| |
|
Semiautonomní 3 D mapování
Kubík, Pavel ; Pelikán, Josef (oponent) ; Winkler, Zbyněk (vedoucí práce)
V úvodu práce jsou představeny existující metody zjednodušující vytváření trojrozměrných map. Tyto metody využívají předpoklady o vlastnostech scény nebo speciální hardware pro snížení složitosti problému např. laserový měřič vzdálenosti, všesměrovou kameru nebo jejich kombinace. Dále je navržena metoda používající k rekonstrukci scény kamery a odometrie robota. Metoda předpokládá pohyb po rovné podložce a pohyb ve vnitřním prostředí. Navíc metoda umožňuje zásah člověka do jednotlivých kroků algoritmu a tím je možné pomoci při vytváření modelu a opravě částí modelu, při jejichž rekonstrukci automatický algoritmus selhal. To umožňuje aplikovat metodu i na místa, na která nebyla původně plánována, neboť přizpůsobení novému prostředí může být dodatečně učiněno uživatelem. Výsledný model je exportován do běžného formátu virtuální reality VRML, což umožňuje prohlížet model například pomocí webového prohlížeče. Navržená metoda byla naimplementována spolu s uživatelským rozhraním umožňujícím zásahy člověk do průběhu algoritmu. Metoda byla ověřena na datech z reálného světa a byla zhodnocena účelnost jednotlivých zásahů uživatele do algoritmu.
|
|
Studium mechanismu rozpoznávání DNA transkripčním faktorem FOXO4
Zusková, Iva ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Bouřa, Evžen (oponent)
Forkhead transkripční faktor FOXO4 se podílí na kontrole řady buněčných dějů, jako jsou např. metabolismus, buněčný cyklus, apoptóza, oprava poškozené DNA či ochrana vůči oxidativnímu stresu. Krystalová struktura DNA-vazebné domény tohoto proteinu s navázanou DNA ukázala, že FOXO4 interaguje s DNA podobně jako jiné forkhead proteiny. DNA- vazebný povrch je tvořen zejména helixem H3, který se váže do velkého žlábku molekuly DNA, a dále N-koncovým segmentem a flexibilními ohyby na C-konci domény. Nicméně řada otázek, zejména ohledně mechanismu regulace specifičnosti při rozpoznávání DNA a úlohy jednotlivých částí domény v tomto procesu, zůstává stále nejasná. V rámci této diplomové práce byla studována interakce DNA-vazebné domény FOXO4 s DNA o různých sekvencích. Tento protein a řada jeho mutantů byla exprimována a purifikována a interakce s DNA byly studovány pomocí metod fluorescenční spektroskopie a resonance povrchového plasmonu. Výsledky těchto experimentů ukázaly, že nukleotidová sekvence na 5′ konci od hlavního vazebného motivu ovlivňuje stabilitu komplexu DNA-vazebné domény FOXO4:DNA. Dále se podařilo objasnit význam jednotlivých aminokyselin FOXO4, které se podílejí na vazbě na DNA, na stabilitě výsledného komplexu.
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
|
Život Židů v Čechách a na Moravě v 18. století na základě informací z responsií vrchního zemského rabína Ezechiela Landaua
Harel, Rut ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Mayer, Daniel (oponent)
Rút Harel, M.A. Život Židů v Čechách a na Moravě v 18. století na základě informací z responsií rchního zemského rabína Ezechiela Landaua Life of Jews in Bohemia and Moravia During the 18. Century Based on the Responsa of the Chief Rabbi ezechiel Landau Jsou lidé, které známe pod jejich jménem a jsou tací, kteří jsou známmí podle názvu svých děl . Takovým je i rabín Jechezkel Landau Segal Halevi syn Jehudy Landaua, který zván podle svého díla, v kterém je obsaženo 850 responzí na otázky, které mu byly položeny. Také byl zván podle jména svého otce a jeho jméno tedy je Noda b Jehoda. Jechezkel Landau se narodil roku 1713 (5473) v Polsku. Tam také studoval a působil jako rabín ve městě Brody a Jampole. Roku 1755 (5515) byl povolán k funkci rabína v Praze a ve všech obcích Čech a Moravy jako nástupce rabína Davida Oppenheimera, který zemřel. Jeho působení v Praze ji učinilo střediskem židovské učennosti a ze všech koutů Evropy proudily k r. Landauovi halachické otázky. V čele ješivy stál až do roku 1793 , po dobu 38 let, až do své smrti. Největší pozornost věnoval Node beJehuda vždy odpovědnému přístupu k halaše v podmínkách, kdy Židé byli obklopeni nežidovským okolím a žili pod nežidovskou státní správou a vládou. Cílem Noda b'Jehudy bylo uchránit co největší autonomii v halachických otázkách a proto...
