|
|
Důsledky odsunu Němců po druhé světové válce a následné osidlování pohraničí na příkladu okresu Jablonec nad Nisou
Jermanová, Alena ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Druhá světová válka je bezesporu jedním z nejvýznamnějších milníků celé historie lidstva. V Československu tento milník vyústil v překotné a dodnes zčásti rozporuplné události vývoje v pohraničních oblastech, tzv. Sudetech. Tato práce se zabývá bezprostředními důsledky nuceného vysídlení sudetských Němců po roce 1945 a opětovném osídlení pohraničních oblastí Československa českým obyvatelstvem. Konkrétněji pak mapuje osídlení regionu Jablonecka, kdy se během krátkého období obměnila téměř celá struktura obyvatelstva. Práce nastiňuje, jak vysídlení německého obyvatelstva probíhalo a přidává konkrétní popis jeho dopadů. Vše je doplněno vzpomínkami pamětníků. Jablonecký okres s převahou sklářského a bižuterního průmyslu, měl svá specifika, která v řadě případů odlišovala poválečný rozvoj města od ostatních znovu osídlených měst v pohraničí. Proto se část práce zaměřuje na jablonecký průmysl a popisuje vývoj jednotlivých konkrétních podniků.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945 až 1948
Pazdera, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hospodářský vývoj Československa po roce 1945 a je zakončena politickým převratem v roce 1948, kdy se definitivně k moci dostali komunisté. Práce má nabídnout pohled na československé hospodářství, jehož další vývoj byl ovlivněn zkušenostmi s hospodářskou krizí 30. let, okupací a změnou v ekonomickém myšlení napříč celou Evropou. Hlavní pozornost věnuji tomu, jak moc byla úspěšná poválečná obnova, za jakých politických podmínek ke změnám v našem hospodářství docházelo a hospodářským výsledkům, které přinesly. Za klíčové považuji pozemkovou reformu, vyrovnání se s německou otázkou po válce odsunem Němců, proces znárodnění průmyslu, uzákonění dvouletého hospodářského plánu a odmítnutí Marshallova plánu. Svojí roli sehrálo i spojenectví se Sovětským svazem. Hlavní závěr práce zní, že v Československu došlo k úspěšné transformaci z válečného řízení hospodářství na smíšenou ekonomiku, v které hlavní roli státu doplňoval soukromý sektor. Za klíčové pro hospodářský vývoj v letech 1945 až 1948 považuji existenci i jiných alternativ vývoje, které ale s ohledem na rostoucí vliv komunistů ve vládě nemohly být prosazeny.
|
|
|
Periodický tisk na Českobudějovicku v období 1945 - 1947
SPADERNOVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je přiblížení sociálních, kulturních a politických specifik jihočeského kraje, zejména Českobudějovického okresu. Práce se zaměřuje na stěžejní historické události v poválečném období 1945 ? 1947. Vše probíhá na základě analýzy dobového periodického tisku. Vybranými periodiky pro diplomovou práci, vycházejícími v těchto letech na Českobudějovicku, jsou týdeníky Jihočeská pravda a Hlas lidu. V teoretické části se práce zaměřuje na praktické využití těchto událostí a tisku ve výuce na druhém stupni základních škol. Jedná se o návrhy výukových jednotek pro hodiny občanské výchovy a dějepisu.
|
|
|
Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na Karlovarsku
Černý, Robert ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat důsledky nuceného vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce na hospodářský vývoj Karlovarského kraje. Řešitel v úvodu práce zhodnotí roli sudetských Němců na Karlovarsku v období 1918--1945. Poté se zaměří na odsun německy mluvícího obyvatelstva z regionu po obnově Československé republiky. Práce analyzuje bezprostřední důsledky změn ve struktuře obyvatelstva na příkladech zaniklých pohraničních obcí, ukončení provozu sudetoněmeckých firem, či jejich zestátnění. Dále se bude práce věnovat nedostatku úrovně pracujícího obyvatelstva v hospodářsky důleţitých profesích, jakoţ i změnám v sociálním členění společnosti a její ţivotní úrovně. Práce bude vycházet zejména z archiválií Státních oblastních archivů Karlovy Vary a Sokolov se sídlem v Jindřichovicích, z nevydaných pramenů soukromé provenience (vzpomínky, paměti) a kronik sledovaných obcí na Karlovarsku.
|
|
|
Odsun a konfiskace majetku sudetských Němců na příkladu města Svitavy
Kuglerová, Kateřina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Ve své bakalářské práci se snažím zjistit, jak ovlivnil odsun německého obyvatelstva a konfiskace jejich majetku národní hospodářství Československa a hospodářství ve městě Svitavy. Práce ukazuje jak došlo k odsunu Němců a kolik jich bylo evakuováno z ČSR a Svitav. Hlavním přínosem mé práce je zjištění, jak probíhala konfiskace, zavádění národních správ a znárodnění průmyslového majetku v nejvýkonnějších podnicích ve Svitavách, protože tato problematika nebyla souhrnně prozkoumána. A dále upozornění na to, kdo ze svitavských politických představitelů stál za zaváděním národních správ, podle jakých kritérií byly národní správy přidělovány a zda národní správci vykonávali svoji práci odpovědně.
