|
|
Poškozování skalních tvarů vlivem lezecké činnosti
Škopová, Kateřina ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Poškozování skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti Cíle: Cílem této práce je zjistit míru a druhy poškození pískovcových skalních tvarů vlivem horolezecké činnosti. Práce se také zabývá horolezectvím a jeho vztahem k ochraně přírody v pískovcových skalních oblastech. Metody: Pro teoretickou část byla použita metoda analýzy dokumentů a dostupné literatury. Pro výzkumnou část této práce byl proveden terénní výzkum ve vybraných lokalitách, formou pozorování a fotografování forem poškození skal. Výsledky: Zjistili jsme formy a míru poškození pískovcových skalních tvarů ve vybraných lokalitách. Míra poškození je závislá na míře návštěvnosti skal lezci. Také jsme zjistili, že na poškozování pískovcových skalních mají vliv i jiné sportovně rekreační činnosti. Klíčová slova: horolezectví, geomorfologie, pískovec, pískovcové lokality, ochrana přírody, antropogenní geomorfologie
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Analýza náchylnosti ke svahovým pohybům v povodí Jemmy (Etiopská vysočina).
Maca, Vít ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kusák, Michal (oponent)
Etiopie je, stejně jako další rozvojové země je závislá na domácí zemědělské výrobě, potýká s problémy s infrastrukturou a zdravotnictví je také na nízké úrovni. K těmto faktorům se zde přidávají také katastrofické zásahy přírodních procesů. Svahové pohyby v této oblasti mají za následek obrovské materiální škody ale také lidská úmrtí. Dopady těchto škod jsou obrovské a místní se s nimi jen těžce vyrovnávají. Proto by předcházení těmto škodám mělo být prioritním zájmem. V teoretické části jsou představena základní fakta o modelování svahových pohybů a modelování náchylnosti, která jsou doplněna konkrétními výzkumy z oblasti Etiopské vysočiny. Dále je popsána metodika, která byla použita. Ta srovnává reálné zastoupení svahových pohybů vůči očekávanému výskytu napříč třídami jednotlivých vstupních vrstev. Nutnou součástí modelu jsou mapovací práce, podložené terénními pracemi, během kterých bylo vymapováno 242 svahových pohybů. Dalšími parametry modelu jsou: sklonitost, nadmořská výška, litologie, land cover, vzdálenost ke geologickému rozhraní a vzdálenost k vodnímu toku. Jako nejvyýznamnější faktor byla určena sklonitost. Použitá metodika je univerzálně použitelná a výsledky, které generuje, dobře odpovídají realitě. Klíčová slova: svahové pohyby, přírodní ohrožení, náchylnost k sesouvání,...
|
|
|
Vývoj reliéfu v oblasti impaktního kráteru Siljan
Lulák, Martin ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Impaktní události a procesy s nimi spojené mohou při katastrofickém průběhu podstatně přetvářet přírodní prostředí Země i dalších těles sluneční soustavy. Impaktní kráter Siljan ve středním Švédsku, který vznikl v pozdním devonu, je dosud největší zjištěná morfostrukura tohoto druhu v Evropě. Předložená práce se zabývá vývojem reliéfu v oblasti impaktního kráteru Siljan. Byly studovány povrchové tvary tohoto území, včetně reliktů impaktní události a určeny hlavní etapy vývoje reliéfu od paleozoika do současnosti. Zvláštní pozornost je věnována diskuzi o rozsahu a typech erozních a denudačních procesů ve vztahu ke stupni zachování morfologických a geologických indicií tohoto devonského impaktu. Zjištěné regionální poznatky o reliktech impaktní události Siljan jsou porovnány s vybranými impaktními krátery na Zemi, Měsíci a Marsu.
|
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
| |
|
|
Návrh mostní opěry silničního mostu přes dálnici D1 u Kurovic
Ponížil, Cyril ; Fiala, Radek (oponent) ; Brdečková, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a posouzením mostní opěry nadjezdu nad dálnicí R 55 na trase Hulín – Skalka. Nadjezd leží mezi Tlumačovem a Kurovicema. Práce zahrnuje geologickou a geomorfologickou klasifikaci lokality, stanovení zatížení, provedení návrhu mostní opěry ve dvou variantách jako tížnou a úhlovou opěrnou zeď a poté posouzení těchto variant. Pro výpočet modelů zdí byl použit program GEO 5 a Plaxis 2D.
|
|
|
Metody určování hloubky nepropustného podloží jako podkladu pro hydrologický výzkum.
DUBEC, Štěpán
Tato bakalářská práce je zaměřena na popis podpovrchových struktur v zájmové oblasti Kopaniského povodí a následně co nejpřesnější interpretaci hloubky podloží. K terénnímu měření byla zvolena geofyzikální metoda mnohožilného kabelu (ERT ?elektrická odporová tomografie?). Tato metoda geofyzikálního průzkumu poskytuje informace o podpovrchových strukturách, ověřuje hypotézy a přináší nové informace o litologické a strukturální situaci pod povrchem země. ERT měření bylo prováděno automatickým geoelektrickým přístrojem ARES, v kombinaci s tzv. inteligentními elektrodami. Získaná data z terénního měření byla vykreslena pomocí programu RES2DINV ve formě odporových řezů, které sloužily k interpretaci. Výsledek této práce, tedy zjištění hloubky podloží, by měl nadále sloužit jako další podklad pro hydrologické modelování MIKE SHE v rámci výzkumných projektů Katedry krajinného managementu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.