|
|
Digiverse monument
Tajovský, Jakub ; Blažíček, Martin (oponent) ; Resslová, Veronika (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám obrazem na hranici digitálního a analogového média a horizontem jako hranicí vizuální percepce. Výstupem je počítačový program, variabilní obraz, digitální verze uměleckého artefaktu. Jedná se rastr snímků naskládaných v horizontálním pásu, jednotlivé snímky je možno variovat za jejich alternativy. Obraz je možno pozorovat z různých úhlů pohledu:1. Jako obraz na stěně z chodby v galerii, 2. z prostoru za plátnem, odkud je možné ho ovládat pomocí kurzoru 3. na internetu, jako streamované video.
|
|
|
Unknown.mp3
Ščudla, Marek ; Doležel, Matěj (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce je mým dalším hudebním projektem, který je doprovázen instalací a merchandisem. Řešil jsem otázku trendů, žánru a jeho hranic. Inspiroval jsem se minulostí a pokoušel jsem se ji zařadit do současného kontextu.
|
|
|
Nic kolem nás
Michálková, Kateřina ; Jezbera, Ladislav (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Práce Nic kolem nás vznikla na základě úvah o současnosti. Od počátku bylo jasné, že se bude zabývat prostorem. Prostorem kolem nás, prostředím ve kterém žijeme, našim vnímáním tohoto okolí a našich pocitů z něj. Svět, který nás obklopuje je jeden, ale každý ho vnímáme po svém, proto se naše představy o světě liší. Nic, které jsem chtěla ukázat, bylo pokaždé pouze zdánlivé. V průběhu času jsem přešla od obecných úvah nad fungováním světa ke zkoumání vlastního místa v něm. Snad poprvé ve své práci jsem se zaměřila na sebe, na vlastní pocity a potřeby. Nejsilnější byla touha po samotě, klidu, oproštění se od všeho kolem. Stav kde nevnímáme nic kolem nás, otevírá náš vnitřní prostor a umožňuje zkoumat děje v něm. Pobyt v absolutní tmě připomene už i dávno zapomenuté vzpomínky. Mysl zde dokáže vytvořit zdání neexistujícího světla. Tento stav jsem se pokusila přenést do světelné instalace v prostorách bývalé továrny Mosilana v Brně.
|
|
|
Dům č.p. 98
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ve mlýně se odrážejí všechny historické události, které Stráž nad Nežárkou zasáhly. Mlýn se díky nim stává místem, které nese v souvislosti s dějinami města silný genius loci. …Života mlynářské rodiny i všech zaměstnanců mlýna či pily se dotýká ekonomická krize, která přichází začátkem 30. let. Ve mlýně ji ale ustávají důstojně. „Můj tatínek vzpomínal, jak se musel snažit v té době udržet práci pro své zaměstnance na pile i ve mlýně a byl rád, že nikoho tehdy nepropustil.“ V letech těsně před válkou se osazenstvo mlýna rozrůstá o vojáky, kteří tu byli během mobilizace ubytovaní. Nejprve to byla vojenská četa cyklistů. „Pan četař chodil do rodiny poslechnout si zprávy z rádia. Po jejich odjezdu byli ubytováni zase další vojáci.“ Ke konci války se kolem města formují partyzánské skupiny, Jaruška si vzpomíná, jak bylo několik Němců zastřeleno a ona na schodech Svatého Jána přihlížela tomu, jak vezou na žebřiňáku mrtvá těla pohřbít k mostu. O několik týdnů později se do města dostávají Němci, vyhánějí všechny muže na náměstí a prohledávají domy. Při nalezení čehokoli podezřelého jsou připraveni střílet. Jeden stárek ze mlýna, který patřil do zmíněné partyzánské skupiny, přichází k mamince. „On řekl: ‘Já tam nesmím jít, já opravdu nemůžu. Tak vám jenom říkám, že půjdu na třetí podlaží do mlýna a nasoukám se do sila.’ A maminka to věděla, že jo, a oni přišli a skutečně jako procházeli barák a tak. Tak maminka říkala, že když jí to řekl, tak šla do ložnice a vyndala si babiččin nebeklíč a modlila se.” Odešla válečná léta a mlýn se stává předmětem kolektivizace. A ačkoli si Jaruška vzpomíná na nového vedoucího jako na dobrého člověka, se kterým se dalo mluvit, mlýn je léty v komunistické správě velmi silně poznamenán. Mění se na sklad, všechno vybavení je vyhozeno a nahrazeno jiným. Začínají tak léta necitlivého užívání, v jejichž důsledku bude rekonstrukce po navrácení původním majitelům velmi náročným úkolem a výzvou pro budoucí generace, které žádné z těchto událostí na mlýně už nepamatují… Tato práce se snaží reflektovat historické události týkající se budovy panského mlýna ve Stráži nad Nežárkou a osobní prožitky jeho obyvatel. Instalacím předcházela dokumentární práce mapování historie místa a osobního příběhu Jaroslavy Válkové, která ve zmíněném mlýně vyrůstala a jejíž rodina mlýn po generace budovala. V autorské reflexi jsem se rozhodl věnovat vztahu člověka a domu a posunout tento vztah do určitého typu podobenství vycházejícího z předešlé dokumentární činností. Vznikly tak 3 instalace přímo v budově mlýna. Dům jako reflexe mě samotného. Dům jako nestálý konstrukt. Dům jako osobní konstrukt.
