|
|
Afghánský konflikt: časoprostorová analýza bojových aktivit hnutí Tálibán
Kalibová, Lenka ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá časovým a prostorovým rozložením teroristických útoků hnutí Tálibán v Afghánistánu. Zachycuje období od zahájení vojenské operace Trvalá svoboda v říjnu roku 2001, kdy do země vpadly vojska Spojených států amerických a jejich spojenců, do konce roku 2018. Cílem této práce je zjistit, na jaké cíle Tálibán během sledovaného období útočil a zda existuje souvislost četnosti teroristických útoků s reálnými událostmi, které se v jejich čase odehrály. Dílčím cílem této práce je také zasazení výsledků získaných analýzou do širšího geografického kontextu. Prostorové rozdíly lokalizace teroristických útoků Tálibánu jsou vyhodnoceny s využitím geoinformačních systémů. Data o tálibánských útocích byla získána z databáze Global Terrorism Database a následně podle nich byly vytvořeny mapy v softwaru ArcGIS. V rámci časové analýzy jsou srovnávány četnosti útoků s časovou osou předem vytyčených významných událostí, jako jsou volby, náboženské a státní svátky a rozhodnutí zahraničních aktérů o působení v regionu. Výsledky analýzy této práce ukázaly, že zvýšená četnost útoků Tálibánu měla souvislost s afghánskými volbami nebo s rozhodnutími zahraničních aktérů o působení v regionu. Nejčastěji se terčem tálibánských útoků během sledovaného období staly bezpečnostní složky a vojenské a...
|
|
|
Mezinárodní intervence - příčina sebevražedného terorismu?
Tesařová, Šárka ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zdali může být mezinárodní intervence hlavní příčinou sebevražedného terorismu. Pro zjištění přítomnosti kauzálního vztahu sebevražedného terorismu a mezinárodní intervence testuje práce nacionalistickou teorii Roberta Papea. Výzkumný vzorek tvořený z případů Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Palestiny byl vybrán na základě databáze Suicide Terrorism Attack. K potvrzení anebo vyvrácení platnosti výzkumných hypotéz je v práci aplikována empiricko-analytická metodologie za použití metody vícepřípadové studie. Výsledkem provedené analýzy je zjištění, že hlavním spouštěčem sebevražedné teroristické kampaně je výrazně silnější protivník, společenské klima nakloněné sebeobětování a individuální pocit bezvýchodnosti situace. Přítomnost mezinárodní intervence splňuje všechny tyto znaky, avšak teorie má své limity, a to výhradní zaměření na zahraniční intervenci a státocentrismus.
|
|
|
Boj proti terorismu na národní a mezinárodní úrovni
HOLUB, Michal
Terorismus je moderní a neustále se vyvíjející hrozbou, která v dnešní době ohrožuje a citelně zasahuje chráněné zájmy a budované hodnoty států. Teroristické skupiny se snaží prostřednictvím útoků na obyvatelstvo šířit strach, násilí, názory a myšlenky za účelem dosažení svých cílů. Dnes se s tímto problémem musejí setkávat i takové státy, které této hrozbě nemusely dlouhá léta vůbec čelit. Moderní trendy a nové technologie společně s migrační krizí nám zaručují, že se s touto hrozbou budeme stále více setkávat v našich domovech. Vznik Islámského státu lze považovat za jakýsi fenomén dnešní doby, který nakazil prakticky celý svět a dává prostor různým jedincům k páchání teroristických útoků pod záštitou této organizace, nebo jen poskytuje návody na páchání těchto činů z jakéhokoliv důvodu a s různým cílem. Na tuto hrozbu je nutno adekvátně reagovat a je potřeba nezůstávat jen u lítostných vyjádření po každém teroristickém útoku. Je nezbytné sledovat nejnovější trendy teroristických útoků a boje proti nim, což nám pomůže nastavovat funkční postupy k řešení mimořádných událostí tohoto typu. Dále je potřeba silné politické spektrum, které chápe, že tato opatření nebudou nikdy ziskového ani populárního charakteru, a i přesto je dokáže podpořit a prosadit.
|
|
|
Ruská 'hybridní válka': 1979-2014
Feryna, Jan ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si vytkla za cíl odpovědět na otázku, zda je ruské "hybridní vedení války" nové, či nikoliv. V úvodu práce je naznačena struktura práce, jsou představeny případy, které budou v práci studovány a stručně nastíněn důvod výběru tohoto tématu bakalářské práce. Západní pohled je představen jako ilustrace debaty o "hybridním vedení války" a společně s ruským pohledem tvoří koncept. Následuje modelový případ Krymu a východní Ukrajiny. Koncept je poté operacionalizován a použit na případy Afghánistánu a Gruzie. V obou případech je každý atribut diskutován na konkrétních sovětských/ruských akcích. Kapitola výsledků shrnuje pomocí přehledné tabulky zjištění z předchozích případových kapitol. Závěr obsahuje jasnou odpověď na výše zmíněnou výzkumnou otázku.
