|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Rozpory mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu, 1945-1968
Čadek, Matěj ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Rozpory Čechů a Slováků v kanadském exilu, 1945-1968 se zabývá turbulentní kapitolou československých exilových dějin v poválečném období. Popisuje velmi specifickou povahu československého exilu v Kanadě, jeho vývoj i způsob politické organizovanosti. Konflikty, které mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu panovaly, rozděluje práce do dvou rovin, ve kterých je dále zkoumá. Na jedné straně se jedná o spor uvnitř českého a slovenského demokratického exilu ohledně postavení Slováků ve jednotném státě. Na straně druhé o konflikt slovenských separatistů s celkovou ideou společného státu Čechů a Slováků, kterou demokratický exil hájil. Práce tyto konflikty ilustruje na klíčových pramenech a analyzuje argumentaci jednotlivých aktérů, jejich vlastní dějinný narativ a politickou mytologii. V závěru práce tyto poznatky využívá k hledání hlavní příčiny rozkolu.
|
|
|
České básnířky v exilu
NĚMEČKOVÁ, Petra
Po úvodním přiblížení problematiky existence v zahraničním prostředí, které je ilustrováno na vzpomínkách jak spisovatelů, tak nespisovatelů, přestavuje práce literární, především básnickou tvorbu autorek, které se z nejrůznějších důvodů rozhodly pro život za hranicemi Československa mezi lety 1968-1989. Přičemž pro uvedení jejich tvorby do širšího kontextu je reflektováno celé poválečné období. Pozornost je zaměřena na témata, motivy a jazykové prostředky vyskytující se, nebo naopak absentující, ve vybraných sbírkách poezie a na jejich případnou proměnlivost. V potaz jsou brány souvislosti a příčiny exilu/emigrace básnířek, stejně jako další potenciální vlivy na tvorbu, vycházející z přihlédnutí ke společensko-kulturním událostem. Závěrečná kapitola práce pak nastiňuje situaci po roce 1989, kdy některé autorky zvolili buď návrat do vlasti, setrvání v zahraničí, nebo život, který nemusí spočívat v rozhodnutí pro jedinou zemi.
|
|
|
Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence
Steklík, Daniel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence se zabývá analýzou samizdatových sborníků, československých a zahraničních periodik, a také internetových článků reagujících na celoživotní dílo a osobnost tohoto hudebníka, básníka a představitele československého undergroundu. Autor práce nejprve utváří biografický a historický kontext a stručně představuje další protagonisty undergroundu. Dále přibližuje underground a disent, kde vysvětluje i rozdíl mezi těmito pojmy. Hlavní částí práce pak tvoří zpracování mediálního ohlasu na básnická díla, hudbu a život umělce. Text dále zachycuje událost soudního procesu z roku 1976, která vedla k uvěznění Vratislava Brabence, jak z pohledu pamětníků, kteří uchovali dopisy v samizdatové formě, tak z pohledu zástupců StB, kteří proces proti tvůrcům undergroundu vedli a sepsali zprávy zachycujíci průběh soudního jednání. Rešeršní metodou pak autor práce pátrá v československém a exilovém tisku a samizdatech. Obsahová analýza vyhledaného materiálu přínáší zajímavé rozdíly mezi cenzurovanými a svobodnými periodiky, včetně pohledu představitelů undergroundu. Práce tudíž zachycuje i dopad procesu s Vratislavem Brabencem na vývoj událostí v Československu.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Od lingvistických anomálií k subverzi moci: Narušování jazyka moci a vyjádření vykořeněnosti skrze střídání a míšení jazyků v literatuře
Zelenková, Alena ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá střídání kódů, tedy užití více jazyků v rámci jedné promluvy, jako stěžejní strukturní prvek polyfonie ve vybraných literárních dílech, mezi která patří za prvé Borderlands: The New Mestiza = La Frontera (1987) chicanské autorky Glorie Anzaldúy, která prostřednictvím několika jazyků zakládá literární tradici tak, aby byla schopna reflektovat život v pohraničí. Za druhé román Vystěhovalci (1992) německého spisovatele Winfrieda Georga Sebalda, který skrze fotografie a vícejazyčné promluvy jednotlivých protagonistů vyvolává dojem autentického vyprávění. Třetí okruh tvoří povídky Franze Kafky. Předmětem zájmu příslušné kapitoly jsou gesta, která prakticky tvoří jednotlivé povídky-fragmenty. Konečně se práce zastaví u prolínání různých jazykových struktur intimních sfér prvkem jazyka moci, diskurzu socialistického realismu, v Zahradní slavnosti (1963) Václava Havla skrze repetice a variace.
|
|
|
Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského
Zbořil, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského se snaží zmapovat ohlas tří poválečných děl (Cizinec hledá byt, Osamělí buřiči, Nezvěstný) spisovatele Egona Hostovského v domácím, exilovém a zahraničním prostředí. Samotnému popisu kritického ohlasu jednotlivých děl předchází kapitola, která se snaží zachytit Hostovského tvorbu předválečnou a tvorbu válečnou, které mají na jeho pozdější dílo výrazný vliv. Výsledku práce bylo dosaženo kvalitativní analýzou dobových kritik, stejně tak díky publikovaným vzpomínkám samotného autora v autobiografii Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině a díky dílům literárního kritika Václava Papouška. Z důvodu Hostovského exilového pobytu a s tím spojenou cenzurou jeho děl v Československu je období zpracovaných recenzí široké - od roku 1947 až po současnost.
|
|
|
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
|
|
|
Emigration motif in Pnin and other novels by Vladimír Nabokov
Dubiaga, Daria ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá téma emigrace v beletristickém díle Vladimira Nabokova zejména prostřednictvím analýzy jednoho z anglicky psaných románů - Pnin. Mnoho Nabokových děl nese autobiografické rysy, proto velká část této práce nabízí biografii Nabokova s důrazem na životopisné přesahy do jeho tvorby. V teoretické části práce je popsána biografie Vladimíra Nabokova a typické prvky jeho tvorby, s krátkým úvodem do předmětu emigrace a charakterizací první vlny ruské emigrace. Navazující praktická část pak nabízí hlubší analýzu románu Pnin s ohledem na realizaci motivu emigrace v daném románu, pod-témat, které se vyskytuji v tvorbě Nabokova obecně. Závěr práce pak shrnuje způsob, jakým Nabokov zřejmě vytvářel typologickou postavu ruského emigranta.
|
host ::
RSS.