|
Vedlejší produkt
Bartáková, Karolína ; Magid, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Definice šílenství říká, že je to ztráta rozumového úsudku, pomatenost. Pojetí šílenství závisí na době, místě, kultuře. Každá společnost vidí v šílenství nějaký souhrn rysů, původně nápadných jako odchylky od průměru. S touto definicí jako výchozím bodem jsem se rozhodla zkoumat její význam v dnešním globalizovaném světě, kdy každý má přístup k nepřebernému množství informací prostřednictvím médií a internetu. Vedlejší produkt šílenství chápu jako výsledek neadekvátních hodnocení přijímaných informací a jako výsledek posouvání hranice normality.Hlavním cílem mé práce bylo zkoumat hranici šílenství a normálnosti a produkty vzniklé jejich překčovaním. V průběhu času, kdy jsem dané téma zkoumala jsem našla celou řadu fenoménů, které ačkoliv jsou z podstaty neakceptovatelné se množstvím přívrženců přibližují normálnosti vzájemným ujišťováním se ve správnosti jednání a dalším šíření těchto fenoménů prostřednictvím internetu a médií napříč kulturami. Jako konkrétní zástupce a možné zhmotnění vedlejšího produktu šílenství jsem si vybrala fenomény dětských soutěží krásy(Child pageants) a kreativního stříhání psů (Creative dog grooming), které spojuje nesmyslné zkrášlování a manipulování subjektů do nepřirozených poloh osobami, které mají nad nesvéprávnými bytostmi absolutní kontrolu.
|
|
VÝVOJ ICHTYOFAUNY NOVĚ NAPUŠTĚNÉ NÁDRŽE CHABAŘOVICE
ŤUK, Josef
Nádrž Chabařovice vzniká zatápěním bývalé plochy povrchového hnědouhelného dolu. Po napuštění by plocha nádrže měla být 225 ha, celkový objem vody 34.4 mil. m3 , průměrná hloubka 15.6 m, maximální hloubka vody 23.3 m. Po dokončení rekultivací a terénních úprav se předpokládá sportovně rekreační využití nádrže. Průzkum jsem prováděl v roce 2005 a to vždy v srpnu a červnu s použitím základních ichtyologických odběrových metod. Průzkum plůdkového společenstva byl proveden plůdkovou zátahovou sítí a u adultní složky (resp. ryb starších než 1 rok) ichtyofauny pomoci tenatní sítě. Ulovené ryby byly na místě druhově determinovány, individuálně měřeny posuvným měřítkem (plůdek) a měřící deskou (adultní ryby). U ryb byla měřena délka těla (SL - standart length) v mm a byly samostatně váženy (W v g). V roce 2005 byly také z jednotlivých ryb odebírány šupiny pro stanovení věku. Získané údaje byly zpracovány s ohledem na prováděná biomanipulační opatření pro celou nádrž a ve vyčleněných sektorech. Při monitoringu s použitím tenatních sítí bylo v nádrži registrováno cekem 9 druhů ryb a jeden hybrid. Nejhojnější byli juvenilní a adultní jedinci perlina o SL 74 {--} 300 mm a hmotnosti do 618 g. Rybou se zasadním vlivem na fungování ekosystému nádrže je setrvale okoun s dominancí ryb o SL 46 {--} 337 mm a W do 850 g.
|
|
Ekologické sady v Jihočeském kraji
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem práce bylo zjistit dynamiku rozvoje ekologických sadů v Jihočeském kraji, vyhodnotit jejich produkční potenciál, ekonomické, legislativní a environmentální aspekty a navrhnout opatření k efektivnímu využití dotačního titulu podporujícího jejich rozvoj. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníků a osobní návštěvou sedmi sadařů hospodařících v ekologickém zemědělství, kteří byli ochotni spolupracovat na šetření týkajícím se ekologických sadů v Jihočeském kraji. Ostatní data byla získána ve spolupráci s kontrolními organizacemi BIOKONT CZ, s.r.o.; KEZ o.p.s. a za pomoci webových stránek Ministerstva zemědělství i Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Z výsledků je patrné, že od roku 2008 do roku 2011 se rozloha biosadů v Jihočeském kraji zvýšila z 0,82 ha na 179,92 ha. Ze sedmi dotazovaných sadařů pouze dva sdělili, že u nich probíhá 1x ročně sklizeň ovoce. Další dva ze sedmi sadařů přiznávají, že sad založili jen za úmyslem získání dotačního titulu, neboť podmínky dané legislativou jsou snadno splnitelné. Ostatní sadaři sad založili z přesvědčení, že ekologicky vypěstované ovoce je lepší než konvenční a očekávají lepší výnosy z produkce v příštích letech. Navrhnutá opatření pro efektivní využití dotačního titulu spočívají v minimálním počtu stromů (jedinců) určitého druhu na hektar a platby dle velikosti pozemku, což by znamenalo pro rozsáhlejší pozemky nižší dotace. Diplomová práce navazovala na spolupráci Zemědělské fakulty, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací při přípravě podpor pro ekologické zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova.
