|
|
Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem
Jeřábková, Jana ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Jeřábková Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem Lidský farnesoidní X receptor (FXR) patří do superrodiny nukleárních receptorů, které vystupují jako ligandy-aktivované transkripční faktory. FXR se váže do specifických regulačních oblastí DNA a spouští expresi řady cílových genů. Tyto regulované geny se účastní metabolismu a transportu žlučových kyselin, udržení homeostázy krevních lipidů, lipoproteinů, glukózy a dále se podílí na udržení střevní bakteriální rovnováhy, hepatoprotekci a regeneraci jater. V popředí zájmu současných studií je testování řady ligandů FXR pro léčbu a prevenci mnoha onemocnění jako je cholestáza, onemocnění cholesterolovými žlučovými kameny, steatohepatitida, dyslipidémie, ateroskleróza, diabetes mellitus 2. typu, metabolický syndrom, rakovina jater a další formy rakoviny, např. karcinom prsu. My jsme se v této experimentální diplomové práci zaměřili na testování potenciálních ligandů lidského farnesoidního X receptoru ze skupiny přírodních rostlinných barviv anthokyanidinů (cyanidin, delfinidin, malvidin, pelargonidin, peonidin a petunidin) za použití lidské...
|
|
| |
|
|
Farmakogenetika perorálních antidiabetik
Sichingerová, Ema ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Včelák, Josef (oponent)
Diabetes mellitus je souhrnný název pro chronická metabolická onemocnění vyznačující se dlouhodobou hyperglykémií. Výskyt diabetu mellitu 2. typu celosvětově stoupá, v posledních letech s převládajícím charakterem globální epidemie. Léčba diabetu je realizována mimo jiné perorálními antidiabetiky, jejichž funkce a výskyt nežádoucích účinků mohou být ovlivněny i genetickými faktory. Takovými interakcemi se zabývá obor na pomezí farmakologie a genetiky, farmakogenetika. Farmakogenetické znalosti pomáhají ve vývoji léčiv a prohlubují pochopení fyziologických příčin onemocnění s důrazem na individualitu pacienta. Cílem této práce je shrnout dosud popsané farmakogenetické interakce nejčastěji používaných perorálních antidiabetik a mechanismy jejich účinků. Klíčová slova: farmakogenetika, diabetes, interakce genů s prostředím, jednonukleotidové polymorfismy
|
|
|
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu
Pechandová, Kristina ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu Úvod: Variabilita lékové odpovědi je někdy podmíněna genetickými rozdíly v metabolismu a transportu léčiv. Interindividuální rozdíly jsou často způsobeny polymorfismy, které ovlivňují biotransformační aktivitu enzymů a expresi transportérů. V disertační práci jsme věnovali pozornost cytochromu P450 izoenzymu CYP2C8 a MDR1. Nejprve jsme popsali frekvenci výskytu vybraných variantních alel CYP2C8*2, CYP2C8*3 (2 substituce v exonu 3 a 8, CYP2C8*3G416A a CYP2C8*3A1196G), CYP2C8*4, CYP2C8 P404A u zdravé české populace a variantních alel MDR1 v exonech: 26 C3435T, 21 G2677A/T, 12 C1236T a 17 T-76A. Následně jsme sledovali vliv těchto polymorfismů na působení amiodaronu u vybraného souboru pacientů. Metody: Genotyp MDR1 a CYP2C8 jsme stanovili pomocí PCR-RFLP za využití specifických restrikčních enzymů a primerů. Frekvence genotypů MDR1jsme určili u 189 zdravých dobrovolníků a CYP2C8 u 161 zdravých osob. Do sledování jsme dále zařadili 63 pacientů užívajících amiodaron déle než dva měsíce. Jejich léčbu jsme posuzovali ze záznamů lékařské dokumentace, s využitím standardních biochemických a hematologických vyšetření a záznamů EKG. Koncentrace amiodaronu a jeho metabolitu N-...
|
|
|
Cytochrome P450 oxidoreductase: Structurally functional study. Molecular pathology of Antley-Bixler syndrome.
