|
Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti regionálního svazku obcí Vltava
CHROMÁ, Martina
Cílem této práce je popsat mikroregion Regionální svazek obcí Vltava (dále RSO Vltava) se zaměřením na oblast komerčních služeb, provést situační analýzu mikroregionu a vymezit předpoklady rozvoje v dané oblasti komerčních služeb. Regionální svazek obcí Vltava je tvořen 18 členskými obcemi. Významnou pozici v RSO Vltava zaujímá město Český Krumlov, a to nejen co do velikosti, ale je také zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nezaměstnanost v RSO Vltava v některých obcí výrazně přesahuje míru nezaměstnanosti Jižních Čech. V některých obcích v RSO Vltava je závislá zejména na dopravní dostupnosti místa prostředky veřejné hromadné dopravy, vzdálenosti od Českého Krumlova a především Českých Budějovic. Nabídka komerčních služeb v RSO Vltava je vzhledem k vytíženosti regionu dostatečná. Podnikatelé nabízející služby ubytovací a stravovací se často potýkají s nedostatkovým využitím svých kapacit. Problémem oblasti je její orientace na letní sezónu. Představitelé obcí se snaží nalákat turisty do oblasti i v zimní sezóně. V řešeném území roste poptávka po kvalitním ubytování. Mezi významná ubytovací zařízení v RSO Vltava patří ubytování v soukromí a v penzionech. Dominantním požadavkem oblasti je snížení sezónnosti, kterého bude nutné dosáhnout značným rozšířením sportovních a kulturních příležitostí využitelných i mimo letní období. Velkým potenciálem pro rozvoj služeb a cestovního ruchu pro sebe obce vidí v rozvoji venkovského cestovního ruchu, cykloturistiky či hippoturistiky. Svým charakterem je vhodný pro rekreaci rodin s dětmi i starší generací.
|
|
Jan Onghers
Lešovský, Dalibor ; Horyna, Martin (oponent) ; Preiss, Pavel (vedoucí práce)
Prahu sedmnacteho a osmnacteho stoleti nelze vnimat pouze jako ceskou metropoli, ale take jako jedno z center umeleckeho a intelektuaIniho zivota Svate rise. Je mozne, ze prave rissky charakter mesta a neprehlednutelne zastoupeni nemCiny hraIo dulezitou roli v usazovani umelcu jak z oblasti rise tak i mimo ni. Nejen v Ceskych zemich narozenym umelcum, ale take malirum. socharum a architektum, kteri prisli na svet za hranicemi zeme a jejichz matefStinou byla nemcina, se Praha stava domovem nejen docasnym, ale take trvalYm. Jan Onghers spojuje svuj osud s Prahou na samem pocatku 90. let sedmnacteho stoleti, v obdobi nastupujiciho vrcholneho baroka. Prichazi tedy ve stejnem case jako Svycar Bys, VIam Godyn, nebo Rakusan Halbax. Na rozdil od nich je ale jeho tvurci obdobi a zivot pIne spjat s ceskym prostredim. Do Cech prisel v necelych triceti letech, tedy jiz jako umelec zraly, alespoii vekem. Prekvapive to neni Onghers, kdo intenzivneji zprostredkovava ceskemu umeleckemu prostredi vlamske podnety. Ba prave naopak, ve svem dile prejima znaky charakteristicke pro ceske barokni malirstvi a pIne se jimi nechava vest. Velky vliv na Onghersovu tvorbu, predevsim v prvnim desetileti 18. stoleti, melo dilo Karla Skrety, s nimz ziskaly Cechy a potazmo stredni Evropa malifskeho genia, ktery ovliviioval umelecke deni...
