|
|
Post-transcriptional regulation of TbIF1 in life cycle of Trypanosoma brucei
GRATZL, Sascha
TbIF1, a protein Inhibitor of F1-ATPase in Trypanosoma brucei, is expressed exclusively in the insect stage of the parasite. In the bloodstream form, TbIF1 is switched off, because its activity interferes with the essential role of the ATP synthase in the maintenance of the mitochondrial membrane potential. Here, we employ a series of reporter genes to study the impact of 3'UTR of TbIF1 on mRNA stability and translatability to get insight into the tight post-transcriptional control of TbIF1. We provide evidence that developmentally regulated RNA binding protein Rbp10 is critical for downregulation of TbIF1 on translation level in bloodstream-form trypanosomes.
|
|
|
Hodnocení antispermiových protilátek (ASA) v diagnostice idiopatické neplodnosti
Pastyříková, Soňa ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Neplodnost je problémem postihujícím téměř 15 % partnerských párů. Může být způsobena problémy genetickými, hormonálními, anatomickými či infekčními, a také může být zapříčiněna imunologickým faktorem. Jednou z imunologických příčin neplodnosti je přítomnost protilátek proti spermiím (ASA), které se váží na spermie a negativně ovlivňují jejich funkci. Výskyt ASA se projevuje například sníženou motilitou spermií, může docházet k jejich aglutinaci a narušení schopnosti kapacitace spermií. Případně ASA snižují schopnost pohybu spermií urogenitálním traktem ženy, negativně ovlivňují interakci spermií s oocytem a následně také vývoj embrya. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání existujících metod pro vyšetření ASA. Hlavními parametry byla náročnost dané metody a zhodnocení výsledků dle klinických studií zaměřených na detekci a hodnocení ASA. Exaktní porovnání metod detekce ASA na základě provedených studií se ukázalo jako komplikované, zejména z důvodu vývoje jednotlivých metod v čase, rozdílných přístupů k vyhodnocení výsledků a malé standardizaci metod jako takových. Nicméně nejběžněji doporučovanými metodami jsou MAR, ELISA a IBT testy, které jsou standardizované, a díky komerčně dostupným kitům jsou považovány za nenáročné na provedení a vyhodnocení vzorků. Ve prospěch využití metod MAR a IBT...
|
|
|
In vivo biotinylace jako nová metoda značení galektinů
Balogová, Soňa ; Bojarová, Pavla (vedoucí práce) ; Kavan, Daniel (oponent)
Galektiny jsou živočišné lektiny s afinitou k terminálním β-galaktosidům. Tyto lektiny jsou charakteristické evolučně konzervovanou doménou rozpoznávající sacharidy (CRD). Galektiny se in vivo účastní mnoha procesů, jako např. buněčné adheze; signalizace; proliferace buněk a kancerogeneze. Lze je využít jako markery u některých typů rakovin a též pro cílenou vazbu terapeutik v diagnostice a terapii rakovinného bujení. Galektiny byly definovány jako proteinová rodina složená z 15 členů (11 z nich známo u lidí). Jsou klasifikovány do tří podskupin, dle své struktury: prototypické; chimerické; tandemové. Galektin-8 patří mezi tandemové galektiny, které jsou tvořeny dvěma různými podjednotkami spojenými peptidovým můstkem; obsahují dvě různé CRD domény, a jsou proto bivalentní. Interakce galektin-glykan jsou založeny na afinitě CRD galektinů ke glykanům obsahujícím terminální β-galaktosid, přičemž tuto afinitu formuluje právě soubor konzervovaných aminokyselin v rámci každého CRD. Tyto interakce je možno zkoumat mnohými metodami, jako např. rentgenová krystalografie; kompetitivní ELISA; interferometrie na biovrstvě. Díky širokému zapojení galektinů do biologických procesů je známa řada metod značení galektinů pro jejich detekci. Nejpoužívanějšími metodami jsou fluorescenční metody a biotinylace...
