|
| |
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí
Gmuzdková, Silvie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Disonance v projevech Komenského geniality - tvorba Pansofického programu, víra v Písmo svaté, víra v revelace soudobých vizionářů - je pouze zdánlivá. Světlina Boží přítomnosti v každém okamžiku a eschatologické očekávání jej přivádí k nutnosti revize lidského poznání a započetí programu Všenápravy. Úzká vazba mezi Komenského životním údělem, racionálními systémy a iracionální propagací soudobých proroctví je objasnitelná jeho pojetím času, které se nese v duchu chiliasmu. Víra v Písmo svaté hrála kardinální roli v jeho gnoseologického přístupu ke světu. Zájem o didaktiku, filozofii, mechaniku, muziku i teologii se prolínal celým jeho životem, coby životem posledního biskupa Jednoty bratrské a horlivého agitátora Všenápravy, kterému nešlo pouze o to svět vyložit, ale změnit jej, jak mapuje práce Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí.
|
|
|
Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí
Gmuzdková, Silvie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Disonance v projevech Komenského geniality - tvorba Pansofického programu, víra v Písmo svaté, víra v revelace soudobých vizionářů - je pouze zdánlivá. Světlina Boží přítomnosti v každém okamžiku a eschatologické očekávání jej přivádí k nutnosti revize lidského poznání a započetí programu Všenápravy. Úzká vazba mezi Komenského životním údělem, racionálními systémy a iracionální propagací soudobých proroctví je objasnitelná jeho pojetím času, které se nese v duchu chiliasmu. Víra v Písmo svaté hrála kardinální roli v jeho gnoseologického přístupu ke světu. Zájem o didaktiku, filozofii, mechaniku, muziku i teologii se prolínal celým jeho životem, coby životem posledního biskupa Jednoty bratrské a horlivého agitátora Všenápravy, kterému nešlo pouze o to svět vyložit, ale změnit jej, jak mapuje práce Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí.
|
|
|
Avraham Abulafia: život a dílo (včetně zmapování předcházejících vlivů a jeho pokračovatelů)
Linhart, Matěj ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Tato diplomova prace se zabýva osobností rabiho Avrahama Abulafii, s cílem výjadrit jeho osobitý mýstický sýstem, s ohledem k udalostem jeho zivota a jeho osobním zkusenostem, ke kterým dospel behem svých cest. První kapitola mapuje rozlicne mýsticke a filosoficke sýstemý a usiluje o predstavení nekterých dulezitých zidovských hnutí a ucencu, muzeme-li predpokladat jejich vliv na Abulafiový koncepce a metodý. Tato cast tez poskýtuje informace ohledne eschatologických a milenialních predstav dane dobý, ktere mohlý být tomuto ucenci zname a ovlivnit jej. Druha kapitola nasleduje zivotní osudý Abulafii a snazí se predstavit nejdulezitejsí udalosti jeho zivota. Jsou zde tez predstavena díla, ktera napsal, stejne jako jeho vztahý k jeho okolí (ať uz se jednalo o jeho ucitele ci zaký). Tretí kapitola mapuje jeho nasledovníký a usiluje o deskripci rozlicných reakcí na jeho dílo, poskýtuje tez interesantní postrehý ohledne cenzurý jeho díla. Snahou jest tez poukazat na urcite posuný ve vztahu k jeho osobnosti v posledních desetiletích a to jak v prípade kabalistu, tak tez v umeleckých kruzích. Poslední kapitola je pomýslným vrcholem teto prace. Zameruje se na popis a interpretaci zakladních odstínu jeho díla. Cílem zde býlo objasnit koncepci proroctví, jez býlo stredobodem sýstemu tohoto mýstika. Kolem...
