|
|
Metodika kryokonzervace citlivých genotypů bramboru
Faltus, Miloš ; Bilavčík, Alois ; Zámečník, Jiří
Tato metodika popisuje postup přípravy explantátů před kryokonzervací, dehydrataci vzrostných vrcholů, způsob a zásady pro zamražení vzorků i regeneraci kontrolních rostlin, včetně hodnocení životnosti a regenerace explantátů pro citlivé genotypy bramboru, které bylo dříve jen velmi obtížné úspěšně kryokonzervovat. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci "Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství".
Plný text:  PDF
|
|
|
Biochemistry of polyphenols effects in the treatment of vascular disease
Kondrashov, Alexey ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pecháňová, Olga (oponent) ; Matouš-Malbohan, Ivan (oponent)
Souhrn Tato disertační práce se zabývá analýzou učinků polyfenolických látek ve vztahu k oxidativnímu stresu a kardiovaskulárním onemocněním. Práce obsahuje řadu výsledků studia účinků přírodních biologicky aktivních látek červených vín a brambor, a jejich aplikace na modelech spontánní hypertenzních a normotezních experimentálních zvířat. Metody a přístroje použité v experimentech nám umožnily formulovat několik nových výroků o univerzálním charakteru vztahů mezi antioxidační kapacitou a obsahem polyfenolických látek bez ohledu na zdroj potravin. Strava je zdrojem minerálních látek, které rovněž přispívají k celkové antioxidační kapacitě, a proto také mohou mít vliv na endogenní antioxidační enzymatický systém tím, že poskytuje základní kofaktory. Experimentálně bylo zjištěno, že koncentrace hořčíku ve víně a extraktu červeného vína známého pro jeho léčebné účinky jsou srovnatelné s minerálními vodami doporučenými pro léčbu a prevenci kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Kromě toho v řadě naších experimentů byly potvrzeny synergické vztahy mezi vybranými minerály. Klíčová otázka biologické dostupnosti polyfenolů na podporu myšlenky prospěšnosti stravy bohaté na ovoce a zeleninu v prevenci cévních onemocnění byla ověřena na modelech laboratorních zvířat. Polyfenolické sloučeniny byly detekovány v...
|
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
|
Pěstební technologie u brambor zaměřené na efektivní využití dusíkatých minerálních hnojiv
Svobodová, Andrea ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Technologie pěstování brambor šetrná k životnímu prostředí byla sledována v polních parcelních pokusech ve Výzkumné stanici Valečov při Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod v letech 2010 - 2014. V první části byl sledován vliv lokální aplikace minerálních hnojiv na výnos a kvalitu produkce. V druhé části byl sledován vliv dusíkatého hnojiva s inhibitorem ureázy (UREAstabil) v porovnání s močovinou ve stupňujících se dávkách na výnos a vybrané ukazatele kvality brambor. V první části pokusů s tekutým hnojivem DAM 390, síranem amonným a močovinou ze zjištěných výsledků vyplývá, že výnosové rozdíly mezi zvolenými variantami hnojení byly neprůkazné s určitou tendencí ve prospěch varianty s dělenou dávkou dusíku při použití hnojiva DAM 390. U sledovaných kvalitativních ukazatelů nebyly shledány statisticky významné rozdíly mezi zkoušenými variantami hnojení. V druhé části pokusů, ve kterých byla testována hnojiva UREAstabil a močovina aplikovaná při přípravě půdy před sázením v různých dávkách, se na výnosech hlíz projevila více dávka než forma použitého dusíku. Z uvedených výsledků je patrné, že při vzájemném srovnání močoviny a UREAstabil nebyl v podstatě zaznamenán žádný statisticky významný výnosový rozdíl.
|
|
|
Zpeněžování brambor na trhu
Škába, Marek ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Škarková, Ludmila (oponent)
V této bakalářské práci je řešena problematika vlivu jakosti na zpeněžování brambor a jejich zpeněžování jako takové. V první části práce jsou brambory posuzovány z morfologického a fyziologického hlediska a jejich chemického složení. Druhá část práce je zaměřena na jakostní požadavky brambor, vnitřní a vnější jakost hlíz a na faktory, které jakost ovlivňují. Třetí část práce posuzuje situaci na trhu brambor v České republice
a zahraniční obchod s bramborami. V poslední části je zkoumána cena brambor a některé faktory, které ji ovlivňují.
|
|
|
Vliv vodního stresu brambor na obsah monosacharidů v hlízách
Podhorecká, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivu stresových faktorů na vybrané metabolity, především monosacharidy. První část je věnována stručné charakteristice brambor, tedy významu plodiny, původu, morfologii, pěstování, dále jsou popsány nároky brambor na prostředí i výživu.
