|
|
Chemical and sensory characterization of cider made from apple cultivars ordinarily grown in Czech republic
Strapcová, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
This master thesis deals with the investigation of selected chemical and sensory characteristics of ciders, which were made from four selected apple varieties. The theoretical part describes the chemical composition of apples, cider, the technology of production and production in the world. The next section describes the analytical methods used to determine chemical characteristics not only in ciders but also in other alcoholic beverages. The experimental part focuses on the determination of chemical characteristics such as the content of organic acids, carbohydrates, total phenolic content, alcohol antioxidant activity and elemental composition. The purpose of the work was to find out how different varieties differ in chemical composition. The produced ciders were subjected to sensory analysis to evaluate the selected cider sensory parameters, which were in the natural state and with the addition of carbon dioxide. The results show that ciders of different varieties differ in chemical composition. Malic acid was the most cider's abundant of the organic acids in the range of 2759 – 4411 mg·l-1. Another acid represented was lactic acid in the range of 166,2 – 288,1 mg·l-1. The glucose content of each cider was determined between 845,3 – 1159,8 mg·l-1and fructose 32,6 – 406,7 mg·l-1. Potassium 944,29 – 1073,98 mg·l-1 was the most represented of all elements. The total phenolic content was determined to be in the range of 164,2 – 214,1 mg of GAE·l-1and the antioxidant activity of 0,192 – 0,318 mg·l-1. These differences in chemical composition were also reflected in sensory evaluation. According to the overall assessment, the best cider was made from the Granny Smith variety, which contained the most organic acids and carbohydrates. It has been found that by adding carbon dioxide, sensory parameters such as colour, taste and smell are altered.
|
|
|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů v českých ležácích
Žáková, Kateřina ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení koncentrace vybraných látek v českých pivech typu ležák. V první části práce jsou v rámci teorie popisovány základní suroviny pro výrobu piva a proces jeho výroby. Značná část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro analýzu vybraných fenolických látek, organických kyselin a anorganických látek (prvků). V experimentální části jsou diskutovány naměřené výsledky. Cílem práce bylo porovnat složení a nalézt případné charakteristické složky ve vybraných značkách piv typu ležák, vyrobených v České republice. Dále byly mezi sebou srovnávány vzorky s označením České pivo a vzorky bez tohoto označení.
|
|
|
Analýza vybraných prvků v mléce technikou ICP-OES
Sekaninová, Renáta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou mléka. V teoretické části je popsána obecná charakteristika mléka, terminologie se základní legislativou a klasifikace mléka. Velká část je věnována chemickému složení, obzvláště popisu minerálních látek vybraných k analýze v experimentální části. Zmíněny jsou také možnosti elementární analýzy a příprava vzorků pro metodu ICP-OES provedená jinými autory. Stěžejní je popis optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, techniky, jež byla použita pro účely této diplomové práce. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, postupem analýzy a následně zpracováním naměřených výsledků. Cílem experimentální části bylo porovnat koncentrace analyzovaných prvků mezi jednotlivými druhy mléka. K analýze byly použity vzorky 15 druhů mlék, jenž byly stanoveny metodou ICP-OES. V diskuzi byly výsledky porovnány s jinými autory.
|
|
|
Stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech
Punčochářová, Lenka ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je stanovení vybraných polyfenolů, organických kyselin a prvků (makroelementů a mikroelementů) v zahraničních pivech. V teoretické části jsou kromě výroby sladu a piva popsány druhy piv a pivní styly a analytické metody pro analýzu piv jako jsou vysokoúčinná kapalinová chromatografie, iontová chromatografie a optická emisní spetrometrie s indukčně vázanou plazmou. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků, nastavením přístrojů a analýzou vzorků zahraničních piv. Celkem bylo analyzováno 14 zahraničních piv, z toho 11 vzorků bylo svrchně kvašených piv, 3 vzorky byly spodně kvašené. Celkem čtyři vzorky pocházely z Belgie, tři z Anglie, tři z Německa, dva z USA, jeden z Nizozemí a jeden z Polska. Výsledky práce podávají přehled o obsahu analyzovaných látek v zahraničních pivech.
