Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,705 záznamů.  začátekpředchozí28696 - 28705  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.83 vteřin. 

Prostředí pro testování algoritmů pro učení automatů
Vyšohlíd, Jan ; Krčah, Peter (oponent) ; Hoffmann, Petr (vedoucí práce)
V předložené práci studujeme metody pro testování algoritmů regulární inference. Nejprve jsou uvedeny některé teoretické poznatky z oblasti konečných automatů a regulární inference. Dále jsou představeny některé algoritmy pro učení konečných automatů, jejich principy a použité testovací metody, jež zjišťují kvalitu algoritmů testováním výsledných automatů. V dalším textu je pak vysvětlen způsob generování trénovacích a testovacích dat, popsán formát pro uložení těchto dat a pro uložení konečných automatů a nakonec také samotný průběh testování algoritmů. Součástí práce je rovněž aplikace, která uvedené testovací metody implementuje a výsledné statistiky ukládá ve zvoleném formátu. V dodatcích přikládáme uživatelskou a programátorskou dokumentaci k této aplikaci.

Analýza změn psychického stavu v důsledku jógových dechových cvičení- laboratorní měření
DRHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá změnou psychického zdraví v důsledku jógových dechových cvičení. Dechová cvičení pránájámy prohlubují dýchání a mají velký vliv na snížení psychického napětí. Teoretická část popisuje význam duševní hygieny, neboť neuropsychická zátěž je součástí našeho každodenního života. Cílem této práce je analyzovat změny psychického zdraví jógovým dechovým cvičením, zda prohloubené dýchání přispívá k odbourání napětí, jestli s pomocí dýchání může člověk regulovat a lépe ovládat své duševní stavy, své celkové zdraví. Výzkumná část obsahuje výsledky laboratorních měření, grafická znázornění a srovnání změny hloubky a frekvence dechu vzhledem ke způsobu dýchání. K monitoringu byl využit přístroj Biofeedback Schulfried, zaznamenáno bylo dýchání adolescentek a seniorek, začátečnic i pokročilých, které cvičí jógu podle systému Jóga v denním životě. Získaných poznatků lze využít v oblasti prevence a podpory zdraví.

Ekonomie vychýleného odhadu
Drvoštěp, Tomáš ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Tato práce zkoumá optimalitu heuristické tvorby predikcí. Heuristiky lze dle Gigerezera a Goldsteina (2009) chápat jako predikční pravidla, která svou jednoduchostí využívají trade-off mezi vychýlením a variabilitou. Ekonomičtí agenti učící se v kontextu tvorby racionálních očekávání (Marcet a Sargent 1989) ale naopak konstruují komplexní modely celé ekonomiky. Oba tyto přístupy lze vnímat jako optimální reakci na složitost predikční úlohy a dostupnost pozorování. Práce navrhuje jednoduché rozšíření modelu rozhodování za nejistoty, kde se užitek agentů odvíjí od správnosti jejich predikcí a kde je složitost modelu kontrolována regularizačním parametrem. Monte Carlo simulace ukazují, že ve složitých prostředích, ve kterých je k dispozici málo pozorování, je výhodné používat modely podobné heuristikám. V příhodnějších podmínkách jsou výhodnější modely nevychýlené.

Životní styl osob s disabilitou tělesných (motorických) funkcí - osobní výpovědi lidí.
STRNADOVÁ, Monika
Jakékoliv postižení (disabilita) může člověka v mnoha oblastech jeho života znevýhodňovat. Často zasahuje do fyzické, psychické i sociální oblasti života. Do jaké míry a v jaké intenzitě ovlivní způsob života, závisí na mnoha okolnostech a faktorech. Což potvrzuje i výzkumná část mé diplomové práce. Záleží nejen na typu postižení a jeho prognóze, osobnosti člověka a jeho schopnostech zvládat náročné životní situace, ale také na kvalitě sociálních vztahů a pevnosti záchranné sociální sítě. Nezastupitelnou úlohu v péči o osoby s disabilitou má komprehenzivní (ucelená) rehabilitace, která napomáhá nejen ke zlepšení zdravotního stavu, k obnovení pracovních schopností a soběstačnosti, ale zejména podporuje úspěšný návrat do domácího prostředí i k běžnému způsobu života. Cílem mé práce bylo seznámit se s jednotlivými životními příběhy lidí potýkající se s disabilitou tělesných funkcí a to ať už z důvodu nemoci, úrazu či jiného postižení, mající za následek poruchu hybnosti, zjistit, jak disabilita zasahuje do jejich život. Snažila jsem se analyzovat konkrétní aspekty života a sociální důsledky postižení (vyrovnávání se s postižením, hodnotovou orientaci, mezilidské vztahy, plány do budoucna, seberealizaci). Ve své práci jsem vycházela z holistického, tj. bio - psycho - socio - spirituálního přístupu, respektovala jsem individualitu každého jedince, jeho postoj k životu s postižením (disabilitou).

