|
|
Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi. Podtitul: S využitím přístroje Pablo.
Gašparová, Pavlína ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Gašparová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi: S využitím přístroje Pablo Abstrakt bakalářské práce: Cévní onemocnění mozku jsou druhou nejčastější příčinou hospitalizace v České republice. Jejich vlivem mohou na horní končetině vzniknout typické motorické a senzorické poruchy, které snižují nezávislost a soběstačnost pacienta. Pro zlepšení motorických poruch se v posledních několika letech začalo v rámci rehabilitace využívat roboticky asistované terapie. Jedním z robotických přístrojů pracujících na bázi virtuální reality je například Pablo® System umožňující intenzivní trénink opakovaných pohybů horní končetiny a svalové síly stisku ruky či prstů. Cílem této práce je odhalit účinky třítýdenní intenzivní rehabilitace paretické horní končetiny na robotickém přístroji Pablo® System u tří vybraných probandů v akutní fázi cévní mozkové příhody. Pro hodnocení účinků přístroje bylo využito Dynamometru Jamarâ (svalová síla stisku ruky), goniometru (aktivní rozsahy pohybu horní končetiny), modifikovaného Frenchayského testu paže (funkční motorika horních končetin) a Funkční míry nezávislosti (soběstačnost). Všechny oblasti byly pro porovnání...
|
|
|
RTG diagnostika traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o.
ŘEHŮŘEK, Robert
Radiodiagnostika je obor, který má široké spektrum uplatnění v lékařství, kde přispívá k potvrzení diagnózy nebo dokonce k diagnostice samotné. Radiodiagnostika je obor, který se rychle vyvíjí. Díky technickému vývoji radiodiagnostiky v posledních desetiletí je mnoho snímkovacích postupů nahrazeno jinými zobrazovacími technikami, mezi které patří například počítačová tomografie nebo zobrazování za pomocí magnetické rezonance. I přes velký rozmach a vývoj vyšetřovacích technologií v oblasti radiologie je konvenční skiagrafie stále jednou z prvních diagnostických metod u většiny onemocnění. Konvenční skiagramy mají nezastupitelnou úlohu v diagnostice traumat osového skeletu. S rozvojem elektronických systémů dochází i k digitalizaci rentgenového obrazu. Digitální radiografie přináší mnoho výhod. V teoretické části byly stručně popsány anatomické poměry volné horní a dolní končetiny, typy zlomenin, zobrazovací metody v traumatologii, technické parametry použitých přístrojů obecně a nemalá část byla zaměřena na jednotlivá poranění volné horní a dolní končetiny a jejich základní RTG projekce, které jsou běžně na radiodiagnostických odděleních používány. K základním projekcím jsem stručně seřadil dle nejnovější vyhledané dostupné literatury možné speciální projekce pro danou oblast a odkaz literatury, s které jsem čerpal. Cílem práce je analyzovat výskyt vyšetření horní a dolní končetiny v závislosti na kalendářním období, dále srovnat věkové rozhraní vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce v Nemocnici Třebíč, p.o. a analyzovat počet vyšetření traumat horní a dolní končetiny na CT. Byly položeny čtyři hypotézy: 1. Nejčastějším vyšetřením traumat horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. je distální předloktí, 2. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v zimním období jsou senioři, 3. Nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů s traumaty horních a dolních končetin v Nemocnici Třebíč, p.o. v letním období jsou děti do 18 let, 4. Počet shodných diagnóz z konvenčního RTG zobrazení a CT vyšetření je stejný. V praktické části práce byl vytvořen přehledný soubor četností vyšetření traumat horní a dolní končetiny /jednalo se volnou horní a dolní končetinu/ v Nemocnici Třebíč, p.o. pro rok 2015, kdy byla RTG oddělení nepřímá digitalizace. Dále byly vypracovány počty vyšetření pro danou oblast končetiny v kalendářním roce. Byly stanoveny věkové kategorie a proběhlo srovnání vyšetřovaných pacientů s traumatem horní a dolní končetiny v kalendářním roce pro roční období. Byly analyzovány počty vyšetření odeslaných na CT po RTG skiagrafii a bylo provedeno odečtení správně určených diagnóz stanovených z RTG skiagrafie. Potřebná data byla získána s nemocničního informačního systému (NIS), verze2.0 nemocnice Třebíč, p.o.. Získaná data byla postupně zpracována a vložena do přehledných grafů v kapitole "Výsledky". V kapitole "Diskuse" jsou popsány grafy dle stanovených cílů a vyhodnoceny dané hypotézy. Jsou tady vypsány moje vyjádření a shrnutí k výsledkům práce a stanoveným hypotézám. Výsledky práce ukazují, že všechny stanovené cíle byly vypracovány, znázorněny a hypotézy ověřeny. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena ukázalo se, že nejčastějším vyšetřením je vyšetření ruky. Hypotéza č. 2 a č. 3 byly také vyvráceny nejpočetnější skupina vyšetřovaných pacientů v zimním i letním období je věková kategorie 18 až 64 let. Hypotéza č. 4 se potvrzuje, v převážné části (92%) se počet shodných diagnóz shoduje. Práce může být využita u nově příchozích radiologických asistentů do praxe či jiných studentů a pro osvěžení znalostí stávajících radiologických asistentů.