V další části je podrobněji rozebírána problematika chemického složení hlíz se zaměřením na sacharidy. Brambory jsou oblíbeným zdrojem sacharidů a jsou konzumovány v celosvětovém měřítku. Dále jsou brambory bohaté na vitaminy zejména vitamin C, B1, B3 a B6, rovněž obsahují vysoký obsah minerálních látek, hlavně draslíku a hořčíku. Jako další jsou v bramborách přítomny barviva, antioxidační látky, fenolové a příbuzné látky, bílkoviny a v malé míře i lipidy. Uvádí se, že bílkoviny hlíz brambor řadíme mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu, z nichž patatin je považován za hlavní zásobní bílkovinu a je uložen ve vakuolách. Látky, které naopak působí negativně na lidský organismus, jsou tzv. glykoalkaloidy, syntetizované rostlinami čeledi Solanaceae. U brambor je nejvýznamnější alfa-solanin a alfa-chaconin.
Hodnota hlíz je dána především jejich chemickým složením, které z nich vytváří potravinu a surovinu. Obsah cukrů v hlíze je relativně nízký (0,5 % v původní hmotě) a i přesto má jejich obsah význam jak z hlediska zpracovatelského, tak i senzorického. Mezi hlavní redukující monosacharidy je řazena glukosa a fruktosa, obvykle s koncentrací od 0,15 do 1,5 %. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje vnitřní a vnější znaky kvality především smažených výrobků.
Některé studie potvrzují, že hromadění sacharidů by mohlo pomoci odolávat extrémním stresovým podmínkám, zejména nízkým teplotám, zasolení či vodnímu deficitu.
V další kapitole byl vytvořen souhrn stresových faktorů působících na rostliny, se zaměřením na brambory. U rostlin lze hovořit o stresu, pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí určitou mez. Hlavním tématem a zároveň nejvíce limitujícím faktorem je nedostatek vody neboli vodní stres. Dále byly zmíněny i ostatní abiotické faktory a okrajově i faktory biotické.
Působením stresové reakce vzniká určitá úroveň adaptačních schopností. Přechodně může dojít k aklimatizaci, tedy zvýšení odolnosti vůči abiotickým stresorům. Většina rostlin se pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. V rámci kapitoly byly rovněž rozebrány změny během skladování a úpravy brambor, kdy dochází k nežádoucímu tmavnutí hlíz. Nadměrné množství redukujících cukrů způsobuje nepřijatelné hnědnutí smažených produktů.
Poslední kapitola teoretické části se zabývá vybranými metodami stanovení sacharidů. Obecně se jedná o metody založené na redukčních vlastnostech sacharidů, na barevných kondenzačních reakcích, měření optické aktivity, měření indexu lomu látek, separačních metodách a dalších.
Metodika práce se týká stanovení redukujících monosacharidů (glukosy, fruktosy) a sacharosy pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) ve čtyřech vybraných odrůdách brambor ze sklizně roku 2015.
|
|
|
Studium diverzity plevelových společenstev v porostech vybraných širokořádkových plodin v Podkrkonoší
Kocour, David ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem práce bylo posouzení druhového složení plevelových společenstev v Podkrkonoší. Je zde zkoumán vliv plodiny (kukuřice, brambory) a vliv nadmořské výšky se zaměřením na teplomilné plevele.
V teoretické části jsou charakterizována plevelová společenstva z hlediska významu, klasifikace, škodlivosti a prospěšnosti. Je zde nastíněna otázka klimatických změn, rostlinných invazí, biodiverzity a vlivu teploty. Literární přehled je zakončen základním popisem modelových plodin.
V praktické části je popsána lokalita z hlediska půdních a klimatických vlastností. Dále je zde přiblížena problematika fytocenologie. V rámci studie bylo určeno 99 druhů plevelů z 25 čeledí. Porosty kukuřice reprezentovalo 69 plevelných druhů a brambory 85 druhů.
U kukuřice byla určena nejvyšší frekvence výskytů u Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Fallopia convolvulus. Druhy s největší pokryvností byly Fallopia convolvulus, Chenopodium album agg. a Echinochloa crus-galli.
U brambor vykazovaly nejvyšší stálost Chenopodium album agg., Echinochloa crus-galli a Viola arvensis. Největší pokryvnosti dosáhly Chenopodium album agg., Fallopia convolvulus, Echinochloa crus-galli a Galinsoga quadriradiata.
