|
|
Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR
Sosnovcová, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Architektura mezi dvěma světovými válkami je známa především svým důrazem na funkčnost a racionalitu. Mainstream architektonické avantgardy se z hlediska vědy zaměřil na sociální a ryze praktickou stránku staveb, mezitím co se v jisté dvojpolárnosti zabýval i projekty soukromých vil vyšší střední třídy. Tuto stránku architektury však doplňovaly paralelně existující odlišné tendence vyznačující se svou organičností, které můžeme zaznamenat hlavně mimo ustavené avantgardní architektonické spolky. Takové tendence upozaďují architekturu jako vědu a vkládají do ní emocionalitu a (mnohdy vysoké) umělecké ambice. Řeší její individuální a uměleckou stránku bez ohledu na širší dopad ve společnosti. Hodnotu a význam tohoto tématu dokládá rozšiřující se zájem historiků moderní architektury, jenž dokazuje, že tomuto tématu nehrozí opomenutí. Individuálnost, organická stránka meziválečné architektury byla na dlouhou dobu zastíněna zájmem právě o "populární" racionalistické (funkcionální) koncepty. Pro dobré pochopení jak funkcionalistické tak organické architektury je vhodné poznat obě strany téže mince, kterou obrazně dohromady vytváří v době meziválečné avantgardy. I přesto, že jsou tyto významné koncepty, funkcionalismus a organická architektura, formálně odlišné, jejich společným cílem je vyhovět specifickým...
|
|
|
Vladimír Grégr a architektura mezi dvěma světovými válkami v ČSR
Sosnovcová, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Architektura mezi dvěma světovými válkami je známa především svým důrazem na funkčnost a racionalitu. Mainstream architektonické avantgardy se z hlediska vědy zaměřil na sociální a ryze praktickou stránku staveb, mezitím co se v jisté dvojpolárnosti zabýval i projekty soukromých vil vyšší střední třídy. Tuto stránku architektury však doplňovaly paralelně existující odlišné tendence vyznačující se svou organičností, které můžeme zaznamenat hlavně mimo ustavené avantgardní architektonické spolky. Takové tendence upozaďují architekturu jako vědu a vkládají do ní emocionalitu a (mnohdy vysoké) umělecké ambice. Řeší její individuální a uměleckou stránku bez ohledu na širší dopad ve společnosti. Hodnotu a význam tohoto tématu dokládá rozšiřující se zájem historiků moderní architektury, jenž dokazuje, že tomuto tématu nehrozí opomenutí. Individuálnost, organická stránka meziválečné architektury byla na dlouhou dobu zastíněna zájmem právě o "populární" racionalistické (funkcionální) koncepty. Pro dobré pochopení jak funkcionalistické tak organické architektury je vhodné poznat obě strany téže mince, kterou obrazně dohromady vytváří v době meziválečné avantgardy. I přesto, že jsou tyto významné koncepty, funkcionalismus a organická architektura, formálně odlišné, jejich společným cílem je vyhovět specifickým...
|
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
host ::
RSS.