|
|
|
Analýza výčepního piva pomocí HPLC-ELSD a IC
Vanduchová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutován proces výroby piva a jeho složení. Experimentální část se zabývá analýzou polyfenolických sloučenin a sacharidy metodou HPLC, analýzou organických kyselin metodou IC a elementární analýzou metodou ICP-OES. Analýzou HPLC bylo stanoveno jedenáct polyfenolických látek. Nejvíce zastoupenou sloučeninou byla kyselina gallová a nejméně zastoupenou sloučeninou byl kvercetin. Metodou HPLC byly analyzovány sacharidy glukosa, fruktosa a sacharosa. Největší zastoupení měla glukosa. Elementární analýzou bylo analyzováno deset prvků. Nejméně zastoupeným byl zinek a nejvíce zastoupenými byly fosfor a draslík.
|
|
|
Prekoncentrační techniky pro stanovení uranu s využitím modifikovaných sorbentů.
Moos, Martin ; Řehůřková, Irena (oponent) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na prekoncentrační techniky pro stanovení uranu na modifikovaných sorbentech, s finálním využitím ICP-OES a ICP-MS. Stanovení uranu bylo provedeno na ICP-OES při vlnové délce 385,958 nm. Byly nastaveny optimální provozní parametry přístroje, vyšetřen vliv minerálních kyselin (HCl, HNO3), tenzidů (Septonexu, Ajatinu) a organických činidel (4-(2-pyridylazo)resorcinolu, Ammonium pyrrolidindithiokarbamidátu, 8 -hydroxychinolin-5-sulfonové kyseliny a 1,2-dihydroxyantrachinonu-3-sulfonové kyseliny). Pro analýzu vzorků pomocí ICP-MS byl vybrán izotop 238U, jako interní standard byl použit 209Bi (200 ?g•l-1). Pro prekoncentraci uranu (VI) byly použity modifikované silikagely (Silikage-C18, C8 a Fenyl) a dva typy Amberlitů XAD 4 a XAD 16. Komerčně vyráběné Amberlity byly upraveny sušením při 100°C (24 hod), následně pomlety, a z pomletého sorbentu byla vybrána frakce 0,32-0,63 ?m. Takto získaný sorbent byl aktivován v metanolu. Kondicionace Amberlitů provedena deionizovanou vodou a Septonexem (5•10-3 mol•l-1) při pH 8. Samotná sorpce uranu (VI) probíhala optimálně při pH 8 v přítomnosti 4-(2-pyridylazo)resorcinolu nebo ammonium pyrolidindithiokarbamidátu u Amberlitu XAD 16 ještě 1,2-dihydroxyantrachinon-3-sulfonové kyseliny, vše v optimálním pětinásobném hmotnostním nadbytku ke koncentraci uranu (VI). Pro opětnou eluci byla optimální směs acetonu s 1 mol•l-1 HNO3 v poměru 1:1. Aceton byl posléze z eluátu odpařen a finální analýza provedena pomocí ICP-OES. Při prekoncentraci uranu (VI) s využitím sorbentu Silikagel-C18 byla kondicionace provedena etanolem, deionizovanou vodou a Zephyraminu (5•10-4 mol•l-1) při pH 8. Pro Silikagel-C8 a Silikagel-Fenyl byla použita stejná kondicionace pouze bez Zephyraminu. Při použití sorbentu Silikagel-C18 poskytovala nejvyšší sorpční účinnost 1,2-dihydroxyantrachinon-3-sulfonová kyselina, při použití Silikagelu-C8 ammonium pyrrolidindithiokarbamidát a pro Silikagel-Fenyl 8-hydroxychinolin-5-sulfonová kyselina, vše optimálně v pětinásobku hmotnostní koncentrace uranu (VI) při pH 8. Optimální eluce provedena směsí acetonu a etanolu v poměru 1:1 v přítomnosti 1 mol•l-1 HCl, u všech modifikovaných silikagelů. Aceton a etanol byl z eluátu odstraněn odpařením a finální analýza uranu provedena pomocí ICP-MS. Nejlépe se osvědčil sorbent silikagel-C18 v přítomnosti Zephyraminu a 1,2-dihydroxyantrachinon-3-sulfonové kyseliny. Tato sorpce probíhala také v přítomnosti 20 ?g•l-1 mikroelementů (Be, V, Co, Ni, Y, Pb, Th, Cd) a v přítomnosti definovaného nadbytku K, Na, Ca, Mg, Al a Fe. Přímá analýza uranu byla provedena u vzorku vody z řeky Ploučnice a z Turonské zvodně s obsahem uranu 3,5 a 19,3 ?g•l-1. Ostatní studované vody vyžadovaly prekoncentraci uranu (VI) na sorbentu Silikagel-C18 v přítomnosti 1,2-dihydroxyantrachinon-3-sulfonové kyseliny a Zephyraminu. Výsledky analýzy dávaly statisticky uspokojivé výsledky, které potvrdilo i použití standardního přídavku 20 ?g•l-1.
