|
|
LINC complex: The link between chromatin integrity and sperm motility
Šanovec, Ondřej ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Lánská, Eva (oponent)
LINC komplex (z angl. Linker of the Nucleoskeleton and Cytoskeleton) je multiproteinová struktura nacházející se v jaderné membráně, která propojuje cytoskelet s jaderným skeletem. Jedná se o velmi konzervovaný komplex, který se nachází v každé savčí buňce, včetně gamet. Zde je ovšem LINC komplex velice variabilní a sestává se z různých proteinových partner, které mají specifickou lokalizaci. Zároveň se jedná o oblast, oproti somatickým buňkám, málo prozkoumanou. Tato práce se zabývá rolí LINC komplexu během spermiogeneze na myších modelech. Použit byl divoký typ a myší linie s delecí Protaminu 2 (Prm2-/- ). Protaminy jsou male proteiny, které nahrazují histony během spermiogenese. Myší model použitý v této studii, vytvořený týmem profesora Huberta Schorle, má deleci v exonu 1 genu Prm2. Důsledkem této delece mají takto ovlivněné myši překvapivý fenotyp, který zahrnuje úplnou ztrátu motility spermií. Na základě těchto pozorování byla vytvořena hypotéza, že LINC komplex může být zodpovědný za špatnou komunikaci mezi hlavičkou a bičíkem spermie, což vede ke ztrátě pohyblivosti. Výsledky ovšem naznačují, že LINK komplex není ztrátou Prm2 ovlivněn. Získaná data ovšem naznačují, že by v Prm2-/- spermiích mohla být narušena dynamika aktinu, aktivita cytoskeletálních motorů nebo tubulin acetylázy / histon...
|
|
|
Fyzická a mentální výkonnost ranních a večerních chronotypů v závislosti na denní době
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent) ; Větrovský, Tomáš (oponent)
Cirkadiánní rytmicita, která se vyvinula v souladu s rytmicitou vnějšího prostředí vázanou na zemskou rotaci, řídí pravidelné rytmy naší fyzologie a chování. Centrální cirkadiánní hodiny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu řídí zhruba 24 hodinovou rytmicitu mnoha periferních hodin většiny buněk těla, která je měřitená od molekulární po behaviorální úroveň. Vrozená cirkadiánní perioda (τ) je u člověka v průměru mírně delší než 24 h, ale může být i mírně kratší. Jedinci s krátkou τ bývají označováni jako ranní chronotypy, zatímco jedinci s dlouhou τ bývají označováni jako večerní chronotypy. Většina populace však náleží k tzv. nevyhraněnému chronotypu. Bylo prokázáno, že molekulární mechanismus cirkadiánních oscilací řízený cirkadiánními hodinami je úzce propojen s buněčným metabolismem. Cirkadiánním systémem je také regulováno mnoho fyziologických procesů důležitých pro fyzickou i kognitivní výkonnost. Hlavním cílem obou studií bylo kvantifikovat míru rozdílu ve výkonnosti při ranním a večerním testování u jedinců vyhraněného večerního a ranního chronotypu. Zatímco motivace pro realizaci studie A byla praktická, s cílem identifikovat možné zkreslení výsledků neuropsychologického testování způsobené testováním vyhraněných chronotypů v suboptimální čas, studie B byla rozšířením existujících...
|
|
| |
|
| |
|
|
Prvoci osídlující ústní dutinu člověka a domácích zvířat
Brixí, Kateřina ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Rada, Petr (oponent)
V ústní dutině člověka a domácích zvířat se mohou vyskytovat různé druhy prvoků, jako je Entamoeba gingivalis, Trichomonas tenax, Trichomonas gallinae, Trichomonas stableri, Trichomonas gypaetinii, Trichomonas equibuccalis, Trichomonas brixi, Tetratrichomonas canistomae, Tetratrichomonas felistomae a Tetratrichomonas empyemagena. Ve většině případů jsou tito prvoci označováni za komenzály a je jim věnována poměrně malá pozornost, protože nebývají primární příčinou závažných zdravotních potíží. Na základě shrnutí dosavadních poznatků ovšem lze usoudit, že výstižnější označení pro Entamoeba gingivalis a Trichomonas tenax je oportunní patogen, zatímco Trichomonas gallinae je primárním patogenem. O ostatních prvocích existuje jen velmi málo studií a poznatků o jejich patogenitě, nelze proto jednoznačně posoudit jejich význam pro hostitele. Prvoci z ústní dutiny by nicméně neměli být opomíjeni, protože v některých případech mohou u svého hostitele způsobit vážné zdravotní komplikace.