Role evolučních mechanismů v designování akustických signálů
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Akustická komunikace je v celé živočišné říši poměrně silně rozšířený jev. Téma evolučních mechanismů a jejich působení v akustické komunikaci je v posledních letech vcelku hojně studované, a to zejména u ptáků, netopýrů či žab. I přes tento fakt byly některé evoluční mechanismy dosud studovány detailně, zatímco jiné byly neprávem opomíjeny. Velice dobře prostudovaný je proces působení selekce (přírodního a pohlavního výběru) na akustické projevy, zatímco náhodné procesy, jako genetický drift či bottleneck, byly na poli této problematiky studovány spíše sporadicky. Genetický drift vede v akustické komunikaci k náhodným změnám v akustických projevech. Obdobou genetického driftu je pak drift kulturní, a to u druhů, které jsou schopny vokálního učení se. Změny v důsledku kulturního driftu mohou ale nemusí být spojeny se změnami na genetické úrovni. Velmi málo prostudovaným fenoménem na poli evolučních mechanismů v bioakustice je bottleneck. Zdá, že tento jev je příčinou redukce nejen genetické, ale také akustické variability živočichů. Některé parametry akustických projevů jsou utvářeny prostředím, a to zejména parametry spojené s frekvencí hlasu. Jiné oproti tomu velice dobře odrážejí fylogenetické vztahy mezi příbuznými druhy, a na základě těchto parametrů tak lze, kromě fylogeneze, mapovat kupříkladu...

Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě
Houdová, Veronika ; Peslová, Eva (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě Cíle: Cílem práce je posoudit rozdílnosti reakce na 14minutovou zátěž bez aqua- činek a s aqua-činkami prostřednictvím monitorování srdeční frekvence v průběhu 60minutové lekce aqua-aerobiku v mělké vodě u zdravých žen ve věku v rozmezí 25-60 let (věk 42 ± 11,4 roků) na základě analýzy zjištěných hodnot. Pro analýzu individuálních hodnot srdeční frekvence během lekce aqua-aerobiku jsme si stanovili ještě další cíl. Porovnat změny hodnot srdeční frekvence ve stoji na suchu a ve stoji v mělké vodě (hladina vody po ramena) u klientek aqua-aerobiku. Metody: Pro naše účely jsme zjišťovali srdeční frekvenci prostřednictvím monitoru srdeční frekvence (sporttester) typu Polar S 610i. Každý monitor srdeční frekvence byl nastaven na 5sekundový interval záznamu. Hodnoty srdeční frekvence jsme následně zpracovali pomocí programu Polar Precision Performance. Hodnoty srdeční frekvence probandek jsme zanesli do programu Excel a výsledky jsme zpracovali pomocí statistické metody chí-kvadrát testu. Výsledky: Z analýzy výsledků vyplývá, že průměrné hodnoty srdeční frekvence během 14minutového motivu bez aqua-činek a s aqua-činkami se statisticky významně nelišily. Analýza průměrných hodnot srdeční frekvence neprokázala, že aqua-činky výrazně...

Dyspraxie a její reedukace v mladším školním věku
Roškotová, Irena ; Hátlová, Běla (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Název: Dyspraxie a její reedukace v mladším školním věku Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo posoudit, jak fyzioterapeutem sestavené cvičení ovlivní život žáka základní školy s diagnostikovanou dyspraxií, dysgrafií a dysortografií. Metody: Byla použita metoda dlouhodobého pozorování vybraného žáka v jeho obvyklém prostředí. Pro zjištění osobní, rodinné a školní anamnézy byla aplikována metoda řízených i otevřených rozhovorů s rodiči a pedagogy. Dále byly provedeny testy laterality a zkoušky jemné a hrubé motoriky. Výsledky: Výsledky měly potvrdit zda pravidelnost cvičení na protažení, posílení a následné uvolnění zlepší jemnou a hrubou motoriku žáka s dyspraxií. Zda také dovednosti získané během pravidelné rehabilitace přispějí k začlenění žáka s dyspraxií do kolektivu chlapců a povede k jeho větší samostatnosti. Po sestavení cvičebního plánu a jeho pravidelného cvičení bylo zaznamenáno posílení svalového korzetu celého těla a zlepšení koordinace. Po pravidelném cvičení na jemnou a hrubou motoriku jsme registrovali uvolnění pravé ruky a tím zlepšení grafomotoriky. Klíčová slova: dyspraxie, dysgrafie, dysortografie, specifické poruchy učení, lateralita, jemná a hrubá motorika.

