|
|
Biblický pohled na člověka a jeho přínos pro sociální a pastorační práci.
Fausová, Petra ; Heryán, Ladislav (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá biblickou antropologií, tedy biblickým pohledem na člověka, jak je zachycen ve Starém a v Novém zákoně. Věnuje se stvoření světa, stvoření člověka a vztahu mezi člověkem a Bohem. V základních bodech také seznamuje s důsledky prvotního hříchu. Představuje i biblické celostní pojetí člověka a zabývá se vybranými pojmy z biblické antropologie, kterými jsou: tělo, duše, duch a srdce. Tyto pojmy vysvětluje v kontextu Starého i Nového zákona. Následně nastíněný biblický pohled na člověka shrnuje do čtyř principů zaměřených na lidskou důstojnost, ucelený pohled na člověka, vztah člověka k člověku a vztah člověka k práci. Zmíněné principy se poté pokouší uplatnit v prostředí sociální a pastorační práce - nejdříve jsou oba koncepty krátce představeny a následně bakalářská práce sleduje možné vlivy biblické antropologie na teoretickou rovinu sociální a pastorační práce. Praktickou využitelnost biblického pohledu na člověka a jeho možný přínos pro každodenní činnost pracovníků přibližuje příklad konkrétní sociální služby denního stacionáře pro osoby s kombinovaným postižením.
|
|
|
Člověk z pohledu Bible a holistické pojetí sociální práce
Apatsidu, Markéta ; Heryán, Ladislav (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží přiblížit osobnost člověka z pohledu biblické antropologie a z ní vyplývající potřebu celostního přístupu pomáhajících profesí ke klientům všech cílových skupin sociální práce. Vychází zejména z knihy Genesis, v níž se zaměřuje na dvě zprávy o stvoření člověka. Ukazuje, jak se obě zprávy odrážejí v Bibli jako celku. První kapitola vedle uvedených zpráv o stvoření člověka detailněji charakterizuje jednotlivé aspekty bytí člověka, jimiž jsou tělo, duše, duch a srdce. Zdůrazňuje, že člověk je podle Bible celostní bytostí. Člověk je tělem, je duší, je duchem, nikoli, že člověk má tělo, duši a ducha. Proto každý člověk musí sytit všechny aspekty své osobnosti, jinak strádá. A zde je prostor pro holistickou sociální práci. Tématem, jaký přínos má biblická antropologie pro sociální práci se zabývá druhá kapitola této bakalářské práce. Chce rovněž ukázat, že i sociálním pracovníkům, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, může Bible pomoci při formování jejich osobní spirituality a přístupu ke klientům. Zmiňuje také termíny morální autonomie a svědomí jako nutného předpokladu eticky správného jednání sociálního pracovníka.
|
|
|
Duše a kosmos v Platónově Tímaiu
Stránský, Jiří ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent) ; Krása, Ondřej (oponent)
Cílem předkládané práce je výklad problematiky duše v Platónově dialogu Tímaios jenž náležitým způsobem respektuje úzkou provázanost tohoto tématu s a který postupuje od nejvyšší rovin samotného až nejnižší rovinu duší smrtelných bytostí. První kapitola se zabývá otázkou, zda svět dle Tímaia singulárně vznikl, či nikoli. V rozlišeny dva tradiční přístupy, které podávají na tuto otázku odlišné odpovědi, a je hájena hypotéza, podle níž adekvátní musí spočívat v jejich náležité kombinaci. rámci druhé kapitoly je zkoumána přirozenost Platónova tvůrce démiúrga který je interpretován jako prapůvodní božská bytost, jež nemá být identifikována s žádným ektem stvořeného světa ani věčně jsoucího vzoru. Toto božstvo pak dle hájené interpretace nejen že vytváří tělesný svět a jeho duši, ale rovněž je pro duši ve vztahu k jejím základním . Témata duše a se rovnocenným způsobem mísí ve třetí kapitole věnované světové duši. Tato kapitola se soustředí na výklad tří tematických okruhů, jež jsou relevantní rovněž ve vztahu k duším na nižších úrovních, a to na mísení duše, kterým se vysvětlují její základní charakteristiky, na její strukturu a pohyb a konečně na problematiku poznání a jejích kognitivních mohutností. Kapitola čtvrtá se zabývá často opomíjeným tématem duší astrálních a tradičních bohů. Z důvodu nedostatku...
