|
|
Vápenato-hlinité fáze - hydratace při různých počátečních podmínkách
Tomala, Libor ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází, konkrétně monokalciumaluminátu (CA), monokalciumdialuminátu (CA2) a dodekalciumheptaaluminátu (C12A7) a jejich hydratací při teplotách 20, 30 a 60 °C. Příprava probíhala slinováním oxidu hlinitého a uhličitanu vápenatého ve správném molárním poměru při teplotě typické pro každou z připravovaných fází (1450, 1600 resp. 1360 °C) v superkantalové peci. Výpaly byly prováděny opakovaně, dokud nebylo dosaženo jejich dostatečné čistoty, která byla zjišťována pomocí rentgenové strukturní analýzy na difraktometru Empyrean od firmy PANalytical. Čisté vápenato-hlinité fáze byly následně podrobeny hydrataci při již zmíněních teplotách a její průběh byl sledován na izotermálním kalorimetru TAM Air od firmy TA Instruments. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány opět pomocí metody XRD.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu interakcí hyaluronanu a koloidních systémů
Mondek, Jakub ; Táborský, Petr (oponent) ; Peter, Kapusta (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem předložené dizertační práce bylo studium pokročilých fluorescenčních technik a jejich využití v problematice koloidních soustav, respektive systémů hyaluronan-tenzid a hydrogelových systémů založených na hyaluronanu. Časově-rozlišená fluorescence spolu se stacionární fluorescencí byly použity pro studium hyaluronanových systémů za účelem určení vlivu hydratace hyaluronanu na jeho interakce s (opačně nabitými) micelárními útvary pomocí fluorescenčních sond podstupujících deprotonaci v excitovaném stavu. Nejdříve byly diskutovány různé fluroescenční sondy podstupující deprotonaci v excitovaném stavu, z nichž byla vybrána jedna jako vhodný kandidát pro další experimenty. Na základě citlivosti deprotonace v excitovaném stavu vybrané fluorescenční sondy 1-naftolu byl určen vliv hyaluronanu na vnitřní prostředí micel a zároveň byla, na základě těchto experimentů, diskutována struktura hydratačního obalu hyaluronanu. Další část předložené dizertační práce se věnovala metodě fluorescenční časově-rozlišené korelační spektroskopie a vývoji metody nanoreologie. Pomocí vytvořeného skriptu v softwaru MATLAB byly převedeny získané korelační funkce na střední posun fluorescenčně značených částic. Nejprve bylo potvrzeno, že fluroescenční korelační spektroskopie může být použita pro mikroreologická měření, a to srovnáním s již známými metodami videomikroreologie a mikroreologie pomocí dynamického rozptylu světla. Následně byla vyvinuta metoda nanoreologie a bylo diskutováno její použití pro studium pasivní nanoreologie v hydrogelových systémech založených na hyaluronanu. Na základě diskutovaných experimentů byla optimalizována metoda mikroreologie, respektive nanoreologie pomocí fluroescenční korelační spektroskopie až k použitelnosti této metody pro studium gelů.
|
|
|
Studium vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotného betonu
Veleba, Ondřej ; Šoukal, František (oponent) ; Krátký, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotných betonů na bázi portlandského cementu. Bylo připraveno 29 záměsí vysokohodnotných betonů s proměnlivým složením jednotlivých komponent. Mezi zvolené komponenty patřily tyto: cement Aalborg White (52,5 N), mikrosilika, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, velmi jemně mletý křemen, kalcinovaný bauxit a superplastifikátor na bázi polykarboxylátů. Na připravených vzorcích byl sledován vývoj mechanických parametrů (pevnost v tlaku a v tahu za ohybu) a to po 7 a 28 dnech vlhkého uložení. Dosažené pevnosti v tlaku po 28 dnech se pohybovaly v rozmezí hodnot od 92 do 194 MPa, zatímco pevnosti v tahu za ohybu v rozmezí hodnot od 7 do 23 MPa (bez aplikace vláknité výztuže). Na závěr byly sestrojeny a vyhodnoceny grafy závislostí mechanických parametrů na obsahu jednotlivých složek v záměsích.
|
|
|
Rychlovazný silniční cement
Coufal, Daniel ; Jiroušková, Kateřina (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem oxidu hořečnatého vypáleného různými pálícími režimy a jeho možnostmi využití jako potencionální expanzní přísady. Teoretická část se věnuje především objemovým změnám a způsobu jejich ovlivnění. Praktická část práce je zaměřena na sledování morfologie, fázového složení a průběhu hydratace oxidu hořečnatého.
|
|
|
Vliv zinku na mechanické vlastnosti cementových kompozitů
Štarha, Tomáš ; Šilerová,, Iva (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je sledování vlivu zinku na mechanické vlastnosti portlandského cementu. Zinek byl testován ve formě oxidu zinečnatého. Do cementu byly přidávány tři urychlovací přísady, kterými byly oxid vápenatý, kyselina mravenčí a mravenčan vápenatý v různých poměrech. Následně byly sledovány mechanické vlastnosti všech těchto směsí pomocí měření pevností v ohybu a pevností v tlaku po 7 a po 28 dnech a směsi byly analyzovány pomocí XRD a DTA metody. Pomocí isoperibolické kalorimetrie byla také sledována hydratace cementu CEM 42,5 R s obsahem oxidu zinečnatého.
