|
|
Standardní granty GA ČR a publikační výkonnost vědců: kontrafaktuální analýza projektů udělených v letech 2005–2014
Bajgar, Matěj
Grantová agentura České republiky (GA ČR) představuje největší zdroj projektového financování pro vědce působící v České republice (ČR). V posledních letech GA ČR na grantech rozděluje více než 4 miliardy korun ročně. Zhruba tři čtvrtiny těchto zdrojů připadají na tzv. Standardní granty. Tato studie jako první ekonometricky odhaduje dopad Standardních grantů GA ČR na publikační výkonnost podpořených výzkumníků. Porovnáváme členy řešitelských týmů těchto grantů (podpořená skupina) s výzkumníky, kteří se v daném období do těchto grantů nezapojili, ale jinak se podpořeným vědcům podobají (kontrolní skupina). Obě skupiny párujeme na základě hlavního oboru, minulých publikací a grantů, akademické hodnosti, pohlaví, typu výzkumné organizace a řady dalších charakteristik. Využíváme zejména data z Informačního systému o výzkumu, vývoji a inovacích.
|
|
|
Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: rekonstrukce systému nutná
Münich, Daniel ; Kořínek, Otakar
Problematice finanční podpory studentů vysokých škol nebyla poslední dekádu v České republice (ČR) věnována potřebná pozornost. Nejen širší veřejností, ale ani tou akademickou, a rozhodně ne tou politickou. Malému zájmu o problematiku odpovídají i kusé, či dokonce absentující informace, statistiky a analýzy o cílení a dopadech finanční podpory stávající. V zastaralém a finančně podfinancovaném systému tak docházelo jen k drobnějším úpravám. Mezinárodní srovnání ukazují, že objem veřejné finanční podpory studentů v ČR je velmi nízký. Velká část podpory je navíc poskytována plošně, takže podpora skutečně sociálněekonomicky potřebných studentů a zájemců o studium je velmi nízká. Průměrná měsíční podpora, přímá i nepřímá, se u studentů do 26 let pohybuje od zhruba 5 300 Kč pro ty z nejchudších poměrů do 2 700 Kč. Podpora u studentů ve věku 26 let a více je pouze zhruba 500 Kč měsíčně bez ohledu na jejich ekonomické zázemí. Podpora sociálně-ekonomicky slabých studentů je na velmi nízké úrovni. Na veřejně hrazená sociální stipendia má nárok velmi malý podíl studentů a samotná výše sociálních stipendií je velmi nízká. Demografická a sociální struktura příjemců těchto stipendií se nesleduje. Stejně tak se nesleduje míra, do jaké jsou mladí z chudších poměrů od studia odrazeni právě nízkou mírou podpory. Zvyšování sociálních stipendií a rozšiřování okruhu studentů s nárokem na ně není odvozováno od inflace a růstu životních nákladů studentů, ale od ad hoc zvyšování minimální mzdy a životních minim.
|
|
|
Platy učitelů v roce 2020 a výhled: usne Česko na vavřínech?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Relativní platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci zemí EU i několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). Díky nebývale dynamickému tempu zvyšování v posledních letech však v roce 2021 téměř dosáhnou úrovně průměru OECD i EU, tedy zhruba 90 % průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ekonomice. Končící vláda Andreje Babiše tak naplní slib ze svého programového prohlášení z léta roku 2018. Úroveň učitelských platů spoluurčuje dlouhodobou atraktivitu učitelské profese a zájem o ní. Atraktivitu vyžaduje nejen potřeba zajištění dostatku učitelů, ale umožňuje uplatňovat výběrovost s důrazem na kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy formování kvality učitelského sboru země skrze průběžné příchody a odchody do a z profese. Proto lze dopady výše učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a kvalitu výuky a vzdělávací výsledky žáků vysledovat až s odstupem dlouhých let, či dokonce dekád.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Práce z domova: možnost, nebo nutnost?
Grossmann, Jakub ; Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Studie mapuje rozsah využívání práce z domova v České republice během koronavirového roku 2020 napříč sociodemografickými skupinami. Ukazuje, jak s přechodem na práci z domova souvisí charakteristiky pracujících, jako jsou vzdělání, odvětví, pohlaví, péče o menší dítě v domácnosti. Analýza také odhaluje vnímané překážky a výhody práce z domova.
|
|
| |
|
|
Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím
Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Česká republika (ČR) má historicky silnou větev učňovského vzdělávání, do které každý rok vstupuje okolo 30 % žáků prvního ročníku středního vzdělávání (SV). Často se debatuje, jak velký podíl žáků má studovat v učňovském vzdělávání, ale méně se zkoumá, jací žáci o něj mají zájem a jak se jejich složení mění v čase. Tato studie mapuje tyto fenomény měřením společenského statusu učňovského vzdělávání v ČR a jeho vývoje od roku 2003. Na základě zahraničních studií definujeme společenský status jako relativní rozdíl v gramotnosti žáků prvního ročníku učňovského vzdělávání oproti podobně starým žákům zbylých typů SV v testování PISA při kontrole dalších faktorů. Společenský status tedy odráží, jací žáci si učňovské vzdělávání vybírali, a je součtem různých faktorů, které ovlivnily jejich výběr – očekávaná kvalita vzdělávání, uplatnění po dokončení, zaměření daného oboru nebo vnímání a názory rodičů a spolužáků na základních školách (ZŠ). Například, pokud by se relativní gramotnost žáků učňovského vzdělávání oproti ostatním typům SV mezi lety snížila, můžeme to za splnění určitých předpokladů interpretovat jako pokles společenského statusu učňovského vzdělávání.
|
|
| |
host ::
RSS.