|
|
Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice
BAŽANTOVÁ, Eva
Diplomová práce "Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice" se zabývá porovnáním vybraných odrůd pšenice jarní, které jsou pěstovány v České republice. V roce 2012 byl na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity založen odrůdový pokus. Ve čtyřech opakováních bylo zaseto celkem osm odrůd jarní pšenice - Corso, Brawura, Aranka, Tercie, Granny, Scirocco, Septima a Vánek. Výsledky jarních odrůd byly porovnávány s kontrolní ozimou odrůdou Baletka. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů, chorob a škůdců a hodnocen počet rostlin a odnoží. Ve výsledkové části jsou hodnoceny hlavní výnosové prvky - počet klasů na 1m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Po sklizni byl dále vyhodnocen skutečný a teoretický výnos, koeficient produktivního odnožení, délka klasu a objemová hmotnost. Průměrný počet klasů u jarních odrůd dosáhl počtu 520 ks na m2 a u sledovaných odrůd se výrazně lišil, přesto u většiny odrůd překonal výsledek kontrolní ozimé odrůdy (491 ks na m2). Počet zrn v klasu byl průměrně 45 ks a u kontrolní ozimé odrůdy Baletka dosáhl 37 ks. Průměrná hmotnost tisíce zrn všech jarních odrůd dosáhla hodnoty 31,7 g a byla srovnatelná s výsledky kontrolní ozimé odrůdy.
|
|
Hodnocení stravovacích návyků u dětí předškolního věku
MADEJOVÁ, Nina
Cílem bakalářské práce je posoudit stravovací návyky u dětí předškolního věku. Šetření bylo provedeno ve vybrané mateřské škole Palackého v Třebíč ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013. Výzkumu se celkem zúčastnilo 42 dětí (22 chlapců a 20 dívek) ve věkové kategorii 5-6 let. Výzkum lze rozdělit do více částí. V první část bakalářské práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů a svačin z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V další části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých dětí na začátku a konci daného sledovaného období včetně přiřazení percentilu. V třetí části byly sledovány stravovací návyky dětí pomocí dotazníkového šetření. Příjem energie ze školních jídel nedosahoval 50% DDD u chlapců a u dívek nepřesáhl 55% DDD. Příjem tuků nebyl rovněž v normě a dosahoval okolo 39% DDD u chlapců a 43% DDD u dívek. Sacharidy u chlapců byly lehce podprůměrné, u dívek se dostaly na doporučenou hodnotu. Bílkoviny byly plněny nadlimitně a přesahovaly DDD přibližně o 60%. Saturace vápníkem byla nedostatečná a dosahovala jen 24,5% DDD. Obsah železa a vitaminu B2 byl v normě.
|
|
Nemoci nervového ústrojí způsobené profesionálním přetěžováním pohybového aparátu
Kozák, Šimon ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Výsledky ukazují, že situace, pokud jde o nemoci z přetěžování končetin v ČR, není zdaleka uspokojivá. Největší počet případů hlášených nemocí z přetěžování končetin spadá do let 1996-2000. V tomto období se výskyt nemocí z přetěžování pohyboval průměrně kolem 350 případů ročně. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán v roce 1997, kdy bylo zaznamenáno 477 případů. V následujících letech (2000-2004) došlo k poklesu, bylo zaznamenáno průměrně kolem 280 případů. V roce 2005 se výskyt nemocí opět zvedl nad 300 případů za rok. Domnívám se, že kolísání výskytu onemocnění z přetěžování má několik důvodů. Za jednu z hlavních příčin považuji právě chování jednotlivých zaměstnanců. Jak jsem již uvedl, nucené snížení počtu zaměstnanců na pracovištích v posledních letech má za následek zvýšení jejich obav o ztrátu zaměstnání, což vede k disimulaci mnoha postižení. To vede ke zdánlivému poklesu v incidenci profesionálních onemocnění z přetěžování končetin obecně. Je nutné přihlédnout také k problému, který stojí v pozadí. Ne všechny případy jsou reálně zaznamenány. Tudíž nevíme, zda nebyl výskyt právě v letech 2000-2004 vyšší, možná i podobný jako v předchozích letech. Zdá se pravděpodobné, že aktuální počty hlášených nemocí z přetěžování končetin neodpovídají reálným počtům postižených osob. Proto lze předpokládat, že...
