|
|
Kvasinky kolonizující povrchy listů a jejich identifikace
Bělochová, Kamila ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na optimalizaci a využití molekulárně-biologické metody PCR-RFLP k identifikaci a taxonomickému zařazení kvasinek kolonizujících povrchy listů, přičemž srovnává a nahrazuje postupy identifikace kvasinek stanovené na základě fyziologických a morfologických vlastností organismů. PCR-RFLP využívá schopnosti termostabilních polymeráz mnohonásobně amplifikovat specifický úsek v rDNA, který může být následně štěpen vhodnými restrikčními endonukleázami na charakteristické polymorfní fragmenty. Srovnáním délek fragmentů a výskytu štěpných míst, které jsou typické pro každý druh, byly získány požadované výsledky, které jsou přehledně shrnuty v závěrečné části práce. Teoretická část objasňuje a popisuje cytologii a morfologii kvasinek, taxonomii jako vědu, podrobněji se zabývá charakteristikou zkoumaných kvasinek rodu Cryptococcus, Rhodotorula a Saccharomyces a detailně popisuje metodiku PCR-RFLP.
|
|
|
Sledování vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína
Petrášová, Ludmila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním vlivu kvasinek na chemické a senzorické vlastnosti vyráběného vína. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-MS identifikovat aromaticky aktivní látky v kvasícím moštu a víně odrůdy Hibernal a ve víně Rulandské bílé. U obou odrůd byla při výrobě využita autochtonní kvasinka izolovaná v naší laboratoři z povrchu bobulí odrůdy Hibernal. Bylo zjištěno, že obě vyráběná vína mají při použití naší kvasinky podobný aromatický profil. K dalším cílům patřilo sledování změn chemických parametrů u těchto vzorků s využitím spektrofotometrických metod a metod HPLC. Posledním cílem byla izolace a identifikace kvasinek z vína Rulandské bílé metodou PCR-RFLP a porovnání těchto kvasinek s kvasinkami izolovanými z moštu odrůdy Hibernal. Identifikace byla provedena amplifikací 5,8S-ITS úseků DNA pomocí primerů ITS1 a ITS4 a pro restrikční analýzu byly využity restrikční endonukleázy HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI.
|
|
|
Aromatické látky ve víně
Stávková, Markéta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Ruibar, Jiří (vedoucí práce)
Předloţená bakalářská práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Teoretická část práce vymezuje viniční tratě v České republice, vysvětluje pěstování vinné révy v České republice. Rozlišuje půdní klasifikaci, obsah minerálních prvků v půdě a nastiňuje jejich význam na jakost a vůni vína. Stručně se zabývá bukety během výroby vína, dále zkoumá vliv působení kvasinek při fermentaci na jeho vůni. Praktická část se zabývá rozborem půd viničních tratí Rajhradského Klášterní. Cílem experimentální části bylo zjištění především obsahu vápníku a ostatních minerálních prvků v půdních vzorcích a jejich srovnání dle viničních tratí vinařství. Analýza aktivních aromatických látek v poskytnutých vzorcích a senzorická analýza zaměřená na vůni vína.
|
|
|
Kontrola kvasného procesu vinného moštu
Procházková, Lenka ; Nováková, Olga (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu. Pro analýzu byla vybrána odrůda révy vinné Rulandské modré pěstovaná v integrované vinici. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o kvasinkách, jsou popsány rody nejčastěji se vyskytující v průběhu kvašení vinného moštu a metody identifikace kvasinek založené na PCR reakci. Pro identifikaci vinných kvasinek byla v experimentální části zvolena metoda PCR-RFLP. Amplifikace oblasti 5,8S-ITS rDNA byla provedena polymerázovou řetězovou reakcí za použití primerů ITS1 a ITS4. Získané amplikony byly podrobeny restrikční analýze, která byla provedena s pěti restrikčními endonukleázami: HaeIII, HinfI, Taq?, AluI, MseI. Pomocí restrikčních endonukleáz byly amplikony rozštěpeny na fragmenty, jejichž délka a počet je charakteristická pro daný druh. Separace fragmentů byla provedena elektroforeticky na agarózovém gelu a získané elektroforeogramy byly vyhodnoceny programem BioNumerics. Na základě UPGMA klastrové analýzy byly vytvořeny dendrogramy znázorňující genetickou podobnost izolovaných vinných kvasinek.
|
|
|
Testování biologického účinku glukanů na buněčných liniích in vitro
Šimková, Eva ; Holub, Jiří (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práci je izolace a testování -glukanů z vybraných kmenů kvasinek. V teoretické části je vypracována charakterizace -glukanů, mikrobiální produkce -glukanů kvasinkami, stanovení polysacharidů, exopolysacharidů a testování in vitro. Kvasinky mají buněčnou stěnu tvořenou -glukany. -glukany jsou známy pro své léčivé účinky. Experimentální část bakalářské práce se zabývá charakterizací vybraných biomas kvasinek v různých formách, srovnáním jejich účinků a množství -glukanů v jednotlivých formách. Byly vybrány kmeny kvasinek Metschnikowia pulcherrima, Cystofilobasidium infirmominiatum a Rhodotorula kratochvilovae. Následně se práce zabývá izolací a testováním izolovaných -glukanů zvybraného lyofilizovaného kmene kvasinek Rhodotorula kratochvilovae. Vybraný kmen byl izolován 2 způsoby. První způsob izolace, který byl šetrnější ke konformaci -glukanů díky působení ultrazvukové homogenizace buněk. Druhý způsob izolace byl méně šetrný ke -glukanům, pro jejich homogenizaci se využívala kyselina a zásada. Analýzy obou extrakčních metod potvrdily přítomnost izolovaných -glukanů, nicméně bylo zjištěno, že výtěžnost obou metod byla poměrně nízká a vyžaduje další optimalizaci postupu. Celkově lepším extrakčním postupem byla metoda II. Vzorek tohoto extraktu byl dále testován na buněčné linii HaCaT. Výsledky pilotních testů potvrdily cytotoxicitu u námi získaného extraktu.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami s využitím odpadních substrátů
Kubáčková, Martina ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy představují jednu z nejrozšířenějších a nejpočetnějších tříd přírodních pigmentů s využitím v potravinářství, farmacii i kosmetice. Předložená bakalářská práce byla pojata jako srovnávací studie využití různých odpadních substrátů ke kultivaci kvasinek rodu Rhodotorula glutinis jako producentů karotenoidních barviv. Kvasinky byly kultivovány na různých živných médiích, kde se jako nutriční zdroje využívali různé druhy odpadních substrátů (např. bramborový odpad, jablečný odpad, obilniny, mláto, apod.). Do některých substrátů byly také přidány hydrolytické enzymy rozkládající polysacharidy. Tyto enzymy byly izolovány z plísně rodu Fusarium. Většina studovaných odpadních substrátů se prokázala jako použitelné médium ke kultivaci. Nejlepší podmínky pro produkci biomasy obohacené o karotenoidní barviva (6,4 g/l biomasy obohacené až 3,2 mg beta-karotenu/g sušiny) měla živná média zpracovaná pomocí hydrolytických enzymů.
