|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
Russia's role in the development of the 21st century gas sector: economic and geopolitical perspective
Akhmatulin, Artem ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou momentálních trendů v sektoru globálního plynařství skrze zdůraznění několika stěžejních bodů ve vztahu mezi 'produkujícím' a 'spotřebitelským' státem a hodnocení případného rozvoje plynařského sektoru - zvláštní pozornost je věnována nadnárodním společnostem. Průzkum užívá z anglického jazyka takzvanou SWOT analýzu (ohodnocení silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb) v ruském plynovém sektoru za účelem napomoci lepšímu porozumění stávajícím trendům trhu s plynem trhu zmíněné země; dále za účelem analýzy dopadu jeho aktivit na globální plynařský průmysl a provedení celkové předpovědi pro energetický sektor Ruska. S ohledem na tyto požadavky analýza vypovídá, že ruský plynařský sektor je determinován velikostí země, převahou plynu v celkové rovnováze spotřeby paliv v zemi, nestabilní ekonomickou situací a nově se objevujícímu trendu obecného nedostatku plynu. Na základě analýzy příležitostí a výzev spojených se vznikem 'plynařské OPEC' dochází studie k závěru, že existuje pravděpodobnost vzniku takové organizace, a to kvůli zvyšující se poptávce. Avšak studie argumentuje, že k docílení případného členství a dalšího rozvoje svého plynařského průmyslu Rusko potřebuje diversifikovat jeho, najít nové trasy pro přepravu, zajistit nové průtoky plynu a přeformovat...
|
|
| |
|
|
Strategic Naval Thinking of the United States of America and its Application on the Current Challenges of the U.S. Pacific Fleet
Voral, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Táto diplomová práca predstavuje analýzu a konfrontáciu klasického a súčasného námorného myslenia zameranú na odhalenie relevancie klasických teórií námornej moci pre súčasné strategické myslenie Spojených štátov amerických a vedenie námorných operácií americkým námorným loďstvom. Práca to uskutočňuje vytvorením teoretického analytického rámca založeného na analýze prác dvoch vybraných predstaviteľov klasického námorného myslenia Admirála A.T. Mahana a Sira Juliana S. Corbetta. Tento teoretický rámec je následne aplikovaný na analýzu súčasných amerických strategických dokumentov, ktorými sú: Národná bezpečnostná stratégia, Národná vojenská stratégia a Námorná stratégia. Aplikovaním teoretického rámca do analýzy týchto dokumentov práca potvrdí alebo vyvráti relevanciu klasického námorného myslenia pre to súčasné. Práca následne pokračuje aplikovaním teoretického rámca v časti, ktorá analyzuje Pacifickú flotilu Spojených štátov amerických a jej oblasť zodpovednosti s cieľom identifikovať strategické výzvy, ktorým Pacifická flotila vo svojej oblasti zodpovednosti čelí. Následná analýza je zameraná na identifikovanie a zhodnotenie reakcií Pacifickej flotily na identifikované výzvy.
|
|
|
The significance of the "One Belt and One Road" Policy for China's Geopolitical and Economic Strategy
Ma, Xingdong ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
From the perspective of China, the OBOR policy does not only represents China's new efforts to integrate deeply into the world, but also can drive economic development of the countries along the route. It is also China's response to the expectations of the international community, demonstrating China's efforts to change the imbalance of world economic development and narrow the development gap between countries. What's more, through the implementation of OBOR policy, China can expand the it's influence in these countries along the OBOR policy and international scope. In some extent, it can also alleviate China's geopolitical and economic stress. At the same time, countries such as India andsome other countries have doubts about the true intentions of China'simplementation of the OBOR policy, causing the OBOR policy and even China to face many obstacles in the implementation of OBOR policy. This thesis attempts to analyze the significance of the OBOR policy to China's geopolitical and economic strategy and study the impact of the OBOR policy on China's geopolitical and economic strategy.
|
|
| |
|
|
Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu
Kolář, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku syrského Kurdistánu. Od stručné historie celého kurdského etnika a vývoje postavení Kurdů v Sýrii ve 20. století společně s kurdskými politickými stranami, zkoumá především vývoj pozice syrského Kurdistánu od propuknutí syrské občanské války v roce 2011. Klade důraz na zapojení syrských Kurdů a jejich podporovatelů do války, jejím cílem je analyzovat pozici Kurdů v konfliktu a popsat vztah velmocí k otázce syrského Kurdistánu po ukončení ozbrojených střetů. Práce si primárně klade za cíl propojit vývoj autonomie Rojavy s účastí Kurdů ve válce a proměnou síly jejich pozice na regionální i mezinárodní úrovni během války a po jejím konci.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Geopolitika Japonska v procesu globalizace a geopolitických změn
Mašek, Petr ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitikou Japonského císařství v procesu ekonomické globalizace. Primárním cílem je zhodnotit rysy a proměny japonské geopolitiky v rámci globalizovaného a měnícího se světa a naznačit její perspektivní orientaci a nové výzvy. Práce se snaží odpovědět tyto zásadní otázky. Jak se vyvíjelo geopolitické smýšlení a směřování Japonska v poválečném období v kontextu měnící se architektury geopolitického systému? S jakými výzvami či konflikty se Japonsko snažilo vypořádat a jak reaguje na proměny systému v současnosti? Jak se poválečné změny a změny po konci studené války promítly do zapojení a postavení Japonska v rámci mezinárodního ekonomického systému v podmínkách stále intenzivnější globalizace? Práce je členěna do několika částí. Na začátku je krátké shrnutí geopolitických teorií a vymezení klíčových pojmů. Následující části jsou analytické, zabývající se popisem vývoje japonské domácí a zahraniční politiky, stejně tak vztahům ke klíčovým zemím, nejprve v politické, následně ekonomické rovině. Nakonec následuje praktické uchopení získaných poznatků a jejich uvedení na konkrétních příkladech. Klíčová slova: geopolitika, Japonsko, zahraniční politika, OSN, globalizace, USA, EU, Čína, Rusko, mezinárodní ekonomika, ekonomické změny
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, blízké sousedství Střední Asie a Zakavkazsko a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
host ::
RSS.