|
|
Diagnostika výkonového měniče za chodu
Knobloch, Jan ; Chlebiš,, Petr (oponent) ; Drábek,, Pavel (oponent) ; Klíma, Bohumil (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá problematikou predikce havárie výkonového tranzistoru IGBT v~pulzním měniči na základě měřitelných změn vybraných parametrů (tzv. trendových veličin) vlivem procesu degradace tranzistoru během doby životnosti. V~dizertační práci je nejprve shrnut současný stav této problematiky. Následuje popis navrženého a zkonstruovaného automatizovaného měřicího pracoviště umožňujícího sledování a záznam přepínacích dějů během zrychleného stárnutí tranzistoru. Dále je popsána problematika vysokofrekvenčního snímání průběhů elektrických veličin během spínání výkonového tranzistoru. Zvláště je rozebrána problematika snímání proudu a je zvoleno nejvhodnější čidlo. Data nasnímaná realizovanou měřicí a záznamovou aparaturou posloužila k~identifikaci potenciálních trendových veličin umožňujících predikci poruchy. Přitom bylo třeba rozlišovat závislost trendových veličin na stárnutí a na parazitních vlivech (proud, teplota, napětí). Nakonec je provedeno zhodnocení trendových veličin, přičemž se ukazuje jejich nepříliš výrazná změna v~průběhu zrychleného stárnutí, což komplikuje praktickou implementaci za účelem predikce poruchy.
|
|
|
Návrh zdroje 1000A AC pro kalibraci senzorů proudu
Klimeš, Jan ; Vetiška, Vojtěch (oponent) ; Dohnal, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá konstrukcí soustavy střídavého zdroje 1000 A a zařízení pro přesné měření velkých proudů. Jsou zde teoreticky rozebrány možností klasických řešení, jako jsou proudové transformátory i modernější metody v podobě proudových senzorů. Je zde řešena problematika přesnosti a možné způsoby jak snížit systematickou chybu. Do hloubky je zde rozebraná stavba proudového transformátoru, zpracování analogového signálu na signál digitální a následné číslicové zpracování získaného signálu. Zkonstruované zařízení je následně otestováno na svoji finální přesnost.
|
|
|
Bezkontaktní proudový senzor DC a AC proudu nízkých kmitočtů s využitím Wiegandova efektu
Štefánek, Martin ; Szabó, Zoltán (oponent) ; Kubásek, Radek (vedoucí práce)
V práci jsou popsány typy magnetických senzorů, které jsou používány při měření magnetických polí. Dokument je členěn do jednotlivých kapitol, ve kterých je popsán Wiegandův senzor a jeho implementace do magnetického senzoru V dokumentu je řešen návrh magnetického obvodu pro tento senzor. Práce hodnotí postup při návrhu bezkontaktního ampérmetru, který měří střídavý i stejnosměrný proud pomocí Wiegandova efektu. Experimentální ověření principu a jeho funkce při měření stejnosměrného proudu je popsáno v předposlední kapitole.
|
|
|
Měřicí a zaznamenávací zařízení elektrických veličin
Vít, Tomáš ; Čejka, Miloslav (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je návrh a realizace zařízení schopného měřit a zaznamenávat elektrické veličiny – napětí, proud a odpor. Součástí návrhu je teoretický popis metod měření s výběrem vhodných součástek. Na základě těchto součástek je vytvořen hardwarový návrh zařízení s jeho následným praktickým sestavením. Konečné zařízení je pak schopno měřit v určitých intervalech elektrické veličiny, které jsou následně ukládány na SD kartu. Výsledným prvkem je pak soubor ve formátu CSV obsahující naměřená data a čas jednotlivých měření.
|
|
|
Dvoukanálový laboratorní zdroj
Stehlík, Ota ; Brančík, Lubomír (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Cílem této bakalářská práce je navrhnout a sestrojit dvoukanálový laboratorní zdroj s plynulou regulací výstupního napětí v rozsahu 0 až 25 V s maximálním výstupním proudem 2 A. Na začátku této práce je popsán obecný princip napájecích zdrojů. Následně je zde návrh a popis jednotlivých částí zdroje a výsledky simulace jeho výkonové části. Dále je navrhnut pomocný zdroj pro měřící přístroje a elektronicky spínaný ventilátor. Na závěr jsou změřeny parametry sestaveného zdroje.
|
|
|
Wireless Telemetry System for RC Model
Čamaj, Peter ; Prokopec, Jan (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
This project deals with design and realization of wireless telemetry system, which is special used in model of plane on remote control. It solves software and hardware realization of the telemetry system, which is able to wirelessly transmit the measured cockpit values, which are clearly displayed on LCD and also represented by sound.
