|
|
Nácvik a rozvíjení sociálních dovedností, soběstačnosti a sebeobsluhy lidí s kombinovaným postižením prostřednictvím sociální rehabilitace
VOKURKOVÁ, Kateřina
Hlavní myšlenkou a posláním této bakalářské práce je přiblížit a objasnit způsoby nácviku a rozvoje sociálních dovedností soběstačnosti a sebeobsluhy u osob s kombinovaným postižením. Cílem bakalářské práce je identifikovat potřeby konkrétních osob s kombinovaným postižením v oblasti soběstačnosti a sebeobsluhy. Následně popsat a v praxi vyzkoušet možnosti nácviku vybraných dovedností a zhodnotit jejich dopad do běžného života lidí s kombinovaným postižením. Cíl jsem splnila pomocí kazuistik, které jsou obsažené v praktické části této práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je část teoretická a obsahuje několik kapitol. První kapitola se zabývá historií péče o osoby se zdravotním postižením. Druhá kapitola se věnuje zdravotnímu postižení a etiologii zdravotního postižení. Následující kapitoly se zaměřují na ucelený systém rehabilitace, sociální služby dle zákona, sociální rehabilitaci nebo na cílovou skupinu osob. Další kapitoly popisují přechod z dětství osob s kombinovaným postižením do dospělosti, dospělost, rozebírají sociální dovednosti, soběstačnost a sebeobsluhu. Poslední kapitola z teoretické části se zabývá kvalitou života osob s postižením. Praktická část bakalářské práce je vypracována formou kvalitativního šetření. V této části práce jsou popsány metody, se kterými se pracovalo, tj. metoda zúčastněného pozorování, analýza dokumentace, metoda přímé edukace a kazuistika. Práce pokračuje kazuistikami osob s kombinovaným postižením, jejich nácviků a pokroků v plnění daného cíle. Následuje diskuze a závěr bakalářské práce. Dle mého názoru je sociální rehabilitace ve velkém rozvoji, pomáhá stále více uživatelům. Dostává se do povědomí veřejnosti a využívá ji stále více osob.
|
|
|
Sociálně terapeutické dílny jako možnost integrace osob s mentálním postižením
Feherová, Markéta ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na službu sociálně terapeutické dílny jako na jednu z možných podpor při integraci osob s mentálním postižením do běžného života. V první části své práce shrnuji teoretické poznatky týkající se charakteristiky mentálního postižení. Další kapitola pojednává o integraci osob s mentálním postižením, jejich potřebách a právech, včetně možných znevýhodněních v některých sférách běžného života. Následuje vymezení služby sociálně terapeutické dílny. V závěru teoretické části se věnuji podpoře jednotlivých oblastí. Cílem empirické části je charakterizovat jakou roli hrají sociálně terapeutické dílny, při integraci lidí s mentálním postižením do běžného života. Ze získaných výsledků vyplývá, že sociálně terapeutické dílny mohou mít pro uživatele pozitivní přínos v jednotlivých oblastech jejich života a tím také může teoreticky docházet i k snadnějšímu začlenění do života běžné společnosti. Tento přínos je však velmi závislý na individuálních možnostech každého jedince a také se odvíjí od míry a hloubky jejich postižení. Někteří uživatelé tedy mohou dosáhnout optimální míry samostatnosti a zlepšit své společenské i profesní uplatnění. U některých může dojít alespoň k určitým zlepšením v jednotlivých oblastech a tím tak lze podpořit jejich kvalitu života. Docházení do dílen, se tak může...
|
|
|
Workforce allocation in self-sufficient economy in Late Iron Age
Olševičová, K. ; Danielisová, Alžběta
We present an abstract model of workforce allocation of the Late Iron Age self-sufficient settlement. The model enables experimenting with parameters (the ratio of strong and weak workforce, the impact of bad weather, the ratio of targeted overproduction) during the harvest season with the aim to explore the agricultural bottlenecks (short periods per year when increased labour input is needed). Results of three experiments are presented. The model is extendable and is designed to be applied in archaeological research of socio-economic collapses.
|
|
|
Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Podtitul: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta.
Veselková, Eliška ; Hradilová, Iva (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Eliška Veselková Vedoucí práce: Bc. Iva Hradilová Název práce: Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Hlavním cílem bakalářské práce je poukázat na význam ergonomie a její vliv na soběstačnost lidí s míšním poraněním. Zaměřuje se převážně na kvadruplegické pacienty. V první, teoretické části jsou obecně shrnuty poznatky o poškození míchy, na které navazuje věcná charakteristika kvadruplegických pacientů. Odborné znalosti oboru ergonomie a ergoterapie upozorňují na jejich nezbytnou propojenost ve spojitosti s problematikou domácího prostředí pacientů. Teoretickou část uzavírá souhrn požadavků pro bezbariérové domácí prostředí v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Druhá, praktická část podrobně řeší problémové situace tří kvadruplegických pacientů. Těžiště práce spočívá ve vyšetření pacientů a zmapování jejich domácího prostředí. K tomuto účelu byl modifikován nástroj Quadriplegia Index of Function pro hodnocení soběstačnosti a byla využita metodika SEMAFOR home: Smart Evaluation...
