|
|
Osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience
MAREČEK, Jakub
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, protože mu dosavadní historický výzkum nevěnoval příliš pozornosti. V první kapitole svého pojednání představím práce, jež byly dějinám města dosud věnovány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, kterou dějinnou epochu považovali za období největší prosperity a jak pohlíželi na město v 18. věku. Druhou kapitolu věnuji pramenům městské a katastrální provenience, čímž představím a zhodnotím prameny s nimiž budu pracovat. Třetí kapitolu se věnuji zřízení regulovanému magistrátu v Telči. Ve čtvrté kapitole přiblížím vývoj městského osídlení u nás v 17. a 18. století a Telč do něj zasadím. Pátou kapitolu věnuji samotnému městu. Nejprve se zaměřím na jeho dějiny ve zmíněném období, obyvatele, vnější popis, nahlédnu do Vnitřního Města a na závěr kapitoly se budu věnovat sociální skladbě jeho obyvatel. Tuto skladbu pak detailněji přiblížím na třech domech stojících na náměstí a jejich vlastnících. Na závěr se zaměřím na majetkovou městských radních, kteří stáli v čele města v letech 1762, 1766, 1768 a 1770.
|
|
|
Barokní liturgický textil ve sbírkách českobudějovické diecéze
Vácha, Jiří ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Martinek, Radek (oponent)
v českém jazyce Tato práce představuje výběr z tkaných vzorovaných textilií z chrámových pokladnic na území Českobudějovické diecéze. Prezentované tkaniny jsou z historického období 16.-18. století, přičemž je zde prezentován pouhý výběr dochovaných sbírek. Těžištěm je úchvatná kolekce látek z 18. století, na níž je představen vývoj jednotlivých historických okruhů dekorů s častým záběrem i do jednotlivých variant designu. Variabilita vzorů tohoto století je neobyčejně vysoká a kombinuje mnoho inspiračních zdrojů majících své kořeny v exotických zámořských krajinách. Jednotlivá katalogová hesla jsou doplněna o základní technologický rozbor, který umožňuje vhled do tehdejší textilní výroby a zároveň badatelům přináší hlubší porozumění jednotlivých představovaných tkanin. Přestože Českobudějovická diecéze svou rozlohou mírně přesahuje hranice Jihočeského kraje, zkoumané sbírky byly převážně importovány ze západoevropských zemí se světoznámou tkalcovskou výrobou. Katalog nastiňuje historicky významný import luxusního zboží odrážející mnohotvárnost dekoru. Existence tkanin s identickými nebo analogickými vzory zcela jednoznačně ukazuje přesah kolekce zkoumaného materiálu daleko přes hranice zkoumaného regionu. Zároveň je zde nastíněna pestrost do regionu dovážených tkanin, jelikož jsou v současnosti...
|
|
| |
|
|
Obraz Davida Hoyera od Jana Kupeckého v Lipsku
Vopařilová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato práce je zaměřená na obraz portrétu Davida Hoyera od barokního umělce Jana Kupeckého umístěného v Museum der bildenden Künste v Lipsku. V práci se budu nejprve zabývat životem a dílem autora Jana Kupeckého. Hlavní pozornost pak bude věnována obrazu z roku 1711, na němž je zachycen saský malíř David Hoyer s lyrou. Pokusím se odhalit více informací o životě znázorněného, dále se pak zaměřím na typ vyobrazení a zmíním významná díla stejného charakteru zhotovené týmž autorem již před rokem 1711. Ukáži tak na konkrétním případě jednoho obrazu, jak se portrétní tvorba formovala nejen v životě Jana Kupeckého, ale i v kontextu střední Evropy.
|
|
|
Živelné pohromy na Rychnovsku očima lidových kronikářů 1700-1800
Věchet, Jan ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
v českém jazyce Studium pramenů lidové provenience je v české historiografii poněkud zanedbávaným tématem. Zejména bádání o lidovém kronikářství dosáhlo největšího rozmachu v druhé polovině 19. století a v meziválečném období, ale dnes již stojí na okraji zájmu. Proto je hlavním cílem této práce systematizovat dosavadní bádání a poukázat na další možnosti využití tohoto druhu pramenů pro moderní historiografii, zejména pro mikrohistorické a kulturně antropologické výzkumy. Ačkoliv tyto na první pohled primitivní letopisné záznamy mají jen malou vypovídací hodnotu pro klasické událostní dějiny, poskytují nám velmi zajímavý vhled do každodennosti venkovského člověka. Díky nim lze lépe porozumět názorům, zvykům, životním zkušenostem a v jistém ohledu i svéráznému myšlení "obyčejných" lidí, kteří v mnohých případech postupem času zapadli do anonymity. Leitmotivem této práce je otázka, proč se tito lidoví autoři rozhodli zaznamenávat právě ty příběhy a zkušenosti, které zapsali na stránky svých kronik. Jaká mohla být jejich motivace vůbec vzít do ruky pero? Právě v tomto ohledu se dopustila zejména poválečná historiografie mnohých ideologicky podbarvených dezinterpretací, které je zapotřebí poopravit a opřít o studium vzorku pramenů v původní, nikoliv účelově vybrané a zcenzurované podobě. Vzhledem k...