|
|
|
Pokročilé metody stanovení lektin-sacharidové interakce
Červený, Jakub ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Spolehlivá a reprodukovatelná kvantifikace a podrobná charakterizace interakcí mezi biomedicínsky významným proteinem a jeho syntetickým sacharidovým ligandem může poskytnout nové informace pro návrh lepších diagnostických a terapeutických nástrojů. Vysoká citlivost a specifičnost jsou základními požadavky na proveditelnost analytické metody. Těchto parametrů může být obtížné dosáhnout u vysoce komplexních systémů, jako jsou komplexy lektin- sacharid. Na druhou stranu diagnostika a terapie na bázi sacharidů nabízí velkou výhodu detekce biologicky aktivních lektinových receptorů, které nelze dosáhnout pomocí protilátek. V této práci demonstrujeme použití techniky interferometrie na biovrstvě (BLI) ke sledování interakcí lektin-sacharid pro multivalentní systém. Pomocí funkcionalizace nového konstruktu galektinu-1 biotinylovanou značkou AVI in vivo bylo dosaženo vhodné imobilizace na biosenzoru bez ztráty lektinové aktivity. Díky vysoké citlivosti této techniky byly získány kinetické parametry interakce s připravenými multivalentními neoglykoproteiny založenými na epitopech LacNAc v rozsahu mikro- až nanomolárních KD. Komplementarita této metody byla paralelně prokázána měřením ITC a kompetitivní ELISA. Bylo zjištěno, že neoglykoprotein s nižším obsahem LacNAc má nižší KD (BLI - 230 nM; ITC - 81 nM)...
|
|
|
Glykokalixareny a jejich afinita k lidským galektinům
Bálková, Denisa ; Bojarová, Pavla (vedoucí práce) ; Kavan, Daniel (oponent)
Kalix[n]areny jsou makrocyklické sloučeniny vytvořené oligomerizací fenolu a formaldehydu. Mohou být složeny z různého počtu aromatických kruhů a zaujímat odlišné konformace. Vzhledem k jejich snadné modifikovatelnosti nalézají mnoho uplatnění, a to zejména v průmyslu či medicíně. Modifikovány mohou být většinou funkčních skupin od hydroxylových, aminových či karboxylových až například po sacharidové jednotky. V takovém případě vznikají glykokalix[n]areny. Galektiny, tedy lektiny S-typu, jsou schopny specificky rozpoznávat a následně vázat řadu glykokonjugátů. Je to ovšem možné pouze v případě, kdy molekula prezentuje β-D-galaktosidy. Galektiny mají pro jednotlivé ligandy odlišné afinity, přičemž bylo prokázáno, že pokud jsou β-D-galaktosidy konjugovány k multivalentnímu nosiči, má výsledný glykokonjugát afinitu ke galektinu výrazně zvýšenou. Pomocí specifických ligandů je možné ovlivňovat mnohé funkce galektinů. Těmi jsou například buněčná adheze, regulace apoptózy, proliferace, buněčná signalizace a imunitní odpověď. Těmito cestami mohou galektiny taktéž způsobovat závažná onemocnění, jimiž jsou kupříkladu autoimunitní onemocnění či vznik karcinomů. Předmětem mnoha výzkumů je tedy nalezení takových ligandů galektinů, kterými by se daným jevům dalo zabránit nebo by pomohly v jejich léčbě. V rámci...
|
|
|
The expression of interleukin 20 and its role in rheumatoid arthritis
Yadollahi, Benjamin ; Šenolt, Ladislav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Revmatoidní artritida (RA) je systémové autoimunitní onemocnění charakterizované tvorbou autoprotilátek a aktivací prozánětlivých cytokinů. Tento proces vede k chronickému zánětu v synoviální tkáni a následné kloubní destrukci. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat roli interleukinu-20 (IL-20) jako potenciálního biomarkeru ve vztahu k patogenezi RA v jednotlivých stádiích onemocnění. Hladiny IL-20 a jeho exprese byla získána pomocí imunologických a molekulárně genetických metod jako je Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (ELISA), Real-Time quantitative Polymerase Chain Reaction (RT-qPCR) a imunohistochemickým barvením tkáně. Prokázali jsme zvýšenou expresi IL-20 v synoviální tkáni u nemocných s RA oproti pacientům s osteoartrózou (OA). U pacientů s RA byla zjištěna rovněž vyšší hladina IL-20 v synoviální tekutině oproti hladinám v krevním séru. Hladina IL-20 korelovala s aktivitou onemocnění. Syntéza IL-20 u mononukleárních buněk (PBMC) a synoviálních fibroblastů byla signifikantně zvýšená po stimulaci TLR ligandy a prozánětlivými cytokiny. Po stimulaci IL-20 došlo u RA synoviálních fibroblastů ke zvýšené expresi IL-8. Z výsledků pilotní studie vyplývá, že IL-20 se účastní patogeneze RA, jeho hladiny korelují s aktivitou onemocnění a potenciálně je možné ho využít k cílené terapii RA. Powered by TCPDF...