Tomková, Mária ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Mazura, Ivan (oponent) ; Králová, Jarmila (oponent)
ABSTRAKTNADPH-P450 oxidoreduktáza (POR) je membránový flavoprotein, který transportuje elektrony na široké spektrum hemoproteinů, řada z nich hraje podstatnou úlohu v metabolizmu xenobiotik a steroidů. Vzhledem k nezastupitelné roli POR v metabolismu léků je v posledních letech pozorován zvýšený zájem o analýzu genu POR, zejména v oblasti farmakogenomiky. Mutace v genu POR způsobují onemocnění, které souborně nazýváme POR deficience. Toto onemocnění se projevuje širokým spektrem fenotypových projevů sahajících od poruch steroidogenéze až po kosterní malformace známé jako Antley-Bixlerův syndrom (ABS). Cílem předložené práce je analýza genu POR u pacientů s podezřením na POR deficienci a poprvé v běžné české a židovské populaci. Analyzovali jsme 644 alel nepříbuzných českých jedinců a 1128 alel v populaci židovské, 330 alel Aškenázů, 798 alel Sefardů. Následně byl studován vliv vybraných nových genetických variant na aktivitu POR proteinu. Definovali jsme frekvence alel genu POR v obou populacích, popsali jsme 14 nových variant vedoucích k aminokyselinovým záměnám POR proteinu a prozkoumali jsme dvě z nich s cílem určit jejich vliv na aktivitu proteinu. Dostupnost struktury lidské POR umožnila modelování nově popsaných variant a popis defektu na molekulární úrovni. Analýza genu POR byla následně v laboratoři...
|
|
|
Variabilita farmakokinetiky a možnost jejího sledování.
Světlík, Svatopluk ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
Úvod a cíle: Variabilita farmakokinetika je jedním ze zásadních parametrů určujících úspěch a stabilitu farmakoterapie. Hlavním cílem této práce bylo studovat variabilitu farmakokinetiky na klinické i preklinické úrovni s cílem predikovat variabilitu farmakokinetiky v cílové poppulaci. Specificky byla vybrána tři léčiva, tj. sufentanil, s poměrně úzkým terapeutickým indexem, a dále nabumeton a abirateron, obě léčiva se známou vysokou variabilitou. Metodika: Studium variability farmakokinetiky sufentanilu bylo založeno na klinických vzorcích plazmy odebraných od pacientů během operace srdce, kde sufentanil byl podáván v rámci perioperační péče. Pro stanovení koncentrací sufentanilu bylo třeba zavést analytickou metodu. U pacientů byl rovněž stanoven genotyp MDR1 a OPRM1 a vyhodnoceny případné rozdíly farmakokinetiky v rámci těchto genotypů. Obdobně pro nabumeton byla provedena klinická studie, kdy byl zdravým subjektům podán nabumeton při dvou separátních příležitostech, odebrány vzorky plazmy a stanoveny koncentrace nabumetonu a jeho aktivního metabolitu 6- methoxynaftyloctové kyseliny (6-MNA). Vypočtené farmakokinetické profily pak byly srovnány v rámci genotypů pro MDR1 a CYP2D6 a v rámci pohlaví. Konečně v případě abirateronu bylo třeba zavést neklinický model pro studium jeho nových lékových...
|
|
|
Farmakogenetika v revmatologii.
Kobrlová, Martina ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Martina Kobrlová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakogenetika v revmatologii Na základě vědeckých pokroků ve studiu lidského genomu a objevu polymorfismů, jež se podílí na interindividuálních rozdílech jedinců, se do popředí dostává i zájem o farmakogenetiku. Jedná se o obor kombinující farmakologii a genetiku ve snaze identifikovat konkrétní znaky, které by mohly objasnit rozdílnou odpověď pacientů na léčbu u klinicky užívaných léčiv. Aplikace takto získaných poznatků by mohla přispět k jednoduššímu výběru léčiva pro konkrétního pacienta a snížit riziko nežádoucích účinků nebo nedostatečné odpovědi. V této diplomové práci jsem se zabývala nejnovějšími poznatky o farmakogenetice v revmatologii, konkrétně u revmatoidní artritidy. Z dostupných studií, přehledů a metaanalýz, jsem vytvořila souhrn aktuálních informací o souvislostech mezi polymorfismy a chorobu modifikujícími léky (DMARDs) užívanými při této nemoci. Největší množství nalezených dat se týkalo nejčastěji užívaného metotrexátu. Dále se práce věnuje i leflunomidu a dalším látkám, včetně biologických léčiv. Studie vykazují nadějné výsledky například u biologických DMARDs u polymorfizmu TNF-α...