|
|
Městské lázně
Adamsonová, Kristína ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Centrom a vstupným bodom za atrakciami a relaxom je terasa s bazénom, s prístupom do kafé a svetlíkmi do recepcie. Okolo nej sa dva a pol krát obtáča plytká rampa. Tá je ohraničená nosnými stenami, za ktorými, ako za paravánmi sa skrývaju jednotlivé atrakcie, atmosféry. Výškova zmena každého bazéna, či sauny a s tým spojená fyzická námaha je odmenená otvorenými výhľadmi do okolia a samotným relaxom. Vstup do objektu je cez krytý, ale presvetlený záliv, pasáž, ktorá je pokračovaním ulice Rybárska. Tým pádom samotná recepcia je ukončením ulice. Takto odstránim problém parcely, ktorá je akoby mimo mestské dianie. DISPOZIČNÉ RIEŠENIE V časti pasáže navrhujem výstup z parkoviska, kafé-bar s jednoduchým čerstvým menu a multifunkčnú dieľňu, tvorivý kútik. Je totižto známe, že v starých lázenských lokalitách sa našli hodnotné kusy keramiky, drobnej výtvarnej tvorby a iných artefaktov, ktoré hovoria o prepojení relaxu s čipernými prácami, s relaxom manuálnym a duchovným. Zároveň táto miestnosť bude slúžiť aj ako detské jasle pre rodičov oddychujúcich v láznich, a to v presne určené dni a dobu. Po vstupe do samotných lázni , v recepcii s vysokými stropmi a svetlíkmi z terasy, sa návštevník vydá do šatní s hygienickým zázemim. Následne má volbu, či sa poberie k atrakciám , alebo zájde do posilovne, či telocvične. Ďalšou voľbou je samotný pohyb po lázních. V smere od hora nadol je cesta vláčna, krv rozprúdi opačná trasa, pri ktorej návštevník vydá určitú fyzickú námahu. V 2np sa okrem kaviarne výlučne pre hostí a výstupu na terasu, nachádzajú aj masážne kóje. Veľkú časť priestoru zaberajú technické miestnosti, ako i administratíva lázní. Na nasledújúcom poschodí sa hosť vystkytne vo vačšom foyer, s pitnou kúrou a miestnosťou plavčíka a prvej pomoci. Presklenou fasádou je možno pohliadnuť nielen na lesy nad Riviérou, ale i do átria, s vonkajšou terasou a vždy vyhriatym bazénom. Foyer je skutočným začiatkom cesty. Prvá rampa stúpa práve z tato. Všetky tmavé chodby, vystriedal jas presklených a priesvitných fasád. Nosnými sú len steny lemujúce rampy a pár doplňujúcich stĺpov pro obvode budovy. O pol metra vyššie ( a vždy sa stúpa len o 500 mm, v sklone 1:16 na 8 metroch dĺžky), sa návštevník dostáva k prvému bazénu. Slnečná južná fasáda je navrhnutá ako dvojitá, v tomto bode je skleníkom, preto niet divu, že prvé dva bazény sú spojené s dýchaním, inhaláciou, prírodou,bylinkami. Na podeste (+7.400) sa nachádza matným sklom presklená hygienická jednotka pozostávajúca z 2 wc, wc pre ztp a inštalačnej šachty. Na jednej čelnej stene sú sprchy. Tento prvok sa opakuje, kabína je vysoká len 2,6 m(sv miestnosti je 3,65m), tak aby posobila odľahčene a nebránila priehľadom. Po ľavej strane v protismere hodinových ručičiek rampa zdoláva daľšie stupne. Bazény napravo sú s protiprúdom a výrivý. V tejto časti je fasáda otočená do ulice Poříčí, na križovatku s Rybárskou a vo výške 8 metrov už z bazénov vidno na dva styčné body Brna:Petrov a Špilberk. tiež sa tu návštevník dostane k únikovému-prepojovaciemu schodisku. Možnosť skrátiť si cestu k saunám je práve tu. Nasledújúci bazén zase čerpá z možností dvojitej fasády. Studenúuvodu doplní studené, stínené, severne smerújúce prostredie. Horúci bazén je na výškovej úrovni s hygienickou kabínou....
|
|
Individuální plánování v Domově pro seniory v Blatné
FLANDERA SMOLOVÁ, Tereza
Stáří, pokud je vše v pořádku a jedinci je dopřáno být naživu, je poslední etapou života, a protože je velice často komplikováno problémy z okruhu fyzických či psychických potíží, je nutné k němu přistupovat s úctou a náležitou obezřetností, zvláště v případě, že jedinec již nemá partnera, který by mu mohl poskytnout alespoň základní péči a podporu. S ohledem na trend, že průměrná doba dožití a počet seniorů na celkový počet obyvatel stále roste, je nezbytné, aby senioři i jejich rodiny hleděli vpřed a preventivně podnikali kroky, například preventivní podání žádosti o poskytování pobytové služby, které jim později mohou významným způsobem pomoci rychle řešit nastalou životní situaci. Z rozhovorů se seniory z řad mých známých vím, že velké části z nich dělá problémy si pro Žádost o poskytování pobytové služby dojít a vyplnit ji osobně a druhou část nechat vyplnit lékaře, ne z důvodu zdravotních omezení a neduhů, ale z pouhé stydlivosti a strachu vejít do Domova pro seniory, protože v očích velké části dospělých je pobytová služba poslední ?