|
|
|
Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí
Gmuzdková, Silvie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Disonance v projevech Komenského geniality - tvorba Pansofického programu, víra v Písmo svaté, víra v revelace soudobých vizionářů - je pouze zdánlivá. Světlina Boží přítomnosti v každém okamžiku a eschatologické očekávání jej přivádí k nutnosti revize lidského poznání a započetí programu Všenápravy. Úzká vazba mezi Komenského životním údělem, racionálními systémy a iracionální propagací soudobých proroctví je objasnitelná jeho pojetím času, které se nese v duchu chiliasmu. Víra v Písmo svaté hrála kardinální roli v jeho gnoseologického přístupu ke světu. Zájem o didaktiku, filozofii, mechaniku, muziku i teologii se prolínal celým jeho životem, coby životem posledního biskupa Jednoty bratrské a horlivého agitátora Všenápravy, kterému nešlo pouze o to svět vyložit, ale změnit jej, jak mapuje práce Komenský ve světle života, doby, chiliasmu a prorockých nadějí.
|
|
|
„Čechové budou žíti, dlouho žíti, pro spásu svou a spásu Slavie.” Proroctví v kultuře českého osvícenství a romantismu
Futtera, Ladislav
Příspěvek sleduje vývoj žánru proroctví v (zemsky) českém prostředí od poloviny 18. století do poloviny 19. století s důrazem na modifikace tohoto tradičního žánru duchovní literatury v kontextu osvícenství a romantismu. Žánr proroctví se po polovině století postupně vymanil z výhradně duchovních kontextů a vzdor odmítavému přístupu části osvícenců se stal nástrojem výchovy poddaného v duchu osvícenského paternalismu, respektive josefinismu. V jeho vývoji v průběhu 19. století se pak zrcadlí vzestup zemského vlastenectví a jeho postupné vytlačování etnickým nacionalismem. Oba tyto diskursy využívaly potenciálu proroctví spjatých s českými zeměmi jako vyprávění ukotvujícího národní společenství mezi minulostí, přítomností a budoucností. Největší potenciál nabízela proroctví spjatá s Vyšehradem a kněžnou Libuší, která byla již od sklonku 18. století ztvárňována jako (polo)mytická garantka kontinuity české státnosti. Druhým klíčovým textem je pak blanické proroctví. Při jeho vstupu do českého národního diskursu však došlo k proměně jeho nositelů. Autoritu proroka, Sibyly a Slepého mládence, postupně nahradila autorita historických postav, svatého Václava a husitů, které byly na proroctví napojeny a provázaly je tak s konstituujícím se českým historickým narativem.
|
|
|
Ztělesňovat Krista: Smysl a význam rituálu v 1. Korintským 12-14.
Bukovský, Jiří ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Ladislav (oponent) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ztělesňovat Krista: Smysl a význam rituálu v - Tato práce hledá odpověď -14 prozrazuje o symbolickém světě a sociálních implikacích rituálu, o kterém se v něm mluví. Raně křesťanskou bohoslužbu chápe jako základě postupné - významu. Smyslem se míní komunikovaný obraz světa, významem pak vliv popisovaného dění účastníky a jejich komunitu. Jako smysl rituálu vystupují z tři obrazy Kristovo tělo s představa působí ve věřících. Tyto představy jsou v přehrávány, potvrzovány, ztělesňovány. Kromě předávání tohoto obrazu světa a s dění z - , který vytváří. Charismata představují dynamické dění, které není vázané základě analýzy pramenů pochopené jako řeč pronášená okamžiku naplnění Duchem. přitom zřejmě jednalo o modlitby, díkůvzdání a hymny. Praktikování těchto projevů Ducha pak otvíralo prostor, kde každý mohl vstoupit do některé z dění patřily. Po skončení tohoto dění častníci znovu začleňovali do sociálních struktur církevní komunity a vnějšího světa. Toto dění napomáhalo soudržnosti komunity, formování vztahů, utváření -14 tak nenabízí určitý "model" církve, ale spíše obraz komplexní události, kd popisované fenomény (zejména prorokování a glosolálie) přispívají k utváření pohledu na svět a formování křesťanské komunity.
|
host ::
RSS.