Nové možnosti léčby astma bronchiale
Chvostová, Jaroslava ; Vopršalová, Marie (oponent) ; Štaud, František (vedoucí práce)
6 Abstrakt Astma je definováno jako chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Pro tuto nemoc jsou typické příznaky dráždivý kašel, dušnost, respirační selhání, tíže na hrudníku a slyšitelné dýchání. Postihuje lidi všech věkových kategorií, prevalence celosvětově stoupá. Na vzniku astmatu se podílí genetické predispozice a faktory vnějšího prostředí. Průběh onemocnění ovlivňuje životospráva, stres, infekce a dodržování preventivních opatření. Z hlediska doby výskytu příznaků a jejich frekvence lze astma bronchiale rozdělit do 4 stupňů závažnosti. Astma je chronické onemocnění, proto musí být jeho léčba dlouhodobá a pravidelná. Léčba zahrnuje antiastmatika preventivní a úlevová, rychle účinná. K dispozici jsou tablety, ale přednost se dává inhalačnímu podání z důvodů minimalizace nežádoucích účinků. Astma je celoživotní, dobře léčitelná, ale nevyléčitelná nemoc. Vyvíjí se nové léky, které umožňují nové léčebné postupy a výrazně zvyšují kvalitu života astmatika. Jestliže astmatik dobře spolupracuje s lékařem a drží se jeho rad a pokynů, může vést plnohodnotný život. Astma představuje medicínskou, sociální, ale i ekonomickou zátěž jak pro nemocného, tak pro jeho rodinu i celou společnost.

Ověřování nedozimetrických parametrů plánovacích systémů
ZAPLETALOVÁ, Barbara
V posledních letech dochází k výraznému rozvoji radioterapie v České republice. Dnešní plánovací systémy umožňují on-line přenos vstupních (CT, MR) i výstupních dat (simulátor, verifikační systém. Na přesnosti a spolehlivosti plánovacího systému významně závisí celková přesnost radioterapeutické léčby pacienta. Plánovací systém je proto nutno hodnotit jako položku důležitou z hlediska radiační ochrany a jeho vlastnosti a funkce pravidelně kontrolovat. Před uvedením TPS do provozu se provádí přejímací zkouška a v průběhu používání jsou prováděny s pravidelnou frekvencí zkoušky provozní stálosti. V současné době jen některá pracoviště důsledně aplikují program zabezpečování jakosti pro plánovací systémy. Pozornost je přitom věnována obvykle pouze dozimetrickým parametrům, tedy ověřování správnosti výpočtu dávkové distribuce. Plánovací systémy ve spojení s počítačovými tomografy (CT) mají však celou řadu dalších, nedozimetrických funkcí. Patří k nim získávání CT obrazů, jejich přenos do TPS, funkce pro vytváření vnějších obrysů pacienta a kontur vnitřních struktur, manipulace s konturami, rekonstrukce řezů, digitálně rekonstruované rentgenogramy, konverze CT číslo {--} relativní elektronová hustota (RED), výpočet objemů struktur, geometrické zobrazení svazků a další. Cílem mé bakalářské práce je ověřit možnost využití standardně dodávaných CT fantomů (TOS) pro kontrolu nedozimetrických parametrů plánovacích systémů pro radioterapii. V současnosti se testy provádí pomocí tzv. QUASAR fantomů, které se ovšem musí zapůjčit v SÚRO (Státní úřad radiační ochrany).

Uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Potřeba člověka je projevem určitého nedostatku, jehož odstranění je žádoucí. Úraz narušuje obvyklý způsob života člověka, mění jeho stereotyp a omezuje ho v běžných činnostech. Sestra pracující na oddělení, kde jsou hospitalizovaní pacienti s úrazy, by měla mít dostatečné znalosti o dané problematice, u pacienta musí dát najevo porozumění a také individuální zájem o jeho osobu. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče uspokojovány vyšší potřeby. Druhým cílem bylo porovnat uspokojování potřeb vyšší úrovně u hospitalizovaných pacientů s úrazem na akutních lůžkách dle věku a pohlaví. Třetím cílem bylo zjistit znalosti sester o vyšších potřebách člověka, a zda přistupují se zájmem k jejich uspokojování u hospitalizovaných pacientů s úrazem. Šetření bylo provedeno kvantitativně za pomoci dotazníkové metody sběru dat. Dotazníky byly distribuovány 55 sestrám pracujících na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Tábor, a.s. a 60 pacientům hospitalizovaných s úrazem také na chirurgických odděleních ve stejných nemocnicích. Výsledky kvantitativního výzkumu byly hodnoceny pomocí grafů. V souladu s cíli práce byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1 Pacienti hospitalizovaní s úrazem na lůžkách akutní péče vykazují potřebu uspokojování potřeb vyšší úrovně. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 Sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem hospitalizovaných na lůžkách akutní péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 3 Ženy hospitalizované s úrazem na lůžkách akutní péče mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 4: Pacienti vyššího věku mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně, než mladší pacienti. Hypotéza byla vyvrácena. Poznatky získané šetřením by mohly být využity jako informace pro střední management oddělení nemocnic, kde šetření probíhalo a vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, které zde pracují, protože je důležité dozvědět se více o potřebách pacientů, aby se usnadnilo a zlepšilo uspokojování jejich potřeb.