|
|
Analýza stravy a péče o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách v okrese České Budějovice
KLIMEŠOVÁ, Monika
V posledních letech přibývají žádosti rodičů o zařazení dvouletých dětí do předškolních zařízení a v této souvislosti začaly vznikat dětské skupiny. Dále v roce 2020 vstoupí v platnost novela školského zákona, která umožní, aby předškolní vzdělávání probíhalo zpravidla už od dvou let. Ke zpracování této diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření, která byla provedena formou pozorování a rozhovorů. Prvním cílem bylo porovnat rozdíly v péči o dvouleté děti v mateřských školách a dětských skupinách. Hlavní rozdíl mezi mateřskými školami a dětskými skupinami spočívá v menším počtu dětí v dětských skupinách. Počet pečujících osob je v obou zařízeních většinou stejný, a proto není možné přistupovat v mateřských školách k dvouletým dětem individuálně. Druhým cílem bylo porovnat stravování v mateřských školách a dětských skupinách. Bylo zjištěno, že jídelní lístky jsou v mateřských školách v souladu se Spotřebním košem, který je měsíčně vyhodnocován. Dětské skupiny tuto povinnost nemají, tudíž bylo provedeno posouzení pestrosti nabídky jídelního lístku. Stravování v dětských skupinách je srovnatelné s mateřskými školami včetně doporučeného pitného režimu. Bohužel byly zaznamenány velké nedostatky u nabídky čerstvé zeleniny hlavních chodů.
|
|
|
Komparace činnosti sociálního pracovníka ve vybraných zařízeních sociálních služeb
ČURDOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je porovnat činnost sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Jihočeském kraji. Výzkumné otázky byly zaměřené na to, zda existují rozdíly v činnostech sociálních pracovníků a pokud ano, v čem tyto problémy spočívají. V praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV ČR bylo na základě kvótního výběru vybráno celkem 7 různých zařízení sociálních služeb z Jihočeského kraje. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní program, odborné sociální poradenství, týdenní stacionář, raná péče, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a domovy pro seniory. Výzkumný soubor tvořilo 8 sociálních pracovníků z jednotlivých zařízení. Získaná data byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že činnost sociálních pracovníků se nejznatelněji liší v cílové skupině daného zařízení. Nejvíce administrativně působí činnost sociálního pracovníka v domově pro seniory a nejméně v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. V některých zařízeních vykonává sociální pracovník stejnou činnost jako pracovník v sociálních službách a jediný rozdíl mezi nimi je v míře zodpovědnosti za odvedenou práci, především v administrativě. Bakalářská práce může být použita pro studijní účely. Výsledky výzkumu mohou také sloužit k větší informovanosti budoucích sociálních pracovníků o tom, jaké jsou rozdíly v náplni práce ve vybraných zařízeních sociálních služeb.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u poradců rané péče
JAROLÍNOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá otázkou prevence syndromu vyhoření, jaké jsou možnosti a metody, které mohou být využity v rámci osobnostní a v rámci organizace. Možnosti a metody prevence syndromu vyhoření byly zjišťovány u poradců rané péče ve středisku Raná péče Kuk, z.ú. nacházející se v Plzni. Tato bakalářská práce je koncipována do dvou částí. Teoretické a praktické části. Cílem práce bylo zjistit, jaké oblasti prevence syndromu vyhoření jsou pro poradce rané péče daného střediska prioritní. Teoretická část popisuje problematiku syndromu vyhoření. Vymezuje a definuje pojem syndromu vyhoření, ohrožené skupiny osob, dále se zabývá rizikovými faktory, které přispívají vzniku syndromu vyhoření a popisuje nejčastější projevy, příznaky a fáze, které jsou pro syndrom vyhoření typické. Následně se v teoretické části nachází kapitola prevence syndromu vyhoření, která je rozdělena na oblast prevence na úrovni osobnostní a prevence na úrovni organizace. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na ranou péči, vysvětlení pojmu, vymezení práv a povinností poradců rané péče a je zde zmapován současný stav rané péče v ČR. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Při výzkumu byla použita metoda dotazování a technika rozhovoru dle návodu. Výzkumu se zúčastnili 3 informanti, kteří byli vybráni dle metody kvótového záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou vytváření trsů. Z výzkumu vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska znají problematiku syndrom vyhoření a jeho prevence. Možnosti prevence na úrovni osobnostní využívají individuálně. Na organizační úrovni využívají možnosti prevence hlavně v podobě supervize, intervize a následného vzdělávání. Z výzkumu dále vyplynulo, že poradci rané péče daného střediska vnímají jaké klíčovou součást prevence syndromu vyhoření dobré vztahy na pracovišti a vzájemnou podporu a respekt.