Pozitivní korelace s rostoucí nadmořskou výškoubyla zjištěna u Euphorbia helioscopia a Sonchus arvensis. Naopak negativně s nadmořskou výškou korelovaly druhy Amaranthus retroflexus, Solanum nigrum a Galinsoga quadriradiata. Při zkoumání vlivu plodiny na výsledné zaplevelení se jako charakteristické pro kukuřici jeví druhy Thlaspi arvense a Echinochloa crus-galli a pro brambory druhy Veronica persica, Galinsoga quadriradiata a Sonchus arvensis.
Na závěr lze plochy s bramborami označit za druhově bohatší a to zejména se zvyšující se nadmořskou výškou. U kukuřice byla zjištěna nižší druhová pestrost. Pro tuto plodinu je typická přítomnost úzké skupiny plevelů, která v porostech významně převládá. Ve výsledku byla potvrzena vědecká hypotéza a statistickými analýzami prokázán vliv nadmořské výšky na výskyt teplomilných plevelů.
|
|
| |
|
|
Rozdíly ve struktuře výnosu brambor vypěstovaných ekologickou a integrovanou pěstitelskou technologií
Erbenová, Veronika ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vlivu ekologického pěstování v porovnání s konvenčním (integrovaným) pěstováním na výnos a jeho strukturu na základě výsledků vlastních polních pokusů.
Na zvolené téma jsem z odborné literatury sestavila literární rešerši. K dané tématice jsem v roce 2015 založila polní pokus v Dolní Brusnici na Trutnovsku se dvěma odrůdami brambor (Adéla a Marabel). Pokus byl založen ve dvou variantách integrovaného a ekologického zemědělství, každá ve čtyřech opakováních s dvanácti po sobě jdoucími trsy.
Z výsledků pokusu po statistickém hodnocení vyplynulo, že integrované pěstování průkazně zvyšuje výnos hlíz pod trsem v porovnání s ekologickým způsobem pěstování, a to v tomto případě o 23,1 %. U integrované varianty byl dosažen i vyšší průměrný počet hlíz pod trsem oproti ekologické variantě. Jednalo se však pouze o trend, výsledek nebyl průkazný. V hodnocení průměrné hmotnosti jedné hlízy se ukázal v pokusu opět trend k její nižší hodnotě v ekologickém zemědělství, ale pouze u odrůdy Marabel. Dále bylo hodnoceno poškození listové plochy plísní bramboru, které bylo větší u ekologického pěstování.
Výsledky této práce lze uplatnit při rozhodování o založení konvenčního (integrovaného) nebo ekologického porostu brambor pro produkci tržních hlíz. Současně chci zdůraznit, že výsledky jsou pouze jednoleté a nelze je zobecňovat. Lze na ně navázat při dalších pokusech.
|
|
|
Chemická regulace zaplevelení v porostech brambor
Smolík, Ondřej ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá regulací zaplevelení v porostech brambor. Jsou zde zhodnoceny výhody a nevýhody chemické regulace plevelů a porovnávány výsledky pokusů ošetřených herbicidy s pokusy ošetřovanými pouze mechanicky. Podstatou této práce je zjistit jaký vliv na výnos má zaplevelení pozemku a jaký vliv mají jednotlivé chemické přípravky na výskyt a druhové složení plevelů v porostu. Tato problematika byla řešena formou polního pokusu, na kterém bylo založeno 8 variant, které byly spolu porovnávány. První varianta byla neošetřená kontrola, kde byly brambory ponechány zcela bez zásahů proti plevelům. Na druhou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE). Ve třetí variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST). Čtvrtá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST). V páté variantě bylo provedeno pouze mechanické plečkování. Šestá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liquid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE) v kombinaci s plečkováním. V sedmé variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST) opět v kombinaci s plečkováním. Na osmou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST) v kombinaci s plečkováním. Varianty 2 - 8 byly vyhodnoceny a srovnávány s variantou 1. V tomto porovnání bylo zjištěno, že herbicidy přispívají velkou měrou na regulaci zaplevelení v porostech brambor. U variant 2, 3, 6 a 7 byl výsledný výnos hlíz třikrát vyšší v porovnání s neošetřenou kontrolou. Varianty 4 a 8 byly ukázkou toho, že postemergentní ošetření některými herbicidy může naopak vlivem jejich fytotoxicity snížit výnos až na úroveň neošetřené varianty.
|
host ::
RSS.