|
| |
|
|
Pomáhají skutečně flexibilní mechanismy Kjótského protokolu ke zlepšování stavu životního prostředí?
Stehlíková, Jana ; Křítková, Soňa (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Cílem práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu zda flexibilní mechanismy Kjótského protokolu skutečně pomáhají ke zlepšování stavu životního prostředí. Teoretická část je zaměřená na nejdůležitější dokumenty a legislativu spojené se změnami klimatu. Praktická část práce je věnována nejdříve charakterizaci problémů a kritických momentů Kjótského protokolu a poté analýze výsledků fungování flexibilních mechanismů. Práce je zaměřená převážně na obchodování s emisními povolenkami, na mechanismus čistého rozvoje a jejich nedostatky a problémy. Obsahuje také analýzu finančního potenciálu přidělování povolenek na základě aukce, která zkoumá výnosy z povolenek v případě využívání i nevyužívání derogací. Výsledkem této práce je tvrzení, že flexibilní mechanismy sice pomáhají zlepšovat životní prostředí, ale ne v takové míře, která by v rámci boje proti klimatickým změnám byla relevantní.
|
|
|
Analýza vlivu emisního obchodování na investiční rozhodování ve firmě
Knesplová, Jana ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vlivu emisního obchodování na investiční rozhodování. Objasňuje systém emisního obchodování. Zaměřuje se na vznik a vývoj evropského emisního obchodování a pojednává o jeho vlivu na Českou republiku. Je nastíněna problematika investičního rozhodování ve firmě, především metody a kritéria investičního rozhodování. Hlavním cílem práce je zanalyzovat vliv emisního obchodování na investiční rozhodování. Analýza je provedena na investičních projektech v reálné firmě. Ekonomickým hodnocením investic posuzuje varianty investičních projektů při vyloučení vlivu emisního obchodování nebo při různých cenách emisní povolenky. Prostřednictvím této analýzy se pokusím dokázat, že emisní obchodování může znevýhodňovat některé investice, které by jinak byly ekonomicky efektivní a realizovatelné.
|
|
|
Obchodování s emisními povolenkami: analýza dosavadních efektů
Perglerová, Eva ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje systému Evropské unie pro emisní obchodování (EU ETS). Hlavním cílem je analýza efektů, kterých bylo doposud pomocí EU ETS dosaženo. Emisní povolenky představují relativně nový tržní nástroj, za jehož pomoci chce EU dosáhnout redukce emisí oxidu uhličitého a do budoucna i jiných skleníkových plynů a tím napomáhat stabilizaci klimatu. První část se věnuje mezinárodním klimatickým jednáním, zejména pak Kjótskému protokolu, z jehož podnětu byl systém EU ETS zaveden. Druhá a stěžejní část práce se zabývá fungováním a efektivitou sytému EU ETS. Třetí část pojednává o fungování EU ETS v České republice.
|
|
|
Legislativní a ekonomické problémy solární energie v ČR
Knězů, Kristýna ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tato práce pojednává o vývoji a problematice solární energie na území ČR a částečně SRN. Nejprve jsou v ní vysvětleny základní pojmy jako jsou obnovitelné zdroje energie, solární energie a fotovoltaické elektrárny. Dále se zabývá popisem historie vývoje solárních systémů na území České republiky a vznikající legislativy týkající se solární energie. Hlavní částí práce je analýza současného stavu solárních systémů na našem území především v souvislosti s dalším vývojem legislativního prostředí. Stejná pozornost je v práci věnována vývoji v SRN a jeho srovnání s vývojem u nás. Na základě zjištěných informací je v práci nastíněn možný budoucí vývoj v oblasti fotovoltaiky.
|
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
|
|
Environmentální a ekonomické dopady začlenění letecké dopravy do systému EU ETS
Tauferová, Michaela ; Jílková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Cílem práce je analýza předpokládaných dopadů začlenění leteckého sektoru do systému EU ETS. Analýza je postavena na zhodnocení skutečného stavu problematiky a rozboru dat z empirického šetření. V první části práce je rozebrána letecká doprava z environmentálního pohledu a její legislativní úprava. V druhé části se věnujeme emisnímu obchodování. Ve třetí a čtvrté části práce je rozebírána nová směrnice o začlenění letecké dopravy do EU ETS, jsou zde stanoviska jednotlivých zúčastněných stran, dále ekonomické a environmentální dopady. Poslední pátá část se věnuje analýze srovnání zvažovaných politik životního prostředí pro regulaci vlivu letecké dopravy na změnu klimatu.
|
|
|
Globální environmentální smlouvy a jejich efektivita
Tachecí, Petra ; Chlapcová, Ivana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá globálními environmentálními smlouvami a jejich efektivitou. Jejím cílem je odhalit příčiny úspěchu některých smluv a naopak důvody neúspěchu smluv jiných. V teoretické části jsou vysvětleny specifika environmentálních problémů, následuje úvod do mezinárodního práva životního prostředí a představení mezinárodních environmentálních smluv. V praktické části jsou srovnávány dvě známé mezinárodní smlouvy z oblasti atmosféry, které se zabývají podobným problémem, avšak dosáhly velmi rozdílných výsledků. Účelem postupného porovnávání různých aspektů obou smluv je odhalit, jaké okolnosti zapřičinily obrovský úspěch Montrealského protokolu při ochraně ozonové vrstvy, a proč podobně koncipovaný Kjótský protokol neuspěl v boji proti změně klimatu. Poslední kapitola vyvozuje závěry tohoto srovnání a definuje podstatné charakteristiky, které jsou pro efektivitu globálních environmentálních smluv klíčové.
|
|
|
Ekonomické dopady implementace Kyotského protokolu v rámci EU
Pončíková, Martina ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Jílková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení systému obchodování s emisemi skleníkových plynů. Ochrana ovzduší je v současnosti již celosvětovým problémem a v této souvislosti byla vytvořena celá řada právních norem a mezinárodních úmluv. Jakýmsi vyústěním těchto snah je vznik mechanismu pro obchodování s emisními povolenkami. Cílem práce je pak okomentovat a zhodnotit vývoj a celkovou funkčnost systému, jeho efektivitu. Problematika je analyzována z pohledu společnosti ČEZ, a.s.
|
|
|
Analýza evropského systému obchodování emisemi CO2
Pavlásková, Šárka ; Dostálová, Jiřina (vedoucí práce) ; Vojáček, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice obchodování právy vypouštět emise CO2 do ovzduší a dále uvádí principy, na kterých tento systém funguje. Popisuje emisní obchodování jako nástroj ochrany klimatu a Kjótský protokol včetně závazků, které z něho vyplývají. Podrobněji je popsán evropský systém obchodování emisemi CO2, především první fáze zavedení systému do praxe - období 2005-2007. Samostatná část je věnována vývoji v roce 2005 v ČR a také je uveden zajímavý příklad Velké Británie.
|
host ::
RSS.