| |
|
Vliv velikosti sadbových hlíz na strukturu výnosu bramboru
CHUCHEL, Jan
V bakalářské práci byl sledován vliv velikosti sadbových hlíz na strukturu výnosu u bramboru. V jednoletém pokusu (ročník 2011) byly uplatněny 4 odrůdy (Velox, Marabel, Adéla, Laura) vypěstované v konvenčním systému. Velikost sadbových hlíz byla rozdělena do třech velikostních frakcí: A < 35 mm, B 35 - 60 mm a C > 60 mm. V průběhu vegatace byly sledovány parametry počet rostlin na plochu a počet stonků na rostlinu. Po sklizni byly stanoveny parametry počet hlíz na stonek a průměrná hmotnost jedné hlízy. Dále byl zjištěn celkový a tržní hektarový výnos hlíz. Velikost sadbových hlíz průkazně nejvíce ovlivnila počet stonků na rostlinu a to ze 93,9 % a také počet hlíz na stonek, kde se podílela z 80,5 %. Výsledné hodnoty parametrů byly velice ovlivněny průběhem počasí v roce 2011.
|
|
Populační dynamika drobných savců v závislosti na potravní nabídce
Křípalová, Žaneta
Cílem diplomové práce bylo studium populační dynamiky myšice lesní (Apodemus flavicollis) a norníka rudého (Clethrionomys glareolus) v závislosti na potravní nabídce, kterou představovala úroda semen dubů, v období pěti let, od roku 2008 do roku 2012. Výzkum drobných zemních savců probíhal ve třech lesních komplexech lišících se po-travní nabídkou, v intenzivně obhospodařované krajině jižní Moravy. Šlo o starý polo-přirozený lužní les s dominancí dubu (lokalita Horní les 3 km od obce Lednice), dále o produkční listnatý les s převahou dubu a akátu (lokalita Hájek v blízkosti obce Vrano-vice) a bažantnici s rozmanitostí lesních porostů tvořených rozličnými druhy a věkovými kategoriemi dřevin s množstvím doplňkové potravy pro přikrmování bažantů a srnčí zvěře (lokalita Rumunská bažantnice 25 km jihovýchodně od Brna). Drobní savci byli na těchto plochách odchytáváni v pravidelných intervalech do klasických myšilovných sklapovacích pastí kladených do linií. Celkem bylo za sledované období odchyceno 1943 ks drobných savců v osmi druzích. U sledovaných druhů (Apodemus flavicollis a Clethrionomys glareolus) byl zjištěn vedle kolísání populační dynamiky, také průkazný vliv semenných roků na tělesnou hmotnost sledovaných zvířat. V roce 2009 a v roce 2011 byla jejich tělesná velikost menší, a to i přes to, že došlo k silné úrodě semen dřevin. Důvodem je fakt, že k úrodě došlo až na podzim a hlodavci tak tento rok nestihli tyto zásoby potravy dostatečně využít. Relativní abundance se průkazně lišila mezi jednotlivými lokalitami. Byla zjiš-těna tendence více preferovat nejvariabilnější biotop v Rumunské bažantnici. Drobní savci reagovali na silnou úrodu semen na podzim roku 2009 a 2011 nárůstem populací v roce následujícím, tedy v roce 2010 a 2012. Velká úroda žaludů může vést k prudkému nárůstu populace hlodavců, kteří pak mohou způsobit škody na přirozené obnově dubů či jejich umělé obnově síjí.
|
|
PREHISTORIE A HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA RELIÉF KRAJINY: PŘEHLED SOUČASNÉHO SMĚRU STUDIA A VÝZNAM PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ
BUMERL, Jiří
Člověk se v holocénu stal dalším důležitým faktorem ve vývoji georeliéfu. S nástupem zemědělství začal podstatně ovlivňovat rostlinný kryt a retenci krajiny. Důsledky odlesnění a hospodářského využití krajiny na erozní a akumulační procesy v prostoru střední Evropy byly hodnoceny srovnáním případových studií z oblasti Německa, České republiky a Polska. Na sledovaném území spadají hlavní erozní vlny do závěru eneolitu, pozdní doby bronzové, závěru doby římské a raného středověku. Z hlediska mikroměřítka můžeme očekávat větší ovlivnění archeologických situací, které vznikly před spuštěním těchto erozních událostí a podstatnou redukci artefaktů uložených in situ.
|
|
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
17. a 18. století připravuje půdu pro moderní chápání dítěte jako svébytné lidské bytosti hodné nejvyšší ochrany a péče. K tomuto novověkému "obratu k dítěti" významně přispělo dílo filosofů Jana Amose Komenského, Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor si na pozadí myšlenkových názorů jednotlivých myslitelů všímá, v čem pro každého z nich spočívá jedinečnost a nenahraditelnost dětského věku.