|
|
|
Rekonstrukce vlivu mletí obilí na svalovou aktivitu horní končetiny
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Proměny asymetrie robustnosti pažní kosti v průběhu holocénu byly interpretovány na základě analýzy aktivity svalů horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku. Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda je možné zkoumat svalovou aktivitu horní končetiny při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku pomocí svalu musculus deltoideus (pars clavicularis), svalu musculus infraspinatus, svalu musculus pectoralis major a svalu musculus triceps brachii (caput longum). Pomocí povrchové elektromyografie jsme analyzovali aktivitu většího souboru svalů dominantní horní končetiny zahrnujícího sval musculus biceps brachii, sval musculus pectoralis major, sval musculus infraspinatus, sval musculus deltoideus (pars clavicularis), sval musculus deltoideus (pars acromialis), sval musculus deltoideus (pars spinalis), sval musculus triceps brachii (caput laterale) a sval musculus triceps brachii (caput longum) při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku u 25 probandek. V souladu s naším předpokladem byl musculus biceps brachii nejméně aktivním svalem při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku po směru hodinových ručiček, proto je možné sval musculus biceps brachii z analýzy srovnávající svalovou aktivitu horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku vynechat. Části svalu musculus...
|
|
|
Metody fixace zlomenin horní končetiny
Litera, Jan ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na současné metody fixace zlomenin horní končetiny. Součástí práce je rešeršní studie dostupné literatury a popis anatomie horní končetiny. To je nezbytné pro řešení problémů souvisejících se zlomeninami horní končetiny. Historie léčby zlomenin horní končetiny umožňuje získat přehled a přínos současných metod fixace horní končetiny. Na základě získaných znalostí je vytvořen jednoduchý výpočtový model fixace zlomeniny pažní kosti pomoci klasické a LCP dlahy. Řešení výpočtového modelu pro specifické modely zatížení bylo provedeno ve výpočtovém systému Ansys Workbench 18.2. Biomechanická analýza provedená na základě prezentace výsledků řešení, popsaného jednoduchého modelu, prokázala rozdíly v aplikacích klasické a LCP dlahy.
|
|
|
Fyzioterapie po anatomické náhradě ramenního kloubu
MARKOVÁ, Monika
Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala "Fyzioterapii po anatomické náhradě ramenního kloubu". Téma jsem si zvolila z důvodu zájmu o tuto problematiku. Během studia jsem se nesčetněkrát setkala s literaturou popisující náhrady kolenních a kyčelních kloubů, i na praxích jsem se setkávala s pacienty po těchto operacích. Když jsem ale přišla do kontaktu s pacientem po náhradě ramenního kloubu, zjistila jsem, že o tomto typu operace nemám příliš informací a v běžně dostupné literatuře není problematika příliš rozváděna. Rozhodla jsem se tedy zaměřit právě na tuto problematiku a shromáždit k tomu potřebné informace. V teoretické části se zabývám anatomií a kineziologií ramenního pletence. Důležitou kapitolou je totální náhrada ramenního kloubu, kde se zaměřuji konkrétně na anatomickou náhradu ramenního kloubu. Za nejdůležitější považuji kapitolu "Rehabilitace", kde popisuji postupy a techniky používané po anatomické náhradě ramenního kloubu. V praktické části práce jsem prováděla kvalitativní výzkum, který jsem rozdělila na dvě části. Samotný výzkum trval po dobu osmi týdnů. Zkoumaný vzorek tvořili čtyři pacienti, kteří byli po anatomické náhradě ramenního kloubu. První část byla provedena se dvěma pacienty. Výsledky jsem zpracovala porovnáním vstupního a výstupního kineziologického výzkumu a klinických vyšetření ramenního kloubu. Tato část byla zaměřena na chronické potíže vyskytující se v souvislosti s náhradou ramenního kloubu, proto jsem zvolila pacienty již více jak 5 měsíců po operaci. Druhá část byla zaměřena na zmapování stavu těsně před operací a v prvních dnech po operaci. Tato část byla provedena taktéž se dvěma pacienty, a to přímo na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Vstupní rozbor byl proveden den před operací, terapii jsem pak uskutečňovala přímo na oddělení každý den od dne operace do dne propuštění. Při propuštění jsem pak probandům předala brožuru s informacemi a návrhem fyzioterapeutické jednotky po operaci. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pravidelným cvičením došlo ke zvětšení rozsahu pohybu, svalové síly i stability v ramenním kloubu. Zlepšení pozoruji především při výstupním vyšetření goniometrie a svalového testu. Pozitivně se jeví i výstupní zjišťování ADL (activities of daily living), neboli schopnosti vykonávání běžných denních činností. Naopak některé patologické pohybové stereotypy stále přetrvávají, nebo jsou jen lehce změněny. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro zdravotnické pracovníky a studenty fyzioterapie. Vytvořená brožura může být využita pro pacienty po anatomické náhradě ramenního kloubu.