|
|
|
Smrt a nesmrtelnost duše podle Platóna
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se bude zabývat hlavně tématem nesmrtelnosti duše tak, jak ji chápal Sókratés. V práci je vysvětleno, proč je duše nesmrtelná a neumírá společně s tělem. Také, proč je důležité pečovat o duši a neposlouchat potřebám těla, což souvisí s posmrtným životem. Dále práce zmiňuje převtělování duše, dokud se znovu neopeří. Práce také vykládá, jak Sókratés na smrt pohlížel, proč ji chápal pozitivně a dokonce se na ni těšil. Také popisuje, proč je smrt vysvobozením, ale také proč je špatné páchat sebevraždu. Dále zmiňuje posmrtná místa, kam se duše odebírají po smrti. A také se zmíním o chápaní boha a jeho starost o člověka.
|
|
|
Pojetí těla v staroseverské literatuře
Novotná, Marie ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Tato práce se snaží nastínit prostor představ o těle, který se ukazuje v staroseverské literatuře. Protože slovo pro tělo (líkamr) přichází stejně jako termín pro netělesnou duši (sál) do staroseverské literatury až s křesťanskou literaturou a nelze je tedy jako marker použít, jsou vybrána dvě témata, jež se představ o těle úzce dotýkají: proměna podoby (hamr) a somatické projevy emocí. V oblasti jevů spojených se změnou podoby je analyzováno sématické pole kořene ham-, a to rozborem kontextu všech nalezených výskytů tohoto kořene v staroseverské literatuře (113). V rámci tematických okruhů, které se v materiálu ukázaly (tj. změna podoby související s letem, s bojovou extází a s magií) jsou pak jednotlivé výskyty tříděny na ose od těch, kde je podoba myšlena holisticky, po ty, kdy je rozlišena na podobu těla či duše. V této souvislosti je poukázáno na blízkost člověka a zvířete v germánském prostředí, neboť proměny často se zvířecí podobou souvisejí a poukazují tak na hranice lidské identity. Také v oblasti somatických projevů emocí lze najít případy, kdy se mentální a fyzická oblast prolínají a kde hranice mezi nemocemi s emocemi není zřetelná, i ty, kde jsou obě oblasti již více či méně odděleny. Staroseverské prameny tak ukazují svou vysoce heterogenní povahu a v otázce propojení těla a duše v...
|
|
|
"Bodies" sonda do myšlení české společnosti
Dobošová, Andrea ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Výstava "Bodies" i po deseti letech provozování vzbuzuje silné kontroverzní reakce. Autoři výstavy zemřelých těl mluví o vzdělávání, odpůrci zas o neetickém vydělávání. Česká společnost má svůj hodnotový systém, který se vyvíjel staletími. V bakalářské práci se snažím o reflexi společenského dění, které zaznamenává změnu mentality a hodnotové orientace, ovlivněnou novými možnostmi seberealizace. V médiích, a nejen v nich, zazněl na výstavu nespočet názorů. Vyjádřili se k ní přední čeští odborníci z řad lékařů, teologů, novinářů, teoretiků umění a jejich názory byly převážně odmítavé. Zájem veřejnosti o její zhlédnutí měřen počtem prodaných vstupenek je veliký. Cílem práce je zaznamenat analytickou metodou sondu, v níž přiblížím českou společnost v konkrétním jednání, které převážná většina vnímá jako bezproblémové. Nastalá situace je vynikající školou reality, v níž žijeme.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
|
|
Lidská přirozenost u svatého Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se věnuje Augustinovu pojmu lidské přirozenosti z antropologického hlediska a v jeho vztahu k Boží milosti. Staví na zevrubném popisu období, ve kterém sv. Augustin žil, a to jak z hlediska myšlenkových směrů vzdělanější vrstvy obyvatelstva, tak z hlediska obecných poměrů mezi lidmi doby. Lépe vynikne tato záležitost v polemice s jinými soudobými představami o spáse člověka.
|
|
|
Pojetí duše v džinismu
Linhart, Matěj ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartošek, Josef (oponent)
Tato práce si klade za cíl sumarizovat a vysvětlit pojetí duše v džinistické tradici s podáním patřičného kontextu. Práce je rozdělena na tři oddíly, přičemž první se věnuje džinistické metafyzice a kosmologii. Druhý se věnuje koncepci duše (džíva), karmy a spirituálního vývoje jedince. Poslední část poté pojednává o náboženské praxi džinistů spojené s touto naukou - konkrétně se věnuje fenoménu nenásilí a dobrovolného vyhladovění (salékhana).
|
|
| |
host ::
RSS.