štací? před hřbitovem. V první kapitole jsem se zabývala současným stavem problematiky stáří, který je reprezentován především biologickými a psychologickými potřebami a jejich uspokojováním. Ageismus, neboli diskriminace na základě věku je velice nepříjemným jevem, který musí senioři prakticky každodenně snášet při běžných činnostech, jako jsou nákupy, či vyřizování úředních věcí. Oživujícím doplňkem pro mě byla podkapitola s názvem vnímání stáří a seniorů českou populací, kde bylo možné zjistit názor autorů a respondentů na poměrně zajímavé otázky. Ve druhé kapitole jsem se snažila vyzdvihnout specifika péče o seniory, která začínají už při samotné komunikaci s nimi. Formy systému péče o seniory je též velice zajímavá podkapitola, na kterou logicky navazuje další, která má za úkol poradit a pomoci rodině, či samotnému seniorovi vybrat vhodné zařízení pro pobytovou sociální službu. Třetí kapitola se zabývá výčtem a stručnou specifikací každé seniorům dostupné služby na Blatensku, která jim má pomocí zorientovat se v nich a zvolit si tu nejvhodnější. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře této práce s historií a současností Domova, jehož prvopočátky sahají až do roku 1952, kdy byl zprovozněn v prostorách starého zámku v Lažanech, obci vzdálené 10 km od Blatné. Pátá kapitola se konečně zabývá individuálním plánováním, které je stěžejním tématem bakalářské práce a tvoří podstatu výzkumných otázek, týkajících se názorů klientů a pracovníků. Odpovědi na výzkumné otázky jsem získala z rozhovorů prováděných s klienty a následně s jejich klíčovými pracovníky. Získané informace jsem se snažila logicky utřídit, pro větší přehlednost jsem v některých případech vytvořila tabulky. Tato práce, zaměřená na regionální specifika, by mohla posloužit Domovu pro seniory, jeho vedoucím pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách jako podnět k zamyšlení, pokusu o zlepšení pracovního klimatu v týmu a vylepšení podpory a pomoci zaměstnancům prostřednictvím supervize.
|
|
Stát se schizofrenikem
Jiránková, Helena ; Matuška, František (oponent) ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce)
Jak intrepretovat onu pouze jednostrannou kauzalitu, kdy zpětně u většiny schizofreniků nacházíme podobné podmínky a příčiny, ale ne vždy z těchto podmínek vyroste schizofrenik? Jde o to, že podmínky, které vidíme, patří k obecně zátěžovým situacím (smrt v rodině, psychotický rodič, alkoholický rodič atp.), avšak subjekt, který se s těmito Podmínkami vyrovnává a reaguje na ně, prožívá při vnitřním zpracovávání těchto situací různě velkou míru autorství/aktérství (sebe i "druhých"), tzn. různě velkou kapacitu . Na jedné straně osy tedy stojí člověk, který se vědomě rozhoduje a je autorem akcí ve svém životě - ten na základě vědomého zpracování náročné či traumatické situace nějakým Způsobem transformuje prožitky a "převypráví" si je takovým způsobem aby kontinuálně Zapadly do jeho životního příběhu (popř. je vnímá jako další etapu vývoje ve svém životě). Na druhé straně osy stojí člověk, který se necítí, resp. není autorem svých akcí, tzn. centrum rozhodování o jeho životě leží mimo něj a on si není vědom, že může svobodně a Zodpovědně rozhodovat o tom, jak se se situacemi bude vyrovnávat.
|
|
Město Tábor a jeho role v době třicetileté války.
Šmejkal, Jan ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Třicet let trvající válečný konflikt, který se rozhořel na konci druhého desetiletí sedmnáctého století mezi habsburským panovníkem a českými stavy a postupně přerostl v rozsáhlou válku celoevropského významu, zanechal výraznou stopu ve všech místech a krajích, do nichž zavítal nebo se jich přinejmenším dotkl. Bylo tomu tak i v případě významného jihočeského Tábora, který byl válečným požárem přímo zasažen hned dvakrát, poprvé v roce 1621, když jej obléhali císařští a podruhé na samém sklonku války v roce 1648, když jej dobyla švédská vojska. Hradiště Hory Tábor, které bylo jednou z klíčových součástí obranného systému království a nejlépe opevněným bodem v jižních Čechách, mělo za úkol střežit dopravní spojnici ve směru Praha - Linec a ochraňovat obyvatelstvo jižních Čech před útokem nepřítele. V klíčových momentech v roce 1621 a potom v roce 1648 přesto neodolal útoku císařských, ani Švédů a v obou těchto nejdůležitějších případech podlehl. Pokaždé se tak stalo po boji proti silnějšímu protivníkovi, v němž město buď zůstalo ve svém zápase osamoceno a opuštěno politickými spojenci, nebo nedostalo včas nezbytnou vojenskou pomoc. V obou případech město muselo na obětní oltář války položit životy svých obyvatel a hospodářské hodnoty všeho druhu. Mimo tyto dvě zásadní vojenskohistorické události Tábor své...