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
Kvalita otopné vody pro zdroje tepla
Snášelová, Tereza ; Hirš, Jiří (oponent) ; Počinková, Marcela (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je hodnocení kvality otopné vody ve vytápěcích systémech. V experimentální části práce je popis použitých metod a přístrojů a je také zpracována analýza sebraných vzorků. Teoretická část se věnuje vybraným vlastnostem vody, měřícím přístrojům a zdrojům tepla dle materiálu výměníku. Dále tato práce řeší návrh vytápění a přípravy teplé vody komplexu administrativních budov. Projekt se skládá z výpočtu tepelných ztrát, návrhu systému a řešení dvou variant zdroje tepla. První varianta zahrnuje kondenzační kotel s nerezovým výměníkem, druhá varianta pak kotel s výměníkem ze slitiny hliníku a křemíku. Jednotlivým variantám odpovídá řešení zabezpečovacích zařízení a úprava vody.
|
|
Bioengineering testing of the human skin and the use of cosmetic products
Freudlová, Michaela ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
The skin protects the organism against the penetration of micro-organism and chemical substances. The skin is a complex of four compartments: the epidermis, the dermo-epidermal junction, the dermis and the hypodermis. The Stratum corneum (SC) is the outermost layer of the epidermis and plays an important role in the dermato-cosmetic science. The SC is composed of protein-enriched corneocytes embedded in a lamellar lipid bilayer. The intactness of the lipid bilayers to corneocytes is presented as barrier function of the skin. The barrier of the SC is not perfect. The water from deeper highly hydrated layers can diffuse to the surface. This flux of the water is called Transepidermal water loss (TEWL) and can be measured. The measurement of TEWL is a non-invasive bioengineering method for assessing the skin barrier function. The hydration of the SC can be assessed by non-invasive bioengineering methods as well. These methods are based on the electrical properties of the skin. This thesis deals with an assessment of the hydration of the skin, the skin barrier function and the comparison of instruments. Different types of instruments were used for measurements. The Tewameter TM 210 measures the gradient of water vapour above the skin surface, the Skicon 200-EX measures electrical conductance, the Corneometer analogical CM 825 and Corneometer digital CM 825 measure electrical capacitance. The bioengineering measurements were carried out before any treatment of the skin and after some specific treatments such as application of specific products or stripping with adhesive tape. From gained results it is possible to claim that the TEWL increased after stripping and the hydration of the skin increased after application of moisturize products. Comparison of instruments was assessed by the Pearson correlation coefficient. The correlation coefficients were positive and significant, that means that the two variables were linearly correlated.
|
|
Neoprávněné užití autorského díla, autorská odměna
Doležel, Emil ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Za celou dobu existence autorství, jako vztahu tvůrce k jím vytvořenému dílu, byla autorská díla zároveň užívána neoprávněně, tedy bez vědomí a svolení autora. Teprve vznik autorského práva započal účinný boj s tímto fenoménem, který je nežádoucí jak pro jednotlivce (autory), tak pro celou společnost. Společnost neoprávněným užitím přichází o část svého pokroku, jelikož ve svém důsledku tento fenomén znamená krádež - ve smyslu užití duševního vlastnictví autora bez poskytnutí adekvátní protihodnoty, a tím jsou autoři děl brzděni v případné další autorské tvorbě. Autorské právo nejen že tento problém popsalo, ale rovněž stanovilo pravidla, na základě kterých může každý jednotlivý autor, ale i stát, jako ochránce společenských zájmů, proti neoprávněnému užití účinně zasáhnout. Tato práce se snaží poskytnout obecný přehled o problematice neoprávněného užití a autorské odměny, a to zejména dle právní úpravy v České republice účinné ke dni 31. 8. 2008.
|
host ::