|
|
Pseudokrasové jeskyně v pískovcích Tiských a Rájeckých stěn
Mikuláš, Radek
Tiské stěny představují ve své podstatné části jedno z nejtypičtějších skalních měst v ČR, s velkou koncentrací skalních věží a úzkými průchody mezi nimi. Některé vrstvy pískovce, které se dají sledovat na větší vzdálenosti, mají sklon ke tvorbě velkých dutin, "pecí", z nichž mnohé dosahují velikosti umožňující úkryt člověka, a tedy je lze pokládat za jeskyňky. V těchto vrstvách jsou četné i průlezné tunely protínající celé věže či masivy, nebo dokonce větvící se systémy těchto tunelů.
|
|
Chov masných plemen skotu v marginálních oblastech jižních a západních Čech
KYNKALOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň masné užitkovosti jednotlivých masných plemen chovaných v odlišných klimatických podmínkách podhorských a horských oblastí jižních a západních Čech. V oblasti Šumavy bylo provedeno sledování využití TTP pastvou masného skotu ve vztahu k dosahované užitkovosti. Do sledování bylo zahrnuto celkem 31 farem, které se zabývají chovem 7 masných plemen (Aberdeen Angus, Galloway, Hereford, Highland, Charolais, Masný Simentál, Salers. 16 farem se nacházelo v nadmořské výšce do 600 m (od 426 m n. m.) a 15 farem sídlí ve vyšších polohách (do 1 074 m n. m.). Data byla shromážděna za období 5 let. U plemenic byl zaznamenán měsíc otelení a výskyt obtížných porodů. U telat byla zjišťována živá hmotnost při narození, ve 120, 210 a u některých telat ve 365 dnech věku. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky od narození do 120 dní, od 120 do 210 dní, od 210 do 365 dnů, od narození do 210 dní a od narození do 365 dnů věku. Soubor byl vytříděn podle podle plemen, nadmořské výšky a pohlaví telete.
|
|
Ochrana klimatického systému Země z pohledu práva
Babka, Tomáš ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
ZÁVĚR Otázka změny klimatu představuje z celosvětového hlediska asi nejvýznamnější environmentální téma současnosti a vše nasvědčuje, že tomu tak bude i v dalším průběhu 21. století. Přibývající věrohodné důkazy, které postupně shromažďuje vědecká obec, totiž poukazují na úzce propojený vztah mezi rostoucími emisemi skleníkových plynů vznikajícími při lidské činnosti a probíhajícími změnami klimatického systému Země. Zvýšená koncentrace těchto plynů v atmosféře způsobuje globální oteplování spočívající ve zvýšení průměrné zemské teploty, což se v konečném důsledku může negativně projevit na fungování ekosystémů, zvyšování hladiny oceánů nebo na častějším výskytu extrémních meteorologických jevů. Ačkoliv o určitých aspektech vzájemného spolupůsobení skleníkových plynů a zemského klimatu nadále panuje určitá míra vědecké nejistoty, je v souladu s principem předběžné opatrnosti vysoce žádoucí, aby byla jak na mezinárodní, tak národní úrovni přijata odpovídající opatření na odvrácení hrozby v podobě nenávratné změny klimatu. Nejúčinnějším způsobem boje proti tomuto problému se doposud jeví cesta snižování antropogenních emisí skleníkových plynů přímo u zdroje. Jelikož jsou taková opatření na zmírnění dopadů změny klimatu spojena se znatelnými zásahy do národních ekonomik, je v první řadě třeba hledat shodu...
|
|
Porovnání výnosové schopnosti nahých a pluchatých odrůd ovsa
MÁCHALOVÁ, Hana
Téma diplomové práce je porovnání výnosové schopnosti nahých a pluchatých odrůd ovsa. Práce je rozdělena do dvou částí. První polovina této práce je věnována literární rešerši. Druhá polovina práce popisuje vlastní pokus, který byl uskutečněn v roce 2012 na pozemku Školního zemědělského podniku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro tento experiment bylo použito 10 odrůd ovsa z toho 4 nahé odrůdy a 6 pluchatých odrůd. Nejvyššího průměrného výnosu z pluchatých odrůd dosáhla odrůda Vok (3,85 t na ha) a z nahých odrůd s výnosem 3,43 t na ha to byla odrůda Otakar. Průměrná hmotnost tisíce zrn byla u nahých odrůd 28,7 gramů a u pluchatých odrůd 33,4 gramů. Počet zrn v latě u nahých odrůd dosahovalo v průměru 57 zrn a u pluchatých odrůd 55 zrn.
|
host ::