|
|
|
Nerovnosti ve zdraví u vybrané skupiny populace
MAŠKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá problematikou nerovnosti ve zdraví u vybrané populace seniorů. Hlavním cílem práce bylo přezkoumat na vybrané skupině seniorů od 60 do 74 let charakteristiky nerovnosti ve zdraví a zjistit existující nerovnosti v jednotlivých skupinách i rozdíly mezi skupinami. V teoretické části byla popsána problematika, která se týkala nerovností ve stáří, jejich příčinami a důsledky. V praktické části práce se konkrétně zkoumal tento jev na vybraném souboru respondentů v zařízení Senior Otrokovice - domov pro seniory a ve vlastních domácnostech seniorů v Otrokovicích. Pro získání dat k dosažení stanovených cílů a ověření hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření metodou anonymních dotazníků. Jednalo se o standardizované míry ADL a IADL (indexu dle Barthelové), dále byla použita VAS škála k měření intenzity bolesti. K výzkumu bylo stanoveno pět hypotéz. Kvantitativní výzkum byl vyhodnocen pomocí statistického programu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pohlaví není významnou proměnou při vnímání vlastního zdraví a také fyzická soběstačnost se neliší podle pohlaví. Bylo zjištěno, že vnímání vlastního zdraví a fyzická soběstačnost závisí na tom, zda daná osoba bydlí v domově pro seniory či ve vlastní domácnosti. Bylo také zjištěno, že výška starobního důchodu není závislá na pohlaví ani na věku. Zjištěné skutečnosti mohou sloužit k hlubšímu poznání faktorů nerovností ve zkoumaných skupinách seniorů. Tato práce může být také využita jako podklad k dalším výzkumům.
|
|
|
Vliv obezity na následnou péči u pacientů po cévní mozkové příhodě
TAUCHENOVÁ, Jana
Současný stav Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola pojednává o cévních mozkových příhodách. Další kapitola charakterizuje následky nemoci v různých oblastech lidského života. V třetí kapitole je definován pojem následná péče a čtvrtá kapitola se zabývá obezitou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem diplomové práce je zmapování vlivu obezity na následnou péči pacientů po cévní mozkové příhodě. Výzkumné otázky: - Jak ovlivňuje obezita mobilitu pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita hygienickou péči pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita běžné denní aktivity pacientů po CMP? - Jaký dopad má obezita na rozvoj soběstačnosti u pacientů po CMP? Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po CMP, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče. Další rozhovory byly vedeny s všeobecnými sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům po CMP. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 11 všeobecných sester, které pracují na různých stanicích nemocnice následné péče, a 16 pacientů, kteří jsou hospitalizování na těchto odděleních po prodělané CMP. Výsledky Analýzou získaných informací bylo zjištěno, že obezita ovlivňuje zejména mobilitu pacientů po CMP. Zároveň představuje fyzickou a psychickou zátěž pro ošetřující personál, ale i pro pacienty. Problémem se ukázala skutečnost, kdy většina pacientů nevnímá obezitu jako překážku, která ovlivňuje jejich celý jejich život. Závěr Diplomová práce přinesla pohled na problematiku vlivu obezity na následnou péči u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zjištěné skutečnosti by měly vést k zamyšlení nad otázkou prevence obezity z hlediska rizika vzniku CMP i následné péče, ale i potřebu edukační činnosti.
