|
|
Problémy veřejné žaloby
Kořízková, Simona ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Problémy veřejné žaloby Abstrakt Předmětem zkoumání diplomové práce je systematický popis charakteristických rysů současné právní úpravy veřejné žaloby a její zhodnocení pomocí kritické analýzy a s následnou identifikací jejích nedostatků s případným návrhem jejich možných řešení. Veřejná žaloba představuje ochranu veřejného zájmu prostředky trestního řádu, čím se ukazuje úzká spojitost s trestním řádem a také s právem na spravedlivý proces. Orgán veřejné žaloby je velice významným institutem v demokratickém právním státě, a proto se tato diplomová práce zaměřuje nejprve na základní aspekty vymezující tento orgán, a dále na identifikaci jeho nedostatků a jsou hledána jejich možná řešení, která mají za cíl hlavně zefektivnit právní úpravy veřejné žaloby. Práce se zaměřuje na teoretická východiska a pomocí dotazníkového šetření vytvořeného pro účely této diplomové práce, také na problematické otázky objevující se při aplikaci v praxi. Hlavním těžištěm diplomové práce je druhá a třetí část práce. První část diplomové práce se nejprve věnuje vymezení pojmu veřejná žaloba a jeho historickému vývoji, z důvodu poznání samotné podstaty a kořenů orgánu veřejné žaloby. Proto se dále první část diplomové práce věnuje státnímu zastupitelství v České republice a jeho ústavnímu zakotvení, spoluodpovědnosti státního...
|
|
|
Prověřování v přípravném řízení
Bradáč, Martin ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Prověřování v přípravném řízení Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá prověřováním jako jedním ze stadií přípravného řízení trestního. Jejím účelem je vyzdvihnout nejdůležitější instituty využívané ve stadiu prověřování a přiblížit aktuální problémy českého trestního řádu z pohledu osoby, která se v tomto stadiu trestního řízení pohybuje. V první části diplomové práce se nachází definice pojmu prověřování, jeho vymezení v rámci přípravného řízení trestního, vymezení orgánů v něm figurujících a jeho základních zásad. Součástí této úvodní části je i krátký historický exkurz. Další, nosná část práce obsahuje popis institutů, která jsou nejvýznamnější z hlediska stadia prověřování. Jedná se výběr instrumentů, zpravidla těch, které se týkají dokazování a se kterými je spojen nějaký aplikační problém. Autor k dané věci vyjadřuje svůj subjektivní kritický názor podpořený příslušnými argumenty. Vynechána nezůstala ani rozhodovací činnost ve stadiu prověřování a kontrola orgánů činných v trestním řízení. Cílem práce bylo zjistit, zda je současná podoba trestního řádu zastaralá, jak vyplývá z hypotézy stanovené na začátku práce, a zda je případně nutná pouze dílčí novelizace, nebo celá nová právní úprava, která by reagovala na dynamický vývoj společnosti a moderních technologií v uplynulých desetiletích. Cíle...
|
|
|
Sekundární viktimizace obětí v trestním řízení
Semerádová, Jana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sekundární viktimizace obětí v trestním řízení Předkládaná diplomová práce pojednává o problematice sekundární viktimizace v trestního řízení. Hlavním cílem práce je zhodnocení, zda účinná právní úprava poskytuje oběti ochranu před vznikem druhotné újmy. Na podkladě teoretických východisek pro sekundární viktimizace se práce rovněž zaměřuje na zjištění, zda právní úprava přiléhavě reflektuje současné viktimologické a Práce je rozdělena do tří kapitol. První část práce se zabývá základními koncepčními širších souvislostech. Důraz je kladen na proměnu postavení oběti v trestním řízení v rámci historického vývoje viktimologie jako samostatné vědy. Zdůrazněny jsou rovněž terminologické a interpretační nedostatky pojmu viktimizace. Druhá kapitola práce rozebírá sekundární viktimizaci jako viktimologický fenomén. Kromě vymezení samotného pojmu sekundární viktimizace je pozornost věnována zejména příčinám sekundární ojům druhům jednání vedoucím ke vzniku druhotné újmy Stěžejní částí práce je kapitola třetí, která se zabývá sekundární viktimizací v trestním řízení a její prevencí. Opomenuta není ani kritická analýza trestněprávních institutů zaručujících oběti právo ochranu před druhotnou újmou, a to především s důrazem na díl pátý zákona o obětech trestných činů a jeho použitelnost v závěrečné části práce je...