|
|
| |
|
|
Architektonické osvětlení a jeho specifika při projektování
Haluza, Miroslav ; Maixner, Tomáš (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je sepsat teoretické postupy venkovního (architektonického) osvětlení a shrnout dostupné svítidla. Dále jsou v této práci obsažena základní pravidla pro vhodný návrh architektonického osvětlení podle technických norem a praktických doporučení, která je nutno při projektování tohoto osvětlení dodržovat. V neposlední řadě je zde zmíněna problematika instalace a údržby architektonického osvětlení a bezpečnost a odolnost elektrických zařízení.
|
|
|
ASFALT JE KAPALINA
Prokop, Tomáš ; Novotný, Jaromír (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Instalace se tematicky váže na moji dlouhodobě řešenou problematiku, která souvisí s osamocením, rozdělením, odloučením. Důraz kladu především na akt fyzické blízkosti, která se zdánlivě jeví jako dotek či kontakt. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Právě tato blízkost rozehrává vnitřní napětí. Jak je patrné, instalace je založena na jednoduchých principech vycházejících z vlastností daného materiálu. Ve své podstatě se jedná o dva bloky asfaltu, které samovolně působí na tabulové sklo. Sklo má v tomto případě význam pomyslné dělící roviny, která zabraňuje fyzickému kontaktu. Skleněná překážka tedy neumožňuje splynutí dvou asfaltových bloků. Navzdory těkavému charakteru, asfalt bude stékat. Instalace vychází z lidského měřítka, neboť bloky asfaltu mají lidskou proporci. Těmto blokům přisuzuji status bytostí, které touží po dotknutí se, avšak neúspěšně. Prolnutí je nemožné.
|
|
|
Behind the Paper
Krejčová, Kristýna ; Svobodová, Adéla (oponent) ; Kollarová, Denisa (vedoucí práce)
Projekt Behind the Paper v podobě instalace a tiskoviny pomáhá pohlédnout „za papír“ – na to, co je skryto v jeho nepopsaném listu. Nabízí exkurzi do způsobů, jakými na tento materiál pohlížet a pokouší se narušit mýty a stereotypy formující pohled na něj v době globalizace, jež pod maskou samozřejmosti žene naší společnost k odcizení a nevědomosti. Otřást lhostejností nad věcmi, které nás obklopují – lhostejností, s jakou (ne)hledíme například na papír – může být první krůček k nekončícím otázkám „jak to funguje“. Kulturní mýty, které se v našich očích staly realitou, zahalily i toto médium a vymazaly ho z našeho zorného pole. To, že má arch A4 rozměry 210 na 297 mm, čistě bílý povrch a jeho základem je smrkové dřevo, vnímáme jako fakt. Zmíněné papírové rysy jsou však skutečností až posledního století, což je v porovnání s jeho dvou tisíci letou existencí opravdu krátká doba. Papír vnímáme jako samozřejmost. Je dobré si uvědomit, že i na mnoho dalších „věcí“ hledíme se stejnou nevědomostí, a přitom mají zásadní vliv na fungování naší společnosti.
|
|
|
V prach obráceno
Nedvědová, Adéla ; Čechová, Veronika (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je uceleným konceptem, pracujícím s estetikou přírody a města. Sestává se z několika zásahů do městského meziprostoru, v místě bydliště autorky. Skrze turistické symboly a aktivity nabádá k novému pohledu na blízká, ale opomíjená místa. Tyto zásahy nejsou samy o sobě příliš výrazné, je to jejich vytržení z “čistě přírodního” kontextu a převedení do města, co je činí neobvyklými.
|
|
|
Touha
Bačíková, Alžběta ; Baladrán, Zbyněk (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Téma práce má základ v textových úvahách o putujícím subjektu a jeho vůli pronikat skrze překážky a hranice. Cílem jeho touhy není žádný objekt, nýbrž je směřována k nedosažitelnému. Touha je motorem k produkci obrazů, rozšiřujících obzory možného. Vede k rozvíjení imaginárního světa plného zvratů. Práce je vizualizací myšlení. Proces tvorby má dvě části. V první fázi je shromážděno velké množství kreseb jako základní stavební materiál. Následné uspořádání do diagramu je obrazem sítě vnitřních obsahových souvislostí kreseb. Výsledkem je prostorvý diagram konstruovaný pomocí dřevěních latí.
|
host ::
RSS.