|
|
|
Úloha sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta
MÁLOVÁ, Dominika
Cílem předložené práce je zmapovat úlohu sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta ve zdravotnickém zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. V návaznosti na tento cíl byla stanovena hlavní hypotéza: Sestry pracující ve zdravotnickém zařízení vnímají důležitost rozvoje soběstačnosti odlišně než sestry pracující v pobytovém zařízení sociálních služeb. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval otázky zaměřující se na vnímání a postoj sester k udržení a rozvoji soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku v nemocničním zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. První část byla zaměřena na základní identifikační údaje, druhá část se zabývala tím, jak sestry vnímají udržení a rozvoj soběstačnosti seniora. Další část měla za úkol zjistit, jak se sestry staví k vykonávání úkonů sebepéče za částečně soběstačného pacienta. Dále dotazník zkoumal snahu sester využívat kompenzační pomůcky a jejich názor na spolupráci s dalšími specialisty. Získané výsledky byly zpracovány v programu MS Excel pomocí grafů a statistického testování. Výzkumný soubor tvořily sestry, pracující v nemocničních zařízeních a v pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce jsou členěny do 5 oblastí, kde je srovnán pohled a postoj sester pracujících v jednotlivých zařízeních na rozvoj soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku. Dále popisují názor sester na: vnímání důležitosti rozvoje soběstačnosti seniora, vliv soběstačnosti na kvalitu života seniora, vykonávání úkonů sebepéče za seniora sestrou a využití kompenzačních pomůcek v udržení a rozvoji jeho soběstačnosti. Práce poskytuje celkový pohled na pacienta/klienta seniorského věku v oblasti udržení a rozvoje soběstačnosti. Výsledky mohou použít sestry v praxi i studenti nelékařských zdravotnických oborů. Mimo jiné poskytuje důkazy o důležitosti udržení a rozvoji soběstačnosti v rámci poskytování komplexní péče a zlepšování kvality života seniorů. Práce může být podkladem pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Posouzení výživového stavu v komplexní diagnostice a managementu geriatrické křehkosti
Klbíková, Tereza ; Topinková, Eva (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Cíle práce: Cílem této neintervenční observační studie bylo zjistit prevalenci křehkosti v souboru 200 geriatrických pacientů a její korelaci a závislost ve vztahu k nutričnímu stavu. Též zhodnotit vzájemné korelace mezi jednotlivými položkami testových baterií MNA - SF a SPPB a určit, zda má hmotnostní úbytek vztah ke zhoršeným výsledkům v hodnocení geriatrické křehkosti. Dále zhodnotit, zda kognitivní funkce ovlivňují nutriční stav a zároveň zda nutriční stav ovlivňuje soběstačnost probandů zkoumaného souboru. Metody: Jako data k této diplomové práci byly využity výsledky standardně vy-užívaných testů v rámci komplexního geriatrického hodnocení (Comprehensive Geriatric, Assessment, CGA) Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK, které zahrnují posouzení soběstačnosti (ADL) a fyzické zdatnosti (SPPB), poznávacích a kognitivních funkcí (MMSE) a posouzení stavu výživy (MNA - SF). U pacientů byla též zjišťována tělesná hmotnost, výška a BMI. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 200 pacientů, z nichž 46 (23 %) bylo mužů a 154 žen (77 %). Geriatrická křehkost byla diagnostikována u 59,5 % pacientů, 29,5 % pacientů bylo klasifikováno jako "pre-frailty" (v riziku rozvoje křehkosti) a 19 % mělo dobrou fyzickou zdatnost. Podvyživených pacientů v tomto souboru bylo 15,5 %, v riziku podvýživy 37,5 % a v dobrém...
|
|
|
Soběstačnost a sebeobsluha při aplikaci myoprotézy
Pachlopníková, Andrea ; Černý, Pavel (vedoucí práce) ; Drnková, Jana (oponent)
Název: Sob sta nost a sebeobsluha p i aplikaci myoprotézy Cíle: Hlavním cílem této práce je podat teoretický souhrn znalostí o problematice amputací, následném protetickém vybavení myoprotézou a principem ovládání myoprotézy. St žejní je metodický postup nácviku myoprotézy v rámci sob sta nosti a sebeobsluhy u b žných denních inností. Metody: Ve své práci jsem použila metodu literární rešerše. Vycházela jsem z poznatk získaných studiem odborné, dostupné, eské a zahrani ní literatury, z internetových zdroj a materiál získaných v protetických firmách, které jsem navštívila v rámci souvislých praxí, a to v tšinou v podob osobních rozhovor a konzultací s protetiky a ergoterapeuty. Výsledky: Výsledky poskytují informace o dané problematice nácviku b žných denních inností s myoprotézou. Klí ová slova: myoprotéza, sob sta nost, sebeobsluha, úchop, amputace, protéza
|
|
|
Sociální služby pro seniory žijící v rodině
Drvotová, Petra ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
1 Anotace DRVOTOVÁ, Petra. Sociální služby pro seniory žijící v rodině. Praha 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Tématem diplomové práce jsou sociální služby pro seniory žijící v rodině. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Obě části se zabývají seniory jako klienty sociální práce se zaměřením na domácí péči. V teoretické části diplomové práce se nejprve podrobněji seznámíme s významem pojmu stáří, s jeho projevy a specifickými potřebami, které ho provázejí. Dále se práce zaměřuje na sociální práci se seniory a rizika s ní spojená. Nechybí ani propojení sociální a zdravotní péče a hodnocení soběstačnosti v případě osob seniorského věku. Poslední dvě kapitoly popisují domácí a institucionální péči společně s existujícími sociálními službami pro seniory dle zákona o sociálních službách ( č. 108/2006 Sb) Empirická část diplomové práce má za úkol zjistit, jaké podněty vedou seniory v Ústeckém kraji k zájmu či nezájmu o domácí a institucionální péči. K realizaci empirické části byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Respondenty ve výzkumném šetření byli senioři ve věku 65+ z Ústeckého kraje. Pomocí předem připravených otázek byl realizován polostrukturovaný rozhovor, a následně vyhodnocena sebraná data.
|
host ::
RSS.