|
|
|
Možnosti nahrazení vazby
Strýhalová, Tereza ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
- Možnosti nahrazení vazby Tato diplomová práce se zabývá možnosti nahrazení vazby v trestním řízení. Institut vazby představuje jeden ze způsobů, jímž je možné zajistit osobu obviněného pro splnění účelu trestního řízení. Avšak jelikož se jedná o institut, jehož uložením dochází k výraznému zásahu do práv a svobod osoby obviněného, které mu jsou zaručeny především ústavními zákony, je třeba, aby při vzetí obviněného do vazby bylo pečlivě zvažováno, zda je nutné obviněného do vazby vzít a zda neexistuje opatření, jehož pomocí by bylo možné dosáhnout účelu trestního řízení, jež by jinak zabezpečila vazba. Toto téma je velice aktuální, a to již po několik let a nepanuje přesná shoda ve vymezení otázce, do jaké míry je přípustné zasahovat do práv a svobod obviněného. Z tohoto důvodu je třeba, aby využívání mírnějších institutů bylo použito v co největší míře. Cílem této práce je pojednat o možnostech nahrazení vazby a pozitivních a negativních aspektech při využívání těchto opatření, která umožňují institut vazby nahradit. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola této práce se zaměřuje na pojednání o institutu vazby a jeho využití v trestním řízení, přičemž součástí této kapitoly je i vymezení osoby obviněného a vývoj právní úpravy institutu vazby. Druhá kapitola se zabývá předpoklady...
|
|
|
Působnost a organizace státního zastupitelství v trestním řízení v České republice a Spolkové republice Německo
Trojanová, Justina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem působnosti a organizace státního zastupitelství v trestním řízení, a to komparativně v České republice a Spolkové republice Německo. Institut státního zastupitelství je velmi důležitou součástí fungující justice, a to především pro ochranu spravedlnosti a společnosti před trestnou činností. Dané téma je možné vnímat jako velmi široké, a proto je tato práce zaměřena především na srovnání daných právních úprav ve vybraných oblastech, kdy jsou vyzdvihnuty rozdíly, které předmětné právní úpravy vykazují. V právních řádech obou státu je možné nalézt celou řadu odlišností, ale i podobností, přičemž pro českého zákonodárce by mohla být právě německá právní úprava státního zastupitelství jistou inspirací do budoucna při přípravě nového zákona o státním zastupitelství. Práce je členěna do sedmi logicky uspořádaných částí, přičemž každá z nich se zabývá určitou oblastí daného tématu v obou komparovaných státech. První část se věnuje historickému vývoji v obou státech. Druhá část se zabývá současnou právní úpravou státního zastupitelství, a to z pohledu ústavního a zákonného zakotvení, které je v daných státech velmi odlišné. V rámci této části je také řešena otázka zařazení státního zastupitelství do koncepce dělby moci. Třetí část popisuje organizaci, kdy důraz je dán...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity
Macháčková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení a jeho limity Abstrakt Diplomová práce se zabývá jedním ze základních lidských práv osoby, proti níž se vede trestní řízení, a to právem na obhajobu a jeho limity v trestním řízení v České republice, neboť jedině uplatněním práva na obhajobu jako dílčího prvku práva na spravedlivý proces, je možno docílit spravedlivého a zákonného rozhodnutí ve věci. Práce se v první kapitole zabývá nejen vnitrostátní právní úpravou na zákonné a ústavní úrovni, ale také zakotvením práva na obhajobu v mezinárodních lidskoprávních dokumentech, konkrétně v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, a v právních předpisech Evropské Unie. V další části práce jsou rozebrány jednotlivé složky práva na obhajobu, mezi něž patří obhajoba materiální, obhajoba formální včetně institutu nutné obhajoby a povinnost orgánů činných v trestním řízení. Kapitola je dále doplněna o veškerá významná práva obviněného, která může uplatnit v rámci jednotlivých stádií trestního řízení, mezi která patří například právo obviněného vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, právo činit návrhy a podávat žádosti či opravné prostředky, právo nahlížet do spisu nebo právo mít obhájce a radit se s ním. Třetí kapitola zmiňuje taktiku...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu jako forma odklonu v trestním řízení
Rybářová, Edita ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
1. Dohoda o vině a trestu jako forma odklonu v trestním řízení 1.1.Abstrakt Dohoda o vině a trestu je dlouhodobě jedno z nejdiskutovanějších témat polarizující českou odbornou ale i laickou veřejnost. V roce 2019 oslavila dohoda o vině a trestu pomyslné sedmé výročí své existence v právním řádu České republiky, nicméně za "šťastnou" sedmičku se její působení dá označit jen stěží. Jaké důvody relativního neúspěchu provádí dohodu o vině a trestu českou justicí má za úkol zmapovat tato diplomová práce. Diplomová práce se nejprve ve vší obecnosti zabývá formami odklonů v trestním řízení a jejich historií. Odborná veřejnost nicméně ani po sedmi letech aplikační praxe není s to se shodnout, zda dohodu o vině a trestu řadit do odklonů v trestním řízení anebo, zda je to institut natolik specifický, že by měl být řazen do jiné skupiny procesních úkonů či snad by měl být vnímán zcela samostatně. S ohledem na ne zcela simplicitní proces sjednávání dohody o vině a trestu v prostředí českého trestního řádu se diplomová práce též zabývá jednotlivými kroky procesu sjednávání a formálními i materiálními znaky dohody o vině a trestu obecně. Též postihuje veškeré podmínky a výjimky spjaty s dohodou o vině a trestu tak, aby upřesnila, v jakých případech dohodu o vině a trestu sjednat nelze a případně jaké alternativy český...
