|
|
Současný stav knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnosti jejich dalšího rozvoje
Třešňáková, Anna ; Stöcklová, Anna (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem knihoven pro pacienty v nemocnicích a možnostmi jejich dalšího rozvoje. Na začátku se práce věnuje pacientským knihovnám v historickém kontextu. Následuje seznámení s komunikačními procesy ve zdravotnických zařízeních a biblioterapií. Nedílnou součástí práce jsou vyhodnocená data získaná během dotazníkového šetření v nemocnici mezi pacienty. Konec práce nabízí několik řešení a směrů, kterými by se knihovny pro pacienty v nemocnicích mohly v budoucnosti ubírat.
|
|
|
Pacient s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem
HEŘMANSKÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání implantabilních kardioverterů-defibrilátorů. Jakým způsobem ovlivňují životy pacientů a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci implantace těchto přístrojů. Implantovaný kardioverter-defibrilátor (dále jen ICD) umožňuje efektivně předcházet či zabránit náhlému srdečnímu selhání, které postihuje přibližně 2 % populace. Téměř 3/4 náhlých úmrtí nastávají doma a u 2/3 takových úmrtí jsou přítomni svědkové. Indikací k implantaci ICD jsou závažné maligní komorové tachykardie (komorová tachykardie, fibrilace a flutter komor), které rychle vedou k zástavě oběhu, bezvědomí a následně smrti. Rychlé ukončení takovéto arytmie pomocí ICD nositeli zachraňuje život. Základem diagnostiky komorových arytmií je standardní elektrokardiogram (EKG). Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož základem byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo třináct pacientů s implantovaným kardioverterem-defibrilátorem ze Středočeského a Jihočeského kraje, kteří mají ICD alespoň jeden rok. V rámci rozhovoru bylo všem respondentům položeno deset základních otázek. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vzniklo pět kategorií: kategorie Obtíže před implantací ICD, kategorie Změna v životě po implantaci ICD s podkategoriemi Životní jistota, Běžné činnosti, Zaměstnání, Řízení vozidel a Psychika, kategorie Defibrilační výboj, kategorie Ošetřovatelská péče a kategorie Význam ICD pro pacienty. Z výzkumného šetření vyplývá, že pacienti jsou s ošetřovatelkou péčí převážně spokojeni. Téměř všichni respondenti nepovažují za nutnost mít zvýšené nároky na ošetřovatelskou péči během hospitalizace. Nejvíc pacienti hodnotili ošetřovatelkou péči o ránu. S tou byli všichni spokojeni, neboť se během hojení rány nevyskytly žádné komplikace a rány se hojily per primam. Nedostatky vidím v edukaci pacientů. Deset respondentů sice udává, že měli dostatek informací, ale pouze od lékaře. Jen jeden respondent uvádí, že mu "něco" zdravotní sestra vysvětlovala. Je možné, že tento fakt může být zkreslený časovou prodlevou od hospitalizace. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že u většiny respondentů do běžného života přístroj ICD příliš nezasahuje. Téměř u všech respondentů došlo k psychické úlevě a zlepšení životní úrovně. Omezení, která vyžaduje život s přístrojem, respondenti nehodnotí záporně. Většina z nich se daná doporučení snaží dodržovat (řízení, cestování, magnetické rámy,) a nijak významně je v běžném životě neomezují. I přesto, že jejich onemocnění je závažné a život ohrožující, díky tomuto přístroji si pacienti můžou dovolit vycestovat do zahraničí, sportovat, být zaměstnaný, zkrátka žít běžný život s daleko menším rizikem náhlé srdeční smrti. Dvanáct respondentů ze třinácti přikládá tomuto přístroji tak velký význam ve svém životě, že by vše podstoupili opakovaně v případě nutnosti. Výstupem této bakalářské práce je příručka pro pacienty s ICD.
|
|
| |
|
|
Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta
Hronová, Marie ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Skalická, Pavlína (oponent)
ANOTACE Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou informovaného souhlasu pacienta, který je projevem práva pacienta svobodně rozhodnout o svém zdraví. Cílem práce je popsat, o jaké právní předpisy se informovaný souhlas opírá a co přesně by měl obsahovat, v jakých situacích lze provést zákrok bez souhlasu pacienta a jaké mohou být následky provedení zákroku bez souhlasu z hlediska právní odpovědnosti lékaře. Dále jsou zmíněny problémy, které nejsou právními předpisy dostatečně ošetřeny, průběh získávání informovaného souhlasu pacienta v současné lékařské praxi a postup při získávání informovaného souhlasu u dětí, nezletilých a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Bylo zjištěno, že vlastní evidenci stížností si v České republice vede každé zdravotnické zařízení samostatně, kromě toho je zřízeno oddělení stížností na každém krajském úřadě. Celorepublikovou jednotnou evidenci stížností ani žalob právní předpisy neukládají. V práci jsou uvedeny informace o počtu a obsahu stížností pacientů v letech 2008-2010, které byly získány cestou právního oddělení České lékařské komory, Odboru kontroly Ministerstva zdravotnictví, odborů zdravotnictví krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě prostudování právních předpisů a dalších zdrojů a porovnání všech nabytých informací se skutečností lze konstatovat, že při získávání informovaného souhlasu pacienta, i v případě dodržení veškerých nařízení daných zákonem a dalšími právními předpisy lékařem není možné zachytit všechny detaily a skutečnosti konkrétního případu, nelze zcela předvídat vývoj zdravotního stavu pacienta, dostatečně ho poučit o všech možných rizicích a komplikacích, a zabránit tak vždy stížnosti či žalobě pacienta na lékaře. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že právní povědomí lékařů týkající se informovaného souhlasu je nedostačující. Je v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu zdravotnických zařízení, aby bylo zlepšeno.
|
|
| |
|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
|
| |
|
|
Možnosti regulace chování ekonomických subjektů na zdravotnickém trhu.
Valtr, Jan ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Maaytová, Alena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o nastavení systému financování zdravotnictví. Vysvětluje důvody státních zásahů do zdravotnictví, popisuje možné modelové zdravotnické systémy, vymezuje ekonomické subjekty zdravotnického trhu a analyzuje vybrané možnosti regulace chování těchto subjektů. Rozhodující roli ve zdravotnických systémech hrají zájmové skupiny, které prosazují své zájmy na úkor ostatních subjektů. Prosazováním svých zájmů ovlivňují postavení ostatních subjektů zdravotnického trhu i zdravotnický systém jako celek. Nelze jednoznačně rozhodnout, jaké nastavení zdravotnického systému je nejlepší. Nastavení jednotlivých regulativních mechanizmu nemá svou optimální hodnotu, musí vycházet z konkrétních ekonomických a sociálních podmínek v daném čase a místě. Volba konkrétních parametrů regulace je vždy založena na výsledku veřejné volby.
|
|
|
Zaměstnavání postižených osob
Byrtusová, Martina ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Andruchová, Jana (oponent)
Cieľom tejto práce je popísať a zmapovať situáciu pri zamestnávaní zdravotne postihnutých osôb zo strany zamestnávateľa i zamestnanca, priblížiť vývoj a trendy v tejto problematike. Súčasťou práce je analýza roznych aspektov aktívnej politiky zamestnávania zdravotne postihnutých občanov na trhu práce. Súčasťou práce je i dotazník, ktorý vyplňovali pacienti Psychiatrickej nemocnice v Michalovciach.
|
|
| |
host ::
RSS.