|
|
|
Info(VR)architektura
Ponomarevová, Daniela ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, kterou jsem nazvala Info(VR)architektura, vycházím ze svých předešlých projektů, v nichž jsem skrze symbolicko-dystopické narativy rozvíjela úvahy o lidské smrtelnosti a strachu ze ztráty kontroly a o vlivu a síle působení informační internetové sítě na stav naší sdílené skutečnosti. Ty rozkládám a opět sjednocuji do nových konstelacích, ve kterých se zabývám vztahem mezi virtuální a fyzickou realitou a člověkem.
|
|
|
Jak budeme společně bydlet?
Wintner, Roman ; Kocián, Václav (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
V diplomovej práci Jak budeme společně bydlet sa zaoberám fenoménom participatívneho bývania. Prvou fázou práce je výskum, v ktorom analyzujem typy komunitného bývania zo zahraničia, skúmam históriu kolektívneho bývania na území českej republiky. Zameriavam sa na rôzne možnosti participácie v rámci bývania, ktoré demonštrujem na reálnych príkladoch. Snažím sa poukázať na zatiaľ nedostatočnú podporu podobne orientovaných projektov, ktoré by mohli mať pozitívny dosah na vývoj bytovej otázky v krajine. V druhej fáze práce vytváram charakteristiku fiktívej skupiny ľudí, komunity, na ktorej sa snažím demonštrovať fungovanie a možnosť realizácie projektu participatívneho bývania a modelu bottom-up. Výsledkom je architektonický návrh na území bývalého cukrovaru v meste Šlapanice, zohľadňujúci záujmy a potreby danej lokality a komunity. Ide o istú úvahu poukazujúcu na možnosti a variabilitu prevedenia takto koncipovaného projektu v konkrétnych českých podmienkach. Vychádzam pri tom ideovo zo zahraničného modelu, ktorý sa snažím preniesť na územie rozvoľnenejšej zástavby. Dôležitý zreteľ je v práci kladený na otázky budúcnosti v spojení s bývaním. V projekte pracujem s návrhom 5 rozličných objektov z ktorého jeden slúži aj ako spoločné centrum pre komunitu. Objekty sú charakteristické rozdielnymi prístupmi k návrhu podľa individuality skupiny vlastníkov. Ďalšie úvahy možného fungovania prinášam prostredníctvom rozdielneho členenia pozemkov bez striktného delenia a odlišnému prístupu k užívaniu automobilov. Ako paradoxnú odpoveď bývania budúcnosti prinášam návrat k tradícii a obyčajom podobným dedinskému prostrediu. Nielen v spojitosti s pestovaním, chovom hydiny, úniku od hektickosti, ale hlavne s orientáciou na skutočné hodnoty a zdravé vzťahy, ktorých sprostredkovateľom môže byť práve participatívne bývanie.
|
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
|
|
Figurální malba v závěsném obraze
Kroutil, Jan ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Obsahem bakalářské práci je teoretická úvaha nad možnostmi malířského zobrazení lidské figury a fenoménem závěsného obrazu. Téma je dále aplikováno do edukačně-terapeutické praxe jako námět výtvarné činnosti lidí s mentální retardací. Práce rovněž obsahuje doku-mentaci vlastního malířského díla a jeho reflexi. Klíčová slova: malba, lidská figura, stylizace, výraz, závěsný obraz, edukace, mentální retardace Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.