|
|
| |
|
|
Klinická využitelnost testu QUEST v ergoterapii pro hodnocení funkce horních končetin u dětí s mozkovou obrnou. Podtitul: QUEST - Quality of Upper Extremity Skills Test
Hodboďová, Kateřina ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Kateřina Hodboďová Vedoucí práce: Mgr. Anna Krulová Oponent práce: ………………….………………….… Název diplomové práce: Klinická využitelnost testu QUEST v ergoterapii pro hodnocení funkce horních končetin u dětí mozkovou obrnou Podtitul: QUEST - Quality of Upper Extremity Skills Test Abstrakt diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá popisem problematiky testu QUEST (Quality of Upper Extremity Skills Test) a jeho praktického přínosu do ergoterapeutické praxe. Hlavním cílem práce je prokázat využitelnost testu QUEST jako hodnocení funkčních schopností horních končetin u dětí s mozkovou obrnou v české ergoterapeutické praxi. Teoretická část poskytuje základní informace o mozkové obrně u dětí, o možnostech ergoterapeutické intervence zaměřené na horní končetiny, o významu hodnocení v ergoterapii, přičemž je kladen důraz na využití standardizovaných hodnotících nástrojů v ergoterapii. Výrazná část je věnována také charakteristice zahraničního testu QUEST. Součástí jsou informace o vzniku testu, psychometrických vlastnostech a normativních datech. Zahrnuto je též představení položek testu, způsobu administrace a vyhodnocování, jako interpretace výsledků. Není opomenuta ani klinická využitelnost testu u diagnózy mozková obrna. V praktické části diplomové práce bylo hodnoceno deset...
|
|
|
Využití terapie vynuceného používání paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě v ergoterapii
Horsáková, Petra ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Bc. Petra Horsáková Vedoucí práce: Bc. Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Využití terapie vynuceného používání paretické horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě v ergoterapii. Abstrakt diplomové práce: Terapie vynuceného používání (constraint induced movement therapy) představuje jednu z neurorehabilitačních metod. Je založena na principu překonávání fenoménu naučeného nepoužívání pomocí specifického terapeutického protokolu zahrnující behaviorální techniky. Tato diplomová práce se soustředí na využití terapie vynuceného používání u dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě s poruchou hybnosti horní končetiny a je napsána formou literárního přehledu. Práce třídí současné dostupné studie zabývající se tématem a shrnuje nejdůležitější poznatky. Hlavním cílem práce je získat ucelený přehled současných studií a poznatky poté využít v ergoterapeutické praxi. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, ve které je popsána historie vzniku metody, jsou zde vysvětleny základní principy metody a je podrobně popsán obsah terapeutického protokolu. V analyticko-deskriptivní části jsou analyzovány a třízeny zahraniční studie podle témat, které se ve studiích vyskytují a které jsou významné vzhledem k ergoterapeutické praxi. Součástí práce jsou také...
|
|
|
Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie - rešeršní práce
Hybner, Jiří ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Šenderová, Karolína (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Jiří Hybner Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Oponent práce: Název bakalářské práce: Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie - rešeršní práce Abstrakt: Tématem bakalářské práce je Monitoring pohybu paretické horní končetiny pomocí akcelerometru z pohledu fyzioterapie. Tato práce je prací teoretickou. Teoretická část stručně pojednává o problematice týkající se cévní mozkové příhody, poruše svalového tonu, spasticity a jejího vlivu na funkci horní končetiny. Dále je zde popsán pohybový senzor - akcelerometr, pomocí něhož byl uskutečněn monitoring paretické horní končetiny a jeho využití v klinické a neklinické praxi. Práce se také zabývá dalšími typy senzorů, které detekují pohybovou aktivitu. Další část bakalářské práce obsahuje metodologii projektu vývoje pohybového senzoru WMS4, probíhající na Klinice rehabilitačního lékařství (KRL) 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s firmou Princip a. s. a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Do projektu byli pacienti vybráni na základě vstupních kritérií a během rehabilitace v denním stacionáři KRL byli monitorováni pomocí tříosého akcelerometru. Cílem práce je shrnout a rozvést danou problematiku a dále poskytnout získané informace pro probíhající...
|
|
| |
host ::
RSS.