|
|
|
Alpská krajina očima anglických cestovatelů z první poloviny 18. století
Štětka, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je sledovat obraz hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických/britských cestopisných a korespondenčních pramenech z první poloviny 18. století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do alpské oblasti. Řešitel nejdříve stručně nastíní obecný vývoj evropského přístupu k horám do poloviny 18. století. Poté představí jednotlivé prameny a jejich autory, které následně analyzuje a porovnává především na základě toho, zda vůbec a jakým způsobem zmiňují, popisují či hodnotí hory a horskou krajinu. Nakonec prezentuje zjištěné závěry, které se pokouší konfrontovat s obecnými tezemi o vývoji vnímání hor, přírody a krajiny. Klíčová slova Hory, Alpy, krajina, příroda, 18. století, Angličané/Britové, cestovatelé, cestopisy.
|
|
|
Hobojová tvorba českých skladatelů v 18. století
Vávrová, Jarmila ; BROŽKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SEQUARDTOVÁ, Liběna (oponent)
Tato práce se zabývá hobojovou tvorbou českých skladatelů 18. století. Jejím cílem je uvést skladatele i jejich díla do širšího povědomí, neboť mnohá byla zapomenuta. Zaměřila jsem se na hobojové koncerty, sonáty, kvartety a okrajově komorní skladby napsané pro hoboj či jeho příbuzné nástroje. K tomu jsem využila všechny dostupné prostředky: literaturu, internet, nahrávky a notové materiály. Práce zahrnuje také rozbor Koncertu Es dur pro anglický roh a orchestr, který byl inspirací k napsání této práce. Nelze se obejít bez nástinu doby a politické situace, neboť její vliv na tehdejší hudebníky byl často velmi významný. Řeší též otázku jejich časté emigrace do zahraničí i to, proč byli čeští skladatelé takovým přínosem pro vývoj evropského raného klasicismu. Vytkla jsem si za cíl vytvořit nejen přehled o hobojové tvorbě těchto autorů, ale stručnými životopisy zobrazit i jejich osobnosti. Při studiu materiálů jsem postupně dospěla k poznání, že mnohá díla jsou skutečně velmi hodnotná a – dle mého názoru – neprávem opomíjená.
|
|
|
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války Jiří Borovský Abstrakt Disertační práce přibližuje roli pevnostního města Olomouc ve válkách o rakouské dědictví (1740-1748) a sedmileté války (1756-1763). V letech 1741-1742 se téměř celá Morava stala hlavním operačním prostorem vojsk pruského krále Fridricha II. Prusové obsadili rovněž město Olomouc, které plnilo funkci jejich nejdůležitější vojenské a logistické základny na obsazeném území. Po ukončení válek o rakouské dědictví došlo k zásadní přestavbě olomoucké pevnosti. Olomouc se během desetiletí neobyčejného stavebního úsilí stala nejmodernější bastionovou fortifikací na území podunajské monarchie. V roce 1758, krátce po dokončení přestavby, vstoupili Prusové na Moravu opět s cílem město obsadit. Základem práce je analýza obou tažení pruských vojsk na Moravu. Zabývá se především podmínkami, za jakých rakouská i pruská strana vstupovaly do války, srovnáním obou vojsk, dále průběhem vojenských kampaní a konečně jejich výsledky. Autor se zaměřuje na srovnání úlohy pevnosti v obou konfliktech a rozdíl mezi taženími. V práci jsou rovněž popsány strategie a taktiky bojujících armád a v šíři odpovídající potřebám práce také historie olomoucké fortifikace a její přestavby. Pozornost je věnována také...
|
|
|
Analýza sepolker Jiřího Ignáce Linka
Tříletý, Petr ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Autor předkládané práce si klade za úkol prověřit použitelnost konceptu galantního stylu, jak je představen v pojednání Roberta Gjerdingena, Music in the Galant Style, 2007. Za hudební materiál, jejž se chce pokusit pomocí zmíněného konceptu analyzovat, si vybírá tři dochovaná sepolkra bakovského kantora Jiřího Ignáce Linka (1725- 1791). Důkladněji se zabývá též diplomovou prací Evy Tomandlové (1934-2010) z konce padesátých let, jejímž tématem byla řečená sepolkra. Při představování Gjerdingenova přístupu a jeho specifických možností si tak může vypomoci jeho porovnáním s metodou, kterou lze považovat za reprezentanta převládající analytické tradice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mešní tvorba Antonína Reichenauera
Podroužek, Vojtěch ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Cílem této diplomové práce je přispět k výzkumu mešní tvorby pražského skladatele Antonína Reichenauera. První dvě kapitoly zahrnují popis aktuálního stavu bádání, úvahu nad světci v dedikacích Reichenauerových mší a popis tří pražských rukopisů a jejich konkordančních opisů. Součástí úvodních kapitol je též soupis mší Antonína Reichenauera. Třetí kapitola pojednává o typu koncertantní mše a o jejích konkrétních podobách ve významných evropských hudebních centrech (vznik a vývoj druhu v Itálii a jeho podoba ve Vídni, Drážďanech a Praze). Poslední kapitola je stylovou analýzou jednotlivých složek Reichenauerova mešního kompozičního stylu. Vybrané Reichenauerovy mše jsou konfrontovány se skladbami benátských, neapolských, vídeňských a drážďanských autorů, celá analýza je pokusem o vymezení některých individuálních/společných rysů Reichenauerovy tvorby a tvorby jeho současníků působících ve zmíněných centrech. Klíčová slova: Antonín Reichenauer, Praha, rukopis, pramen, mše, 18. století Abstract The goal of this diploma thesis is to contribute to the Antonín Reichenauer's mass compositions research. The first two chapters deal with current state of research, saints in Reichenauer's mass compositions dedications and description of three Prague musical sources and its concordance manuscripts. These...
|
host ::
RSS.