|
|
|
Vybrané problémy trestního řízení vedeného proti právnické osobě
Čabrádek, Josef ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vybrané problémy trestního řízení vedeného proti právnické osobě Abstrakt Předkládaná práce se zabývá vybranými otázkami trestního řízení vedeného proti právnické osobě. Autor si klade za cíl jednak upozornit na některá úskalí, která z typické povahy právnické osoby mohou v trestním řízení vzniknout, jednak na vybraných institutech trestního práva procesního porovnat uplatnění základních zásad trestního řízení mezi osobou fyzickou a právnickou. Prvotním problémem může být, že aktuální trestněprávní úprava vztahující se k právnickým osobám je relativně stručná. Proto tato práce reflektuje aktuální speciální právní úpravu upravující trestní řízení vedené proti právnické osobě ve smyslu zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a to s uplatněním vztahu subsidiarity k obecné právní úpravě trestního práva procesního, totiž zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Autor tak v úvodu krátce řeší otázku, zdali se na trestní řízení vedené proti právnické osobě aplikují základní zásady trestního řízení. Pro účely dalšího znění této práce je autorem zároveň v počáteční kapitole rozebírán princip rovnosti před zákonem. V dalších částech práce je rozebráno několik institutů trestního řízení. Poukázáno je poukázáno zejména na komparaci jejich aplikace v rámci trestního...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Dvořáková, Radka ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Odvolání v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá odvoláním v trestním řízení. Cílem diplomové práce bylo zejména zanalyzovat současnou platnou právní úpravu odvolání a rozebrat problematické oblasti tohoto institutu pohledem odborníků z oboru trestního práva, když práce nabízí jejich rozdílné názory na zásadní otázky spojené s odvoláním. Tyto otázky se týkají zejména fungování tohoto institutu v praxi, jeho efektivity, hospodárnosti a účelnosti, a také zhodnocení principů, na kterých je odvolání vybudováno s úvahami de lege ferenda. Pro zorientování se v tomto trestněprávním institutu práce nejprve mapuje vývoj odvolání v trestním řízení během 2. poloviny 20. století a v 21. století, kdy postupně nabyly účinnosti tři trestní řády a zásadní novely, v nichž se úprava odvolání někdy i zásadně proměnila až do současné podoby. Pro seznámení se s podstatou fungování tohoto institutu práce dále představuje základní principy a zásady, které se v odvolacím řízení uplatňují. Diplomová práce dále čtenáři představuje platnou právní úpravu odvolání, když se věnuje jeho podstatě, charakteristice a základním vlastnostem, rozebírá předmět, obsah a důvody odvolání, možnosti jeho vzdání se či zpětvzetí, zabývá se okruhem osob, které jsou oprávněny odvolání podat, a postupem soudu prvního stupně jak před...
|
|
|
Kontradiktornost trestního řízení
Michalčíková, Kristina ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kontradiktornost trestního řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá principem kontradiktornosti trestního řízení, jeho různými pojetími a charakteristikami, zejména pak jeho praktickými projevy v českém trestním řízení. Cílem práce je poskytnout náhled do možných pojetí této zásady, přehled jednotlivých kontradiktorních prvků v rámci trestního řízení a poté upozornit na ty prvky, které kontradiktornost spíše oslabují. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola práce se věnuje definici zásady kontradiktornosti. Nabízí několik možných pojetí této zásady prezentovaných převážně českými autory. Dále je obsahem kapitoly výběr z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která princip kontradiktornosti řadí k základům práva na spravedlivý proces. Tomu pak odpovídá i judikatura českého Ústavního soudu, který kontradiktornost definuje po vzoru soudu štrasburského. Nakonec se kapitola věnuje zakotvení zásady v současném trestním řádu, ale hlavně roli zásady kontradiktornosti při rekodifikačních pracích na trestním řádu novém. Kapitola druhá popisuje některé kontradiktorní prvky přípravného řízení, které jsou v neveřejném přípravném řízení spíše v menšině. Pozornost je věnována účasti obviněného a jeho obhájce na úkonech v přípravném řízení, stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlížení...
|
host ::
RSS.