|
|
|
Možnosti redukce šestimocného chromu při hydrataci portlandského cementu
Mončeková, Miroslava ; Koplík, Jan (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Problematika toxicity šestimocného chromu při hydrataci portlandského cementu je v dnešní době velmi aktuální. Vynakládá se mnoho úsilí na získání cementů s obsahem Cr(VI) pod 2 ppm. Cílem této práce bylo vyhledání vhodných redukčních činidel, upřesnění jejich účinnosti a snaha o optimalizaci jejich dávkování. V této práci byly jako redukční látky zkoumány siřičitany a cínaté soli. Vliv použitých redukčních činidel na hydrataci a vlastnosti cementu byl prověřen pevnostními zkouškami, kalorimetrickým měřením a měřením objemových změn. Zkoumány jsou také změny mikrostruktury hydratačních produktů portlandského slínku po nahrazení sádrovce siřičitanovými ionty. Studium mikrostruktury je založené na metodách SEM a XRD.
|
|
|
Reologie alkalicky aktivované strusky v raných stádiích její hydratace
Pazour, Miroslav ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním viskoelastických parametrů past na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky během hydratace. Ta byla sledována pomocí izotermického kalorimetru a pro další porovnání byl také stanoven počátek a konec tuhnutí měřených směsí Vicatovou jehlou. Tyto parametry byly měřeny v závislosti na dávce aktivátoru (vodní sklo) a organické přísady (hexylenglykol) a vzájemně porovnány. Bylo pozorováno, že u čerstvých směsí s nižšími dávkami aktivátoru převažoval jejich elastický modul nad ztrátovým, zatímco s rostoucí dávkou aktivátoru začínala převažovat viskózní složka a spíše klesal komplexní modul. Naopak s rostoucí dávkou hexylenglykolu tento modul výrazně narůstal. Vývoj modulů v čase koreloval s kalorimetrickými křivkami a časy tuhnutí. V době tuhnutí, ke které docházelo při tvorbě primárního C-A-S-H, narůstaly hodnoty viskoelastických modulů o několik řádů.
|
|
|
Studium hydratace RPC (Reactive Powder Concretes) v hydrotermálních podmínkách
Dvořáková, Tereza ; Koplík, Jan (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem hydratace reaktivních práškových kompozitů za hydrotermálních podmínek. V teoretické části jsou popsány vlastnosti surovin a příměsí použitých pro přípravu směsí. Dále jsou popsány požadavky a zasády pro suroviny na přípravu reaktivních práškových kompozitů. V praktické části je studována metoda návrhu směsi a vliv surovin na konzistenci pasty. U připravených směsí byl sledován vliv uložení vzorků na pevnost v ohybu a tlaku. Vzorky byly uloženy za běžných laboratorních podmínek a za hydrotermálních podmínek. Fázové složení vzorků bylo sledováno pomocí rentgenové difrakční analýzy a mikrostruktura pomocí skenovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Hydratace oxidu hořečnatého v polopáleném dolomitu
Tišnovský, Michal ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem polopáleného dolomitu, jeho tepelným rozkladem (kalcinací) a přípravou směsi hydroxidu hořečnatého a uhličitanu vápenatého srážením. Na začátku experimentální části je vzorek dolomitové suroviny charakterizován. Je zjištěna jeho vlhkost, obsah podvojného uhličitanu vápenato-hořečnatého a dalších uhličitanů. Druhá část se zabývá studiem průběhu výpalu, ve které byl zjištěn vhodný interval teploty kalcinace. Vyšetřením průběhu rozpouštění dolomitu v kyselině chlorovodíkové byla zjištěna kinetika reakce. Pro srážení byla použita metoda založená na povaření suspenze dolomitu v roztoku kyseliny chlorovodíkové pod zpětným chladičem. Produktem srážení byl v tomto případě uhličitan hořečnatý v modifikaci aragonitu.
|
|
|
Vliv velikosti částic a způsobu přípravy na hydrataci vápenato-hlinitých fází
Ohaňka, Zdeněk ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá hydratací čtyř vápenato-hlinitých fází, a to C3A, C12A7, CA a CA2. Studován byl především vliv velikosti částic a použité metody přípravy. Zkoumáno bylo také působení těchto faktorů na typ vznikajících hydratačních produktů. Vápenato-hlinité fáze byly připravovány dvěma způsoby – vysokoteplotní metodou a metodou amorfních komplexů kyseliny citronové. Obě metody byly podrobně popsány. Velikost částic byla stanovena laserovou difrakční analýzou. Ke studiu průběhu hydratace byla použita metoda izotermické kalorimetrie. Hydratační produkty byly analyzovány pomocí rentgenové difrakční analýzy a simultánní termogravimetrické a diferenční termické analýzy.
|
host ::
RSS.