|
|
|
Stanovení koncentrace alfa-1-antitrypsinu ve stolici imunoanalytickou metodou
Plačková, Marie ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent)
Stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici je diagnostickým ukazatelem zánětlivých onemocnění tenkého a tlustého střeva, zejména malabsorpčního syndromu. α1 - antitrypsin patří mezi skupinu plazmatických bílkovin s antiproteinázovým účinkem. Je syntetizován především v játrech, v malém množství v makrofázích jako antiproteáza fyziologicky inhibuje serinové proteázy neutrofilů. Z jater je uvolňován do krevního řečiště. α1 - antitrypsin je reaktant akutní fáze. Při zánětlivé reakci je tvorba α1 - antitrypsinu v játrech stimulována protizánětlivými vytokány. Vzestup hladiny v časné fázi zánětu koreluje s CRP a dalšími pozitivními proteiny akutní fáze. Jako spolehlivý senzitivní a specifický marker ztráty proteinů může být clearence α1 - antitrypsinu ve stolici. Stanovení α1 - antitrypsinu ve stolici lze provádět technikami ELISA, což je nekompetitivní enzymoimunoanalýza sloužící k detekci protilátek, u níž je využita schopnost imunoglobulinů vázat se na povrch umělých hmot (např. polystyrenu) a schopnost vázat enzymy na těžké řetězce imunoglobulinových molekul. Cílem práce bylo porovnat komerční sety pro imunoanalytické stanovení koncentrace α1 - antitrypsinu ve stolici metodou ELISA, a to sety firmy Immundiagnostik a Ridascreen. Dále pak zjistit stabilitu α1 - antitrypsinu ve vzorku stolice a...
|
|
|
Autoprotilátky proti kalretikulinu u pacientů s dilatační a hypertrofickou kardiomyopatií.
Sánchez, Daniel ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Ca2+ vážící chaperon kalretikulin je jednou z významných molekul hrajících roli ve vývoji srdce. Kalretikulin je však současně i potenciálním autoantigenem, proti kterému se mohou tvořit autoprotilátky, jejichž úloha není doposud objasněna. Imunizace myší kalretikulinem (CRT) vede k poškození tkáně srdečního svalu. V této práci byly proto analyzovány hladiny protilátek proti CRT testem ELISA v sérech pacientů diagnostikovaných jako idiopatická dilatační kardiomyopatie a kardiomyopatie hypertrofická. U obou skupin byly prokázány zvýšené hladiny IgA (P < 0,001) a IgG (P < 0,05) protilátek proti CRT. Zvýšené hladiny IgA antikalretikulinových protilátek jsme prokázali u 12 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a u 13 z 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií, zatímco zvýšené hladiny IgG protilátek proti CRT jsme detekovali u 7 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a 11 ze 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií. Pouze 2 ze 79 sér kontrolní skupiny krevních dárců byly pozitivní v IgA a 1 ze 79 v IgG izotypu protilátek proti CRT. Rozvinutou protilátkovou odpověď proti CRT u vybraných testovaných pacientů s kardiomyopatiemi potvrzují nálezy IgG anti-CRT protilátek v titru 1/1600, IgA a IgA1 anti-CRT protilátek v titru 1/800 a IgA2, IgG1, IgG2, IgG3 anti-CRT...
|
|
|
Regulační úlohy proteinů PAG a CSK v FcɛRI signalizaci žírných buněk
Potůčková, Lucie ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Šebo, Peter (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
9 2 ABSTRAKT (CZ) Tato disertační práce je zaměřena především na pochopení regulační úlohy C- terminální Src kinázy (CSK) a proteinu asociovaného s mikrodoménami bohatými na glykosfingolipidy (PAG) v FcɛRI zprostředkované signalizaci myších žírných buněk. FcɛRI aktivace je zahájena agregací receptoru komplexem multivalentního antigenu s IgE a následnou aktivací protein tyrozin kináz, protein tyrozin fosfatáz a dalších molekul signální transdukce. Signalizační děje vedou k degranulaci žírných buněk a uvolnění prozánětlivých mediátorů zodpovědných za vznik alergických onemocnění. Poznání funkce klíčových regulačních molekul, které kontrolují FcɛRI zprostředkovanou aktivaci, degranulaci a cytokinovou produkci žírných buněk, může mít terapeutický dopad. CSK je hlavním negativním regulátorem protein tyrozin kináz z rodiny Src (SFK), které hrají kritickou úlohu v různých imunoreceptorových dějích. Funkce CSK v žírných buňkách však není zcela objasněna. Předpokládá se, že CSK lokalizovaná v cytoplazmě je translokována do blízkosti membránově vázaných SFK s využitím membránových adaptorových proteinů a PAG byl hlavním kandidátem. Pro určení úlohy proteinů CSK a PAG v FcɛRI signalizaci jsme jako model použili žírné buňky odvozené z kostní dřeně (BMMC) myší divokého typu nebo myší deficientních v proteinu PAG...
|
|
| |
host ::
RSS.