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
Metody regulace vytrvalých plevelů na orné půdě
NOVOTNÝ, Václav
Vytrvalé plevele se vyznačují především vysokou odolností resp. schopností přizpůsobit se používaným regulačním opatřením, od posklizňových ošetření strniště po předsklizňovou aplikaci herbicidů. Vzhledem k tomu, že výskyt vytrvalých plevelů je mimo jiné určen samotnými vlastnostmi pěstovaných rostlin nebo aplikovanými agrotechnickými postupy, je otázka způsobu řešení zaplevelení orné půdy vytrvalými plevely stále aktuální. Práce je zaměřena na problematiku škodlivosti a výskytu vybraných vytrvalých plevelů, tj. pýru plazivého, pcháče rolního (osetu) a šťovíku tupolistého na vybraném stanovišti. V maloparcelkovém pokusu bylo provedeno sledování, měření početnosti výskytu plevelů a jejich hodnocení z hlediska účinku po aplikaci herbicidních přípravků na tyto vytrvalé plevele, které se vyskytovaly na sledovaných stanovištích v porostu ječmene jarního odrůdy Bojos. Cílem bakalářské práce je rozšíření poznatků z hlediska využití metod regulace vytrvalých plevelů na orné půdě a navrhnout doporučení pro jejich využití v zemědělské praxi.
|
|
Využití odpadního tepla z bioplynových stanic
ZAJÍC, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití odpadního tepla, které vzniká při spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách. Využití zbytkového tepla umožňuje výrazně zvýšit energetickou efektivnost stávajících a budovaných bioplynových stanic. Na příkladu bioplynové stanice Třeboň je popsána technická a ekonomická analýza řešení fyzického oddělení výroby a využití bioplynu v místě spotřeby tepla. Tento případ kde vyrobený bioplyn je dopravován nově vybudovaným plynovodem do místa spotřeby tepla je jedním z perspektivních řešení pro využití disponibilního tepla z bioplynových stanic.
|
|
Vliv naftochinnonů a jejich derivátů na rostlinný organismus
Kopřiva, Vladimír
Naftochinony je jedna ze skupin sekundárních metabolitů, které jsou v přírodě velmi rozšířené. Nejvýznamnější čeledi vyšších rostlin obsahující naftochinony jsou Bignoniaceae, Boraginaceae, Droseraceae, Ebenaceae, Juglandaceae, Nepenthaceae, Plumbaginaceae. Naftochinony jsou rovněž produkty sekundárního metabolizmu některých hub, lišejníků a řas. Tyto látky jsou studovány zejména pro jejich širokou škálu biologických aktivit: antibakteriální, fungicidní, antiparazitní a insekticidní vlastnosti. V této práci byl sledován vliv působení juglonu na hydroponicky pěstované klíční rostliny hrachu setého (Pissum sativum L.). Rostliny hrachu byly pěstované v roztocích juglonu o různé koncentraci a byl analyzován růst a vývoj rostlin hrachu. Výsledky ukázaly, že juglon významným způsobem ovlivňuje morfologii a fyziologii rostlin hrachu. Bylo prokázáno, že po přidání juglonu do živného roztoku inhibuje růst kořenů. Dále byla prokázána důsledku působení juglonu zvýšená produkce etylenu eostlinou a zvýšený obsah kyseliny abscisové v listech rostliny
|
|
Vliv osmotického stresu na růst rostlin bramboru v in vitro podmínkách
Franek, Ondřej
Osmotický stres významně ovlivňuje produktivitu a výnos plodin. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující aklimaci rostlin v osmotickém stresu a toleranci k osmotickému stresu, sleduje problematiku kyseliny abscisové ve vztahu k osmotickému stresu a dalších markerů, osmoprotektantů a dehydrinů. V této práci byl proveden screeningový experiment in vitro kultivace rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) v agarem ztužených médiích obsahujících jako stresory chlorid sodný, sacharózu a polyetylenglykol v různých koncentracích. Byly sledovány růstové parametry rostlin, jako jsou obsah sušiny a délka kořenů, v důsledku dehydratace- vodního stresu. RIA metodou byl stanoven obsah kyseliny abscisové v listech rostlin.
|
host ::