|
|
| |
|
|
Reakce rodičů na narození dítěte s postižením
Hájková, Kristina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vachulová, Jana (oponent)
Diplomová práce Reakce rodičů na narození dítěte s postižením pojednává o procesu vyrovnávání se s narozením dítěte s postižením, dále také o strategiích, které mohou rodině pomoci. V první kapitole je vymezena funkce rodiny a role rodičů v porovnání s rodinami dětí s postižením. Druhá kapitola se zaměřuje na reakce rodičů na narození dítěte s postižením ve srovnání s reakcemi jiných sociálních skupin. Třetí kapitola se věnuje faktorům, které pomáhají rodinám vyrovnat se s postižením dítěte. Obsahem čtvrté kapitoly je praktické znázornění jednotlivých případů pěti rodin, které vypovídaly o svých zkušenostech. Cílem diplomové práce je analyzovat, jak rodiče přijímali skutečnost narození dítěte s postižením a jaké faktory jim pomohly přijmout tuto skutečnost. K dosažení cíle byla vybrána výzkumná metoda rozhovoru. Vyhodnocením odpovědí na výzkumné otázky položené pěti respondentkám byly potvrzeny hypotézy, a tím splněny stanovené cíle. Výsledky ukázaly, že narození postiženého dítěte je pro rodiče neočekávaná situace doprovázená šokem, rodiče mají negativní zkušenosti s lékaři při sdělování diagnózy. Konkrétní navrhovaná doporučení jsou směřována v oblasti vhodného přístupu lékaře při sdělení diagnózy. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice je možné považovat podrobné a souhrnné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku
Králová, Veronika ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
V bakalářské práci na téma Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku se zabývám problematikou rané péče. Právě prostřednictvím rané péče se totiž speciální pedagog dostává do přímého kontaktu s rodinou dítěte s postižením v raném věku a hraje tak podstatnou roli v životě takové rodiny. V práci nastiňuji normální vývoj dítěte v raném věku, zabývám se situací v rodině, v níž se narodí dítě s postižením. Objasňuji pojem raná péče a vše, co tato služba obnáší. Dále pak mapuji situaci ve službách rané péče v regionu Kladensko, především služby dvou hlavních poskytovatelů rané péče v tomto regionu, a to Kolpingova rodina Smečno a Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Kladno. Praktická část práce je založena na metodě kvalitativního výzkumu, a to formou rozhovoru s maminkami dětí s postižením využívajícími služby uvedených zařízení a formou rozhovoru s pracovnicemi poskytujícími tyto služby. Cílem mé práce je zjistit, jaká je situace v poskytování rané péče na Kladensku, jaká jsou její specifika, přínosy, výhody a nevýhody.
|
|
|
Možnosti zařazení dětí mladších tří let do mateřských škol v mělnickém regionu
Švecová, Hana ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá věkovou kategorií dětí do tří let a jejich možnostmi přijetí do mateřských škol v tomto regionu. Práce shrnuje obecně všechny dosavadní poznatky o tom, zda je děti tohoto věku možné zařadit do předškolních institucí a za jakých podmínek. Práce se zabývá zajištěním péče, výchovy a vzdělávání dětí mladších tří let, celkovou připraveností mateřských škol v tomto ohledu a stanovisky pedagogické veřejnosti. Teoretická část se podrobně věnuje legislativním podmínkám zařazení dětí mladších tří let do předškolních zařízení, popisuje a charakterizuje vývoj dítěte mezi druhým a třetím rokem života, zabývá se specifickými zvláštnostmi těchto dětí, jejich adaptací a popisuje možnosti přijetí samotnými mateřskými školami. Zkoumá tuto možnost jak z hlediska sociálních potřeb rodiny, tak i se zřetelem na školskou legislativu. Práce nabízí v této oblasti i parciální mezinárodní náhled. V praktické části bylo realizováno výzkumné šetření v mateřských školách metodou rozhovorů s ředitelkami a vedoucími učitelkami, které se vyjadřují k celkové problematice i konkrétním aspektům, jako je přijímání, adaptace, výchova a vzdělávání dětí mladších tří let. Cílem bylo zmapování konkrétních názorů a postojů regionálních mateřských škol s konkrétními zkušenostmi s touto věkovou kategorií. Podstatnou...
|
|
| |
host ::
RSS.