|
|
Představení projektu E_VECTOORC
Machan, Jaroslav ; Nedoma, Pavel ; Plíhal, Jiří
Tento příspěvek přináší stručné představení výzkumného projektu E-VECTOORC financovaného 7. rámcovým programem Evropského společenství jako součást evropské Iniciativy za zelené automobily. Projekt je zaměřen na řízení krouticího momentu jednotlivých kol elektromobilu za podmínek jízdy na a mimo pozemní komunikaci. Cílem projektu je vyvinout a integrovat různé asistenční vozidlové systémy, jako například ABS, ESP, řízení hnací síly a přenášeného krouticího momentu včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče pro plně elektrická vozidla s různými koncepcemi umístění pohonných jednotek. Tříletý projekt je řešen konsorciem partnerských společností a výzkumných institucí Univerzita v Surrey, Technická univerzita v Ilmenau, Jaguár Land Rover, Flanders' Drive, Inverto, Fundacion CIDAUT, Instituto Tecnológico de Aragón, ŠKODA AUTO a.s., VIF a TRW.
|
|
Knihy, které máme znát, a jak je máme znát
Čepelová, Hedvika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Práce se zabývá konceptem "knih, které máme znát" z pohledu sociologické teorie Pierra Bourdieua. Zaměřuje se na "knihy, které máme znát" v souvislosti se studiem a studovaným oborem. Analyzuje podmínky akademické půdy jakožto pole, roli studijní literatury jako "knih, které máme znát" v tomto poli, zabývá se tím, kdo tyto knihy určuje, jak s nimi lze zacházet a vzájemnými vazbami mezi tímto. Popisuje také význam těchto "knih, které máme znát" mimo pole akademické půdy a jejich vznik v souvislosti s veřejným míněním a specifickým kontextem. Zabývá se také faktory, které určují, jak se subjekt "rozhoduje" dané knihy "znát". Empirický rámec práce představují současné podmínky českého vysokého školství, k jejichž popisu bylo využito legislativních předpisů, analytických dokumentů a výzkumných zpráv, stejně jako strategických a politických dokumentů.
|
|
Stanovení vlivu asistenčních systémů na průběh stability jízdy v rámci projektu E-VECTOORC
Machan, J. ; Nedoma, P. ; Plíhal, Jiří
Předmětem příspěvku je stručné představení aktivit řešených v rámci výzkumného projektu E-VECTOORC financovaného 7. rámcovým programem Evropského společenství jako součást evropské Iniciativy za zelené automobily. Projekt je zaměřen na řízení krouticího momentu jednotlivých kol elektromobilu za podmínek jízdy na a mimo pozemní komunikaci. Tříletý projekt je řešen konsorciem partnerských společností a výzkumných institucí Univerzita v Surrey, Technická univerzita v Ilmenau, Jaguár Land Rover, Flanders' Drive, Inverto, Fundacion CIDAUT, Instituto Tecnológico de Aragón, ŠKODA AUTO a.s., VIF a TRW. Cílem projektu je vyvinout a integrovat různé asistenční vozidlové systémy, jako například ABS, ESP, řízení hnací síly a přenášeného krouticího momentu včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče pro plně elektrická vozidla s různými koncepcemi umístění pohonných jednotek.
|
|
Představení projektu E-Vectoorc
Machan, J. ; Nedoma, P. ; Plíhal, Jiří
Tento příspěvek přináší stručné představení výzkumného projektu E-VECTOORC financovaného 7. rámcovým programem Evropského společenství jako součást evropské Iniciativy za zelené automobily. Projekt je zaměřen na řízení krouticího momentu jednotlivých kol elektromobilu za podmínek jízdy na a mimo pozemní komunikaci. Cílem projektu je vyvinout a integrovat různé asistenční vozidlové systémy, jako například ABS, ESP, řízení hnací síly a přenášeného krouticího momentu včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče pro plně elektrická vozidla s různými koncepcemi umístění pohonných jednotek. Tříletý projekt je řešen konsorciem partnerských společností a výzkumných institucí Univerzita v Surrey, Technická univerzita v Ilmenau, Jaguár Land Rover, Flanders' Drive, Inverto, Fundacion CIDAUT, Instituto Tecnológico de Aragón, ŠKODA AUTO a.s., VIF a TRW
|
host ::