|
|
|
Sledování změn chemického složení vína během technologie výroby vína
Orságová, Marie ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Odrůda vína Chardonnay byla sklizena na Znojemsku na viniční trati Načeratický kopec. V souvislosti s celým vinařským procesem této konkrétní odrůdy byl výzkum zaměřen na změny koncentrací minerálních látek v průběhu zrání. V teoretické části je charakterizována technologie výroby vína a také klasifikace a chemické složení vína. V experimentální části byla použita analytická technika optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro stanovení minerálních látek (K, Ca, P, Mg, Na, Zn, Cu, Fe a Mn) ve víně. Data ukazují rozdíly změn koncentrací všech makroprvků i mikroprvků během celé technologie výroby vína.
|
|
|
Problematika analýzy mléka pomocí techniky ICP-OES
Kaňová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, popisu vybraných metod přípravy vzorku a popis používané techniky ICP-OES. Experimentální část je zaměřena na jednotlivé přípravy vzorků a analýzu vybraných prvků (Ca, Na, K, Mg a P). Mléko je velice složitý polydisperzní systém. Příprava vzorku mléka je velice důležitým krokem před samotným měřením. V této práci bylo provedeno porovnání čtyř vybraných metod přípravy vzorku: pouhé ředění, ředění vzorku s přídavkem Tritonu X-100, mineralizace na mokré cestě a sonikace. Vybrané prvky byly analyzovány pomocí ICP-OES. Výsledné koncentrace byly porovnány s CRM sušeného mléka. Výsledky práce ukázaly, že nejpřesnější jsou metody přípravy prostého ředění vzorku a mineralizace na mokré cestě. Čtyři různé druhy mléka byly analyzovány pomocí těchto dvou vybraných metod. Metoda prostého ředění vzorku vykazovala větší odchylku měření než mineralizace na mokré cestě, u které však při analýze došlo k větším ztrátám analytu díky tukovým složkám obsažených v mléce.
|
|
|
Studium geografické autenticity moravských červených vín
Bidmonová, Karolína ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je diskutováno o možnosti využití analytických metod ke stanovení prvkového profilu vína a ke zjištění fenolických látek ve víně. V teoretické části jsou popsány české a moravské podoblasti, chemické složení vína, autenticita a metody posuzování autenticity vína. Další část obsahuje stručný popis analytických metod, které byly využity v experimentální části. Experimentální část se zabývá stanovení prvkového profilu vína pomocí hmotnostní a opticky emisní spektrometrie, stanovením fenolických látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie, stanovením antioxidační aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Pro účely klasifikace vzorků vín do skupin byly využity vícerozměrné statistické metody (shluková analýza, analýza hlavních komponent, analýza rozptylu a diskriminační analýza) s cílem oddělení skupin dle geografického původu.
|
host ::
RSS.