....
|
|
|
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...
|
|
|
Rozvoj poznání v lékařství v Japonsku 18. století
Špirochová, Kateřina ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Ve své práci se věnuji rozvoji poznání v lékařství v Japonsku 18. století. První část práce se zabývá pohledem tehdejších Japonců na lidské tělo a představením jednotlivých lékařských směrů, které se v Japonsku vyskytovaly. Druhá část pak objasňuje pozici lékaře a jeho profese ve společnosti a zachycuje rozvoj medicíny během 18. století na časové ose. Poslední kapitola objasňuje, jaký měla medicína vliv na změny v chápání poznání jako takového, s důrazem na medicínu evropskou.
|
|
|
Česká společnost a změna pojetí tetování ve střednědobém horizontu
Feitl, David ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou pojetí tetování v české společnosti v posledních přibližně třiceti letech. Zlomovou je společensko-politická revoluce v devadesátých letech. Ta ovlivnila vnímání tetování postsocialistickou společností a pomohla vývoji jeho techniky. Dále upozorňuje na rozdíly mezi českým a euro-americkým prostředím. Ty jsou ovlivňovány dynamickým vývojem a časovou změnou chápání i stylu tetování. Současné tetování je v částech práce konfrontováno s tetováním nativních kultur. Toto porovnání odpovídá na otázku, zda může být tetování i v naší současné kultuře přechodovým rituálem, zápisem zkušenosti apod. Bakalářská práce zmiňuje problematiku fenoménu subkultur, z nichž se některé vyznačují specifickým skupinovým tetováním. Naopak je tetování snahou o vyjádření individuality. Odpovídá též na následující doplňující otázky: Co znamená tetování pro jejich nositele s odstupem času a jaký byl důvod pro jeho pořízení? Jaké jsou motivy a věk prvního tetování? Výzkumná část bakalářské práce obsahuje dotazníky. Vzorek respondentů je rozdělen na nositele tetování a netetované. Aby byl výzkum patřičně vypovídající, obsahuje práce výpovědi lidí z velkých měst i malých obcí.
|
host ::
RSS.