|
|
|
Izolace a identifikace kvasinek z vinice pro jejich možné využití k výrobě vína
Fialová, Lenka ; Dudášová, Hana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této práce byla izolace kvasinky Saccharomyces cerevisiae z povrchu bobulí révy vinné odrůd Malverina a Sauvignon. Pro identifikaci izolovaných kvasinek byla využita metoda PCR-RFLP. Polymerázovou řetězovou reakcí byl amplifikován úsek 5,8S ITS rDNA, ohraničený primery ITS1 a ITS4. Pro následnou restrikční analýzu byly využity endonukleázy HaeIII, HhaI, HinfI a TaqI. Výsledky byly zpracovány UPGMA shlukovou analýzou v programu BioNumerics. Dominantními kvasinkami na povrchu bobulí odrůdy Malverina byly kvasinky rodu Brettanomyces/Dekkera, zatímco na povrchu bobulí odrůdy Sauvignon byly dominantní kvasinky rodu Pichia. Druh Saccharomyces cerevisiae nebyl izolován ze žádné z těchto dvou odrůd.
|
|
|
Výběr vhodných autochtonních kvasinek pro výrobu vína
Krátká, Veronika ; Babák, Libor (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce byl výběr vhodných autochtonních kvasinek pro výrobu vína. Testované kvasinky byly izolovány z hroznů, které poskytlo vinařství Maňák Žádovice. Dále byly testovány kvasinky, izolované v rámci diplomových prací z let 2009 – 2012, a pro srovnání jedna komerční kvasinka. V teoretické časti je kladen důraz na technologii výroby vína, zejména na kvašení. Dále je práce zaměřena na kvasinky, jejich metabolismus a taxonomii. Byl popsán princip metody PCR-RFLP, a princip metod využitých pro charakterizaci vlastností kvasinek. V rámci experimentální části byla provedena izolace kvasinek, jejich identifikace pomocí RFLP-PCR a byly provedeny fyziologické testy pro výběr nejvhodnější kvasinky do procesu výroby vína.
|
|
|
Biologické účinky komplexních extraktů z kvasinkové a řasové biomasy
Bočán, David ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala optimalizací extrakce aktivních látek z mikrořas a karotenogenních kvasinek, charakterizací těchto extraktů a jejich testováním na lidských keratinocytech pro zjištění cytotoxicyty těchto extraktů. V teoretické části byla vypracována literární rešerše shrnující základní vlastnosti těchto mikroorganismů a lidských keratinocytů společně se základními podmínkami pro jejich kultivaci. Poté zde byly shrnuty příklady antioxidačních látek obsažených v těchto mikroorganismech a jejich vlastnosti. Nakonec byl touto částí objasněn pojem cytotoxicity a způsoby jejího měření. V praktické části byla z mikrořas a karotenogenních kvasinek provedena řada extrakcí. Tyto extrakty byly následně charakterizovány. Měřen byl obsah fenolických látek, flavonoidů, chlorofylů a karotenoidů. Dále byla změřena antioxidační aktivita a SPF těchto extraktů. Nakonec byla stanovena také cytotoxicita vybraných extraktů pomocí MTT testu.
|
|
|
Sledování populace vinných kvasinek během kvašení vinného moštu
Krätschmerová, Kateřina ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací vinných kvasinek izolovaných v průběhu kvašení vinného moštu a bobulí odrůdy vína Sauvignon pěstovaného v integrované vinici. Identifikace a taxonomické zařazení kvasinkových kmenů se díky rozvoji molekulárních metod zrychlila a usnadnila. K identifikaci těchto mikroorganismů v této diplomové práci byla použita metoda PCR-RFLP. Pro analýzu byly použity úseky kvasinkové DNA, které jsou specifické pro každý druh. Tyto úseky byly pomocí PCR za použití primerů ITS1 a ITS4 naamplifikovány a následně podrobeny restrikční analýze pomocí specifických restrikčních endonukleas. Získané fragmenty byly identifikovány horizontální elektroforézou. Gely byly následně vyhodnoceny programem BioNumerics. Za použití UPGMA klastrové analýzy byl vytvořen dendrogram znázorňující genetickou podobnost vyizolovaných kvasinek. V teoretické části této práce jsou uvedeny základní informace o kvasinkovitých mikroorganismech a metodách molekulární biologie sloužící k jejich identifikaci.
|
host ::
RSS.