|
|
|
Měření proudu Hallovými senzory
Štindl, Daniel ; Kovář, Jan (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá integrovanými proudovými senzory využívající Hallův jev. V práci je vypracován přehled výrobců senzorů vhodných pro měření malých proudů a porovnání jejich důležitých parametrů. Dalším cílem práce je návrh měřícího přípravku pro ověřování přesnosti více senzorů současně v závislosti na teplotě. Měřící přípravek lze připojit k PC přes rozhraní USB pro ukládání změřených hodnot nebo automatizaci měření s dalšími přístroji.
|
|
|
Koaxiální multiplexer pro automatizované měření AC proudu
Boštík, Ondřej ; Klusáček, Stanislav (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá literární rešerší na téma chyb měření a nejistot měření. V praktické části se zabývá simulací přídavné kapacitní odporové zátěže na amplitudo- vou a fázovou chybu bočníků. Pro tuto simulaci je v práci použit matematický aparát kaskádních matic dvojbranů a jejich propojení. Pro samotnou simulaci je použit skript pro prostředí MATLAB. Dále se práce zabývá návrhem napěťového sledovače pro eliminaci simulované chyby a jeho praktickou realizací. Poslední část práce se zabývá návrhem koaxiálního multiplexeru pro přepínání proudových bočníků vyvinutých na pracovišti Českého metrologického institutu v Brně.
|
|
|
Porovnání vlastností přístrojových transformátorů proudu a proudových senzorů
Popek, Jiří ; Bok, Jaromír (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Přístrojové transformátory proudu a proudové senzory jsou přístroje, které nejčastěji slouží k měření proudů v soustavách vysokého napětí. Jejich úkolem je převádět měřené proudy na hodnoty, které jsou zpracovatelné měřicími a jistícími přístroji. Přístrojové transformátory se pro měření proudů využívají již od počátku budování elektrizační soustavy, zatímco proudové senzory našly své uplatnění při měření proudů až po zavedení digitálních přístrojů do jejich sekundárních obvodů. Teoretická část práce zahrnuje čtvrtou a pátou kapitolu, které jsou věnovány rozboru konstrukce a popisu charakteristických vlastností obou přístrojů. Praktická část práce je obsažena v šesté kapitole. Ta popisuje průběh laboratorního měření, které má za cíl ověřit teoretické poznatky práce. U předložených přístrojů byly ověřeny udávané třídy přesnosti ve jmenovitém rozsahu a vývoj chyby měření v nadproudové oblasti. Závěr práce je věnován vzájemnému porovnání vlastností a shrnutí výsledků laboratorního měření.
|
|
|
Přesná měření střídavých proudů
Nováková Zachovalová, Věra ; Vrabček,, Peter (oponent) ; Draxler,, Karel (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Oblast přesného měření střídavých proudů je v posledních letech silně se rozvíjející problematikou zejména z důvodu velkého rozvoje metrologie elektrického výkonu, který souvisí s prosazováním většího šetření elektrické energie. Z toho důvodu jsou kladeny požadavky na přesnější měření elektrické energie a výkonu a také kvality elektrické energie. Dochází ke zvětšování měřeného rozsahu a k rozšiřování požadovaných frekvenčních bodů i nad tzv. výkonové frekvence (50 Hz až 400 Hz) až do 100 kHz. Je snaha vyvíjet měřicí převodníky proud – napětí s normalizovaným napěťovým výstupem (0,5 V až 1 V) pro jejich univerzální začleňování do měřicích systémů. Z poměrně široké problematiky tohoto aktuálního tématu se disertační práce zabývá vývojem vylepšených precizních klecových bočníků pro měření střídavých proudů v rozsahu 10 mA až 100 A, 10 Hz až 100 kHz. Hlavním cílem disertace je vytvoření teoretického modelu existujících klecových bočníků, s jehož využitím bude možné navrhnout novou, vylepšenou konstrukci klecových bočníků. V disertační práci byl vytvořen analytický model klecových bočníků ČMI založený na výpočtu přenosové impedance bočníků z kaskádní matice pasivního dvojbranu reprezentujícího bočník. Z přenosové impedance pak byla spočítána AC-DC diference a fázová chyba, co jsou u bočníků dva základní kalibrované parametry. Pro výpočet nejistot modelu byla použita metoda Monte Carlo. Z nutnosti ověřit platnost modelu se disertační práce také zabývá vhodnými měřicími metodami fázové chyby, AC-DC diference, a také výkonového a teplotního koeficientu. Tyto měřící metody byly poté použity pro kalibrace existujících bočníků, čímž byla zajištěna verifikace modelu. Práce je zakončena teoretickou optimalizací konstrukce existující sady bočníků ČMI a teoretickým návrhem konstrukce 20A, 50A a 100A bočníku, které vycházejí z výsledků citlivostní analýzy.
|
host ::
RSS.