|
|
|
Ekonomické a sociální dopady odsunu Němců na Jesenicku v letech 1945-1947
Kriegischová, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků v historii Jesenicka, odehrávající se v letech 1945 -- 1947, kdy z této téměř německé pohraniční oblasti byla v rámci odsunu Němců vysídlena většina místních obyvatel. V první části práce je zhodnocen vývoj česko-německých vztahů na Jesenicku. Druhá část kromě samotného odsunu podrobněji analyzuje jednotlivá opatření proti Němcům spolu s ústředními Benešovými dekrety. Cílem práce je zhodnotit důsledky odsunu, o kterých pojednává její třetí část. Hlavní důraz je kladen na ekonomické a sociální dopady, doplněné o praktickou ukázku změn v majetkoprávních vztazích v jedné z jesenických obcí. Součástí analýzy je i nahrazení německé menšiny novými osadníky v procesu osídlení. Práce se opírá o nevydané (archivní, oral history) a vydané prameny a odbornou literaturu, využívá historické a ekonomické metody (mj. statistickou, biografickou).
|
|
|
Czechoslovak economical progress in years 1945 - 1948
Vyslocký, Martin ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Táto diplomová práce sa zabývá analýzou vývoje československého hospodáštví v letech 1945 -- 1947, kde se soustřeďuje právě na najdůležitější hospodářsko-politické reformy a ich souvis s přechodem československé demokratické společnosti na společnost socialistickou. Zmiňované období představuje významnou etapu ve vývoji československé společnosti, proto si zaslouží patřičnou pozornost. Za pomoci analýzy vybraných reforem sa pokouší prinést odpověď na otázku, jestli se socializační proces v Československu začal až v roce 1948 nebo už v rozmezí let 1945 -- 1947. Práce analyzuje najdůležitější společenské problémy této doby a snaží se poukazovat i na možné alternativy vývoje. Cílem práce není hloubková analýza jednotlivých reforem, ale poukázat na přepojení těchto prijímaných změn při přeměně celé československé společnosti.
|
|
|
"Sudetoněmecký problém" v Československu 1918-1947. Aspekty politické i ekonomické.
Paterová, Jana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Zenkner, Petr (oponent)
Práce postihuje vývoj vztahů Čechů s německou menšinou v ČSR nejen v rovině politické, ale i v ekonomické sféře. Snaží se zachytit a popsat souvislosti mezi těmito dvěma rovinami daného vztahu i případné vzájemné závislosti mezi nimi. První kapitola je věnována první Československé republice. Popisuje postoje Německé menšiny k čsl. státu, její zastoupení a význam v politické i hospodářské sféře. Druhá část se zabývá obdobím nesvobody a třetí se věnuje konfliktnímu vyústění česko-německých vztahů v podobě transferu německého obyvatelstva z ČSR v poválečném období.
|
|
|
Ekonomické důsledky odsunu sudetských Němců z Uničova
Horáček, Michal ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce si klade za cíl zanalyzovat dopad nuceného vystěhování německého obyvatelstva z města Uničova a jeho nejbližšího okolí. Autor nehodlá podrobně rozebírat stále otevřenou otázku Benešových dekretů, pouze na příkladu moravského maloměsta ilustrovat jejich dopad. Ve stručnosti nastíní historii německo-českého osídlení od přemyslovských dob po založení ČSR, následně pro porovnání s dalším vývojem podrobněji popíše stav ekonomiky, sociální sféry a národnostních interakcí mezi válkami a za německé okupace. Stěžejním tématem je Uničov v prvních 5 letech po Druhé světové válce, politická situace, otázky odsunu a znovuosídlení regionu Čechy z blízkého okolí, vzdálenějších částí ČSR i ukrajinské Volyně, změny v zemědělství, průmyslu a živnostenském sektoru. Všech těchto témat se pak dotýká politický přerod po únoru 1948. Práce je založena na starších studiích místních historiků, vlastního bádání v olomouckém okresním archivu, dokumentech z pozůstalosti a na vzpomínkách dosud žijících pamětníků.
|
|
|
Znárodnění v Československu v letech 1945 - 1948
Kalinec, Tomáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o poválečných hospodářských poměrech v obnovené Československé republice a zaměřuje se na proces znárodnění uskutečněný v roce 1945. Československá poválečná ekonomika byla v obtížné situaci, neboť musela řešit celou řadu problémů. V ekonomické oblasti docházelo k posílení role státu, které vyústilo ve znárodnění klíčového průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ve znárodněném sektoru byly od počátku roku 1946 slučovány menší celky ve velké národní podniky, které se ale vyznačovaly vysokými režijními náklady, rozsáhlou administrativou, špatnou pracovní morálkou, fluktuací, nekvalifikovaným a nezkušeným vedením. Vytvořila se tak situace, kdy znárodněný průmysl zaostával za průmyslem soukromým. Cílem této práce je přiblížit a vysvětlit důvody, způsob a důsledky znárodnění v roce 1945.
|
host ::
RSS.