|
|
|
Teorie personalismu v zahraniční politice. Případ vztahu Turkmenistánu vůči Afghánistánu v období prezidenta Berdimuhamedowa
Čechová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptaci personalismu na zahraniční politiku, kterou zkoumá na případové studii zahraničních vztahů Turkmenistánu vůči Afghánistánu za vlády prezidenta Berdimuhamedova. Adaptace vychází z dedukce ze základních atributů personalismu, které byly získány pomocí syntézy teorií neopatrimonialismu, personalismu a patronálního prezidencialismu a analyticky zkoumá adaptaci na roli Berdimuhamedova v zahraniční politice státu. Mezi hlavní charakteristiky zahraniční politiky personalistických režimů patří vůdcova plná moc nad ní, která je dobře pozorovatelná na tom, že zahraniční politika sleduje a podpoří vnitřní politiku a cíle vůdce. Adaptaci personalismu na zahraniční politiku a tyto charakteristiky potvrzuje zahraniční politika Turkmenistánu vůči Afghánistánu, v níž hraje Berdimuhamedov klíčovou roli. Hlavním cílem v politických vztazích je udržování přátelských vztahů s afghánskou vládou i Tálibánem a předejít tím přelití konfliktu do Turkmenistánu, což by mohlo oslabit Berdimuhamedovu moc a patron-klientskou síť. Berdimuhamedov se snaží diverzifikovat turkmenský export proto, aby byla snížena závislost na tradičních obchodních partnerech, a aby získal dostatek financí k udržení režimu a své klientské sítě. Co se týče problematiky bezpečnosti, tak lze pozorovat snahu...
|
|
|
Hodnotový žebříček českého vojáka a jeho změny v souvislosti s působením na misích v Afghánistánu
NĚMEC, Jaroslav
Tato bakalářská práce se zabývá tématem hodnotového žebříčku vojáka působícího v zahraniční operaci v Afghánistánu. Práce se v teoretické části věnuje kontextu zahraničních operací v Afghánistánu. Stěžejní kapitola je zaměřena na vyjasnění pojmu "hodnota" a detailu toho, jaké hodnoty jsou důležité v české společnosti, potažmo u samotného vojáka. Praktická část obsahuje narativní příběh vojáka, který se účastnil vojenských operací v Afghánistánu, a jeho rozbor pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Práce přináší sondu do prožívání vojáka AČR v souvislosti s jeho účastí v zahraničí. Snaží se podat svědectví o tom, co mohl voják nasazený v zahraniční operaci prožívat a jak velký a silný vliv to na něj a jeho hodnotový žebříček mělo.
|
|
|
Tony Blair a morální argumenty v zahraniční politice
Handl, Vladimír ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Během deseti let v premiérském křesle vedl Tony Blair Velkou Británii do celkem pěti vojenských operací, více než jakýkoliv premiér v moderních dějinách. Ani jednu z těchto operací není možné považovat za operaci, která byla v národním zájmu. Tony Blair proto musel pro zdůvodnění nasazení britských sil používat jiný způsob legitimizace. Ve svých projevech se proto soustředil na užívání morálních argumentů, jež se stalo v průběhu devadesátých let přijatelným, zejména díky změnám na mezinárodním poli. Tato práce zkoumá, jaké morální argumenty Blair užíval a jak s nimi pracoval. Tyto argumenty zkoumá na nejdůležitějších operacích, do kterých Tony Blair Británii zapojil, tedy do operací v Iráku, Afghánistánu a Kosovu.
|
|
|
Narcoterrorism: Searching for the crossroads of drug trade and political violence
Kolínský, Prokop ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce ,,Narkoterorismus: mezi obchodem s drogami a politickým násilím'' je popsat a analyzovat fenomén narkoterorismu, tedy termín, který v sobě spojuje politicky motivované násilí, ilegální obchod s drogami a využívání teroristických metod. Cílem bude vytvoření komplexního teoretického rámce pro různé typy narkoterorismu a podpůrné typy, které se mohou vyskytnout mezi politicky motivovanými nebo ideologickými skupinami a zločineckými skupinami obchodujícími s drogami. Tento rámec bude později primárně testován na případu Kolumbie, kde budou pozorovány a analyzovány různé ideologické a zločinecké skupiny. Ostatní případy, které budou sekundárně použity k dalšímu prokázání uvedených předpokladů, se zaměří na další země, které v nedávné historii zaznamenaly nárůst politického nebo kriminálního násilí a vyskytuje se v nich výroba či obchod s drogami. Patří mezi ně Peru, Mexiko a Afghánistán. V závěrečné části práce bude teoretický rámec přiřazen k reálným historickým případům a bude diskutována otázka předpokladů vzniku narkoterorismu.
|
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
|
host ::
RSS.