|
|
|
Farmakogenetika v revmatologii - role miRNA
Vicherková, Petra ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Řešitel: Bc. Petra Vicherková Vedoucí: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakogenetika v revmatologii - role miRNA Revmatoidní artritida (RA) je systémové zánětlivé autoimunitní onemocnění, které způsobuje progresivní poškození kloubů a může mít za následek i celoživotní znehodnocení života. Vliv na vznik a průběh nemoci není pouze na úrovni genetické, ale vzhledem k heterogennímu charakteru onemocnění je silně ovlivněno i životním stylem jedince. Toto onemocnění založené na chybném fungování našeho imunitního systému je stále nevyléčitelné. Současná medicína využívá k léčbě konvenční syntetická léčiva i biologickou léčbu. Pro diagnostikování účinku antirevmatické terapie je nutné monitorování a hodnocení odpovědi na léčbu. Důležité jsou ukazatele hodnocení aktivity RA, funkčního stavu, kvality života a strukturální progrese onemocnění. V klinické praxi využíváme kompozitní systém DAS 28 dle doporučení České revmatologické společnosti (ČRS). Nedávné objevy v oblasti diagnostických hodnot různých typů microRNA (miRNA) otevírají otázku, zdali by některé miRNA nemohly být vhodnými biomarkery progrese RA. Ve své diplomové práci shrnuji dostupné poznatky na tomto poli získané z databází...
|
|
|
Farmakogenetika statinů a metabolický syndrom
Kučera, Miroslav ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Metabolický syndrom je jedno z nejčastějších onemocnění v naší populaci. Součástí syndromu je i významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění - změna lipidového profilu v krvi, představovaná změnami hladin cholesterolu a triacylglycerolů. Lékem volby pro terapii dyslipidémií jsou v současné době statiny. Tato skupina léčiv je charakteristická inhibicí syntézy cholesterolu v játrech. Farmakogenetika je progresivní obor zkoumající interakci léčiv s genetickým pozadím pacienta. U statinů je popsána celá řada genetických variant ovlivňujících farmakokinetické a farmakodynamické aspekty jejich účinku. Tyto varianty se ukázaly jako významné při průběhu léčby nebo při vzniku nežádoucích účinků, zejména myopatie. Tato práce nejprve charakterizuje farmakogenetiku, metabolický syndrom a statiny. Následně shrnuje genetické polymorfismy, které jsou podkladem významných farmakogenetických interakcí se statiny.
|
|
|
Detekce polymorfismu v genu MDR1 u ovčáckých a honáckých psů
Staroveská, Marieta
Práce je zaměřena na polymorfismus v genu MDR1 a s ním související rezistenci vůči léčivům. Rezistence je způsobena delecí čtyř nukleotidů, která má za následek posun čtecího rámce a syntézu nefunkčního transportního P-glykoproteinu. V textu je popsán polymorfismus v genu MDR1 (ABCB1), jež má za následek sníženou rezistenci vůči léčivům patřících do skupiny makrocyklických laktonů. Také popisuje dědičnost tohoto fenoménu a zabývá se detekcí mutace pomocí metody PCR (polymerázové řetězcové reakce) a metody fragmentační analýza. Literární přehled práce je zpracován formou rešerše, čerpající výhradně z vědeckých publikací. Do vlastní analýzy bylo zařazeno celkem 128 psů. Výsledky potvrdili nejvyšší výskyt delece u plemene kolie (29,73 %), s vysokým počtem přenašečů ve sledované populaci psů (54,05 %). Procento postižených jedinců u plemene australský ovčák a šeltie bylo výrazně nižší (7,32 % a 6 %), ale procento přenašečů bylo taktéž vysoké jak u plemene australský ovčák (34,14 %), tak u plemene šeltie (48 %).
|
host ::
RSS.